Mgr. Vladimír Dvořák, Hana Machová
– Katedra cestovního ruchu Tábor, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
V současné době začínají klienti zvažovat výběr své dovolené. Významným stimulem jsou k tomu i veletrhy cestovního ruchu. Mezi nejčastěji vyhledávané země již tradičně patří Chorvatsko, kam by podle předpokladů mělo zavítat více než 820 tisíc Čechů. Většina volí tuto destinaci díky blízkosti jazyka, mentality místního obyvatelstva, příjemnému moři a dalším přírodním i kulturním atraktivitám. Připomeňme si proto něco málo z historie obou národů.
Naše historiografie se o dějiny Jihoslovanů velmi zajímá i zajímala. Cenný je i odkaz českých balkanistů a jugoslavistů Konstantina Jirečka, Milady Paulové, Franka Wollmana a Václava Žáčka. V době poválečné se objevilo i několik pokusů o komplexní zpracování vývoje jihoslovanských národů. Patřila k nim např. kolektivní syntéza Dějiny Jugoslávie (Praha, 1970), které sledovalo dějiny Jugoslávie do roku 1945. Vysokou hodnotu má i rozsáhlá monografie Češi a Jihoslované v minulosti od nejstarších dob do roku 1918 (Praha, Academica 1975).
Stěhování Čechů do Chorvatska začalo v době, kdy obě země byly součástí rakousko-uherské monarchie a trvalo téměř 150 let. Za Rakouska-Uherska úřady podporovaly přistěhovalectví do polopustých částí pohraničních oblastí s Osmanskou říší. Život tam byl těžký, půdu bylo možné získat levně, ale zúrodnit ji bylo téměř nemožné. K tomu se přidaly nemoci a volně pobíhající dobytek, který Čechům ničil těžce získanou úrodu. Od 18. století se do země stěhovali úředníci, řemeslníci do manufaktur ve vnitrozemí a zakládali dělnické kolonie. Z vesnic založených českými kolonisty v tzv. vojenské hranici zůstalo české obyvatelstvo jenom v Ivanově Sele.
Spolupráce s vlastí byla násilně přerušena během války. V letech 1918 – 1941 se situace zlepšila díky s hospodářské spolupráci Československa s královskou Jugoslávií. Střediskem se stalo město Daruvar. Menšina zakládala spolky, české školy a v roce 1921 byla založena i Česká banka. Ta měla zanedlouho 11 zastupitelství, 3 filiálky a 1 expozituru. Úspěšně pracovala až do 2. světové války. Vývoj přerušila opět válka. Fašisté v Chorvatsku zlikvidovali spolky i školy. Ohrožení Čechů přispělo k jejich velké účasti v odboji, v partyzánské brigádě jich bojovalo asi 2000.
V socialistické Jugoslávii byla činnost spolku obnovena. Práva, která byla zaručena ústavou, však často nebyla dodržována, takže život Čechů nebyl nijak jednoduchý. Ve 2. polovině 20. století došlo k velké asimilaci Čechů. Ze 40 tisíc krajanů ve 30. letech je jich dnes asi třetina. Dle soupisu obyvatel z roku 1991 se k české národnosti hlásilo v Chorvatsku přes 13 000 osob.
Češi v Chorvatsku nejsou nejpočetnější, ale pravděpodobně nejorganizovanější menšinou ve světě. Českou a slovenskou menšinu zastupuje v Chorvatském státním sněmu jeden poslanec volený občany na české a slovenské hlasovací listině.
Češi patřili mezi první organizované turisty na Jadranu. Už roku 1900 byla založena kolonie Komenského, která se nacházela na ostrově Rab a sloužila českým učitelům. Roku 1901 založila Marie Stejskalová z Brna také dětskou kolonii, která existovala až do roku 1948.
Z dalších významných osobností působících v Chorvatsku můžeme jmenovat profesora fyziky a matematiky Ivana Stožíra, několik českých umělců působících v Chorvatském národním divadle v 19. a 20. století jako Arnošt Grund, Amand Alliger, Nina Vávrová – Bachová, Marie Růžičková – Strozziová a další.
Svaz Čechů v republice Chorvatsko
Svaz Čechů v Republice Chorvatsko je nepolitická, samostatná organizace dobrovolně sdružených Českých besed, škol, klubů a jednotlivců – příslušníků české menšiny v oblasti kultury, umění, vědy a sportu. V současné době je v Chorvatsku 23 českých besed a 1 Česká obec. Dnešní ústřední instituce české menšiny v Chorvatsku je nástupcem dřívějšího „Československého svazu“, který od roku 1921 sdružoval krajany v tehdejším Království SHS. Sídlo Svazu je vlázeňském městě Daruvar, ležícím v Bjelovarsko – bilogorském županství, kde většina Čechů žije. Činnost svazu je bohatá, spočívá v různých akcích během celého roku a je zaměřena na pěstování české kultury, jazyka a zachování identity.
České přistěhovalce nespojovala před rokem 1918 žádná organizace, která by zastupovala jejich zájmy, a ani nejstarší spolky mezi sebou neudržovaly kontakty. Teprve po vytvoření jednotného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se uvažovalo o organizaci, která by českou i slovenskou menšinu zastupovala. Na prvním kongresu Čechoslováků v Osijeku roku 1921 založili zástupci 36 českých a slovenských spolků Československý svaz, který menšinu zastupoval až do roku 1941. Jeho první sídlo bylo v Novém Sadu. Roku 1924 bylo sídlo přeneseno do Bělehradu. Úloha svazu v této době je stále větší, ale hlavní sdružením se stává daruvarská Česká beseda, kde byla Ústřední knihovna a začaly pracovat některé odbory Svazu. Roku 1937 nakonec do města přesídlil celý Svaz. Všechny české spolky se naposledy sešly roku 1940, kdy ještě reagovaly na nastalé politické změny po okupaci Československa, a od roku 1941 byla jejich činnost zakázána.
K obnovení činnosti Svazu došlo 1. října 1944 v Daruvaru, kde svaz sídlí dodnes. Sdružuje české spolky, menšinové školy Jana Ámose Komenského v Daruvaru a Josefa Růžičky v Končenicích, novinové vydavatelství Jednota a mateřské školy v Daruvaru a Končenicích. Svaz má pouze jednoho placeného zaměstnance – tajemníka, vše ostatní je založeno na dobrovolné činnosti.
Naši krajané již nežijí ve svých obcích izolovaně, jak tomu bylo po dlouho dobu, a tak je již jejich čeština poznamenána chorvatštinou. Mezivládní dohoda o české menšině v Chorvatsku je ale stále v nedohlednu, ačkoliv se připravuje již mnoho let.
České besedy
České besedy jsou základní občanská sdružení, v nichž Češi žijící v Chorvatsku pěstují svůj jazyk a kulturu. První besedy byly založeny ve velkých městech Záhřebu (1874) a Dubrovníku (1899). Dnes jsou však nejaktivnější spolky na Daruvarsku, založené kolem roku 1920. Podle počtu členů, jejich zájmů a tradic je kulturní činnost jednotlivých Besed velmi různorodá. Téměř v každé besedě najdeme folklorní skupiny, divadelní skupiny, některé mají i pěvecké sbory a loutkové divadlo.
Třináct Českých besed v Chorvatsku vlastní své České kulturní domy. Česká republika během let 1997 – 2000 věnovala v rámci rozvojové pomoci při obnově a rekonstrukci těchto domů 1,9 milionů kun a v tomto programu dále pokračuje.
Literatura:
Chrudina, L.: Historie Chorvatsko-českých mořských lázní Baška na ostrově Krku. Praha 2003
Pelikán,J., Tejchman,M.: Dějiny Jugoslávie (1918 – 91). Praha 1994
Šesták,M.: Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha 2001
Žáček,V.: Češi a Jihoslované v minulosti. Od nejstarších dob do r. 1918. Praha 1975
Kontakt:
Mgr. Vladimír Dvořák (dvorak@kcr.zf.jcu.cz)
Hana Machová
Katedra cestovního ruchu
Vančurova 2904, Tábor 390 01
