Když Andrews Mason před třemi lety zakládal ve Spojených státech Groupon, vůbec první systém kolektivního nakupování, zřejmě jen mlhavě tušil, jakou popularitu si jeho vynález vydobude. Zcela určitě ale neměl ponětí, jaké šílenství způsobí v jedné maličké zemi v srdci Evropy (pokud vůbec kdy o České republice slyšel). Za první tuzemskou vlaštovkou, kterou se na jaře loňského roku stal Slevomat.cz, rychle přiletělo celé hejno. Systémů kolektivního nakupování (či slevových serverů, chcete-li) dnes u nás působí asi dvě stovky a další stále vznikají. Fenomén slevových serverů rychle pronikl do cestovního ruchu – s vysokými slevami si Češi zvykli kupovat nejen gastronomické služby, ale také wellnessové a víkendové pobyty v hotelech, v poslední době se v nabídkách objevují i zahraniční zájezdy. Zákazníci jásají. Je ale kolektivní nakupování výhodné i pro poskytovatele služeb? A nejde jen o nafouknutou bublinu, která začas splaskne?
„Cenová bomba! Pivo prestižní značky Budějovický Budvar za neuvěřitelných 9 Kč a v centru Prahy! Klub Le Mirage na Újezdě zve na orosený půllitr se slevou téměř 70%!“ Nebo: „Pouhých 299 Kč za MAXI tatarák 600 g s 20 topinkami a 9 piv 0,5 litru dle Vašeho výběru (na výběr z 25 druhů piv). Jedinečná příležitost pro milovníky tatarského bifteku! Sleva 74 %!“ Těmito a podobnými nabídkami jsou dnes a denně masírováni uživatelé internetu, ať se jim to líbí nebo ne. A ono se to pochopitelně líbí – každý rád ušetří, Čech obzvlášť.
Zkušenost se slevovými servery má dnes (ať už jako koncový zákazník či dodavatel zboží nebo služeb) většina z nás. Pro ty, kdo byli vůči tomuto fenoménu zatím imunní, připomeňme princip. Hoteliér, restauratér či jiný poskytovatel služeb uzavře dohodu se slevovým serverem, na jejímž základě tento zařadí příslušnou službu (či zboží) do své nabídky. Vzhledem k tomu, že hlavním lákadlem je v tomto případě cena, musí poskytovatel nabídnout atraktivní slevu, jejíž výše se liší případ od případu (i server od serveru), ale obvykle jde o 30–90 procent z běžné ceny. Obvykle se stanovují také další podmínky jejího využití, nabídka bývá limitována časem či počtem (například počet voucherů, které budou přes daný server prodány atp.). Předmětem dohody je samozřejmě také provize pro slevový server. Ten se zavazuje tuto nabídku vystavit, různými způsoby propagovat a tím se postarat o její maximální využití.
Slevové servery mají na starosti marketing nabídek, který probíhá takřka výhradně prostřednictvím internetu – většina serverů obesílá své registrované uživatele pravidelnými newslettery, samozřejmostí jsou stránky na Facebooku či Twitteru, některé servery investují do placených bannerů na internetu apod. To je mimochodem jeden z argumentů vůči těm, kteří považují provize serverů či slevy, které zákazníkům nabízejí, za příliš vysoké. „Zájemcům o spolupráci nabízíme komplexní administraci nabídky – vytvoření propagačního textu, samotnou propagaci a prodej, komunikaci se zákazníky, administraci plateb… Celý proces získání zákazníka máme na starosti my. V konečném důsledku pak sleva, kterou partneři nabídnou, není taková, jak se může zdát, protože s námi na těchto položkách hodně ušetří,“ vysvětluje Karel Pospíšilík ze Slevoteka.cz., jednoho z největších tuzemských slevových portálů. Bez adekvátní provize podle něj nemůže server zaručit intenzivní propagaci nabídky. „Dnes nejde jen o to poskytnout slevu, ale je potřeba, aby se o ni dozvědělo pokud možno co nejvíce potencionálních zákazníků,“ říká.
Vlastní obchod probíhá tak, že uživatel serveru si danou službu či výrobek objedná a kartou či převodem pošle peníze na účet provozovatele slevového serveru. Po připsání částky na účet obdrží uživatel e-mailem voucher, který může uplatnit u příslušného dodavatele.
Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o hromadné nakupování, bývá stanoven minimální počet zákazníků, kteří musejí o nabídku projevit zájem, aby se aktivovala. Pokud se náhodou tohoto počtu zájemců nepodaří dosáhnout, nabídka je stažena, sleva se nerealizuje a vracejí se peníze těm, kteří již zaplatili. Jednoduché jak facka… Systém je také pro všechny zúčastněné relativně bezpečný, nese s sebou ovšem i určitá rizika, k těm se ale dostaneme později.
Specifickým hráčem na slevovém trhu jsou tzv. agregátory, tedy portály, které shromažďují nabídky několika slevových serverů, za což si od nich inkasují provizi. Z pohledu koncového zákazníka jde o skvělou záležitost, neboť na jednom místě může vybírat z velmi široké nabídky zlevněných služeb a výrobků, zajímavý je tento model i pro poskytovatele služeb, neboť se jejich nabídka dostane k širšímu spektru uživatelů internetu. Ambivalentní vztah k agregátorům mají provozovatelé slevových serverů. Na jedné straně těží z toho, že se o jejich nabídce dozví větší část internetové populace, na straně druhé však musejí počítat s tím, že se s agregátorem podělí o provizi. Agregátory příliš nevoní zejména těm největším slevovým serverům, neboť se v takto agregované nabídce trochu stírají rozdíly mezi malými a velkými hráči.
Pro koho je kolektivní nakupování vhodné
Pokud jde o oblast cestovního ruchu, na slevových serverech se dnes setkáte nejčastěji s nabídkami restaurací. Loni na podzim bylo možné evidovat boom nabídek z oblasti wellness. Největší byznys plyne slevovým portálům ze spolupráce s hotely, zejména tuzemskými, ale nově se objevují i nabídky hotelů z okolních zemí. Pro hotely jsou slevové servery zajímavou příležitostí ke zvýšení obsazenosti. „Podle Českého statistického úřadu byly na konci loňského roku pokoje v hotelech a penzionech využity pouze z 38,9 procenta. Pětihvězdičkové a čtyřhvězdičkové hotely měly kapacitu využitu lehce nad 50 procent. Kolektivní nakupování jim může nabídnout doplnění těchto nevyužitých kapacit,“ věří Karel Pospíšilík ze serveru Slevoteka.cz, který se právě na nabídku ubytování specializuje. „Na našem portálu mají šanci být vidět jen kvalitní hotely a penziony, protože platí, že do nekvalitních hotelů a penzionů nebudou lidé jezdit ani se slevou,“ říká Pospíšilík.
Produktů cestovních kanceláří je zatím v tomto distribučním kanálu jako šafránu. Proč? Ondřej Zíka, provozovatel serveru Vasesleva.cz, to odůvodňuje takto: „Padesátiprocentní sleva na masáž je něco jiného než padesátiprocentní sleva na klasický pobytový či poznávací zájezd.“ Pochopitelně – masážní salon ve chvíli, kdy si chce prostřednictvím slevového serveru udělat reklamu a přilákat nové zákazníky, nebude sleva tolik „bolet“ jako cestovní kancelář, která by při takto výrazné slevě tratila na jednom zákazníkovi tisíce korun. S úspěchem se ale přes Vasesleva.cz prodávaly jednodenní výlety, například do adventní Vídně. V případě jednodenních autobusových výletů jsou slevové servery zajímavým nástrojem už proto, že sleva je aktivována teprve v případě, že o ni projeví zájem předem stanovený minimální počet uživatelů serveru. Tím se dá docílit maximálního vytížení autobusu.
Zájemce o spolupráci se systémem hromadného nakupování musí také zvážit, kolik pokojů, míst u stolu či jiného „zboží“ chce a především může prostřednictvím systému hromadného nakupování nabídnout a podle toho je třeba vybrat partnera. Pro penzion o deseti pokojích jistě nemá smysl pouštět se do spolupráce s některým z největších slevových serverů, jejichž návštěvnost se pohybuje v řádu desítek tisíc návštěvníků denně. Nabídka by byla během půl hodiny pryč a server by dál neměl co nabízet.
Podle čeho vybírat?
Nevelká cena, za kterou lze slevový server postavit, spolu s dalšími nízkými bariérami vstupu na trh a naopak vysokými očekáváními provozovatelů měly za následek opravdový boom v počtu slevových serverů. Na českém trhu jich dnes fungují asi dvě stovky, z toho zhruba desítku představují velcí hráči, dalších deset až dvacet lze považovat za středně velké, ostatní jsou už pouze příštipkáři či úzce zaměření specialisté. Dodavatel zboží či poskytovatel služeb, který chce svůj produkt uvést na trh právě tímto způsobem, může být v okamžiku volby partnera postaven před složité rozhodování.
Princip fungování všech serverů je prakticky totožný, v řadě parametrů však jde najít odlišnosti. Třeba ve výši provize, kterou si provozovatelé účtují, nebo v nárocích na výši slev poskytovaných dodavateli zboží a služeb zařazenými do nabídky. S přibývajícím počtem serverů se ovšem tyto rozdíly minimalizují, nikdo si nemůže dovolit extrémy. Podle čeho tedy volit partnera z řad systémů kolektivního nákupu? Určitě se vyplatí podívat se, kolik a jakým způsobem zvažovaný server prodává. K tomu poslouží třeba historie nabídek, která je běžnou rubrikou většiny slevových serverů. Ondřej Zíka, provozovatel Vasesleva.cz, doporučuje zvážit také historii daného serveru a pokusit se získat reference. Jazýčkem na pomyslných vahách může být také servis, který daný server svým partnerům poskytuje. Například poradenství. „Slevový trh průběžně sledujeme a snažíme se partnerům nabízet určitá doporučení, která mohou vést k tomu, aby ze spolupráce s námi vytěžili maximum. Pokud se na nás například obrátí restauratér s tím, že by chtěl přes nás nabídnout oblíbený ‚tatarák‘ s padesátiprocentní slevou, ale my víme, že v předchozích dvou týdnech podobných nabídek proběhlo deset, doporučíme mu s nabídkou počkat. Víme totiž, že by takto načasovaná nabídka nesplnila jeho očekávání,“ vysvětluje Ondřej Zíka.
Podobný pohled na věc má i Karel Pospíšilík ze serveru Slevoteka.cz: „Určitě bych se podíval na historii nabídek, kvalitu stránek, jestli má portál affiliate systém a podobně.“ Slevoteka.cz se od konkurence liší jednak svojí specializací (byť se tento model snaží některé servery napodobit), a pak podle Pospíšilíka také sázkou na kvalitu. „Máme například etický kodex a poskytovatelům předkládáme zásady kvality, kde jednou ze zásad je závazek, že budou přistupovat k našim zákazníkům jako ke všem ostatním. Někteří poskytovatelé mají totiž tendenci hodnotit zákazníky z kolektivního nakupování jako druhořadé,“ uvádí Pospíšilík. Nejlepším způsobem, jak poznat kvalitního a spolehlivého partnera, podle něj zůstávají reference.
K problematice volby partnera se vyjádřil i Martin Fiala ze společnosti Retail Info, která mimo jiné provozuje server Slevopolis.cz. Výhodou velkých hráčů, mezi které se Slevopolis.cz počítá, jsou rozsáhlé databáze uživatelů, které těmto serverům pomáhají zasáhnout větší počet lidí a tím posilovat prodej. Zatímco malé portály navštěvují dva či tři tisíce uživatelů denně, denní návštěvnost velkých portálů se pohybuje v desítkách tisíc. V případě Slevopolis.cz je jedním z klíčů k úspěchu další z projektů společnosti Retail Info, totiž portál AkcniCeny.cz agregující akční letáky různých maloobchodních řetězců. Uživatelé tohoto serveru jsou rovněž příjemci nabídek ze Slevopolis.cz. Při volbě slevového serveru hraje podle Fialy roli i jeho osobní přístup k zákazníkovi při nastavování nabídky, grafickém a textovém zpracovávání prezentace atp.
A konečně David Antić z Berslevu.cz – podle něho může být pro uživatele internetu zajímavým odlišením fakt, že daná společnost působí i na zahraničních trzích. „Naše společnost bude v porovnání s konkurencí zajímavá tím, že připravujeme vstup do zahraničí a budeme tedy nabízet vouchery se slevou regionálně. Určitě bude pro českého zákazníka velmi zajímavá nabídka penzionů v Chorvatsku na pláži, v italských horách, na řeckých ostrovech, lázně v Budapešti, hotel v centru Moskvy, víkend v polském Krakově a další nabídky ze zemí, kde se chystáme v nejbližší době působit. Nyní například nabízíme zřejmě nejdražší vouchery na zájezd do Brazílie za 60 000 z původních 100 000 korun,“ vyzdvihl Antić.
Rizika hledejte hlavně u sebe
Žádný obor podnikání není bez rizik, s jistými nástrahami je třeba počítat i u slevových serverů. Číhají jak na jejich provozovatele, tak na dodavatele či klienty. „Prodáme-li hotelu sto poukazů v hodnotě čtvrt milionu, je nutné, aby hotel tuto službu také skutečně poskytnul,“ popisuje jedno ze základních rizik pro provozovatele slevových serverů Ondřej Zíka. Je snadné uhodnout, po kom by se asi „vozili“ majitelé voucherů ve chvíli, kdy by hotel třeba zkrachoval…
Nejvážnější riziko, s kterým musejí kalkulovat dodavatelé zboží či služeb, jsme již naznačili – totiž riziko, že firma přecení své síly a nebude schopna poptávce vygenerované slevovým serverem dostát. Vždy je potřeba provést analýzu a počítat, a při rozhodování dobře zvážit distribuční náklady. Kdo nepřemýšlí a nepočítá, může si uškodit,“ upozorňuje na hlavní riziko distribuce přes systémy hromadného nakupování ředitel marketingu a prodeje OREA HOTELS Milan Pavelka. Ví, o čem mluví – největší tuzemský hotelový řetězec stačil v uplynulých devíti měsících spolupracovat téměř se všemi významnými hráči na tomto trhu. „Distribuovali jsme zejména prémiové produkty, které jsme zaváděli, abychom si mohli pro určitá období dovolit poskytnout slevu, která byla u některých produktů 50 procent,“ říká Milan Pavelka.
Udělat chybu je přitom velmi snadné. Docházelo k nim zejména v době, kdy měl zkušenost s fungováním slevových serverů jen málokdo. Klasickým příkladem budiž nabídka hotelu Westend ve Špindlerově mlýně, která se začátkem září loňského roku objevila na serveru Zapakatel.cz a o čtrnáct dní později i na Hypersleva.cz. „Jelikož byl tento fenomén u nás ještě v plenkách, neměli jsme bohužel my a ani nikdo kolem nás skoro žádnou zkušenost, jaký produkt přesně vytvořit. Jelikož nebylo ani moc času na přípravu, vytvořili jsme docela jednoduchý balíček, z kterého jsme neočekávali žádný výdělek, spíše pokrytí nákladů hotelu v mimosezoně a samozřejmě také pokus o získání nové klientely,“ uvádí Eva Fajtová, ředitelka hotelu Westend. Na serverech se tak nakonec objevil balíček s názvem „Romantický pobyt pro 2 osoby na 2 noci v historickém centru Špindlerova Mlýna za 1 299,-Kč. Sleva 60 %.“ Kromě ubytování obsahoval balíček také hodinový pobyt ve vířivce, lahev sektu, ovocnou mísu a zapůjčení županů. „Počítala jsem s tím, že si tuto nabídku zakoupí asi tak 50 lidí. Na strop prodeje jsem ani nepomyslela,“ přiznává Fajtová. Prodej tohoto produktu se nakonec vyšplhal na 950 kusů voucherů, tedy zhruba dva tisíce lidí. „Ani raději nechci vzpomínat na to, když si po telefonu a mailem majitelé těchto poukazů objednávali termíny… Ještě dnes mi z pomyšlení na toto období třeští hlava. Oba telefony nám zvonily až do půlnoci a pak od pěti hodin od rána. Už po mailech nám lidé nadávali, jak je možné, že je stále obsazená linka,“ vzpomíná ředitelka hotelu. Po týdnu byla kapacita hotelu vyhrazená pro tuto akci vyprodána. Dalším klientům se hotel snažil vyjít vstříc a nabídnout pobyty i v jiných termínech, s jakým „pochopením“ se ale tato iniciativa setkávala, netřeba rozepisovat.
Přestože akce měla pro hotel i pozitiva (kapacita byla v mimosezoně plně obsazena a zvedl se obrat restaurace i některých služeb jako masáže a wellness), hodnotí ji Eva Fajtová zpětně jako krok vedle. Zkušenosti byly dokonce tak špatné, že se ke spolupráci se slevovými servery asi jen tak nevrátí. Loňská nabídka byla spočítána pouze na pokrytí nákladů hotelu, ve finále však zařízení na akci prodělalo, neboť při takto krátkých pobytech výrazně stouply náklady na praní prádla apod. „Z této klientely se k nám stejně nikdo nevrátí. Jsou to klienti, kteří buď zakupují pouze pobyty přes tyto slevové servery, nebo klienti, kteří tento pobyt dostali jako dárek,“ konstatuje smutně Fajtová. „Vrací se k nám stále jen hosté, kteří tu byli ubytovaní za pultovou nebo last minutovou cenu přes jiné nabídky než je slevový server,“ dodává a potvrzuje tak slova Milana Pavelky z OREA HOTELS, který říká: „Je důležité vědět, jaký segment zákazníků oslovujeme, znát jejich profil. Jednou z vlastností klientely těchto serverů je tendence k impulzivnímu nakupování, druhou je nízká loajalita. Zpravidla se jedná o nové zákazníky. Tomu musíme přizpůsobit naše marketingové aktivity tímto směrem.“
Jak už bylo uvedeno, dnes už k případům podobným těm z hotelu Westend dochází jen výjimečně. Dodavatelé zboží a služeb i servery samotné mají více zkušeností než v pionýrském období loňského roku, někteří se těmto situacím snaží aktivně předcházet. Například spolupráce se serverem Slevoteka.cz je podmíněna souhlasem s pravidly, v nichž se mimo jiné praví, že poskytovatel „neumožní prodej takového počtu kuponů, který kapacitně nedokáže uspokojit“.
Nízké loajality klientů nakupujících přes slevové servery si všímá také Martin Fiala ze Slevopolis.cz: „Slevový portál ve své současné podobě nedokáže sám o sobě vygenerovat stálou klientelu, která se bude vracet.“ Kdo usiluje o stálou klientelu, musí se slevovým portálem navázat partnerství v pravém slova smyslu a také sám přiložit ruku k dílu. Nabídka umístěná na slevový portál musí být společně vypiplána do nejmenších detailů a také maximálně cenově stlačena, jedině tak může podle Fialy portál splnit svůj úkol a přivést dostatečný počet zákazníků. Pak už je vše v rukou daného poskytovatele služeb, který si musí s klienty „pohrát“ a pokusit se z nich učinit zákazníky věrné, třeba nabídkou slevy (byť už ne tak vysoké) na příští návštěvy apod. „Základním předpokladem je pochopitelně neošidit danou službu a zákazníkům nabídnout stoprocentní servis,“ říká Fiala. Klíčové je podle něj chopit se spolupráce se slevovým portálem hlavně jako nástroje marketingového, nikoli čistě distribučního. Na řadu v této fázi přichází umění upsellingu, v českých poměrech opomíjené či podceňované. Podobně to vidí i David Antić z Berslevu.cz: „Spolupráce s námi je pro partnery risk-free marketing. Získávají zákazníky a platí pouze za ty, kteří skutečně přijdou k nim do provozovny. Jen na nich je, aby se cítili dobře a znovu se vrátili.“
Přichází čas pro cestovky
Jednou z výzev či motivací pro tuzemské systémy hromadného nakupování bude cestovní ruch, konkrétně prodej zahraničních zájezdů. Myslí si to alespoň Ondřej Zíka z Vasesleva.cz, podle kterého bude Česká republika kopírovat vývoj v zahraničí, kde již některé servery včetně Grouponu mají speciální odkazy na nabídky tohoto druhu. „Dovedu si představit, že se budou cestovní kanceláře tímto způsobem pokoušet doprodat například zájezdy na poslední chvíli,“ říká Zíka. Předmětem obchodu budou nejen přímo zlevněné zájezdy, ale také vouchery na slevu z ceny zájezdu dle výběru zákazníka. První nabídky tohoto druhu už se ostatně na slevových serverech objevují.
Zlevněné dovolené v zahraničí začal nabízet například portál Vykupto.cz. „Letní dovolené jsou dalším jasným směrem, kterým se nabídky lídrů hromadného nakupování budou ubírat. U naší poslední nabídky jsme dokázali zprostředkovat prodej 500 pobytových zájezdů v Itálii za pouhé dva dny. Cestovní kancelář se nám svěřila, že takové množství by dokázala prodat nejméně za dva měsíce,“ uvedl pro ČTK jeden ze zakladatelů Vykupto.cz Tomáš Bátrla. Letní zahraniční dovolenou začaly v Česku inzerovat také další velké slevové servery, z nabízených zemí zatím vede Itálie a Turecko. Vykupto.cz nyní chystá například i pobytové zájezdy v Řecku a Bulharsku. „Cestovní kanceláře díky našemu serveru bez problémů obsadí nabízenou kapacitu v krátkém čase a mohou se naplno věnovat přípravě dalších pobytů a organizačním záležitostem,“ podotkl Bátrla, podle kterého cestovní kanceláře díky slevovým portálům nemusejí investovat do propagace zájezdů.
Jednou z cestovních kanceláří, které již kouzlo distribuce přes systémy hromadného nakupování vyzkoušely, je plzeňská Honza service. S její nabídkou slevových kuponů na nákup jakéhokoli leteckého zájezdu z katalogu Léto 2011 – Mallorca, Turecko se setkali návštěvníci serverů Zapakatel.cz, Hyperslevy.cz a Slevomix.cz. O podrobnosti se s námi podělila Lucie Marcellová z HONZA service: „Na prvních dvou serverech jsme nabízeli slevové kupony ve výši 3 000 a 2 000 Kč. U zájezdů do 19 000 Kč mohli klienti využít jeden slevový kupon, u zájezdů nad 19 000 Kč mohli využít kupony dva, tj. obdrželi slevu 6 000 Kč na osobu a zájezd. Kupony mohli použít buď jen dospělé osoby (u kuponu za 3 000 Kč) nebo i děti a třetí dospělé osoby (u kuponu za 2 000 Kč). Server Slevomix.cz nyní využíváme na doprodej kapacit, kdy nabízíme zájezd na určitý termín a hotel se slevou 25 procent.“ Spolupráci se slevovými servery hodnotí Marcellová kladně – ať už je to rychlost a úroveň komunikace, rychlost umístění nabídek na servery, technické zpracování nabídek. „Serverům ke zveřejnění nabídky stačí zaslat text k požadované nabídce a fotky. Ostatní, tedy grafiku, popřípadě úpravy textů, si již servery dělají samy. Zaslané náhledy můžeme ještě po konzultaci doupravit a upravené se již objeví během několika hodin na serverech,“ pochvaluje si Marcellová a ochotně se dělí o zkušenosti s fungováním jednotlivých serverů: „Nejlepších výsledků jsme dosáhli ve spolupráci se serverem Zapakatel.cz. Na serveru Hyperslevy.cz jsme zaznamenali prodej kuponů, bohužel nikdo z klientů do dneška nezaplatil. Na serveru Slevomix.cz nabízíme doprodej kapacit, proto ani nepočítáme s markantním prodejem. Přesto umístění na serverech hodnotíme kladně, a to z důvodu zviditelnění se a oslovení většího počtu klientů najednou. Zaznamenali jsme vyšší poptávku po zasílání našich akčních nabídek přímo do soukromých emailových pošt. Je tedy možné, že umístění nabídky na serverech nám do budoucna přinese ještě několik klientů.“
Další vývoj
V příštích měsících nejspíš čeká trh se slevami jistá konsolidace. Shodují se na tom prakticky všichni odborníci, které jsme v této souvislosti oslovili. Milan Pavelka z OREA HOTELS je názoru, že dojde na lámání chleba a provozovatelé serverů se budou muset zamyslet nad svými praktikami: „Pokud budou některé hromadné servery pokračovat v trendu tak typickém pro české prostředí, kdy jediným marketingovým nástrojem je snižování ceny, začnou odcházet možná ještě rychleji, než na náš trh přišly.“ I sami provozovatelé považují konsolidaci trhu za nezbytnou. „Těch opravdu velkých bude několik, včetně středně velkých portálů jich může být 20 až 30. Pak tu bude řada menších lokálních nebo úzce specializovaných portálů zaměřených například na prodej knížek,“ věští Karel Pospíšilík ze Slevoteka.cz a doplňuje, že zákazníci i obchodníci již začínají rozlišovat kvalitu jednotlivých webů kolektivního nakupování.
Podle Ondřeje Zíky z Vasesleva.cz bude portálů ubývat, přičemž hodně prý napoví již příští půlrok. O přežití jednotlivých serverů bude rozhodovat jejich nabídka vůči partnerům a také to, jakým způsobem se budou starat o vlastní zviditelnění.
Martin Fiala ze Slevopolis.cz odhaduje, že do roka zbude ze současného počtu slevových portálů polovina, do dvou let čtvrtina. Zároveň se podle něj dá v budoucnu očekávat příchod silné zahraniční konkurence a akvizice některých tuzemských portálů zahraničními investory. Karel Pospíšilík ze Slevoteka.cz má však trochu jiný názor – velký konkurent podle něj může přijít kdykoli, nicméně fakt, že se tak zatím nestalo, je signálem určitých obav z českého prostředí. Očekávané pročištění trhu se podle jeho názoru možná posune až na začátek příštího roku. Pokračovat nejspíš bude také profilace serverů, již dnes se totiž objevují stránky zaměřené především na slevy v restauračních zařízeních a podobně. A řada serverů se pokusí o přenos svého podnikání i do zahraničí, což ale není úplně jednoduché. „Předpokládá to znalost tamního trhu. To, že se v českých podmínkách dobře prodává pivo, ještě neznamená, že bude o takové nabídky zájem třeba v Maďarsku,“ upozorňuje na specifika podnikání v různých zemích Ondřej Zíka.
„Myslím si, že na konci roku bude portálů 400–500,“ šokuje svým odhadem David Antić z Berslevu.cz a vysvětluje: „Tento byznys je velmi nízkonákladový a spousta portálů hromadného nakupování funguje z obýváků mladých nadšenců, kterým stačí výdělek v desítkách tisíc. Ale zákazníci i firmy se budou do budoucna rozhodovat podle kvality.“ I on souhlasí s tím, že trh čeká redukce. „Myslím si, že bude docházet k fúzím a spolupráci mezi většími hráči; bude snaha o snižování nákladů,“ naznačuje Antić a pokračuje: „Brzy nastanou pravděpodobně první problémy s portály, které nejsou schopny zvládnout svůj cashflow.“
Znovu se tedy dostáváme k otázce výběru portálu. Zde má David Antić poměrně jasno – pro rozpoznání kvality jsou podle jeho názoru hlavní prodeje a obraty jednotlivých portálů. „Pokud portál dobře prodává, tak zřejmě funguje dobře,“ říká Antić a přidává přirovnání: „Je to je jako s hamburgerem. Když si ho dáte u McDonald’s, je velmi pravděpodobné, že maso bude kvalitní a nebude zkažené. Zároveň získáte službu, na kterou jste zvyklý na určité úrovni. Pokud si ten samý produkt koupíte někde na nádraží, riziko toho, že vám bude špatně, prudce roste.“ Berslevu.cz podle jeho slov poskytuje garanci vrácení peněz po celou dobu platnosti voucheru, protože se snaží své partnery prověřovat a mít s nimi nadstandardní vztahy a udržovat vysokou kvalitu po celou dobu spolupráce.
Černé ovce odfiltruje asociace
Médii nedávno proběhly zprávy o tom, že se i mezi slevovými servery vyskytli nepoctivci, kteří vybrali peníze od klientů, a pak se po nich slehla země. Námi oslovení provozovatelé tyto kauzy označují za mediálně přifouknutou bublinu, prý jde o naprosto výjimečné případy. Shodují se ale na tom, že pověsti oboru takové excesy nepomohou. I proto vzniká z iniciativy provozovatelů slevových systémů v současné době asociace, která by měla být určitou zárukou solidnosti podnikání v daném oboru. „Riziko pro partnery i klienty klesá s velikostí slevového portálu. Zde si troufnu tvrdit, že o existenci bojuje 90 procent portálů. Proto věřím, že asociace, která s naším přispěním v současné době vzniká, napomůže k zprůhlednění a pomůže lidem i firmám k lepší orientaci,“ nastiňuje budoucnost oboru Antić. Asociace bude mít podle něj přísná pravidla a dostane se do ní jen několik desítek nejkvalitnějších portálů. Do budoucna hledí Antić s velkým optimismem: „Věříme, že kvalita služeb portálů a provozovatelů poroste a že portály hromadného nakupování zásadním způsobem přispívají ke zlepšení kvality života obyvatelstva.“
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Thinkstockphotos.com