Český cestovní ruch je odvětvím, kde skoro každý každého zná. Proto se napříč odvětvím velmi rychle šíří zaručené zprávy i všelijaké fámy. V posledních týdnech se v kuloárech šuškalo cosi o tom, že OREA HOTELS uvažuje o vstupu na americký trh. Věrohodnost této zprávy jsme se vypravili ověřit k osobě nejpovolanější, totiž ke generálnímu řediteli OREA HOTELS Zdeňku Šafaříkovi. Ukázalo se, že „lidová tvořivost“ nebyla daleko od pravdy. COT business je prvním médiem, které o této vpravdě zásadní novince informuje.
Pane řediteli, říká se, že na každém šprochu je pravdy trochu. Kolik pravdy je ve zprávách o vstupu OREA HOTELS na americký trh?
Opravdu pouze trochu. Vývoj tohoto podnikatelského záměru byl spíše opačný. Na počátku byla naše úvaha o rozšíření působnosti OREA HOTELS do zahraničí. V několika projektech jsme již ve fázi ukončených due-diligence. Často jsme však řešili jako problém, že místní investor požadoval provozování hotelu pod jiným standardem, než máme my, což signalizovalo nutnost změn.
Jsme si sice vědomi síly brandingu OREA HOTELS, standardizace našeho produktu se na českém trhu osvědčila, nicméně nemůžeme si hrát na to, že jsme světoví, respektive nadnárodní. Jsme sice největším řetězcem na českém trhu, pro zahraniční investory to ale nemusí představovat dostatečný kredit. Naší snahou ale musí být posunout tento produkt ještě dál a nabídnout službu nadnárodního standardu, ať doma či v zahraničí, s garancí seriózní české firmy, která má jistý kredit vůči zaměstnancům, státu i vlastníkům. Zvláště v Česku chceme být jakýmsi ostrůvkem jistoty pro investory, kteří se v těchto zeměpisných šířkách tak dobře neorientují.
Samozřejmě že východiskem je spojení se zahraniční firmou s patřičnými zkušenostmi. Došlo k osudovému setkání s představiteli americké společnosti Armando Hospitality Group. Zjistili jsme, že naše zájmy se mohou doplňovat – my potřebujeme odpovídající know how, oni plánují rozvoj mimo území USA. Došlo k dohodě, vznikla dceřiná společnost Armando Hospitality Group Europe. OREA HOTELS samozřejmě funguje dále beze změny. Lze si ale jistě dovodit, že Orea a Armando budou postupně procesně prorůstat. Armando je ale čistě managerská společnost, která nabízí svým klientům díky získanému know how poměrně široké spektrum služeb na transparentních trzích – od provozování hotelů mj. pod značkou OREA HOTELS, přes marketingové, controllingové a poradenské aktivity až po development.
Hovoříte o transparentních trzích. Které tím máte na mysli?
Především Spojené státy americké, kde působí naše mateřská společnost, ale také země západní Evropy. V rámci Armando Hospitality Group se tak pouštíme malinko jiným směrem, než který jsme nastínili ve strategii OREA HOTELS, kde se hovoří o vyhledávání podnikatelských příležitostí ve „východnějších“ zemích, jako je Bulharsko, Ukrajina a další. Od tohoto záměru neupouštíme, nicméně transparentnost, na kterou klademe důraz v rámci nové skupiny, je na těchto trzích menší. Do budoucna se vstupu na tyto trhy nebráníme, ale nebylo by nejspíš příliš taktické, aby to byly první trhy, na kterých se objevíme. Transparentnost, o které hovoříme, má samozřejmě souvislost i s Českou republikou. Nejasná daňová politika státu alespoň pro příštích pár let a poměrně málo efektivní podpora podnikání v našem oboru, následkem čehož se musí většina podnikatelů ve snaze přežít pohybovat na hranici šedé ekonomiky, to vše jsou věci, které mohou případného investora od tuzemského trhu odradit. Proto ono slovo „transparentní“ a proto ona opatrnost při rozhodování o tom, kam vyslat investice. Z pohledu investora, který má možnost vložit prostředky do transparentních projektů v našem oboru někde jinde, mám obavu, že Česká republika se zatím spíše zařazuje mezi ty země, kde by společnost sice měla být nějakým způsobem etablovaná, ale bohužel ne na prvním místě.
Jaký bude vzájemný vztah OREA HOTELS a Armando Hospitality Group Europe?
V prvních dnech minimálně v mé osobě. Já jsem nadále generálním ředitelem OREA HOTELS a nově pak i jednatelem Armando Hospitality Group Europe. Je možné, že v budoucnu dojde ještě k dalšímu personálnímu, provázání. Tým Armanda se v současnosti buduje, a pokud se týká jeho doplňování, řetězec OREA HOTELS je určitě zdrojem velmi kvalitních manažerů. V současné době má Armando jen minimum zaměstnanců. Sídlo Armanda Hospitality Group Europe bude v Praze, odkud bude společnost také řízena.
Tuším, že jakmile se rozvine portfolio Armanda ve světě, OREA HOTELS se naskytne příležitost vysílat svoje pracovníky na stáže do zahraničí. Počítáte s touto eventualitou?
Ano, toto je otázka aktuální už v současnosti. V blízké době budeme řešit vyslání manažerského týmu do Spojených států amerických, v dalším období pak plánujeme vysílání i spolupracovníků na nižších pracovních pozicích. Na druhou stranu si ale nemůžeme pochopitelně říci, že jsme takoví odborníci, abychom dokonale znali trh v USA či jinde ve světě. Námi provozované hotely tak budou vždy řídit lokální manažeři, kteří znají celkové tržní prostředí dané země, jsou obeznámeni s tamní legislativou, s trhem práce a dalšími faktory. Na určitých pozicích se však budou postupně objevovat i čeští manažeři. V první fázi minimálně na místech finančních controllerů. Znovu ale připomínám, že Armando Hospitality Group není pouze o hotelech. Určitě to bude dominantní složka, ale ostatní nelze opomenout. Tedy například development a následný prodej ubytovacích zařízení a podobně. A i tam počítáme s určitým personálním propojením.
Na stole, u kterého sedíme, leží již zmiňovaný strategický plán. Je ohraničen lety 2007–2012. Jaké kvantitativní cíle si společnost na toto období před sebe klade? Kolik byste rádi za oněch pět let provozovali hotelů a kde?
Pokud jde o onu součást našeho podnikatelského záměru, tedy hotelnictví, do konce tohoto roku bychom rádi měli jeden hotel, během roku 2008 pak další dva. Máme již některé rozpracované projekty, hotelů v našem portfoliu tak může být za rok i více, nicméně v tuto chvíli je vše ve stadiu, kdy bych nerad předjímal výsledek a zveřejňoval více podrobností. Na delší období zatím kvantitativní stránku věci rozpracovánu nemáme, jde spíše o strategii, metodiku a popis toho, jak by se měl náš produkt dále vyvíjet.
Předpokládám, že jste při zpracovávání strategie Armanda pečlivě zmapovali situaci na trzích, které vás zajímají. Jak si ve srovnání se zahraničím stojí trh český?
Tuzemský trh se pozitivně vyvíjí a ve srovnání s mnoha vyspělejšími zeměmi i rychleji. To je ovšem dáno tím, že má ještě stále co dohánět. Dosud nejsme na úrovni států, kde byl vývoj pozvolnější a dlouhodobější. Toto ovšem nevnímám jako problém. Za skutečně závažnou překážku považuji neujasněnost státní politiky v podpoře podnikání v našem oboru. Pouze okrajově se orientuji v situaci v oborech jiných, mohu ale zodpovědně prohlásit, že na trhu hotelovém je stav velmi neutěšený. O daňové politice jsem se již zmínil, jde ale o zásadní věc. Úroveň zdanění gastronomických služeb je v našich podmínkách nepřiměřená. Za absolutně nestandardní považuji také trh práce, který de facto boří veškeré podnikatelské záměry v našem oboru. Velká firma si nemůže dovolit nejednat férově vůči státu či vůči zaměstnancům, čímž se ale dostává do boje o přežití. Stačí jen letmý pohled do statistik – oficiální úroveň dosahovaných platů v hotelnictví a gastronomii je na jednom z nejnižších míst, přitom v těchto oborech pracují i vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci a manažeři. Nabízí se proto otázka, jak je možné, že v tomto oboru ještě vůbec někdo pracuje. Odpověď je nabíledni – trh je už nejspíš za hranicí šedé ekonomiky. Jak je možné, že s tím stát nic nedělá?! A toto je bohužel zpráva pro investory. Ať už zahraniční, nebo tuzemské.
Který trh se naopak podle vašeho názoru blíží ideálu?
To je složitá otázka. Museli bychom nejprve definovat, co je ideální trh. Určitě by se sešlo hodně názorů. Dle mého stručně – volný a transparentní. Alespoň do určité míry. Myslím si, že jakkoli je neskutečně tvrdý, blíží se tomu trh americký. Tam, zvláště po všech známých finančních skandálech minulých let, je možno věřit výsledkům hospodaření firem a společností, které jsou vykazovány jako oficiální. To za prvé. A za druhé je třeba vidět, že i přes svoji náročnost je americký hotelový trh stále ještě nenasycený. I v USA samozřejmě krachují hotely a hotelové společnosti. Ovšem ti, kdo k podnikání přistupují opravdu manažersky, podle mých zkušeností fungují. Ve Spojených státech je dosud mnoho oblastí, kde development ještě nezačal a movití investoři tam mají šanci vybudovat zajímavé projekty, které by do těchto končin přitáhly klientelu. Je to samozřejmě dáno i tím, že Američané jsou zvyklí cestovat a za určitým prožitkem najet mnohem více kilometrů než třeba Češi.
Petr Manuel Ulrych
