Není tomu zase tak dávno, co většinu Čechů spojoval jeden utopický sen – podívat se za velkou louži. Zeptáte-li se dnes na ulici náhodného kolemjdoucího, zda byl někdy v Americe, máte hodně velkou šanci na kladnou odpověď. Velkou zásluhu na této změně mají také České aerolinie, jejichž bílé airbusy křižují oblohu nad Atlantikem s poměrně velkou frekvencí. O historii těchto linek, současném růstu poptávky po mezikontinentálních letech i plánech do budoucna jsem hovořil s regionálním ředitelem ČSA pro oblast Ameriky, Asie a Afriky Milanem Haškem.
Jaká je historie ČSA na americkém trhu?
Historie letů do Severní Ameriky sahá až do roku 1970, kdy společnost zahájila pravidelné lety do USA na letiště JFK v New Yorku a do kanadského Montrealu. Tehdy šlo o tzv. kombinované lety, kdy v jednom letadle seděli pasažéři směřující do obou zmíněných destinací. Tato praxe v různých obměnách trvala až do 90. let. Významným mezníkem v historii ČSA v této oblasti je rok 1992, kdy jsme zahájili provoz na lince Praha – Toronto a Praha – Chicago. Linka Praha – Chicago však byla na jaře roku 1996 zastavena. V tomtéž roce došlo navíc ke změně na letišti v New Yorku, kdy jsme opustili letiště JFK a naše letadla začala přistávat na letišti Newark. Tento krok vyplynul z code-sharové smlouvy s naší partnerskou společností Continental Airlines, jež má v Newarku svůj hub, díky které jsme získali možnost nabídnout našim pasažérům výhodné letenky i na řadu vnitrostátních cílů v USA. Zatím posledním významným datem je rok 2001, v němž ČSA vstoupily do aliance SkyTeam a následně jsme opět začali nalétávat newyorské letiště JFK. Ke třem letům týdně na letiště Newark tak přibyly denní frekvence na letiště JFK. Tam využíváme výhod, které nám poskytuje společnost Delta Airlines, coby jeden z aliančních partnerů.
Počítám-li dobře, šlo tedy o deset letů týdně do New Yorku. Pak ovšem přišly teroristické útoky na USA a vše se asi radikálně změnilo?
Ano, stejně jako všechny ostatní společnosti provozující transatlantické lety jsme museli svůj provoz zredukovat a byli jsme nuceni pozastavit linku na letiště Newark. Z našich krátkodobých plánů jsme však tento spoj nevymazali, plánujeme, že se na Newark vrátíme. Denní lety na letiště JFK se nám podařilo zachovat. Letů do Kanady se v takové míře situace nedotkla, létáme dvakrát týdně do Montrealu a třikrát do Toronta.
Ostatní letecké společnosti hlásí, že se situace začala poměrně rychle zlepšovat a v současnosti je na trhu dokonce převaha poptávky nad nabídkou. Jaká je situace u ČSA?
Říjen a listopad loňského roku byly ve znamení masivního propadu, který do jisté míry ovlivnil naše plány na rok 2002. Drželi jsme se možná zbytečně při zdi, ale nikdo nemohl tušit, že v letošním roce dojde k tak prudkému nárůstu poptávky. V prvních měsících roku šlo o 15-20% zvýšení, v současné době registrujeme přírůstky okolo 10 %.Tento trend se pochopitelně budeme snažit zohlednit při přípravě plánu na příští rok.
Můžete kvantifikovat podíl letů do USA a Kanady na hospodaření Vaší obchodní skupiny či celé společnosti?
Naše skupina se na celkových tržbách ČSA podílí zhruba 20 %, téměř polovina tohoto podílu připadá na oblast Severní Ameriky. Ve finančním vyjádření se jedná zhruba o 1,5 mld. Kč, z toho dvě třetiny přinášejí lety do USA, třetinou přispívá linka do Kanady. Myslím, že jde o velmi slušné výsledky, zvláště při současném kurzu české měny vůči USD.
Jaká letadla používáte pro transatlantické lety?
ČSA v současné době provozují jediný typ dálkových letadel, kterým je Airbus A310. V naší flotile nyní létají dva tyto stroje. S ohledem na aktuální tržní situaci ale uvažujeme o rozšíření flotily o další stroj tohoto typu, který by se na našich linkách mohl objevit v průběhu příštího roku. To by nám umožnilo obnovení linky na letiště Newark, čímž bychom se vrátili na frekvenci 10 letů týdně do New Yorku, mohli bychom také zvýšit četnost letů do Kanady i do dalších dálkových destinací.
Hovořil jste zatím o krátkodobých plánech. Jaké cíle si kladete do vzdálenější budoucnosti?
V našich dlouhodobých plánech figuruje například zavedení linky do některého z dalších bodů v USA. To by nám umožnilo využít sítě linek našeho aliančního partnera Delta Airlines, který má své domovské letiště v Atlantě. Pro realizaci tohoto cíle bychom ale museli letadlový park rozšířit o letoun typu Airbus A330 či Boeing 767. Tato investice představuje pro ČSA skutečně významný projekt, který je třeba velmi dobře zpracovat a nedá se pravděpodobně očekávat, že by k jeho realizaci došlo během příštího roku.
Jak byste charakterizoval klientelu, která Vašich transatlantických linek využívá?
Současnou klientelu bych charakterizoval jako klientelu low-yield systematicky vyhledávající nejlevnější letenky. My si pochopitelně vážíme každého zákazníka, ale přiznávám, že bychom rádi ve větší míře oslovili také obchodní klientelu. Doufám, že se nám to podaří právě díky aliančnímu partnerství se společností Delta Airlines.
Co můžete zákazníkům nabídnout více ve srovnání s konkurencí? V poslední době se často hovoří o rozkvětu nízkorozpočtových aerolinií vnímáte je jako hrozbu?
Naší silnou zbraní v konkurenčním boji je bezpochyby schopnost nabídnout americkým klientům velmi kvalitní spojení do střední a východní Evropy a zmínit se musím také o kvalitě palubních služeb. Nízkorozpočtové aerolinie jsou pro ČSA samozřejmě velikým konkurentem. Na transatlantických linkách však jejich konkurenci tolik nepociťujeme, jelikož jejich působení na těchto trzích je omezené.
Petr Manuel Ulrych
www.csa.cz