Přivést do Česka co možná nejvíce produkcí z přibližně deseti filmů, které v Evropě v blízké době chtějí točit indičtí filmaři, je snahou českých úředníků i producentů. Zástupci Státního fondu kinematografie jednali nedávno spolu s ministrem kultury o možnosti využití českých filmových pobídek pro indické incoming produkce přímo v Indii.
„Kromě velkofilmu Bang Bang s indickou hvězdou Hrithikem Roshanem, jehož plánované natáčení v Česku se ještě prodloužilo o několik dní, se hraje minimálně o deset filmů. Měly by se točit někde v Evropě a naší velkou snahou je, aby to bylo v České republice," řekla ČTK po návratu z Indie ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková. Film Bang Bang je remakem dobrodružného amerického filmu Knight and Day (v distribuci v Česku jako Zatím spolu, zatím živi) s Tomem Cruisem a Cameron Diazovou.
Indičtí filmaři již filmových pobídek využili a v tuzemsku točili, nyní je zájem z obou stran, aby spolupráce pokračovala a indické produkční společnosti se do Čech vracely. Program pobídek začal v Česku fungovat v roce 2010 a od loňska jsou součástí zákona o audiovizi, přičemž je poskytuje Státní fond kinematografie. Umožňuje vracet producentům desetinu nákladů na zahraniční herce a členy štábu a 20 procent nákladů za zboží a služby, které mají daňový domicil v České republice. Do Česka to přilákalo velké zahraniční produkce i světové hvězdy.
Na pobídky by ale stát měl, podle profesionálů z oboru, dávat více. V letech 2010 až 2012 bylo k dispozici 300 milionů korun ročně, loni 500 milionů, na letošní rok je výhled stejný. Kapacita českého filmového průmyslu je 800 milionů korun ročně. Podle odhadů fondu je tato částka schopna přinést do české ekonomiky až sedm miliard zahraničních investic, uvádí Fraňková.
Zároveň připomíná, že využívání Česka zahraničními filmaři je ekonomicky zajímavé i proto, že s penězi filmařů do země přicházejí i peníze turistů, kteří Česko na základě zhlédnutých filmů navštíví. Indie má podle ní v tomto směru velký potenciál, neboť přes často prezentovanou chudobu roste v miliardové zemi střední třída, která začíná poznávat možnosti volného času.
Zahraniční štáby v Česku vydají peníze za natáčení, ubytování, restaurace, dopravu a pronájmy lokací. Využívají služby, které s výrobou filmu zdánlivě nesouvisejí včetně nákupu energií a pohonných hmot. Nabízejí také pracovní příležitosti.
Po západních produkcích se nyní Česko snaží přilákat třeba indické filmaře – tamní filmový průmysl je co do objemu srovnatelný s americkým. Na západě je známý hlavně díky bollywoodské produkci, filmům vznikajícím v bombajských studiích, ale zájem je o evropské exteriéry, které jsou považovány za velmi romantické.
Indický film jsou ale ve skutečnosti dva výrazně odlišné světy a se zástupci obou z nich se česká delegace setkala. První je koordinovaný a částečně podporovaný státem a využívá obrovská studia Ramoji Film City ve státě Andrapradéš, která jsou s plochou téměř 1 700 akrů největšími na světě. V nich filmaři postaví kulisy téměř čehokoli – od indických prostředí po slavné památky celého světa. „V nich se natáčejí nízkorozpočtové filmy v mnohasetdílných sériích," vysvětluje Fraňková. Studia jsou velmi populární i jako turistický cíl. Nicméně s touto formou filmové výroby pracovat příliš nelze, filmy jsou nízkorozpočtové a produkční společnosti se nevyznají a nechápou evropský systém filmových vratek, říká ředitelka. Druhá část indických filmů vzniká v soukromých produkcích. „Znají fungování filmových pobídek, mají pobočky ve studiích v USA, chtějí více prorazit do Evropy a točit tady," popisuje Fraňková.
Česká delegace v Dillí otevřela výstavu České hrady a zámky – už samotné snímky českých památek zástupce filmového průmyslu nadchly. „Chceme je přivést do České republiky a ukázat jim naše hrady a zámky naživo. Peníze z pronájmu by jistě byly i oživením příjmů Národního památkového ústavu, stejně tak pro rozpočty Prahy a dalších lokací především v majetku státu," míní ředitelka Státního fondu kinematografie.
Filmový průmysl v Indii má ohromný dopad na turismus. Je velmi moderní jezdit do Evropy právě na místa, kde se trháky Bollywoodu natáčely. „Bylo by dobré, kdyby se povedlo to, co dokázal korejský seriál Milenci v Praze, který měl velký podíl na zavedení linky ČSA Praha–Soul," uzavírá Fraňková.