Budeme cykloturisticky vyspělou zemí?

Průzkum monitoringu návštěvníků turistických regionů ČR konstatuje, že nejlákavějšími aktivitami jsou poznávací turistika (66 % zahr. vs 51 % Češi) a pěší turistika (42 % vs 45 %). Cykloturistika je využívána při návštěvě regionu jen z 25 % u Čechů a ze 17 % u zahraničních turistů. Jedná se o dobrou či špatnou zprávu?

Popravdě řečeno je nutné si přiznat, že konkurence na evropském i světovém cestovním trhu je velká a zahraniční turisté raději pojedou po cyklistických stezkách v Nizozemsku, nebo po Dunajské stezce v Rakousku. Je to často dáno i tím, že nabízíme cyklotrasy, které vedou po frekventovaných silnicích nebo po zcela rozbitých cestách, bez odpovídajících služeb.

Údolí Tiché Orlice – místo, kudy povede nová cyklostezka

Chceme-li tedy seriózně mluvit o podpoře cykloturistiky, musíme jí nejprve zajistit odpovídající zázemí. Z dopravního pohledu se pak jedná o zajištění bezpečnosti cyklistů. Problém je ale v tom, že tato volba je často příliš drahá a náročná, a tak se raději volí jednodušší a pohodlnější řešení – vyznačit cyklotrasu, vydat mapu či propagační materiál o krásách našich končin. Jak ale ukázal výše uvedený monitoring, tyto aktivity jsou nedostatečné.

Bude tedy cykloturistika u nás stagnovat, držet se „dobytých čísel“, anebo nás čeká rozkvět cykloturistiky a staneme se vyspělou cykloturistickou velmocí? Tak na to si bude muset odpovědět každý sám, ale myslím si, že sami jsme strůjci svého štěstí. Někde opravdu dojde k rozkvětu, jinde naopak bude cykloturistika i nadále stagnovat.

Tento článek se zaměřuje na některé regiony, které se rozhodly jít tou aktivnější cestou. K vybraným projektům a produktům jsou uvedeny jen základní informace. Obsáhlejší verzi článku je možno si stáhnout na internetu www.cyklostrategie.cz v části aktuality, případně v části „články“. Daný přehled nechce preferovat některé oblasti před jinými, ale spíše prostřednictvím sedmi dobrých příkladů motivovat jiné k následování. Všechny příklady mají ale jednu věc společnou. Nejedná se nikdy o cyklostezky, které by byly vybudované během jednoho roku a za jeden milion korun…

1. Cyklokomunikace údolím Tiché Orlice a Třebovky (aneb Aktivní turistika na Orlicko–Třebovsku)
Jedná se o národní projekt na zlepšení infrastruktury pro cestovní ruch, který získává dotaci 65 milionů Kč ze strukturálních fondů EU a významnou dotaci Pardubického kraje (7,7 mil. Kč na 1. etapu projektu), v jednání je dotace ze SFDI. Předmětem projektu je vybudování 30 km cyklostezek nádherným údolím Tiché Orlice a Třebovky mimo silniční provoz s kvalitním živičným povrchem, vhodným rovněž pro kolečkové bruslení (včetně rekonstrukce a využití stávajících úseků vhodných komunikací). Stezky budou vycházet z Ústí nad Orlicí na tři strany: do Letohradu, do České Třebové a do Chocně (zatím jen I. etapa do Bezpráví). Dále bude v rámci projektu vybudována turistická ubytovna v Cakli a provedeny některé úpravy pro zpřístupnění hradu Lanšperk. Projekt bude realizován v letech 2006 až 2008. V regionu tak vznikne unikátní infrastruktura pro aktivní rekreaci, zejména cykloturistiku a oblíbené kolečkové bruslení, nemající v České republice obdoby. Projekt bude pokračovat II. etapou – dobudování cyklokomunikace z Bezpráví do Chocně, rozpočet 25 mil. Kč, předpokládaná realizace 2008. I tato etapa vznikne za spolupráce svazku obcí s 10 partnerskými městy a obcemi.

Úsek cyklostezky Klatovy – Vrhaveč

2. Cyklostezky na Klatovsku
Po letech úsilí se cyklisté na Klatovsku konečně dočkají zprovoznění 5 km dlouhého úseku souvislé cyklistické trasy údolím Drnového potoka mezi Klatovami a Vrhavčí. Cyklostezka s minimálním převýšením vede klidovým rekreačním územím podél Drnového potoka. Stavební náklady čítaly v souhrnu více než 13 mil. Kč. Cyklostezka mezi Vrhavčí a Dubovým Mlýnem by pak měla být zprovozněna na jaře 2007, díky čemuž vznikne bezpečná 10km trasa z Klatov do Běšin, která je součástí dálkové mezinárodní Šumavské cyklotrasy č. 38, propojující oblast Klatovska a Pošumaví s Železnou Rudou. Na hraničním přechodu v Alžbětíně se trasa napojuje prostřednictvím cyklostezky Regental na síť bavorských stezek. Celý projekt byl financován z prostředků obcí, SFDI a programu INTERREG IIIA.
Kromě plánované výstavby posledního úseku cyklostezky Vrhaveč – Dubový Mlýn je v letošním roce zpracovávána tzv. „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38 a její propojení s cyklostezkou Regental“. Záměrem nositele projektu města Přeštice a všech obcí ležících na cyklotrase č. 38 je prostřednictvím zpracované studie vytvořit nezbytné projektové předpoklady pro následnou výstavbu konkrétních úseků nových cyklostezek či rekonstrukci komunikací, po nichž je cyklotrasa č. 38 značena. Celkem bude projektová dokumentace zpracována pro dalších 11 km cyklostezek.

Nová cyklostezka Prostějov – Bedihošť

3. Labská cyklostezka v Ústeckém kraji
Od konce 90. let se postupně realizuje v Ústeckém kraji přes 90 km páteřní labské cyklostezky, a to od Hněvic až po Dolní Žleb. Současný stav má však ještě daleko do dokončení celé trasy. Nejlépe jsou na tom nyní asi v Ústí nad Labem, kde bude letos koncem července dokončen průtah městem po pravém břehu, čímž bude k dispozici cyklistům souvislá trasa v délce 19 km. Budovala se postupně po etapách, jak z Phare CBC, tak ze SFDI, od hranice litoměřického okresu (první úsek otevřen v roce 2000) k novému Mariánskému mostu a pak od střekovských loděnic k Velkému Březnu s vynecháním středního, sice jen 900 m dlouhého, ale technicky i finančně nejnáročnějšího úseku. Ten se právě dokončuje – téměř 600 m trasy je u paty silničního opevněného náspu na umělé konstrukci z gabionových opěrných zdí s niveletou vozovky těsně nad úrovní jednoleté vody. Celá stavba stála téměř 100 mil. Kč

4. Moravská cyklostezka a cyklostezka Bečva ve Zlínském kraji
V listopadu 2005 byla po pěti letech budování zprovozněna patnáct kilometrů dlouhá cyklostezka začínající ve Veselí nad Moravou, jež pokračuje přes Uherský Ostroh a Ostrožskou Novou Ves do Kunovic, kde se napojuje na stávající cyklostezky vedoucí městem Uherské Hradiště. Cyklostezku, jejíž celkové finanční náklady dosáhly výše bezmála 38 milionů korun, financovala ze svých rozpočtů zainteresovaná města a obce za významné finanční dotace ze SFDI, Programu obnovy venkova a sponzorských darů, které dosahují částky kolem 10 milionů korun. Jistě není bez zajímavosti, že celá stezka byla před časem oceněna zvláštní cenou poroty pro nejlepší projekty Zelené stezky v Evropě, udělovanou Asociací Greenways. Při tomto ocenění sehrálo významnou roli její osvětlení, s ohledem na skutečnost jejího téměř celoročního používání občany pro cesty do zaměstnání.
Dalším významným projektem ve Zlínském kraji je cyklostezka Bečva, která je uceleným záměrem obcí zaměřeným na vybudování multifunkčního cyklistického koridoru spojujícího obce na toku Vsetínské Bečvy. Celý projekt započal roku 2001, kdy se obce sdružené v dobrovolném svazku obcí Hornovsacká dráha dohodly na společném postupu. Od té doby se podařilo realizačně provést průtah městem Vsetínem, kdy při průjezdu městem po cyklostezce Bečva mimoúrovňově míjíte všechny silnice pro motorová vozidla, naposledy v květnu 2006 byl dokončen úsek Vsetín – Semetín v délce cca 2 km. Letos se budou další cyklostezky budovat ve Velkých Karlovicích a v Hovězí. V ostatních obcích se začaly v letošním roce vykupovat pozemky, řeší se dokumentace, nejdále v tomto ohledu je město Karolinka.
Díky této iniciativě obcí pak Zlínský kraj zahájil jednání o navazující podpoře výstavby cyklostezek ze Strukturálních fondů EU 2007 – 2013. A právě tato jednota ve věci další výstavby cyklostezek byla důvodem, že další velká cyklokonference se tentokrát uskuteční ve dnech 15. – 20. 5. 2007 ve Zlínském kraji, ve velkokarlovickém hotelu Horal.

Cykloturistika je nejlepší poznávací aktivita pro rodiče a děti

5. Cyklostezky na území Olomouckého kraje – „Holandská Haná“
Olomoucký kraj pravidelně od roku 2004 přispívá na podporu výstavby cyklostezek v kraji částkou patnácti milionů korun. A určitě i díky této pomoci se vybudovalo za poslední dva roky v kraji více jak 20 km nových cyklostezek. Tato novinka se proto mezi starosty rychle rozkřikla a začali ve velkém připravovat projektové dokumentace na cyklistické stezky. Nejde ale jen o výstavbu nějaké „ad hoc“ cyklostezky. Naopak jsou většinou budovány jako součást dlouhodobého plánu rozvoje cyklostezek v území. Kromě dálkových tras – Moravské stezky a cyklostezky Bečva se postupně realizují ambiciózní záměry výstavby rozsáhlé sítě cyklostezek, jako například v mikroregionech Prostějov – východ, Uničovsko, Bystřička, Střední Haná, Haná, Olomoucko. Například v případě mikoregionu Prostějov – východ se od loňském roku postupně buduje „Cyklistická stezka Prostějov – Čelčice (Skalka) s propojením Bedihošť – Hrubčice“ o celkové délce všech úseků 8,44 km a celkových nákladech překračujících částku 40,0 mil. Kč. Letos bude již zrealizováno přes 7,0 km cyklostezky.

6. Cyklotrasy a cyklostezky na Rakovnicku
Tak jako v jiných koutech České republiky i na Rakovnicku je vyznačeno mnoho kilometrů cyklotras, v daném případě přes 300 km. Za povšimnutí proto stojí další kroky regionu, v rámci kterých se počítá s úpravou stávajících tras, zlepšení kvality stávajících povrchů a dovybavení doplňkovou infrastrukturou a značením. Pro rok 2006 je připraveno celkem 7 akcí o celkovém rozpočtu 6,2 mil. Kč – výstavba nového městského okruhu Rakovník v lokalitě Rakovník za koupalištěm, Rakovník – Křivoklát (úsek Kalubice, úsek železniční viadukt Kalubice – Městečko, Čertova Pila a úsek Křivoklát), Rakovník – Nové Strašecí (úsek Ruda – PR Podhorní rybník), Rakovník – Jesenice (úsek Senomatský rybník), Kněževes. Většinou se jedná o zvýšení nivelety, osazení propustků a realizaci asfaltobetonového povrchu.

7. Cyklistická stezka „Slezská Magistrála“: Krnov – Úvalno – Brumovice – Holasovice – Opava – Velké Hoštice
Záměrem Statutárního města Opavy, města Krnov a obcí Úvalno, Brumovice, Holasovice a Velké Hoštice je realizovat výstavbu cyklistické stezky č. 55 „Slezská magistrála“. Délka trasy je 33 km a na trase jsou navrženy 3 lávky a 8 odpočívek. Odhadovaný náklad stavby je 64 mil. Kč. Stavba je připravována od roku 2001 a projekčně od roku 2003. V rámci majetkoprávních záležitostí bylo řešeno cca 333 pozemků dotčených výstavbou cyklistické stezky (90 % vlastníků pozemků vyslovilo souhlas se stavbou cyklistické stezky, zbývajících 10 % tvoří pozemky neznámých vlastníků). Náklady na geometrické zaměření činily 714 tis. Kč. Náklady na výkup pozemků činily cca 5,3 mil. Kč. Územní rozhodnutí bylo vydáno v květnu 2005 a stavební povolení bylo vydáno v květnu 2006. Předpoklad zahájení stavby je duben 2007.

Jak již bylo řečeno v úvodu, nejde o preferenci těchto projektů. Na internetu můžete najít podrobnosti k dalším významným úsekům:
www.cyklostrategie.cz pod opatřením 2.3.1.

Ing. Jaroslav Martínek
vedoucí sekce cyklistické a pěší dopravy
Centra dopravního výzkumu
jaroslav.martinek@cdv.cz
Foto: archiv CDV