S hlavou nabitou dojmy, notebookem plným fotografií a tiskových zpráv, kufrem katalogů a s proušoupanými podrážkami, ale také s příjemnějším pocitem než loni jsem se vrátil z milánského veletrhu BIT. Na první pohled stejná, přesto ale jiná, taková byla letošní již čtyřiadvacátá Borsa Internazionale del Turismo. A jak už tomu tak u veletrhů bývá, byla opět rekordní jak co do počtu vystavovatelů, tak návštěvníků. A vše nasvědčuje tomu, že betonová zátěž, která loni držela cestovní ruch na dně, se pomalu rozpadá. Optimismem hýřili nejen organizátoři veletrhu, o poznání příjemnější byla i celková atmosféra ve všech 11 pavilonech.
Oficiální zpráva hovoří o tom, že od 14. do 17. února se na výstavní ploše o čisté výměře 54 500 m2 potkalo více než 5000 vystavovatelů ze 128 zemí s více než 136 700 návštěvníky (nárůst o 6,7 % proti loňsku), z nichž 96 700 bylo možno označit za odbornou veřejnost (nárůst o 11 %). „BIT 2004 znovu potvrdil svoji vedoucí úlohu v turistickém systému a po nedávném útlumu zaznamenal celosvětové signály oživení,“ raduje se prezident pořádající společnosti EXPOcts Adalberto Corsi. Oproti minulým ročníkům se zvýšil počet vystavovatelů jak z Itálie, tak ze zahraničí. Největší relativní přírůstek zaznamenala část veletrhu určená Střednímu východu, kde nechyběli vystavovatelé z Kataru, Jemenu, Libanonu či Iráku. Dobře zastoupená byla i středozemní Afrika, nově se italské veřejnosti představovali vystavovatelé z Libye, po pauze se opět objevil stánek mezi italskými cestovateli stále oblíbenějšího Mozambiku či Keni. Posílily také řady asijských vystavovatelů, za zmínku stojí účast Indonésie, Indie, Srí Lanky, ale také Uzbekistánu, Mongolska, Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Prvně se mohli italští návštěvníci seznámit s nabídkou Ukrajiny, Eritrey, Srbska a Kambodži.
Zájem o klasiku
Podobně jako loni i letos patřila většina výstavní plochy nabídce jednotlivých italských regionů, turistických systémů, touroperátorů a ubytovatelů. Nabídka na veletrhu přesně odpovídá cestovatelským zvyklostem Italů. Podle údajů CzechTourismu vycestovalo loni během letní dovolené do zahraničí jen 15,5 % obyvatel Itálie. Statistiky prezentované na veletrhu pak hovoří o tom, že letos by rádo do zahraničí vyjelo 16 % Italů, přičemž z důvodů všeobecné recese jen minimum z nich uvažuje o dovolené ve vzdálených destinacích. Z výzkumů italských statistiků vyplývá, že pokud se již Italové rozhodnou v létě vycestovat, jejich cesty povedou nejpravděpodobněji do Španělska, Řecka, Portugalska či Chorvatska, poptávka je i po Irsku, Skandinávii a evropských metropolích.
Zatímco tedy v „italských“ pavilonech nebylo možno po celou dobu veletrhu dost dobře projít, a dokonce ani dýchat, o poznání volněji bylo v pavilonu „americkém“ i „asijském“. Slušnému zájmu se pak těšila nabídka zbytku Evropy a uspokojivě i české expozice.
Víno, ženy, zpěv a web
Optimističtější nálada, s kterou poskytovatelé služeb v cestovním ruchu vzhlížejí k nadcházející sezoně, se projevila i v doprovodném programu. Jak oficiálním, tak na jednotlivých stáncích. Poprvé v historii BIT byl na výstavišti postaven stan PalaBit, na jehož pódiu se střídal jeden zábavní program za druhým – od peruánského folkloru přes komediální výstupy až po hudební a taneční show. Že umějí žít, dokazovali Italové i na mnoha jednotlivých expozicích. Na málokterém italském stánku chyběla nabídka vína, sýrů, šunky a dalších specialit, z mnoha koutů výstaviště se ozývala hudba a zpěv, k většině expozic pak lákaly svůdné úsměvy lepých signorin. Místy mohl návštěvník dokonce znejistět, zda omylem nezabloudil na veletrh erotický…
Odborný doprovodný program veletrhu bývá tradičně věnován domácí problematice. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se během řady seminářů a konferencí odborníci zamýšleli nad budoucností italského cestovního ruchu. Důležitost odvětví pro italské hospodářství dokumentují dvě čísla: turismus přispívá 6 % k tvorbě HDP a přímo zaměstnává 2 miliony lidí. Proto jeho rozvoji italská vláda, ministerstva a další úřady věnují takovou pozornost. Letos se hovořilo mj. o tom, že celé odvětví musí být řízeno strategicky a organizovaně, aby mohlo nabídnout to nejlepší pro rodinnou dovolenou a služební cesty, což jsou dva hlavní směry, kterými se bude italský trh v příštích letech ubírat. Zajímavá ovšem byla i konference, jejíž účastníci hledali cesty, jak z Itálie učinit ideální destinaci pro dovolenou zdravotně handicapovaných turistů.
Řada seminářů se týkala internetu. Italové dosud nebyli jeho velkými vyznavači, nicméně v posledních letech zažívá velký boom. V současné době využívá internet více jak 22 milionů Italů a cestovní ruch patří mezi oblasti s nejvyšší průměrnou hodnotou na jednu on-line transakci – 393 eur. Koneckonců i na samotném veletrhu byla internetovým rezervačním systémům, vyhledávačům, serverům pro prodej letenek či zájezdů na poslední chvíli vyčleněna samostatná hala. Odborné semináře pak italskou cestovatelskou veřejnost učily, jak vyhledat tu nejvhodnější destinaci, jak bez problémů rezervovat ubytování či letenky i kde najít nejspolehlivější informace.
Rostoucí role incentiv
Letos potřetí hostil BIT Mezinárodní fórum turistického systému. Hlavním tématem konference se tentokrát stala incentivní turistika. Pádraic Gilligan ze Společnosti organizátorů incentivního cestovního ruchu (SITE) na fóru prezentoval výsledky nedávného výzkumu provedeného mezi 500 americkými nákupčími. 64 % dotazovaných firem plánovalo uskutečnit mezinárodní incentivní cestu, průměrná délka pobytu je 7 nocí a průměrný počet účastníků 334. Pokud jde o trendy, stále více firem se obejde bez služeb cestovních kanceláří, ty se musejí z role agenta vžít spíše do úlohy poradce. Zákazníci také očekávají vyšší přidanou hodnotu a více na míru šitých programů. I přes určité nejistoty pramenící ze slabého dolaru pak ekonomické ukazatele označil Gilligan za pozitivní.
Druhý z protagonistů, Roger A. Harvey z Asociace pro incentivní a kongresový cestovní ruch, se věnoval trendům v britských incentivách. Zajímavá byla zejména informace, že poprvé v historii převážil tržní podíl incentiv nad klasickou turistikou v poměru 31,7 : 29 %, přičemž v roce 2010 by mohl incentivní cestovní ruch v Británii představovat 45 % trhu. A co je důležité, 40 % účastníků incentivních cest se pak vrací do stejné destinace i v rámci své vlastní dovolené.
Česká spokojenost…
Již z dálky viditelný stánek CzechTourismu byl umístěn na stejném strategickém místě jako v loňském roce a sešlo se na něm 18 vystavovatelů. V těsném sousedství pak svým zdařile provedeným stánkem s virtuální prohlídkou Staroměstského náměstí lákala návštěvníky Pražská informační služba. Na „oficiálním“ stánku ČR na sebe chtěly kromě tradičních vystavovatelů především z řad cestovních kanceláří a hotelů upozornit i některé regiony. U většiny stolků panovala spokojenost, zájem o Českou republiku od loňska vzrostl, což potvrdila například Kristina Jiříková z hotelu International Brno či Jiří Svoboda z Číla Tours. Ten dokonce říká: „Rostoucí zájem ze strany italských cestovních kanceláří i jednotlivých turistů nás přiměl zřídit italsky hovořící oddělení ve firmě a jeho činnost podpořit i účastí na veletrhu BIT, který považujeme za nejvýznamnější událost tohoto druhu na italském trhu.“ Podle ředitele ČSA pro severní Itálii Vladimíra Wernera je růst poptávky natolik silný, že našemu národnímu dopravci nedělají vrásky ani aktivity nové nízkonákladové konkurence.
A o co se návštěvníci českého stánku nejvíce zajímali? Samozřejmě o Prahu, ale i o památky mimo ni. „Italští turisté se mnohem více než například Němci zajímají o kulturu,“ všímá si Jiří Svoboda a dodává další specifika návštěvníků z Itálie: „Krom toho zůstávají v České republice déle a jsou ochotni utratit více peněz než Němci, jejichž rozpočty na cestování se vlivem ekonomické recese značně zúžily.“ „Pokud jde o stravování, jsou Italové velmi nároční a, což je zajímavé, i v zahraničí se chtějí stravovat v italských restauracích,“ doplňuje Ivana Kunertová z Čedoku. „Milují ale české pivo,“ dodává jedním dechem. To se ostatně potvrdilo i během „štastných hodinek“, které každý den probíhaly na českém stánku. Personál Centra Babylon, který se o catering na stánku staral, se měl věru co ohánět – kelímky s pivem mizely jak pára nad hrncem.
Čeští touroperátoři se na BIT setkali i s rostoucím zájmem o incentivní a kongresové pobyty, nicméně tato oblast se v Itálii potýká s určitými problémy, které podle Nataši Kalinové z ITC Travel & Conference souvisejí s nedávnými korupčními skandály v italském farmaceutickém průmyslu. Italské firmy nyní své akce častěji pořádají ve své domovině a při zahraničních cestách poptávají hotely nižších kategorií než dříve.
Odborníci pak také hledali na českém stánku odpovědi na některé aktuální otázky, zejména zda skutečně budou hotely zdražovat kvůli přesunu ubytovacích služeb do základní sazby DPH či zda budou moci italští turisté do ČR po 1. květnu cestovat jen s občanským průkazem. Ani na jednu z těchto otázek nebyl bohužel nikdo schopen s jistotou odpovědět. Zástupci oslovených cestovních kanceláří se shodli, že pokud by ČR i nadále vyžadovala po italských turistech cestovní pasy, znamenalo by to pro ně ztrátu řady zakázek. „Přestože s námi někteří partneři spolupracují již několikátým rokem, dali nám vědět, že raději své klienty odvezou do Polska či Maďarska, k přejezdu jejichž hranic stačí Italům občanské průkazy,“ bezmocně krčí rameny Jiří Svoboda.
…a české výhrady
Přestože byla většina vystavovatelů spokojena, pár kritických hlasů se ozvalo. Jaroslava Havelková Nencini například za krok vedle označila pokus prodloužit otevírací dobu v první den veletrhu do jedenácté hodiny večerní. Již o dvě hodiny dříve zely (i přes předchozí výslovné žádosti organizátorů veletrhu) stánky v prakticky všech pavilonech prázdnotou a i návštěvníci bloudící halami se dali počítat toliko na desítky.
Ing. Radka Štěpanovská z EuroAgentur Praha považovala za nešťastné již druhým rokem zvolené řešení, kdy první dva dny veletrhu jsou určeny současně odborné i laické veřejnosti, poslední dva dny pak pouze odborníkům. „Italští touroperátoři přišli většinou o víkendu, kdy pavilony praskaly ve švech, stánky byly obleženy ,sběrači‘ a nikdo neměl dostatečný klid ani časový prostor pro obchodní jednání. V pondělí a úterý pak tito partneři zůstali ve svých kancelářích a odborná veřejnost na veletrhu se rekrutovala z řad rakouských, německých a dalších vystavovatelů.“
Další kritika pak mířila do vlastních řad. Mnozí vystavovatelé se totiž ohrazovali (a dlužno říct, že právem) proti skutečnosti, že českou expozici si za své útočiště a místo k jednáním vybrali i zástupci některých českých cestovních kanceláří, které na veletrhu nevystavovaly a neměly tak vlastní zázemí.
Petr Manuel Ulrych