Česko má přes 230 km nových cyklostezek financovaných z IROP

Do konce dubna bylo v Česku s podporou Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), vybudováno 233,8 km nových a zmodernizováno 7,8 km cyklostezek a cyklopruhů. Infrastruktura pro cyklistickou dopravu bude podporována i v nadcházejícím programovém období 2021-2027. IROP počítá s částkou přesahující 3 mld. Kč. Informaci včera zveřejnilo ministerstvo v tiskové zprávě. Ve stejný den také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě konstatoval, že stát nemá přehled o délce, stavu ani využití cyklostezek, za které zaplatil prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle kontrolorů NKÚ provázejí výstavbu stezek pro cyklisty výrazné rozdíly v cenách.

Pokud jde o cyklostezky financované z IROP, největší část (50 km) byla podle údajů MMR vybudována ve Středočeském kraji. Následují kraje Olomoucký s 32 km a Moravskoslezský s 25 km. Do konce roku 2023 bude podle ministerstva dobudováno minimálně dalších 73 km nových cyklostezek. Nejde ale jen o cyklostezky jako takové, ale i o další související infrastrukturu. „V případě bezpečnosti cyklistů se jedná o rekonstrukci a výstavbu cyklostezek a cyklopruhů, díky kterým se občané dostanou bezpečně do práce, na úřady nebo do škol. Často se jedná o prodloužení nebo propojení stávajících cyklostezek a cyklopruhů. Pro cyklisty je důležité kolo bezpečně zaparkovat, proto IROP podporuje budování parkovacích míst pro jízdní kola. Můžou to být moderní parkovací věže, uzamykatelné cyklistické boxy či stojany na kola,“ říká náměstek Sekce evropských a národních programů MMR Zdeněk Semorád. Celkově IROP poskytne na rozvoj infrastruktury pro cyklisty víc než 2,1 miliardy korun z EU.

Středočeský kraj: krom stezek i cyklověž

Středočeský kraj označilo ministerstvo ve své včerejší tiskové zprávě za ráj pro cyklisty. A uvedlo konkrétní příklady vylepšení cykloturistické infrastruktury, ke kterým díky financím z IROP došlo.

Město Lysá nad Labem například v prostoru autobusového a vlakového nádraží vybudovalo se zhruba desetimilionovou dotací z IROP plně automatický samoobslužný systém umožňující bezpečné uložení kola včetně příslušenství při cestě do města nebo ke spojům hromadné dopravy. Cyklověž funguje 24 hodin denně a má kapacitu 118 kol. „Cyklisté zde parkují i lepší kola než ta stará, takzvaně ‚nádražní‘,“ říká Miloš Dvořák z Městského úřadu Lysá nad Labem. Větší důvěra v moderní kolárnu znamená také růst zájmu o její služby. Zatímco v roce 2018 zde uschovali víc než jednadvacet tisíc kol, tedy v průměru asi šedesát za den, o rok později v sezóně od dubna do října to bylo už 74 obsloužených cyklistů denně. Velká spokojenost s fungováním automatické kolárny vedla město k rozhodnutí postavit sesterskou cyklověž na druhé straně železniční trati v jižní části města zvané Litol.

Jednou z mnoha nově vybudovaných cyklostezek je 1,43 kilometru dlouhé propojení Čelákovic s Lázněmi Toušeň napojující se na cyklostezku Greenways Jizera. Uskutečnění projektu, který IROP podpořil částkou 6,3 milionů korun, zatraktivnilo stávající stezku a zvýšilo počet obyvatel, kteří se tak bezpečně dopravují za zaměstnáním a službami. Ve Středočeském kraji je nebo bylo s podporou IROP realizováno celkem 46 projektů zaměřených na zlepšení infrastruktury pro cyklisty v celkové hodnotě 391 milionů korun.

Infrastruktura se zlepšuje i díky integrovaným nástrojům

Integrované nástroje jsou inovativnější formou využívání finančních prostředků Evropské unie. Konkrétními nástroji jsou v metropolitních oblastech a aglomeracích integrované územní investice (ITI), v městských aglomeracích integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) zaměřený na venkovský prostor se zapojením místních akčních skupin (MAS).

Jedním z takto podpořených projektů je cyklostezka „Z Kravař do Dolního Benešova na kole a bezpečně“. S téměř osmnáctimilionovým příspěvkem byla vybudovaná nová stezka pro chodce a cyklisty spojující obě slezská města. Dřívější spojení lidi podle MMR spíš odrazovalo. Šlo o nezpevněné cesty mající charakter „vyjetých kolejí“ přes louky a pole, které byly během dešťů nebo sněhu prakticky nesjízdné. „Stezka přinesla lepší dostupnost zaměstnání a služeb a zvýšení atraktivity bydlení,“ potvrzuje Martina Mrkvová z Městského úřadu Kravaře, podle které se zvedl počet návštěvníků kravařského parku a zámku a také zájem o bydlení ve městě. Výstavba cyklostezky přinesla i nečekaný objev ‒ nález kamene, do kterého byl vytesaný příběh ženy. Stal se neplánovanou součástí cyklistické trasy. Fotografii kamene s příběhem naleznete ve fotoalbu níže.

Podobný příklad integrované územní investice je z Hradecko-pardubické aglomerace, kde v rámci projektu s poetickým názvem „Stezka mechu a perníku“ s investicí necelých šestadvaceti milionů korun propojila cyklostezka krajské město Hradec Králové s obcí Vysoká nad Labem a vznikla lávka přes slepé rameno Jesípek a most přes potok Biřička. Tento pětikilometrový úsek je součástí plánované osmnáctikilometrové trasy mezi krajskými městy Hradcem Králové a Pardubicemi, která je částí mezinárodního záměru vedení cyklostezky podél řeky Labe od jejího pramene až po Hamburk. Podle projektového manažera Tomáše Jeřábka se povedlo odklonit cyklodopravu ze zatížené silnice, například za poslední týden na přelomu března a dubna cyklostezku podle sčítače pohybu využilo bezmála deset tisíc chodců, cyklistů a inline bruslařů.

Podpora cyklodopravy se v příštích letech zvýší

Infrastruktura pro cyklistickou dopravu bude prostřednictvím IROP podporována také v nadcházejícím programovém období 2021-2027. Tato aktivita zaujme ve specifickém cíli Podpora udržitelné multimodální městské mobility jednu z klíčových rolí, v souladu se směřováním Strategie EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu i české Koncepce městské a aktivní mobility.

„Bude se jednat o nejvýznamnější zdroj prostředků pro cyklodopravu v České republice. IROP počítá pro tuto oblast s částkou přesahující 3 mld. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj. A k tomu se přidají ještě prostředky části specifického cíle pro komunitně vedený místní rozvoj, místní akční skupiny totiž jistě navážou na zájem o tuto podporu z období 2014-2020,“ doplňuje náměstek Sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Programový dokument IROP 2021-2027 je nyní projednáván s Evropskou komisí. První výzvy pro nové období lze očekávat pravděpodobně na přelomu roku 2021 a 2022.

NKÚ kritizuje nedostatky při stavbě cyklostezek

Pozornost, kterou stát věnuje rozvoji cykloturistické infrastruktury, je chvályhodná. Ne vše ale vždy probíhá bez problémů, jak dokládá včera zveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Stát podle ní nemá přehled o délce, stavu ani využití cyklostezek, za které zaplatil. Kontroloři NKÚ také upozornili na to, že výstavbu stezek pro cyklisty provázejí výrazné rozdíly v cenách. Ministerstvo dopravy s kritikou nesouhlasí. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) podle něj kontroluje u příjemců dotací splnění všech náležitostí, včetně kontrol přímo na místě. Rozdíly v cenách jsou podle resortu logické. V reakci na kritiku NKÚ to uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Jak včera uvedla ČTK, na stavbu cyklostezek šly v letech 2013 až 2020 tři miliardy korun z veřejných peněz, z toho více než 1,8 miliardy z fondů Evropské unie. Peníze státu na výstavbu pocházely z rozpočtu SFDI. Dotace z evropských fondů rozděluje ministerstvo pro místní rozvoj, často jako součást širších projektů, jako jsou například revitalizace autobusových nádraží. Vybudované cyklostezky jsou pak majetkem obcí a krajů.

NKÚ kritizuje to, že spolupráce mezi jednotlivými institucemi státu, kraji a obcemi nefunguje, jak by měla. „Ve výsledku tak stát nemá přehled o celkové délce, stavu ani o skutečném využití cyklostezek, za které zaplatil,“ tvrdí kontroloři. Podle ministerstva dopravy ale závěr kontrolorů neodpovídá skutečnému stavu. Zdůrazňuje, že SFDI využití dotací na stavbu stezek kontroluje. Příjemce má povinnost předložit fondu vyhodnocující zprávu, včetně fotodokumentace. Na vzorku akcí fond provádí kontroly přímo na místě a v případě pochybení ukládá nápravná opatření, uvedlo ministerstvo.

Při kontrole výdajů státu na stavbu cyklostezek zaujaly NKÚ velké rozdíly v cenách. „Kontroloři na vybraném vzorku zjistili, že jeden kilometr cyklostezky stál 1,5 milionu korun, ale také 31 milionů korun,“ uvedl NKÚ. V této souvislosti vytýká proto SFDI to, že nezajistil tlak na co možná nejnižší ceny.

Ministerstvo dopravy ale rozdíly v cenách hájí jako zdůvodnitelné. „Už jen vzhledem k tomu, že cyklostezky jsou vedeny v různém terénu, je logické, že ceny na jeden kilometr se budou lišit,“ vysvětlil mluvčí resortu. SFDI při hodnocení předložených akcí podle něj klade velký důraz na ekonomickou efektivitu akcí a má nastaven systém bodování významně zvýhodňující akce, které jsou levnější, než stanovuje normativ.

Odmítavý postoj zaujalo ministerstvo i k výtce kontrolorů, že cyklostrategie z roku 2013 obsahuje jen obecné cíle, nemá jasné priority a neuvádí, kolik bude na rozvoj cyklistické dopravy potřeba peněz. Nedostatek jasných cílů a priorit při stavbě cyklostezek vytýkal NKÚ ministerstvu už při předchozích dvou kontrolách.

Ministerstvo dopravy připouští, že cyklostrategie pro roky 2013 až 2020 měla určité limity. Připravilo proto nový strategický dokument pro cyklistickou a pěší dopravu pro roky 2021 až 2030, který letos v lednu schválila vláda. V případě rozvoje cyklostezek ale může mít strategie podle ministerstva jen obecnější cíle, protože patří do působnosti samospráv. Stanovení konkrétních povinností by bylo překročením kompetencí ze strany státu, uvedlo ministerstvo.