Stalo se již tradicí, že při přípravě červnového vydání COT business zpovídáme prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky (SLL) MUDr. Eduarda Bláhu. Nejinak tomu bylo i letos. Hovořili jsme nejen o aktuálních trendech v tuzemském lázeňství, ale také o činnosti a plánech SLL. Řeč byla i o zdánlivě nelázeňské problematice, například o souboji s autorskými svazy či jednáních s politiky.
Jak se dařilo českému lázeňství v uplynulém roce? Kolik pobývalo v českých lázních hostů, kolik z toho byli samoplátci, jaká byla průměrná doba pobytu apod.? Jaké trendy lze v českém lázeňství aktuálně sledovat?
Pro lázeňství nebyl loňský rok špatný. Krize se sice projevila poklesem příjezdů cizinců a vedle dlouhodobě klesajících počtů Němců výrazně poklesly počty ruské klientely. Naopak ale dál znatelně rostl zájem Čechů o samoplátecké pobyty v lázních. Omezili cesty do zahraničí a dovolenou trávili v tuzemsku. Loni a předloni jsme navíc po dlouhé době vyjednali s pojišťovnami nárůst jednotkové ceny za den léčení. Když k tomu připočteme i zvýšený počet pojištěnců, dostáváme se k dobrým ekonomickým výsledkům.
Jednoznačně je nyní vidět, jaký význam tuzemci pro české lázně mají a že bylo chybou, pokud je některé lázně ve svých nabídkách a programech opomíjely. Průměrná doba pobytu se díky změně struktury hostů zkracuje a v Čechách snad již nenajdete lázně, které by v nabídce neměly kvalitní wellness programy.
Zůstaneme-li u statistik, jak moc jsou ty lázeňské věrohodné?
Zatím máme k dispozici jen statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Jde o povinné statistiky pro registrovaná zdravotnická zařízení. Rozhodně důvěryhodné jsou, ale je třeba si uvědomit jejich primární poslání. Nemají monitorovat cestovní ruch v lázních. Jsou to zdravotnické statistiky a díky tomu jim chybí metodika pro zařazování relaxačních, víkendových a třeba hotelových pobytů, které samozřejmě v lázeňských místech přibývají, a to v převážné míře i mimo registrované léčebné lázně. Díky tomu je interpretace této statistiky pro cestovní ruch problematická a lepší vypovídací hodnotu mají statistiky ČSÚ, které vycházejí z dat městských úřadů, ale přicházejí mnohem později.
Může v oblasti sběru a zpracování statistických dat sehrát nějakou roli SLL?
SLL sdružuje jen ona nestátní zdravotnická zařízení, a tak má na sběr dat z městských úřadů mnohem větší šance SLM. Přesto je role SLL v této oblasti zřejmá, ale mnoha členy zatím nepochopená. Měl by svým členům poskytovat rychlý obrázek o vývoji v oboru tím, že bude zpracovávat povinně odevzdávaná data členů. Takový projekt jsme zkoušeli prosadit, ale většina členů svá data poskytnout nechtěla, a tak nyní tento projekt běží jen v omezené míře mezi deseti největšími.
Jaká je vůbec ochota členů SLL podílet se na činnosti sdružení?
Člen od člena různá, ale postupně se zvyšuje a rozhodně se dokážeme semknout, pokud jde o zásadní projekty.
Vím, že provozovatelé lázní jsou nyní ve při s Ochranným svazem autorským ohledně placení autorských poplatků. Jaký je aktuální stav a jakou roli v této „kauze“ hraje SLL?
Aktuálně OSA začala podávat návrhy na platební rozkazy a domáhá se v nich platby za obě období, v nichž jim český autorský zákon odpíral nebo odpírá platbu za TV na hotelovém, respektive zdravotnickém pokoji. Jsme přesvědčeni, že jde o klíčový spor o postavení českých zákonů vůči evropským synchronizačním směrnicím. O to, zda můžou soudy trestat dodržování českých zákonů. Proto se SLL v této věci angažuje opravdu hodně, ale ve vlastních sporech musí stát na lavici žalovaných člen, od kterého autorský svaz údajné dluhy vymáhá. My nyní vytváříme databanku argumentů, analýz apod. a soustředíme se na podání ústavní stížnosti.
Již několik měsíců každý skloňuje slovo krize. Co se vám vybaví, když se řekne „lázeňství a krize“? Před rokem jste v rozhovoru pro COT business mj. naznačoval, že do lázeňství ještě krize nevstoupila s takovou razancí jako do jiných oborů…
Už jsem to zmiňoval v úvodu. Loňský rok byl dobrý, ale letos již lázně řadu vlivů pocítí. Pojišťovny letos na růst cen nepřistoupily a naopak zavádějí různé regulační modely na úrovní vysílajících lékařů, cizinců bude ubývat dál a ani růst samoplátců to nejspíš nedokáže kompenzovat. Upřímně si ale myslím, že kauza Řecka může nastartovat mnohem větší krizi než hypoteční bublina v USA. Může totiž spustit nedůvěru ve stabilitu státních rozpočtů a sociálních systémů a roztočit spirálu škrtů.
Počty dospělých pacientů v lázních v letech 2005 – 2009
| Počet pacientů | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | Index 2009/2005 |
|
| Na náklady zdravotního pojištění | KLP | 105 324 | 94 429 | 92 605 | 91 488 | 98 113 | 93,2 |
| PLP | 18 253 | 18 572 | 15 708 | 15 149 | 15 040 | 82,4 | |
| Plně na vlastní náklady | tuzemci | 55 853 | 66 688 | 91 896 | 112 987 | 111 089 | 198,9 |
| cizinci | 119 929 | 134 518 | 133 761 | 153 704 | 143 221 | 119,4 | |
| Celkem dospělí | 299 359 | 314 207 | 333 970 | 373 328 | 367 463 | 122,7 | |
KLP – komplexní lázeňská péče (plně hrazená zdravotními pojišťovnami)
PLP – příspěvková lázeňská péče (částečně hrazená zdravotními pojišťovnami)
Zdroj: ÚZIS
Krize má i své světlejší stránky, například snazší dostupnost kvalitního personálu. Je tomu tak i v lázeňství?
Rozhodně, jen je to v řadě lázní komplikované vzdáleností od větších aglomerací. Ale například v Jáchymově jsme loni obsadili pozice, které se nám dlouho obsadit nedařilo, protože Karlovy Vary zasáhla krize poklesem ruské klientely a exodus zaměstnanců k nám zavál řadu kvalitních zaměstnanců, kteří by jinak nebyli ochotní k nám za prací dojíždět.
Kromě krize přidělává velké části populace vrásky na čele politika. SLL jakožto zájmové sdružení se komunikaci s politiky nemůže vyhnout. Jak ji hodnotíte? Co v tomto ohledu považujete za největší problém?
Komunikace s politiky je taková houpačka, teď je úžasná. Před volbami jde o hlasy a tak je jejich schopnost nám naslouchat extrémní… (Pozn. red.: Rozhovor se odehrál na počátku května) Bez sarkasmu ale musím říci, že lázně jsou významným regionálním zaměstnavatelem a často také kulturním centrem v regionech, a proto mají s místními politiky poměrně dobré vztahy, kterých se snažíme při prosazování oborových zájmů využívat. Co nám ale v předchozím období škodilo víc než krize, to byly turbulentní změny vlád a úředníků, kvůli kterým nebylo vlastně možné skoro žádnou předjednanou změnu legislativy dokončit.
Na konferenci Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí jste mimo jiné řekl, že budoucnost tuzemského lázeňství je v české klientele. Znamená to, že pro zahraniční hosty ztrácejí české a moravské lázně s konečnou platností na atraktivitě?
Určitě ztrácíme cenovou atraktivitu, ale o konečné platnosti bych nemluvil. Jen už nestačí spoléhat se na nižší cenu. Tudy cesta nevede. Receptem je kvalita a kompetence. Budoucnost v české klientele je fakt vycházející z dopravní dostupnosti, znalosti mentality, jednoho jazyka i měny apod.
Bude SLL vyvíjet nějaké marketingové aktivity na popularizaci lázeňských pobytů u české veřejnosti?
SLL v předchozích letech v oblasti propagace oboru udělal obrovský skok. Nepracujeme ale s neomezenými rozpočty, a tak většinou na každý projekt sháníme podporu na MMR nebo u CzechTourism. Mnohdy podpoří naše aktivity anebo se přímo ujmou jejich realizace, jak tomu bylo u dosud největší národní kampaně na léčebné lázeňství, která právě skončila. Letos se chystáme navázat na prezentaci vůči odborné veřejnosti a pracujeme na příloze Zdravotnických novin.
Jaké další plány má SLL pro příští měsíce?
Vedle souboje s autorskými svazy se soustředíme na uvedenou přílohu a už se zase rozjíždí dohadovací řízení. Po volbách ale budeme muset napřít síly na „naše“ ministerstva a novým ministrům, náměstkům i úředníkům vysvětlit o našem oboru to, co už jsme vysvětlili těm současným. Myšlenky na omezení úhrad lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění má totiž téměř každá nová vláda a v době krize zvlášť.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Léčebné lázně Jáchymov