APRON: Restauracím může návrat k běžným obratům trvat

Restauracím a dalším stravovacím zařízením může po obnovení provozu, pokud by se však již nemusely znovu potýkat s náhlým uzavřením, trvat rok i dva, než se dostanou na běžný obrat, uvedla Asociace restauratérů APRON. Restauratéři zároveň počítají s tím, že otevření po nucené pauze bude provázet mnoho omezení, také někteří hosté se budou nadále vyhýbat pobytu mezi více lidmi. Navíc podle asociace hrozí nedostatek personálu, který kvůli nejistotě gastronomické odvětví opouští.

Vláda deklaruje pomoc podnikatelům, ale kompenzace jsou nedostatečné. Její komunikace a jednání jsou zmatečné, nepodává plnohodnotné informace o plánovaných krocích, řekla za APRON Kateřina Holnová. Už otevření po první vlně pandemie v loňském roce podle Holnové ukázalo, že do restaurací chodí méně lidí. Není to přitom podle ní problém jen stravovacích podniků. I po uvolnění bude stále část lidí velmi obezřetná a bude se vyhýbat třeba i návštěvám obchodů či služeb.

Další velkou hrozbou je nedostatek personálu. U podniků, které se stále snaží současnou krizi překonat, se podle Holnové významně snížily počty pracovníků. Výpovědi přitom v mnohých případech nedávali zaměstnavatelé. „Pracovníci už zkrátka ztratili trpělivost a přešli raději do jistějšího oboru. Máme signály, že mnozí se nebudou chtít do gastronomie vrátit,“ řekla Holnová. Nedostatek personálu spolu s dalšími předpokládanými omezeními jako nařízenou vzdáleností stolů nebo maximální obsazeností budou provozovatelům stravovací podniků snižovat možnost dostat se co nejrychleji k původnímu obratu.

Restauratéři tak budou potřebovat pomoc státu ještě po uvolnění opatření. Nemohou to přitom být jen záruční programy, jak dříve avizoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Nemáme informaci, že by byly banky už od jara ochotné podnikatelům z gastronomie poskytnout půjčky. Pokud budu ale dodržovat princip řádného hospodáře, nemohu si ani o úvěr za současného nejistého stavu požádat. Pokud k tomu stát vyzývá, nabádá k porušování zákona,“ doplnila Holnová.

Stravovací podniky, které mají otevřená výdejní okna, dosahují minimálních příjmů. Pohybují se mezi deseti a 15 procenty. „Je to spíše o udržení si zákazníků než prosperitě,“ řekla Holnová. Výplaty z vládních podpůrných programů jsou podle ní velmi pomalé. V dalším období si navíc podnikatelé budou muset vybrat, zda budou čerpat příspěvek na zaměstnance, nebo na náklady. Dosavadní podpora se tak ještě sníží.

Ztráta ve stravovacích službách přitom podle Asociace hotelů a restaurací ČR za každý den uzavření činí 411 milionů korun.