Air France a KLM Royal Dutch Airlines oznámily historicky významnou dohodu spojující oba letecké dopravce, čímž vzniká největší evropské letecké seskupení. Celou záležitost přivítalo mnoho pozorovatelů jako první krok k očekávané masivní konsolidaci průmyslu, který kvůli poklesu globální ekonomiky a vnějším otřesům utrpěl jen v tomto roce ztráty ve výši 10 miliard USD.
Jestliže získá fúze Air France a KLM souhlas regulačních orgánů, vznikne dopravce, který předčí dosavadní nejmocnější evropskou leteckou společnost British Airways, protože bude mít k dispozici 540 letadel, 106 000 zaměstnanců, bude obsluhovat 226 destinací a generovat roční tržby ve výši zhruba 19 miliard eur.
Toto splynutí, které pozorovatelé průmyslu už nějakou dobu očekávali, je vším jiným než zaběhanou událostí. Aby si udržely své cenné startovací a přistávací sloty ve svých dopravních uzlech v Paříži a v Amsterdamu, ponechají si obě společnosti stávající loga. I když se Air France stane 100% vlastníkem KLM, bude mít uvnitř této společnosti jen menšinovou rozhodovací pravomoc a pro příštích pár let ponechá KLM pod efektivním řízením Holanďanů.
Čím více vzrůstá tlak na výši základního kapitálu, způsobený různými důvody, jakými jsou hrozba terorismu, války, epidemie, nevýkonná ekonomika a konkurence nízkonákladových leteckých společností, tím více cítí tradiční dopravci, jako jsou Air France a KLM, kde je tlačí bota. Dohoda je jedním ze způsobů, minimálně nejzákladnějších, jak některé z těchto tlaků odstranit a změnit neustále se zvyšující náklady v profit. Ale neočekávejte v příštím roce nějaký raketový start zisků, varují analytici. Dohoda pravděpodobně nepřinese žádné znatelné úspory ani jednomu dopravci dříve než v roce 2007. V mezičase mohou zapůsobit příliš vysoká kapacita na trhu, regulační procesy a možné negativní dopady nejisté globální bezpečnosti – to vše značí, že budoucnost není zdaleka tak růžová.
Dohoda je pokračováním předchozích pokusů KLM najít si partnera, včetně snahy o fúzi s British Airways, která ztroskotala pod tíhou spletitých regulačních problémů. Vzhledem k tomu, že dohoda vyžaduje ještě schválení svazů obou dopravců a regulačních orgánů, zůstává mnoho věcí ve vzduchu. British Airways už ponoukly pozorovatele v průmyslu k tomu, aby celou věc zpochybnili, ale celkově se v Evropě neočekává nějaký velký odpor. Na rozdíl od předchozí zamýšlené fúze British Airways a KLM, sdílejí Air France a KLM jenom jednu nebo dvě evropské linky, čímž zmírňují jakékoliv regulační obavy ze snížení konkurenčního prostředí nebo rádoby monopolního chování ze strany nového giganta.
Jenže američtí strážci konkurence mohou být zcela jiného mínění. KLM už má dohody o sdílených letech s americkými Delta Airlines a s Northwest Airlines. Přidejme k tomu bohatství transatlantických spojení Air France a je jasné, že usměrňovačům naskáčou vrásky na čele. Američané, dokonce i v podmínkách filozofie nízké nebo vůbec žádné regulace, jak ji představuje Bushova administrativa, mají velmi daleko k tomu, aby připustili skutečně volný trh. Za dobu, kdy je Bush ve funkci, ztratila Amerika 300 milionů pracovních míst, na obzoru jsou volby a názor veřejnosti a prezidentská politika zřejmě ovlivní rozhodnutí amerických regulačních orgánů, které schválení zkomplikují. Ve světle vzrůstající podpory americké ochranářské politiky v průmyslu, který nesmírně utrpěl následky útoků z 11. září, iráckou válkou a toho, že se do seskupení v příštích měsících hodlá zapojit problematická Alitalia, je pravděpodobné, že schvalovací proces bude ve Spojených státech velmi komplikovaný.
V současné době se fúze Air France a KLM dá chápat jako budíček pro další obry tohoto průmyslu. Generátory „zaručených“ zpráv už spřádají další domněnky o možném propojení British Airways s American Airlines, takže odborníci v průmyslu už otevřeně spekulují o tom, že éra konsolidace leteckých společností konečně nastala.
Kip Bauersfeld