Advent v regionech

I zimní měsíce a zvlášť období adventu a Vánoc přináší celou mozaiku nejrůznějších svátečně laděných prohlídek, tvůrčích dílen, návštěv vyzdobených hradů a zámků a dalších možností, jak atraktivně prožít prosincové dny.

Očekávání provází plamen svíček

Na různých místech v republice už hoří další svíčky na adventních věncích. Na zámku Loučeň na Nymbursku loni uvázali věnec, který se svým průměrem 15,67 metru zapsal do České knihy rekordů jako největší adventní věnec Česka všech dob. I letos mohou návštěvníci obdivovat věnec velkých rozměrů, který ozdobí kruhovou kašnu před zámeckým nádvořím. Utrhnout si bonbon ze zámeckého stromku mohou děti při adventních prohlídkách zámku. O třetí neděli adventní, 16. prosince, zažijí poslední přípravy a průběh Štědrého dne v knížecí rodině Thurn-Taxis při prohlídce s divadelními výstupy.

Svíčky k adventu prostě patří. „Samozřejmě, že tak důležité období, jakým byl v církevním roce advent, kdy dobří křesťané očekávali a připravovali se na narození přislíbeného Mesiáše, se nemohlo obejít bez hořících svíček," vysvětluje etnografka Marcela Macková z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Advent provázely plamínky svíček připomínající brzký příchod božského dítěte od první po poslední adventní neděli. Postupné zapalování čtyř adventních svící, vždy jedna každou adventní neděli, se stalo malou slavností téměř všech křesťanských rodin.

„Zvyk zapalování svící na adventním věnci je přitom velmi mladý," upozorňuje Macková. „Na svět přišel teprve v devatenáctém století, ale ze své vlasti, protestantské části dnešního Německa, se s nebývalou rychlostí rozšířil po celé Evropě. Protože liturgickou barvou je pro dobu adventu fialová, jsou svíčky na adventních věncích většinou fialové. Některé adventní věnce zdobí růžové svíčky, nebo jedna růžová a tři fialové. Růžová barva je totiž barvou rouch, oblékaných při mši třetí adventní neděle. Symbolizuje předvánoční radost z blízkého příchodu Spasitele. Růžová svíčka se většinou zapaluje vždy o třetí adventní neděli," dodává etnografka Marcela Macková.

Trhy jako lákadlo nestačí

Pražské vánoční trhy jsou každoročně velkým lákadlem

Trhy k současným Vánocům patří stejně jako vánoční stromek. Kvůli rekonstrukci Dolního náměstí se tradiční trhy v Olomouci přesunou na Horní náměstí. Změnilo se i místo pro bruslení, letos najdou Olomoučané oblíbenou vánoční atrakci přímo před radnicí. Až do 6. ledna mohou všichni bruslit v centru města zadarmo. Kdo brusle nemá, může si je přímo na místě půjčit. Přestěhováním kluziště na Horní náměstí sice nezbylo místo na kolotoč, Ježíškova pošta a dílna letos ale pokračuje.

Změn doznají i trhy na Výstavišti. Letos se neuskuteční v pavilonu A, který se rekonstruuje, a tak návštěvníci výstavy Vánoce Flora 2012 zamíří tentokrát netradičně do pavilonů B, G a H. Trhy podle mluvčí Zuzany Studené ozdobí salaš s ovečkami i exotickými lamami, zapůjčenými ze zdejší zoo.

K Vánocům patří pohádky, na které vsadilo i Vlastivědné muzeum v Olomouci. Až do 1. ledna si především děti mohou prohlédnout kolem šedesáti kostýmů, rekvizit a kulis z pohádkové tvorby České televize.

Město Olomouc ve spolupráci s hotelovými zařízeními krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR připravilo speciální nabídku adventních víkendových pobytů v místních hotelech za zvýhodněné ceny. První ročník akce Adventní Olomouc potrvá do 21. prosince.

Prohlídky voní svařeným vínem

Tak trochu jinou zimu slibují v Mikulově. Zdejší turistické a informační centrum pořádá zimní prohlídky vybraných objektů. Se šálkem svařeného vína zavedou místní průvodci zájemce do zámeckého sklepení s obřím sudem a provedou je i židovskou čtvrtí. Zimní prohlídky v Mikulově pořádají už od roku 2005. Programu využívají také hosté ubytovacích zařízení ve městě a okolí.

Po předchozí domluvě mohou hlavně skupiny zavítat v zimním Mikulově i k Dietrichsteinské hrobce a na židovský hřbitov.

Vánoce jako zastara

Jak vypadaly lidové Vánoce našich předků? Atmosféru časů bez elektrických svíček a umělých stromků zažijí ti, kteří zavítají do skanzenů. Nejcennější památka lidové architektury ve středních Čechách, Hamouzův statek ve Zbečně na Křivoklátsku, pochází z roku 1577. Zachovalý objekt prošel v 18. století úpravou a dnes na svém původním místě a bez výrazných stavebních úprav vypovídá o každodenním životě selské usedlosti především v 19. století.

„Prodloužili jsme sezonu a návštěvníkům chceme umožnit prohlídku statku v adventní době. Ukázat jim, jak se tu žilo v době Vánoc," říká průvodce v roubeném statku Luboš Vokoun. „Všechny čtyři soboty a neděle se koná u nás takový menší advent a dva termíny se shodují s adventy na hradě Křivoklát, pod jehož správou statek provozujeme," dodává Vokoun.

„Návštěvníci se k nám vracejí za takovým tím klidem, který u nás najdou. Návštěvu mohou spojit právě s osmikilometrovou procházkou na Křivoklát. U nás hrají o adventních víkendech kapely a výtvarnice předvádí výrobu figurek ze šustí. A tak betlém, který pro nás vytváří, se každoročně rozrůstá. Na statek k nám o adventu chodí tak tisícovka návštěvníků," vysvětluje průvodce.

Živo o adventu bude i ve skanzenu Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem, který se zaměřil na atmosféru lidových Vánoc v Polabí.

Scény ze života předků, jejich starobylé zvyky a obyčeje v čase adventu a v období svátků až do Tří králů ožijí v interiérech všech sedmi chalup. Nechybějí starodávné přástky a dračky s podvečerním besedováním, obchůzky barborek a lucek, mikulášské průvody s nadílkou, předvánoční trhy a příprava na Vánoce v lidové kuchyni.

Letošní novinkou v přerovském skanzenu je výstava na téma Dětské hračky a knížky pod vánočním stromečkem v období let 1890–1950. O všech adventních sobotách a nedělích se návštěvníci skanzenu seznámí i se starými řemeslnými technikami. Do areálu lze zavítat až do 30. prosince vždy v pátek, sobotu a neděli od 9 do 16 hodin.

Obvyklé výstavy vánočních stromků, ozdob, adventních věnců a dalších symbolů letos obohatily i zajímavé výstavní počiny. Komorní a přesto zcela jiný pohled na čas adventu a svátků nabízí výstava Prachatického muzea Opomíjený symbol Vánoc. Ve Zwikerově vile jsou k vidění stojany k vánočním stromkům z různých období i materiálů.

Živý betlém na hradě

Období adventu zpestří svou nabídkou i některé objekty ve správě Národního památkového ústavu. Brána hradního areálu v Nových Hradech v jižních Čechách se návštěvníkům otevře o prvních třech prosincových víkendech, kdy se konají vánočně laděné prohlídky druhé hradní trasy s názvem Vánoce u pana správce. Podle kastelána Jana Smolíka si lidé prohlédnou vánočně vyzdobený byt panského úředníka z počátku 20. století.

Živý betlém na zámku Loučeň

Na hradě Bouzov připomenou dávné zvyky a postavy adventní doby Hané, kterou doplní ochutnávkou tradičních pokrmů. Návštěvníci se dozvědí, kdo byly Lucie s dlouhým zobákem a kdo Žber, „bytost veliká, celá koudelí pokrytá". Druhý svátek vánoční a 27. prosince vždy od 15 hodin uvítá hosty živý Betlém. Děti si na Bouzově ve vánočních dílnách vyrobí vánočně laděný suvenýr.

Betlémy z papíru i másla

Zatímco v malém Muzeu másla ve středočeské vesničce Máslovice vystaví betlém s figurkami z másla, v Severočeském muzeu v Liberci připravili dosud největší přehlídku betlémů, která tu kdy k vidění byla.

„Nevídaným množstvím rozmanitých betlémů na jednom místě chceme ukázat vývoj betlémářství v severních Čechách," vysvětluje kurátorka Bohunka Krámská. „Betlémy se zrodily u církve, od šestnáctého století se pak dostávaly do šlechtických a bohatých měšťanských rodin. A když je osvícenské reformy vytlačily z kostelů, zakotvily v lidovém prostředí. Kolem poloviny 19. století stál o Vánocích betlém téměř v každé domácnosti," dodává Krámská.

Ve středočeských Máslovicích zjistíte, že betlém lze vyrobit i z másla

V Loučni se mohou malí návštěvníci zapojit do předvánočních příprav

„Vystavujeme například kostelní betlémy. Figurky měly obleky z látky a tvůrci jim hlavičky a končetiny vymodelovali z dostupného vosku. U nás na Liberecku vznikaly hlavně papírové betlémy. Snažili jsme se ale poukázat i jiné materiály a také odlišné výjevy, než jsou lidé zvyklí vídat. Některé scény jsou pro nás neobvyklé. K vidění jsou třeba scény vraždění betlémských neviňátek nebo bratrovražedná scéna s Kainem a Ábelem či svatá rodina při práci," upřesňuje kurátorka.

Nejvíce místa zabírá model, jehož autorství se připisuje Josefu Baslerovi z Nové Vsi. Na šířku má pět metrů. Betlém tvoří 550 figur ve čtyřech svatých rodinách. Představují narození Ježíše Krista, tříkrálovou scénu, útěk Krista i takzvaný domek nazaretský, kde mladý Ježíš i jeho rodiče pracují.

„Návštěvníci uvidí dvacet historických betlémů včetně barokních olejomaleb. Většina je z našich sbírek. Liberec býval střediskem malby papírových betlémových figur, chtěli jsme ale vystavit i jiné materiály. Proto tu máme i některé zápůjčky odjinud, třeba z Podkrkonoší. Lidé jsou zvyklí na interaktivní expozice, u nás si na tyto cenné betlémy sáhnout ale nemohou. Navíc je asi překvapí, že žádný z nich není pohyblivý," říká etnografka Bohunka Krámská ze severočeského muzea v Liberci.

Text: Stanislava Neradová
Foto: Zámek Loučeň, Pražská informační služba, CzechTourism,
Thinkstockphotos.com, Malé máslovické muzeum másla

www.praguewelcome.cz