Česká republika. Země konferencím zaslíbená?

Česká republika patří do třicítky zemí s nejvyšším počtem ročně pořádaných mezinárodních konferencí. Pořadatele láká především Praha, která byla v loňském roce čtrnáctou nejvyhledávanější světovou destinací. Přetrvávající ekonomická nejistota si však vybírá svou daň a zájem o konferenční akce klesá. A nejen u nás, počet kongresových turistů se snižuje v celé Evropě. Konferenčním centrům může pomoci změna přístupu k dosavadní nabídce. Namístě jsou především modernizace a výstavby netradičních prostor, rozšíření služeb a zajištění kvalitního a profesionálního přístupu k hostům. K tomu jsou však potřeba prostředky, které v České republice na kongresový turismus zatím chybí.

V posledním roce přibylo v České republice dalších 60 konferenčních míst a v současnosti zde nalezneme 899 prostor vhodných pro konání kongresů, summitů či jiných vzdělávacích akcí. Důvodem nárůstu je ekonomická krize. Ve snaze vyrovnat klesající zájem o ubytování především hotely rozšiřují portfolio své nabídky služeb o konferenční sály. Jejich využití však paradoxně za rok 2012 kleslo – zatímco loni se v jednom objektu konalo v průměru 19 akcí za měsíc, letos to je zatím jen dvanáct. Přesto, že lze do konce roku kvůli silným podzimním měsícům očekávat jisté zlepšení, ztrátu již nejspíš nedoženou.

Příčinou nepříznivého vývoje kongresového turismu je především ekonomická nejistota, která nutí společnosti omezit nejen počet pořádaných akcí, ale i množství vyslaných účastníků. V roce 2012 se tak jedné akce v průměru zúčastnilo 73 osob, což je prozatím o 37 procent méně než za stejné období roku 2011, kdy se počty vyšplhaly na 117 účastníků. Ve srovnání s rokem 2010 se jedná o propad dokonce o 45 procent – průměrná účast tehdy činila 133 návštěvníků. S poklesem zájmu o konferenční akce se přitom potýká celá Evropa. Za posledních deset let průměrný počet návštěvníků na akci zaznamenal na našem kontinentu přibližně 18procentní úbytek, z 625 osob na 509.

Nejvíce nabízejí konferenční centra

Při divadelním uspořádání sálu pojmou české konferenční prostory celkem 490 tisíc návštěvníků. Téměř dvě třetiny kapacit se nacházejí v samostatných konferenčních centrech, která mají ovšem jen 27procentní podíl na celkovém počtu konferenčních prostor. Největší počet konferenčních zařízení určených celkem pro více než 15 tisíc osob nalezneme ve čtyř- a tříhvězdičkových hotelech (39, resp. 30 procent). Naopak nejméně prostor i kapacit tvoří hotely o pěti hvězdičkách, a to jen pět procent.

Průměrný počet účastníků akcí ve světě a v České republice
v letech 2000–2011

Zdroj: ICCA

Nejčastěji se setkáme s konferenčními centry s největším sálem pro 50 až 199 účastníků (polovina všech zařízení). Center s největším sálem s více než tisíci místy k sezení nalezneme na našem území jen tři procenta. Nejlépe jsou na tom opět samostatná konferenční centra, která v největším sálu pojmou v průměru 652 osob. Průměrná kapacita největšího sálu přitom činí 281 míst.

Praha už neláká?

Klíčem k úspěchu mezinárodního kongresu je kromě tématu a vhodně zvolených prezentujících také místo, kde se akce koná. Podaří-li se ji uspořádat v lákavé destinaci, jako je Paříž či Řím, je silná účast zajištěna. Na začátku tisíciletí se Česká republika, a především Praha, těšily velkému zájmu mezinárodních asociací a ve světě patřily k nejnavštěvovanějším místům. Vrcholem byly roky 2002 a 2004, kdy se jedné akce konané na našem území v průměru účastnilo přes tisíc osob. Celosvětový průměr v té době přitom činil jen okolo 650 návštěvníků.

Celková kapacita konferenčních center v ČR

Zdroj: KPMG TLT Benchmark 2012

Rozhodnutí uspořádat konferenci v Praze tak s sebou již od počátku neslo úspěch, a to jak profesní, tak i obchodní. Delegát je totiž velmi lukrativní turista – v průměru v místě konference zanechá denně šest a půl tisíce korun za ubytování, stravu, dopravu, kulturní vyžití či dárky. Z toho 5 100 korun nadále v dané lokalitě zůstává. Za pár let však přišla změna a vlivem hospodářské krize v roce 2008 zájem o Českou republiku výrazně klesl. Praha ztratila punc atraktivity, což může hrát velmi výraznou roli v plánování dalších mezinárodních akcí.

Dožeňme, co se dá

Praha je přitom téměř ideální destinací pro pořádání konferencí z hlediska jak bezpečnosti, tak i diverzifikované nabídky prostor v konferenčních centrech. V kurzu jsou centra s vysokým počtem sálů a salonků o různých kapacitách. Například Kongresové centrum jich nabízí přes šedesát. Zde ale jeho výhody končí. Právě Kongresové centrum, které je vlajkovou lodí českého kongresového turismu a jedním z nejvýznamnějších konferenčních míst v Evropě, již neodpovídá aktuálním trendům.

Vývoj umístění ČR a Prahy v období 2000–2011

Podle asociace ICCA dochází k nejvýznamnější změně na poli rozložení rolí. Do středu zájmu se díky nemalým prostředkům, které v zemi přímo činepřímo utratí, dostává účastník konference. Vítězí tak organizátoři, kteří jsou schopni nabídnout více než jen zajímavý oborový program. Na místě jsou incentivy – hmotné, finanční, kulturní i politické. Přizvání vysokých státních reprezentantů na zahajovací večer zvyšuje krédo akce, welcome drink a návštěva divadla zase přináší silnější zážitek ze setkání. Vše musí být navíc doplněno dokonalým vybavením konferenčních prostor a kvalitními službami. Pokud centrum nabízí nejmodernější budovuse skvělou infrastrukturou, výbornou dopravní dostupností, hotely a vyškoleným a přátelským personálem, může do budoucna pohlížet optimisticky.

Kongresy přitáhne i netradiční místo

Praha ale není jediným cílem mezinárodních akcí. Výzvou pro Českou republiku jsou méně známá města, propojení s dalšími službami a nabídka nekonvenčních prostor. Delegáti hledají nové zkušenosti z neotřelých míst. V budoucnu tak můžeme očekávat zvýšený zájem na jedné straně o architektonické památky, jako je Český Krumlov či Litomyšl, na straně druhé je to možná cesta pro lázeňské resorty v Karlových Varech či Luhačovicích. Kulturní dědictví přitom nemusí být jediným trumfem v rukou organizátorů. Například zrekonstruované Vítkovické železárny jsou důkazem, že lákat lze i na originalitu.

Foto: Thinkstockphotos.com,
KPMG Česká republika