Historie a tradice, to je krédo českého lázeňství. Ačkoli klesá počet českých lázní (v minulosti jsme jich na našem území mohli napočítat přes 250, dnes nalezneme jen 37 míst), počet dnů i pobytů hrazených zdravotními pojišťovnami, lázeňským resortům se daří tuto situaci kompenzovat tzv. samoplátci. Ti totiž vyhledávají mnohem více než jen léčbu a obnovu fyzických a psychických sil za využití přírodních zdrojů a táhnou je programy vedoucí k pocitu uspokojení a pohody, pro které se vžil termín wellness. Tento trend je tak cestou, která může pomoci českému lázeňství zpět na výsluní.
České lázeňství v roce 2011
Podle analýzy lázeňství Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR navštívilo české lázně v loňském roce 360 tisíc pacientů (hostů), což je ve srovnání s rokem 2010 o 16 tisíc méně. Pokračoval tak pozvolný pokles počtu návštěvníků, který je patrný již od roku 2008. Stejně tak se snižuje i počet ošetřujících dnů, který oproti roku 2010 klesl o 5,5 procenta a dosáhl svého desetiletého minima. Mírný propad zaznamenal také podíl tuzemských hostů s komplexní či příspěvkovou lázeňskou péčí a počet léčebných dnů – ukazatele, které měly od roku 2008 až doposud vzestupnou tendenci. Projevila se zde i reforma českého zdravotnictví, která pozměnila systém hrazené lázeňské péče a snížila její pokrytí v populaci, což se odrazilo na 5,5procentním poklesu počtu pacientů veřejného zdravotního pojištění.
Po velmi příznivých letech 2008 až 2010, kdy do českých lázní zavítaly rekordní počty zahraničních návštěvníků, jejich zájem v roce 2011 mírně poklesl a ve srovnání s rokem 2010 jich služby českého lázeňství využilo o 3,7 procenta méně. V posledních letech jsme však byli svědky výrazného nárůstu zájmu o české lázně mezi tuzemskými hosty-samoplátci. Před pěti lety se na návštěvnosti podíleli 26,5 procenta, v roce 2011 již 31 procenty. I přesto, že v loňském roce došlo k meziročnímu poklesu zájmu českých hostů-samoplátců o 3,3 procenta, stále můžeme mluvit o nejperspektivnější cílové skupině. Pokud půjdou lázeňská zařízení dál cestou rozšiřování nabídky o wellness a relaxační pobyty, pak je právě při poskytování služeb hostům-samoplátcům velký potenciál k dalšímu růstu.
Vývoj počtu pacientů/hostů a počtu ošetřujících dnů v českých lázních 2002–2011
K logickému úbytku návštěv došlo u pacientů v rámci veřejného zdravotního pojištění. Tyto návštěvy ještě v roce 2007 dosahovaly zhruba 35 procent, v loňském roce to bylo 32 procent. Výdaje českých zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči se totiž v meziročním srovnání snížily o téměř pět procent na tři miliardy korun. V celkovém počtu bezmála 5,5 milionu ošetřovacích dnů tak pobyty plně či částečně hrazené zdravotním pojištěním činily 54,6 procenta. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny budou pravděpodobně i nadále hledat úspory, dá se předpokládat, že dojde k dalšímu snižování úhrady lázeňské péče. Lázeňská zařízení by se tedy měla připravit na to, že příjmy za pacienty tak zvaně „na pojišťovnu" budou tvořit na jejich tržbách stále menší podíl.
Lázeňství táhne Karlovarský kraj
Léčebné lázně v České republice nabízejí více než 26,5 tisíce lůžek, z nichž polovina připadá na Karlovarský kraj, kde se nacházejí nejvýznamnější lázeňská místa Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart a Františkovy Lázně. V kraji evidujeme 139 hotelů v třídě tří až pěti hvězdiček (s více než 30 pokoji) představující nabídku přesahující 9 200 pokojů, které se na celorepublikové nabídce kvalitních ubytovacích kapacit podílí 12 až 14 procenty.
Vývoj počtu pacientů v lázeňství dle způsobu úhrady
Z hlediska počtu lze za nejvýznamnější v kraji označit sedm hotelů. Více než 200 pokojů nabízejí tři hotely v Karlových Varech – Lázeňský Hotel Thermal (3*, 273 pokojů), Grandhotel Pupp (5*, 228 pokojů) a Lázeňský Hotel Imperial (4*, 219 pokojů). Následuje Falkensteiner Hotel Grand Spa Marienbad (Mariánské Lázně, 4*, 168 pokojů), Hotel Carlsbad Plaza (Karlovy Vary, 5*, 160 pokojů), Lázeňský hotel Hvězda-Skalník (Mariánské Lázně, 4*, 154 pokojů) a Lázeňský dům Goethe (Františkovy Lázně, 3*, 150 pokojů). Kromě Prahy je Karlovarský kraj jediný, kde se nachází větší množství pětihvězdičkových hotelů.
Projekt TLT Benchmark
Uvedená data přinesl projekt TLT Benchmark společnosti KPMG Česká republika, který shromažďuje data o cestovním ruchu přímo od subjektů, jež v této oblasti působí. Ty mohou jednou měsíčně vkládat svá data do webové aplikace na internetových stránkách www.tltbenchmark.eu a výměnou za ně dostávají souhrnné reporty se statisticky zpracovanými údaji, které podnikatelům v cestovním ruchu slouží jako cenný zdroj informací, a usnadňují jim tak orientaci na současném trhu. Poslední novinkou projektu je rozšíření o Slovenskou republiku (které se promítne v příštích analýzách) a také zjednodušení webové aplikace. Veškerá data jsou shromažďována s důrazem na naprostou diskrétnost, a nemůže tak dojít k úniku mnohdy citlivých informací směrem ke konkurenci. |
V porovnání krajů si v loňském roce vedl nejlépe Karlovarský kraj – obsazenost hotelů zde činila 58,6 procenta, což je v průměru o tři procenta více, než je republikový průměr (ten dosahuje 55,6 procenta), a o 6,4 procenta více, než vykázala Praha (s průměrem 65 procent). Největší podíl na výsledcích mají Mariánské Lázně s 62 procenty, Karlovy Vary zaznamenaly 38 procent.
Podíl počtu nabízených pokojů dle krajů v roce 2011
Průměrně dosahovaná cena za pokoj v Karlovarském kraji oproti rekordnímu roku 2010 klesla na 1 250 korun, stále však byla o 170 korun vyšší než průměr České republiky. Významný náskok získalo Karlovarsko také v délce pobytu hostů, která byla oproti průměru dvojnásobná a dosáhla šesti nocí. Je zřejmé, že na tomto výsledku má lví podíl právě nabídka lázeňských pobytů.
Budoucnost českého lázeňství je v samoplátcích a lepší nabídce
Situace českého lázeňství není jednoduchá. Trvale klesá počet pacientů léčených v lázních na náklady zdravotních pojišťoven, které pod tlakem ekonomické recese výdaje na tuto oblast výrazně omezují. To se však netýká jen naší kotliny – obdobné tendence vidíme i u zahraničních zdravotních pojišťoven, především v Německu a Rakousku. Přestože jsou tuzemští samoplátci jistou nadějí na zlepšení situace, razantní růstový trend typický pro roky 2003 až 2008 se již ustálil a jejich počet nikterak významně neroste. Lázeňství v České republice se tak nachází na rozcestí. Aby mohli hoteliéři přilákat perspektivní soukromou klientelu, budou muset zlepšit úroveň svých služeb a nebát se více následovat zahraniční trendy.
 Autorem textu je Ondřej Špaček, Associate Manager, služby pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, společnost KPMG Česká republika.
Foto: ISIFA/AbleStock |