Čeká nás rok změn

Již řadu let nabízí hotel Olšanka své služby na pražském Žižkově. Posledních sedm let funguje pod vedením generálního ředitele Martina Gerstmana, který v rozhovoru pro COT poodhalil důležité aspekty hotelnictví, jak vnímá konkurenci i novinky, na které se hosté Olšanky mohou v dohledné době těšit.

Má hotel Olšanka v portfoliu nějakou službu, na kterou jste obzvlášť pyšný?

Ani ne tak na nějakou speciální službu, jako spíše komplexnost všech služeb, které můžeme našim hostům nabídnout. Kromě ubytovacích kapacit jsme pyšní na to, že máme hezký vinný bar. Pro některé naše hosty je sám o sobě důvodem k návštěvě a jeho oblíbenost je jasně vidět i na množství například vánočních večírků, které tam pravidelně probíhají. Osvědčila se nám i pivní terasa, která se s vinným barem výborně doplňuje. Máme k dispozici 17 kongresových místností s kapacitou až 1 100 lidí. V hotelu máme i malý obchod, lobby bar, samozřejmostí je restaurace a máme i polední restauraci – samoobslužnou jídelnu, kterou denně projde na 300 lidí. Naší velkou devizou je nabídka sportovního centra, kterou plánujeme od září výrazně vylepšit – přidáme saunový svět, v němž bude mimo jiné pět různých saun.

Martin Gerstman, generální ředitel hotelu Olšanka

Proč jste se rozhodli s hotelem vstoupit do světa wellnessu?

Praha sice není primárně wellness destinací, ale hosté zpravidla od wellness hotelů, ať jsou kdekoli, očekávají vyšší standard služeb – nekuřácké prostředí, kvalitní jídlo a podobně. Takže si myslím, že saunový svět a wellness je nejen ekonomicky zajímavý produkt, ale má dopad jak na získávání kongresového a konferenčního byznysu, tak na získávání klientů na ubytování.

Vy máte pro letošní rok ale větší plány než jen nové relaxační prostory…

Ano, mnohé změny realizujeme průběžně, ty zásadnější si ale vždy vyžadují spoluúčast majitele. A náš majitel je znalý a velkorysý. Za tu dobu, co v Olšance působím, jsme si na počátku stanovili určitý cíl, kam chceme s hotelem dospět a průběžně na tom pracujeme. Celá řada pozitivních změn už proběhla. Letos začínáme se zásadní rekonstrukcí vstupních prostor – recepce a lobby. To by mělo být hotové do konce února. Čeká nás kompletní výměna hotelového nábytku na pokojích, což je velká investice. Na léto je v plánu přestavba kongresového sálu včetně modernizace vybavení audiovizuální techniky a pak už zmíněný saunový svět. Všechny projekty máme finálně připravené a realizaci nic nebrání.

Jakou roli ve fungování hotelu hrají hosté?

Pro personál i pro management není nic příjemnějšího, než potkávat stálé hosty. Je příjemné vidět, že někomu poskytujete službu, která mu vyhovuje, a proto se k vám vrací. Výhoda stálých hostů je, že od nich dostanete upřímnou zpětnou vazbu. Když s lidmi navážete určitý vztah, jsou schopni vás bez jakéhokoli vedlejšího úmyslu pochválit i říct, pokud něco není v pořádku. A vzhledem k tomu, že na všech pozicích existuje určitá profesní slepota, je to velmi prospěšné.

Jak byste charakterizoval vaše konkurenty?

Naší konkurencí je naprosto každý. Konkurujeme si ve kvalitě, v ceně, anebo v obojím? Já se snažím, abychom konkurenci nepobíjeli nižší cenou, ale naopak. Usiluji o to, aby se stále zvyšovala kvalita našich služeb. Dneska je velmi dobře čitelné na různých portálech, kdo a za co prodává. Mnohdy jsou vidět hotely prodávající se za nižší cenu, která neodpovídá ani jejich vybavení ani jejich službám. To považuji za strašnou chybu. Ale je nutné říci, že je to specifikum tří až čtyřhvězdičkových hotelů v Praze. Kdekoli jinde v Čechách zaplatíte víc. Hosté, když tam jedou, vědí, že pokud chtějí určitou kvalitu, tak za ni musí zaplatit. V Praze si ale zvykli, že dostanou určitý standard za docela dobrou cenu.

Jak se díváte na ubytování fungující na principu sdílené ekonomiky?

Jsem velkým odpůrcem. Zaprvé je to nekalá konkurence vůči hotelům. Za druhé, v dnešní době, kdy potřebujeme evidovat pohyb osob, je to naprosto nevyhovující systém. Hotely spolupracují s cizineckou policií, informace o klien­tech musejí být ve všech ubytovacích zařízeních důkladně evidovány. Abychom minimalizovali chyby, používáme čtečky. U sdílených pronájmů evidence prakticky neexistuje, vzniká objemná šedá ekonomika. O poplatcích městu, finančnímu úřadu či kolektivním správcům nemluvě. Jsou města, údajně se jedná třeba o Berlín, kde AirBnB významně omezili, protože se enormně navýšily ceny dlouhodobých pronájmů – a lidé chtějí bydlet, ale právě kvůli sdíleným službám musí často platit ne­úměrné částky. V Praze bylo v loňském roce přes sdílené ubytování téměř mi­lion lidí. To je odstrašující číslo!

Foto: Petr Manuel Ulrych