Brambory, Bavorák a Bandos – jak se to rýmuje?

Víte, že v severní Francii jsou lacinější brambory než na jihu Belgie?Ne, že by to bylo něco nového, rozdíl je jen viditelnější, když jsou odledna na obou stranách cenovky ve stejné měně. Problém belgických zemědělcůz jihu spočívá v tom, že teď všichni disponují stejnými penězi a pro levnějšífrancouzské brambory stačí jen popojet pár kilometrů přes – dnes již téměř– neznatelnou státní hranici. Tak kdo by kupoval ty drahé belgické?!

Žese vás ale ceny zemědělských plodin vůbec netýkají, a proto vás ani nezajímátento belgický bramborový outgoing? Dobrá tedy, zkusím něco jiného. Cotakhle rychlá kola, kupříkladu BMW X5 – vůz bez kompromisů a sen mužskéčásti mé rodiny. To už je bezpochyby zajímavější téma, že ano. Má to ovšemjeden malý háček. Tahle krása na čtyřech kolech u nás obnáší něco málopřes jeden a půl milionu, a to mluvím o ceně bez daně. Když si tuto kulantnísumičku převedeme na sjednocenou měnu, vyjde nám skoro 49 000 Ř. Ale teďpozor, když se poohlédneme zase jednou, jak to vypadá na západě, tak spřekvapením zjistíme, že tentýž vůz stojí například v Dánsku necelých 36000 Ř, v Irsku a Itálii téměř shodně jen málo přes 35 000 Ř, a – věřtenebo ne – ve Švédsku dokonce jen 32 000 Ř a nějaké ty drobné.

Také se vám tomu nechce věřit? Ale stačí si vyhledat příslušnou webovoustránku a tam v přehledné tabulce máte vše jako na dlani. Mimochodem mohuvám důvěrně prozradit, že česká cena BMW X5, pokud by byla v tabulce uvedena,by se tam zvlášť dobře vyjímala. Byla by totiž absolutně nejvyšší, a todokonce o celých 10 000 Ř v porovnání s jinak nejdražšími Bavoráky v Řeckunebo Británii.

A pomalu se dostáváme k jádru věci, a vy už asi tušíte, o co se budejednat. Samozřejmě COT business není ani zemědělský magazín, ani auto-motorevue, a proto se přenesme do sféry našich zájmů.

Jedna nejmenovaná velká, známá a dobré pověsti se těšící belgická cestovníkancelář nabízí, samozřejmě mimo jiné, dovolenou na Maledivách. Druhá,rovněž nejmenovaná velká a známá cestovní kancelář, pro změnu v Čechách,má ve své letošní nabídce, shodou okolností, úplně totéž – stejnou destinaci,termín, délku pobytu, hotel (čtyřhvězdičkový Bandos, jehož jméno jsem použilav titulku), rozsah služeb, ba dokonce i stejný charter. A teď schválněmůžete hádat, se kterou ze zmíněných cestovních kanceláří vyjde dovolenálevněji. Nebudu vás napínat. Belgičané letos budou na Maledivách chytatbronz za cenu o celých 25 % nižší než klienti oné české cestovky.

Jeden nemusí být odborník v oblasti ekonomiky či psychologie, aby sicelkem snadno domyslel, jak bude asi reagovat český občan, až mu jednoubudou i v jeho měšci také cinkat eura. Začal to internet a pokračuje vtom odnedávna sjednocená měna. Tyto dvě skutečnosti vytvářejí to, čemuse říká euro-vesnice.

Co k tomu ještě dodat? Nejsem žádným velkým příznivcem EU, jak by semožná na první pohled mohlo zdát. Přebujelá bruselská administrativa mnespíše děsí a unifikované předpisy na pěstování rajčat v eurozoně podlemě ještě nezaručují, že si na nich také pochutnám. V každém případě seale v evropském prostoru otevírají nové možnosti svobodné volby pro ty,kteří zvládnou internet, počítání v eurech a alespoň jeden ze světovýchjazyků, mezi které se čeština, bohužel, zatím ještě nepočítá.
Zkrátka a dobře, dnes si v pražské tramvaji penzisté sdělují, jestlijsou vejce či zelenina levnější v supermarketu nebo v tržnici. Pokud alese České republice podaří vstoupit do EU, bude ta naše tržnice o hodněvětší a možnost výběru daleko širší.

Věra Kupsová