Pražský magistrát v uplynulých týdnech přišel s návrhem obecně závazné vyhlášky, která by nově upravila provozní řád taxislužby. Podobně jako v New Yorku či jiných světových metropolích by po Novém roce měly být pražské taxíky žluté, klimatizované a kvalitní, jejich řidiči pak jako ze škatulky. Tento na první pohled dobrý nápad však někteří provozovatelé kritizují jako nedomyšlený.
Nová magistrátní vyhláška zpřísňuje nároky na vozidla, kterými budou smět vykonávat taxislužbu ti provozovatelé, kteří využívají magistrátem zřízených „štaflů“. Nově bude muset jít minimálně o vozidla nižší střední třídy podle mezinárodní klasifikace, se žlutou barvou na celé ploše vozidla, vybavená funkční klimatizací a uvedená do provozu nejdéle před osmi lety. Řidičům pak vyhláška zapovídá „užívat sportovní oblečení, krátké kalhoty či trička s výrazným logem, domácí textilní obuv – pantofle, bačkory a podobně“.
Žluté vozy z takto označených pražských stanovišť taxi by měly být od ledna zárukou kvality a magistrátem určených cen
Magistrát chce vyhláškou jasně odlišit vozy „oficiálních“ provozovatelů taxi od různých smluvních dopravců a ulehčit tak turistům i obyvatelům města orientaci v nabídce služeb. Na smluvní dopravce se vyhláška nevztahuje, což v praxi znamená nejen fakt, že mohou používat prakticky jakákoli vozidla, která nesmějí být označena nápisem TAXI, ale také nemusejí jezdit za regulované ceny. Podle některých provozovatelů taxislužeb však nový návrh svůj účel neplní. „Řidič deset let staré felicie si natře auto, nemusí mít klimatizaci, a pokud to je ještě navíc smluvní dopravce, může mít také ceny, jaké chce. Tím samozřejmě mate zákazníka,“ řekl například jednatel AAA radiotaxi Jiří Kvasnička redaktorům Lidových novin. Právě Kvasnička se může cítit novým návrhem poškozen, neboť to byl on, kdo nechal na počátku letošního roku podstatnou část svého vozového parku „obléci“ do žluté barvy, aby jej odlišil od konkurence. Stejně tak zavedl „dress code“ pro své řidiče, kteří teď jezdí v bílých košilích a žlutých firemních kravatách. S účinností nové vyhlášky může jeho firma přijít o určitou část zákazníků. Pro mnoho zákazníků, zejména z řad zahraničních turistů, bude totiž taxík jako taxík. Turista neobeznámený s textem vyhlášky nebude asi pátrat po tom, zda vůz, na který mávnul a který je třeba označen jako „eurotaxi“, patří licencované taxislužbě či smluvnímu přepravci. Přijde-li na rozdíl až při placení, bude už pozdě.
Magistrát si je tohoto problému vědom, podle radního Rudolfa Blažka jej však neumí vyřešit. Zakázat smluvním přepravcům používat vozy žluté barvy nelze. V úvahu tak připadá pouze informační kampaň, která bude lidi nabádat k tomu, aby si taxíky brali pouze na městských stanovištích taxi. A ta rozhodně nebude zadarmo…