Funkcionalistický pavilon A brněnského Výstaviště |
Brno je se svými zhruba 400 tisíci obyvateli druhým největším městem České republiky. Zároveň představuje centrum Moravy, jedné z historických zemí Koruny české. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jižní evropské civilizace. Brno je také tradičním centrem mezinárodního obchodu. Brněnské veletrhy každoročně pořádají kolem padesáti specializovaných výstav a veletrhů, převážně s mezinárodní účastí. Z hlediska výzkumu a školství je Brno druhým největším centrem vzdělání v České republice. Snahou představitelů města je vytvořit z Brna dynamicky se rozvíjející metropoli jižní Moravy, která pro svůj rozvoj využívá všechny své přednosti, mezi něž patří především výhodná poloha uprostřed sítě evropských měst.
Brno se vyvinulo z osídlení v Brněnské pánvi a na jeho vzniku měla podíl jak domácí, tak západoevropská populace. První privilegia dostalo od krále Václava I. už v roce 1243. Ve 14. století bylo sídlem Markrabství moravského a od poloviny 13. století jej jako královské město chránil hrad Špilberk. Několikrát jej obléhali husité a Švédové – bez valného výsledku. Na začátku 19. století proslavil město textilní průmysl, který mu otevřel evropské trhy a předznamenal rozvoj strojírenství.
Přerod bývalého královského města v průmyslovou metropoli nebyl žádnou hračkou. Nejdříve muselo přijít vzdělání, kultura a osvícenectví a zapustit kořeny. Objevila se jména jako Johann Gregor Mendel, Leoš Janáček a Viktor Kaplan. Období první republiky vyšvihlo Brno na druhé místo hned za Prahu.
Veletržní město
Co udělalo do značné míry Brno Brnem, je výstaviště. Bylo dokončeno v roce 1928 jako dějiště jedné z největších předválečných akci – Výstavy soudobé kultury v Československu. Pisárky, kde výstaviště vzniklo, byly oblíbeným místem Brňanů – stával zde cukrovar, zámecký park, vedla sem první trať koňky a parní lokálka. V roce 1923 byla vyhlášena urbanistická soutěž, ve které zvítězil návrh Josefa Kalouse z Prahy a definitivní projekt sestavil Emil Králík. Tak získalo Brno největší veletržní prostory v zemi, které se počítaly k nejmodernějším v Evropě částečně i svým moderním funkcionalistickým slohem. Jednotlivé výstavní pavilony jsou díly více než 30 autorů. Za zmínku stojí mj. budova výstavní pošty postavená podle návrhu Bohuslava Fuchse, pavilon země Moravy od Vlastislava Chrousta a kruhový pavilon Z s ocelovou kupolí o průměru 122 m.
Na mezinárodní veletržní scénu ale vstoupilo brněnské Výstaviště až koncem padesátých let – přesněji v roce 1959, kdy se konal První mezinárodní strojírenský veletrh. V duchu centralizované ekonomiky pak sloužilo jako hlavní veletržní areál republiky. Brněnským výstavám a veletrhům (BVV) se i přes svízelné podmínky dařilo udržovat areál v provozuschopném stavu a od poloviny 60. let v něm pořádat specializované veletrhy a výstavy. Výstaviště se neustále doplňuje a mění a každým rokem se na něm pořádá více než 40 veletrhů. K těm nejnavštěvovanějším patří stavební, strojírenský, potravinářský veletrh a veletrh informačních technologií.
Veletržní město pod Špilberkem |
Brněnské výstavy a veletrhy
Akciová společnost BVV se zdaleka nevěnovala jen aktivitám na Výstavišti. Poskytovala nejrůznější služby včetně cateringu, vyřizování víz, instalace výstav v zahraničí. Podílela se na výstavbě nového hotelu Holiday Inn v těsném sousedství Výstaviště, který poskytuje zázemí pro jednání během veletrhů, na stavbě dálnice vedoucí přímo k areálu výstaviště a na stavbě rychlostní silnice k rakouským hranicím.
V roce 1998 společnost prodala majoritní podíl veletržnímu gigantu Messe Düsseldorf, který patří mezi sedm největších podniků toho druhu v Německu. Deklarovaným záměrem nového vlastníka je přetvořit brněnské veletrhy v klíčové veletržní události České republiky a Slovenska. Pro BVV představovala tato fúze možnost stát se opravdovým obchodním mostem mezi Východem a Západem.
Brněnské hotely
S rozvojem veletrhů šla ruku v ruce expanze ubytovacích kapacit. Ve městě vzniklo množství hotelů orientovaných na návštěvníky výstav a veletrhů a na další business klientelu. Ke klasickým městským hotelům (Slovan, Grand…) přibyly hotely v těsné blízkosti výstaviště (Voroněž, Holiday Inn…) s konferenčními prostorami a s možností pořádat velké společenské akce. Podobně se rozvíjelo i ubytování v soukromí, v malých rodinných penzionech nebo ve vilách. Přesto je i dnes v průběhu velkých veletrhů problém sehnat v centru Brna volné lůžko.
Doprava
K tomu, aby obchod v Brně jen kvetl, napomáhá i jeho výhodná poloha. Leží na hlavním dálničním tahu z Prahy na Bratislavu a Ostravu. Dálnice D1 a D2 jsou součástí transevropské trasy Západ – Východ (Francie – Ukrajina: E50) a dalších evropských tras Sever – Jih (Skandinávie – Balkán: E55, E65). Brno zaujímá i strategickou polohu na významném uzlu železniční dopravy.
První brněnské letiště vzniklo před druhou světovou válkou v Černovicích. Bylo travnaté a po válce přestalo vyhovovat, proto bylo rozhodnuto vybudovat nové letiště v Tuřanech, které by sloužilo také jako záložní letiště pro Prahu a Bratislavu. Výstavba začala až po roce 1950, v roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala a v roce 1972 začaly práce na rozšíření stávajícího letiště. Od 1.1.1982 bylo letiště předáno do správy ministerstva obrany. V tomto období probíhal civilní letecký provoz pouze v době konání veletrhů. V r. 1986 byla dokončena přístavba odbavovací haly a souvisejících objektů. Na základě zvyšujícího se zájmu o letiště Brno – Tuřany pro mezinárodní lety byl v roce 1989 udělen letišti statut veřejného mezinárodního civilního letiště. Od roku 1991 do roku 2002 zajišťovala provoz a rozvoj letiště Česká správa letišť, od poloviny roku 2002 jej provozuje společnost Letiště Brno, a.s.
V březnu tohoto roku začala na lince Brno – Londýn Stansted operovat jednička na trhu nízkonákladových leteckých společností Ryanair. Na této lince létá Boeing nové generace 737-800 pro 189 cestujících. Cena jednosměrné letenky začíná na 19,99 eur. Linka je provozována denně, přičemž z Londýna odlétá ve 14.25, do Brna přilétá v 17.25. Letadlo se na zemi odbavuje pouze 25 minut: v 17.50 vyráží opět do Londýna, kde přistává v 19.00.
Všeobecně se očekává, že nové letecké spojení bude znamenat velký impulz pro rozvoj turistiky v regionu. Společnost očekává za první rok provozu přepravu 100 000 turistů (z nich značné procento britských) a provoz linky může teoreticky vytvořit až 100 nových pracovních míst.
Brněnské letiště se rozroste o nový terminál |
Přitažlivost brněnského okolí
Brno je přitažlivé nejen městskými památkami (Špilberk, Petrov, Kapucínská krypta, vila Tugendhat zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO atd.), ale i svým půvabným okolím. V první řadě je tu „brněnské prýgl“, tedy přehrada v Bystrci, která je celoročním cílem výletů tisíců Brňanů. Dalším lákadlem může být Adamov a jeho okolí, opěvované Adamovské stráně nebo údolí Svitavy. Kapitolou samou o sobě je Moravský kras s Macochou a Punkevními jeskyněmi. Milovníci vojenské historie se jistě vypraví na Slavkovské bojiště.
Business klientela ale většinou na výlety nechodí, pokud vůbec vyšetří nějaký čas, dává přednost například golfu. Golfový areál stejných parametrů, jaké mají obdobná hřiště na Karlštejně, Konopišti, v Karlových Varech či Mariánských Lázních, chce mezi Jinačovicemi a Kuřimí vybudovat společnost Golf Brno, která si tu od města Brna na 50 let pronajala pozemek o 105 hektarech. V první etapě – letos a napřesrok – bude vybudováno osmnáctijamkové hřiště a šestijamková golfová akademie, která by byla přístupná každému, kdo se bude o hru zajímat. V letech 2007 až 2010 přijdou na řadu další dvě etapy, ve kterých vyroste 27jamkové hřiště, lezecká stěna, půjčovna horských kol, lanové centrum a další alternativní nabídka vyžití pro členy rodin, kteří golf nehrají. Vyroste také kongresové centrum, zimní víceúčelová hala pro golf a tenis, sauna, relaxační středisko, počítá se i s jezdeckým klubem a zasněžovanými tratěmi pro běžecké lyžování.
Místo, kde se v Brně scházejízahraniční podnikatelé
V Brně se pravidelně setkávají zahraniční podnikatelé už šest let. Jejich klub se jmenuje BIG, což je zkratka pro Business International Group. Tento klub založil v roce 1999 Kanaďan John Collier. Jednoho krásného dne pozval na večírek všechny své zahraniční partnery a vznikla z toho tradice. BIG má dnes 180 členů, z nichž 120 jsou firmy nebo společnosti a málokdo má o jeho existenci tušení, protože nové členy přijímá výhradně na základě doporučení některého stávajícího člena.
Pravidelná setkání podnikatelů a manažerů jsou nejen příležitostí k seznámení, ale také místem, kde se uzavírají obchody. Členská základna se postupně mění, například dnes už tvoří značnou část členů Češi a Moravané. Klub žije z příspěvků a mezi jeho partnery patří i velké hotely, takže společenské akce se konají převážně v jejich prostorách.
Brněnské zádrhele
Až doposud by se mohlo zdát, že Brno představuje výlupek bukolické pohody, kterému se jakýkoliv problém širokým obloukem vyhýbá. Což zdaleka není pravda. Věci se zpravidla vyvíjejí rovnoměrně pouze v laboratorních podmínkách. V praxi to vypadá tak, že vývoj makrosystémů je spíše pulzní a o koordinaci s rozvojem jiných makrosystémů nemůže být ani řeči, leda by se tak stalo náhodou či nedopatřením.
Jedním z vážných zádrhelů je problematická dopravní dostupnost Brna. Brno, jak jsme už řekli, sice leží na hlavním dálničním tahu, ale nejdůležitější dálnice D1 je jednoznačně nejnebezpečnější komunikací v Česku, často ji na dlouhou dobu ucpou dopravní nehody a pro rozvoj seriózního byznysu nikdy není dobře, když přijedete na obchodní schůzku s půldenním zpožděním.
Po železnici je to z Prahy do Brna jak přes Českou Třebovou, tak přes Havlíčkův Brod zhruba o 55 kilometrů dále než po silnici a úměrně tomu se pohybuje délka jízdy – od dvou a půl do tří a půl hodiny.
Pokud se týká letecké dopravy, která je pro úspěšné fungování veletržního města nezbytná, linka do Londýna sice Brnu pomůže, ale nevytrhne ho. Ryanair může do Brna přitáhnout určitý druh turistů, ale nikoliv evropské návštěvníky brněnských veletrhů. Nikdo nebude například z Francie do Brna cestovat přes Stansted. Je nutné přitáhnout na brněnské letiště pravidelnou linku klasické letecké společnosti s návazností na další evropské lety. V minulosti sice létaly na trase Praha – Brno České aerolinie, ale provoz této linky muselo město Brno a BVV dotovat a nakonec zašla na úbytě mimo jiné i proto, že ČSA údajně neměly na tomto spojení zájem. Nikde ale není řečeno, že pravidelné letecké spojení musí být z Prahy, ba právě naopak, Češi do Brna stejně nelétají. Nejlépe by bylo získat některého leteckého dopravce, který by operoval Brno z některého velkého evropského letiště – například z Frankfurtu.
Problematická je i klesající tendence v návštěvnosti veletrhů. Pocítili to i brněnští hoteliéři, kterým došlo, že spoléhat se pouze na veletržní klientelu zavání zpozdilostí a po zákaznících se začali rychle pídit i jinde. Velmi podobná a naprosto pochopitelná je i reakce BVV – je to koneckonců podnikatelský subjekt a žádná charita. Jejich zvýšená aktivita v Praze dokonce vyburcovala město ke snaze získat majoritní podíl v BVV. V současné době vlastní město 34 % akcií, Messe Düsseldorf 60,4 %. Město by rádo získalo dalších 17 %. Otázka je, jak se na to bude tvářit Messe. A navíc, v případě, že by německá společnost s akvizicí souhlasila, bude muset město přehodnotit svůj rozpočet.
Flinta v žitě není namístě
S mnohými potížemi se Brno bude schopno vypořádat samo. Není například pochyb o tom, že podstatné zlepšení mezinárodní dopravní obslužnosti pomůže zvýšit i návštěvnost veletrhů. A právě tady se rýsuje slibná možnost, že by od zimního letového řádu mohla z Mnichova do Brna létat společnost Cirrus Airlines. Prozradil to 4. srpna v rozhovoru pro internetový server www.modernibrno.cz primátor Richard Svoboda. Hodně by pomohlo i posílení vazeb s Vídní. Své by jistě udělala i propracovanější a cílenější propagace Brna a Jihomoravského kraje jako turistické destinace v zahraničí. Situace by se mohla o hodně změnit k lepšímu po našem vstupu do schengenského prostoru. Ale jsou věci, se kterými si Brno neporadí. Železnici nezrychlí, dálnici nerozšíří. To je úkol pro vládu, která by si měla ujasnit priority. Ergo kladívko, Brno musí lobbovat.
Text: Dean Valášek
Foto: Radka Čánková, Petr Manuel Ulrych a Dean Valášek
Brno potřebuje klasického dopravce
Při své exploataci Brna jakožto cílové destinace služebních cest jsem nemohla vynechat důležitou vstupní bránu města a celé jižní Moravy – letiště v Brně – Tuřanech. Brněnské letiště zažívalo střídavá období bezprizornosti a časů, kdy bylo v kurzu: létalo se sem v období veletrhů, nelétalo se vůbec, fungovaly jenom chartery, jistou dobu provozovaly linku Praha – Brno ČSA, aby toho zase nechaly a naposled si Brno vybral nejdravější z evropských nízkonákladových dopravců. Na vyhlídky brněnského letiště jsem se zeptala jeho ředitele Ing. Tomáše Plačka.
Jak vypadá provoz na brněnském letišti v současné době?
Pomineme-li charterové lety, kterými se k teplým jižním mořím dopravují dovolenkáři, začal k nám v březnu létat sedmkrát týdně Ryanair z Londýna – Stanstedu. Do konce července přepravil více než 40 000 lidí, což představuje vytížení přes 80 %. Zhruba polovinu cestujících tvořili Češi, 25 – 30 % Britové a zbytek je cestovatelský mix z celého světa. Pokud se podíváme na strukturu cestujících, tak to byli ve většině případů turisté nebo lidé, kteří mají příbuzné v zahraničí, studenti pracující jako au pair a nezanedbatelnou část tvořila business klientela. Na první pohled low cost a business klienti nejdou dohromady, ale na druhou stranu musíme brát v potaz, že i obchodníci šetří, do Brna se dá těžko dostat rychle jiným způsobem a koneckonců, žádná jiná letecká společnost sem zatím nelétá.
Ryanair má ale také v úmyslu létat do Bratislavy…
To ano, a pro Brno by to mohl být problém. Ryanair ale tvrdí, že je to záležitost místního trhu a že Bratislava bude přitahovat spíše rakouskou klientelu. Trochu se toho obáváme. Uvidíme, jestli na podzim klesne vytíženost letů. Ale zdravý rozum říká, že to bude mít Ryanair dobře spočítané – přece nebude konkurencí sám sobě.
Jaké další služby jste na letišti schopni poskytnout?
Na letišti jsme současně se zahájením letů z Londýna zřídili nové informační centrum. Až donedávna nebylo potřeba – 99 % cestujících byli čeští turisté, kteří se jeli rekreovat k moři. S prvním letem Ryanairu se ovšem situace radikálně změnila. V centru je možné zajistit ubytování v našich smluvních ubytovacích zařízeních – od hostelů až po pětihvězdičkové hotely. Zařizujeme dopravu, půjčení aut, prohlídky města a menší fakultativní výlety, jako jsou například cesty za vínem. Jedním z důvodů, proč jsme toto centrum zřídili, je také propagace spolupracujících subjektů a prezentace turistických možností Jihomoravského kraje.
Jak se vám ta propagace regionu daří?
Upřímně řečeno, ne tak, jak bychom chtěli. Na brněnském letišti je ohromně rychlá obrátka, a proto nejme schopni zachytit větší množství potenciálních klientů. Ti většinou přiletí a zeptají se nanejvýš na dopravu. Někteří končí přímo v Brně, jiní ihned pokračují do Prahy. Zatím se tu nikdo moc nerozhlíží. Máme sice jakousi spolupráci s cestovními kancelářemi, ale ta příliš nefunguje. Podle mého názoru by ta propagace měla vypadat jinak. Klienta bychom měli zachytit ještě předtím, než se k nám vydá, a přimět ho, aby se ještě doma rozhodl, co u nás bude dělat. Jinými slovy, musíme propagovat svoje nabídky a produkty v Anglii. Málokdo cestuje jen tak naslepo, aniž by měl jasný program, a pokud ano, tak se jedná pouze o víkend. Když jsme u toho, chtěli bychom rozvinout spolupráci s dalšími cestovními kancelářemi, které nabízejí eurovíkendy.
Jak je brněnské letiště přátelské vůči business klientele?
Výhoda našeho letiště pro business klientelu spočívá v tom, že je snadno dostupné z města a odbavení je díky nízkému provozu velmi rychlé. Další výhoda tkví v poloze – Brno je spádovou oblastí pro Olomoucko a Zlínsko, kde existuje velký potenciál v dobře fungujících průmyslových podnicích. Jenže tenhle druh klientely vyžaduje jiný druh dopravy. Proto se snažíme o spolupráci s klasickým leteckým dopravcem. Ten bude sice dražší, ale poskytne také úplně jiný druh komfortu. Pro business klientelu je důležitá návaznost na další evropské a mimoevropské lety, zatímco Ryanair poskytuje toliko dopravu z bodu A do bodu B.
Radka Čánková