Více výsledků...
O tom, že se řízení Prague Convention Bureau před pár týdny ujal Aleš Hozdecký, jsme čtenáře již informovali. S jakými plány ale do své nové funkce vstoupil a kam bude činnost PCB směrovat? To byly základní otázky, s kterými jsme požádali o rozhovor.
S jakou vizí jste se ucházel o post ředitele PCB a čím myslíte, že jste předčil ostatní kandidáty?
Je těžko říct, čím jsem předčil ostatní kandidáty, už proto, že finální úzký výběr byl velmi kvalitní. O to víc mne pochopitelně vítězství v konkurzu těší. Po řadě let se vracím do soukromého sektoru a to je pro mne na jedné straně velká výzva, na druhé pak určitá satisfakce. To nezastírám. Moje zásadní vize, kterou jsem se možná odlišoval od ostatních kandidátů, je ta, že je třeba více pracovat na jménu PCB, a to jak dovnitř, tak navenek. Zkrátka musíme posílit pozitivní marketing a komunikaci. Souvisí to samozřejmě i s potřebou posílit financování. Zde vidím šanci ve větší spolupráci s komerčním sektorem a to zejména s významnými korporátními hráči usazenými v České republice. Podíváte-li se třeba na náš Ambassador Program, zjistíte, že jde vesměs o vědce a akademiky. My bychom ale rádi do tohoto programu více zapojili i další klíčové hráče – významné reprezentanty byznysu.
A další podporu bychom měli hledat nejen u hlavního města, jehož aktuální přístup ke kongresovému průmyslu mohu jen pochválit, ale i u státu. Kvalifikované odhady hovoří o tom, že tento obor přináší do veřejných rozpočtů miliardy korun ročně, proto by bylo smysluplné vidět, že je zde prostor pro určitou reinvestici. Praha to pochopila, ale my bychom rádi, aby si to uvědomil i stát. Stát, který kvůli rozpočtovému určení daní dostane z onoho velkého krajíce, který se kongresy a konferencemi vydělá, největší díl, byť většina akcí je realizována právě v hlavním městě. V tomto ohledu musíme být připraveni argumentovat. Koneckonkců jsou tady precedenty podpory jiných segmentů, jako je třeba filmová produkce. Tento prapor je třeba zvednout a vysvětlit politikům, že podpora kongresového průmyslu je investicí, která se mnohonásobně vyplatí. A já jako tradiční propagátor regionů věřím, že díky této podpoře by bylo možné přivést do Prahy, a nejen do ní, řadu velmi zajímavých akcí.
A vrátím-li se ještě k vaší otázce, pak musím říct, že mým plusem ve výběrovém řízení byla jistě i možnost nabídnout znalost fungování státní správy. Téma kongresů v Praze či České republice totiž chceme mnohem více komunikovat nejen směrem k ministerstvům, ale třeba i sněmovně a jejímu podvýboru pro cestovní ruch, případně dalším hráčům. Klíčové partnery, kteří mají osobní zkušenosti s organizací velkých eventů, vidíme i v Senátu. Před všemi těmito hráči je třeba prezentovat, kam Praha dospěla a jaký má v oboru potenciál.
Otěže PCB jste převzal ve chvíli, kdy byla oznámena vítězná kandidatura Prahy na kongres ICCA v roce 2017. Nemáte obavu, že minulá ředitelka Lenka Žlebková tím nastavila laťku příliš vysoko a že budete mít tím pádem v očích členů poněkud těžší pozici?
Musím říct, že to, jakým způsobem dnes PCB funguje a jak vypadá kongresový průmysl v Praze, je neskutečný úspěch a mám velký obdiv k tomu, co v tomto ohledu udělala Lenka Žlebková se svým týmem. Po takovém člověku není samozřejmě lehké nastoupit. Je to velká výzva. Je zřejmé, že členové správní rady, kteří o mé volbě rozhodli, viděli v mé osobě potenciál pro další rozvoj PCB. Věřím, že tato očekávání naplním. Musím říci, že nemám v plánu nějaké radikální změny. Opak je pravdou – stále více se mi potvrzuje, že tým, který Lenka vybudovala, je z hlediska procesů a profesionality na velmi dobré úrovni. Jsou zde oblasti, které chci rozvíjet, jako je on-line marketing, komunikace se členy, spolupráce s klíčovými partnery či snaha oslovovat nové – potenciální trhy.
Co vnímáte jako hlavní přednosti Prahy na MICE trhu a co považujete za nedostatky či rizika?
Předností je určitě to, čemu se my Češi občas smějeme, a sice určitá „kulisovost“ města. Praha prostě má genia loci a toto kouzlo bezesporu oslovuje i účastníky kongresů. Velkým benefitem je i skutečnost, že v Praze je už dnes dlouhá řada velmi profesionálních firem, kvalitních hotelů a velmi zajímavých míst vhodných pro pořádání kongresových a konferenčních akcí, zejména tedy menší a střední velikosti.
Handicapem a zároveň příležitostí je Kongresové centrum Praha. Tady buďme skutečně rádi za to, že se vyřešila dlouhodobě nejasná situace a že je centrum oddluženo a má prostředky na investice. Víme, že to bude trvat nějaký čas, zhruba tři až čtyři roky, ale záměr a příslib je takový, že na kongres ICCA v roce 2017 budou hlavní věci připraveny. Mně osobně se navíc líbí odhodlání představitelů KCP centrum po dobu rekonstrukce nezavírat a maximum věcí řešit za provozu. Jednoduché to nebude, ale asi není jiná šance.
Diskuse okolo KCP zároveň ukazuje, že by mohla být otevřena debata o tom, jestli v Praze není v určitém časovém horizontu prostor pro druhé konferenční centrum. Jsem názoru, že je pro Prahu handicapem, že zde nestojí i další moderní centrum s jinými prostory a z toho vyplývajícími možnostmi, možná i s větší kapacitou. Buďme rádi za KCP, které má mimochodem skvělou polohu, ale toto je legitimní diskuse. Konkurenční výhodou Vídně je totiž skutečnost, že tam fungují hned tři velká kongresová centra a pořadatelé akcí mají z čeho vybírat. Praha má v tomto ohledu své limity. Samozřejmě je třeba se bavit i o tom, kdo by měl být případným investorem onoho druhého centra…
Když už zmiňujete Vídeň, je to právě to město, které by mohlo být pro Prahu vzorem?
Jednoznačně. Vídeň tento byznys rozvíjí velmi dlouho a kvalitně, takže pokud bychom měli někde „opisovat“, tak určitě tam. Je řada témat, která ve Vídni sledujeme a kterými se také zkoušíme řídit. Jedním z příkladů z poslední doby je naše interní diskuse o možnosti nastavení určitých elementárních mantinelů, kterými by se řídily vztahy mezi pořadateli kongresů a hoteliéry, zejména pokud jde o bookování kapacit na delší dobu dopředu. Ve Vídni taková pravidla mají, jsou transparentní a všichni se jimi řídí. V našem případě je to jeden z projevů snahy zprůhlednit a zpřesnit pražský trh, a tím přispět k ještě vyšší konkurenceschopnosti. Aktuálně o tomto s členy aktivně diskutujeme.
Nicméně Vídeň není jediná, inspiraci můžeme hledat u všech destinací, které jsou v žebříčku ICCA nad námi. Jde o spektrum sahající od velmi tradičních destinací typu Madridu až po destinace z našeho pohledu exotické, mezi které počítám třeba Istanbul, kde se mimochodem v podpoře kongresového průmyslu velmi angažují veřejné prostředky. Jsem názoru, že bychom neměli mít toliko jeden vzor, ale že bychom spíše měli sledovat trendy a tyto informace posílat dál v rámci členské základny. To je jeden z úkolů PCB a jedna z výhod členství. Chápu, že v běžném hotelovém provozu na takové věci často nezbývá čas.
Vraťme se k financování PCB. Existuje podle vás cesta k vyššímu rozpočtu?
Financování je běh na delší trať a já bych samozřejmě chtěl současný osmi- až devítimilionový rozpočet ve střednědobém horizontu alespoň trochu posílit určitými systémovými nástroji. Otázka je, kde hledat zdroje. Půjde tedy o komunikaci s členskou základnou a hledání dalších možností vzájemné spolupráce. Jistě se pokusíme přivést další silné partnery zvenčí a rádi bychom také otevřeli další debatu s městem o možnosti podpory menších akcí. Magistrát dnes podporuje akce s minimálně 1 200 účastníky, z debat s našimi členy a ambasadory ale víme, že postrádají také finanční podporu bidů a menších akcí. Není to samozřejmě pravidlo, ale leckdy se stává, že menší akce bývá „předskokanem“ akce velké. Toto téma bychom rádi brzy otevřeli s novým primátorem a novou Radou hl. m. Prahy. Myslím, že máme na své straně silné argumenty.
À propos – argumenty. Mezi silné vždy patří statistiky, které ovšem v oblasti kongresového průmyslu patří k bolístkám. Hodláte se nějak v oblasti sběru a statistických dat v kongresovém průmyslu nějak více angažovat?
Statistiky… Ony jsou a nejsou. V době mého působení na Ministerstvu pro místní rozvoj se dokončovalo velké statistické šetření, z kterého vzešla agregovaná data. My ale potřebujeme, aby je někdo interpretoval, takže v současnosti bojujeme za to, aby se v interních nebo externích zdrojích našly prostředky na zpracování studie o ekonomickém dopadu kongresového průmyslu. Naší výhodou je, že některé věci si umíme spočítat sami, protože podobné studie již existují a leccos se z nich dá odvodit, byť asi ne úplně přesně. Každopádně již v tuto chvíli je zřejmé, že peníze, které přímo protečou skrz veřejné rozpočty až do hlavního města, jsou v objemu asi 600 až 750 milionů korun ročně. A to si myslím, že se pohybuji spíše na spodní mezi. Přitom peníze, které skončí ve státní pokladně, jsou o řád vyšší. Na počátku příštího roku bychom pak snad mohli mít v ruce závěry ze studie, která by vzešla z oněch agregovaných dat z ministerského projektu. A pokud by se nám podařilo spojit síly s agenturou CzechTourism, resp. s Czech Convention Bureau, mohla by studie zpracovat čísla za celou Českou republiku, nejen za Prahu. Argumenty pro jednání se svými zřizovateli a s dalšími partnery by tak mohly dostat i regionální kongresové kanceláře.
Jak hodnotíte aktuální spolupráci PCB s městem a s dalšími subjekty?
Obecně musím říct, že spolupráce s magistrátem, resp. s vedením města, je velmi dobrá. Kromě jiného mě těší, jak se město postavilo k dvěma klíčovým objektům, a sice ke Kongresovému centru Praha a k holešovickému Výstavišti. To, že se díky dohodě města a společnosti Incheba otevírá cesta k revitalizaci tohoto areálu, opět navyšuje potenciál Prahy pro pořádání zajímavých kongresových akcí.
A velmi úzce a dobře nyní spolupracujeme také s Pražskou informační službou – Prague City Tourism, za což chci paní Dolanské a jejímu týmu poděkovat. Spolupráce je natolik úzká, že jsme nyní sblížili své vizuály a aktuálně rebrandujeme nejen sebe jako firmu, ale také veškeré své marketingové výstupy. V tomto novém kabátě bude také právě připravované nové vydání Meeting Planners Guide, stejně jako další naše prezentace v zahraničí.
Kolik má PCB aktuálně členů a jaké aktivity bude vyvíjet pro další rozšíření členské základny? Čím je vůbec pro hotely a další subjekty členství v PCB přínosné?
Aktuálně máme necelých šest desítek členů. Nezastírám, že po odchodu Lenky Žlebkové budou mít možná někteří tendenci naše řady také opustit. Je na mně, abych partnery přesvědčil, že i nadále budeme odvádět dobrou práci. Jak už jsem říkal – spolupráce s Lenkou byla vždy výborná a já chci v kurzu, který nastavila, pokračovat a zároveň hledat prostor, jak některé věci případně ještě vylepšit. Samozřejmě mě proto velmi zajímá názor členské základny, se členy proto chci intenzivně komunikovat. I z této komunikace vnímám jednu zásadní věc, a sice že je potřeba posílit vnímání PCB nejen jako zprostředkovatele kongresových zakázek, ale také jako subjektu, který se stará o image destinace a který vytváří komplexní nabídku. A v neposlední řadě bych chtěl, aby bylo PCB našimi členy a partnery vnímáno jako prestižní klub. Jako společenství, v kterém se poskytují skvělé služby, které chceme nabízet celému světu. To je poselství všem našim partnerům a členům, kteří by měli sledovat stejný cíl a postupovat k němu ve vzájemné spolupráci. S ohledem na to musím říct, že neusilujeme o to, aby v našich řadách byli všichni, kdo se kongresovým průmyslem na území Prahy více či méně zabývají. Naší snahou je mít opravdu kvalitní členy, u kterých budeme mít jistotu, že pokud je budeme nabízet a doporučovat, vždy klientům poskytnou stoprocentní servis, a pomůžou tak budovat dobré jméno Prahy jako kongresové destinace.
Foto: -pmu-
Ve středu 4. května se uskutečnila valná hromada Prague Convention Bureau, v rámci níž proběhla volba nového představenstva a členů revizní komise. Kongresový průmysl Prahy, který je oficiálně zastřešován právě Prague Convention Bureau, tak získal nové vedení.
Rozhovor s Lenkou Žlebkovou, ředitelkou Kongresového centra Praha, byl domluvený více než týden, na klidnější dopoledne prvního březnového pátku. Světové události ale na dohody tohoto typu ohled jaksi neberou. Setkali jsme se nakonec o několik hodin později....
Top management Kongresového centra Praha (KCP) se rozrostl o dva nové ředitele. Klíčovou strategickou pozici obchodního a marketingového ředitele KCP nově zastává Roman Sovják, který má za sebou více než 25 let zkušeností v turistickém ruchu a kongresovém průmyslu....
