20 let pod křídly ACK

7. srpna tomu bude 20 let, kdy byla z pověření dvacítky cestovních kanceláří zaregistrována asociace – ještě v rámci Československé federativní republiky. Tehdy cestovní kanceláře raketově vznikaly, některé na zelené louce, jiné s know-how získaným v „mateřských“ cestovních kancelářích. Těch bylo v dobách socialismu všeho všudy devět. V roce 1990 se cestovky počítaly již na desítky – a dnes jich je vlastně několik tisíc, protože tenkrát se ještě nerozlišovalo na cestovní kanceláře a agentury. Proto také název ACK obsahuje jen cestovní kanceláře, přestože asi 1/3 řádných členů jsou cestovní agentury.

ACK nezačínala na zelené louce. Vzniku předcházela studia stanov svazů cestovních kanceláří ze západních zemí a řada konzultací ohledně jejich zkušeností, zejména v Německu a Rakousku. Proto nebylo dodnes nutné nic podstatného měnit, proto se od nás učila později vzniklá sdružení.

Na počátku bylo potřeba bojovat o pozici nejen asociace, ale cestovního ruchu vůbec. Ten byl státními orgány vnímán jako něco, co nezasluhuje ničí pozornosti, v incomingu stejně jako v outgoingu. Prostředky věnované na propagaci naší země byly blízké nule. Bylo nutno svádět boj o nástupní hrany pro autobusy. Nedávno jsme na MHMP dosáhli, že se do cestovního ruchu vrací část vyprodukovaných prostředků – a ta část je vyšší, než byly veškeré prostředky na propagaci celého Československa. Tenkrát byl problém, aby byli ochotni slyšet náš hlas – nyní je zvykem, že naši členové mohou diskutovat s ministrem pro místní rozvoj na Valném shromáždění ACK.

ACK za těch 20 let vybudovala pro podnikatele v cestovním ruchu nejlepší možnou střechu, což ale neznamená, že do ní nikde nezatéká. Jsou s námi konzultovány návrhy zákonů – ne vždy se nám ale podaří naše připomínky prosadit. Máme dobrý komunikační systém, poskytujeme členům informace, společnou propagaci i know-how, příručky, jak si s těmi zákony poradit, na co nezapomenout. Využití už záleží na každém členu. Máme častá vzájemná setkání, na nichž si účastníci ledacos vyjasní a nejednou i dohodnou společné projekty. To je nepřehlédnutelná konkurenční výhoda. ACK nemůže zaručit, že každá členská firma bude prosperovat. Může jí v tom ale hodně pomoci.

Zvlášť v poslední době prožívá náš obor nelehké období, které vyžaduje maximální nasazení. Nejprve hospodářská krize – a sotva se zdálo, že se cestovní ruch začíná zase nadechovat, zasypal naše naděje sopečný popel a řecká krize, která zamávala nejen řeckou ekonomikou. Krizi jsme se snažili čelit v součinnosti s ČCCR a pražským magistrátem. Znovu otvíráme otázku černé a šedé ekonomiky – ACK vydala za podpory MMR brožury o tom, co je a co není oprávněné podnikání v cestovním ruchu. Z ohlasů víme, že je používá nejeden živnostenský úřad, s dotazy se na nás obracejí poctiví zájemci. Na ty nepoctivé je možno upozornit – poctiví úředníci si již vědí rady. Jde „jen“ o to, aby konali. O to, aby upozornění bylo dostatečně podložené.

Svého času byl zákon č. 159/1999 Sb. maximem možného. ACK získala příslib ministra pro místní rozvoj, že se nově přehodnotí tak, aby byl zúžen prostor pro obcházení zákona a cestovní kanceláře nebyly v nerovnoprávném postavení vůči pojišťovnám. To je jen jeden z bodů programu činnosti ACK na další rok. Ambiciózních plánů je více. Řešit otázku praxe při udělování českých víz turistům. Postavit se proti tendenci leteckých společností hojit si nepříznivé výsledky na IATA agenturách a na jejich klientech, -zefektivnit účast členů na veletrzích CR a mnohé další.

V posledním roce ACK zaznamenala zvýšený příliv nových členů – je nás na 250. Výrazně se rozšiřuje záběr činnosti. Sekce lázeňství a wellness řeší konkrétní specifika tohoto typu turistiky. Vznikla softwarová sekce s cílem usnadnit vzájemnou komunikaci mezi CK, CA a jejich dodavateli, pokud jde o používaný software, dosud většinou nekompatibilní. Lepší vzájemné porozumění možnostem a potřebám mezi dodavateli programů a cestovními kancelářemi a agenturami má ve vínku sekce památek a turistických cílů – a dva měsíce po jejím vzniku již přinesly první plody.

Dvacítka je krásný věk: dost na to, aby překonala dětské nemoci i naivní představy, aby organizace byla plně usazena ve společnosti – a příliš málo na to, aby ztratila drive, nápady a energii. Ale také dost na to, aby nashromáždila „rodinné stříbro“ v podobě kontaktů a know-how.

Přesto ACK nezpychla a je stále otevřená. Pro nové projekty i pro nové zájemce. Pokud to myslíte s podnikáním v cestovním ruchu poctivě a vážně – přidejte se k nám!

Členství v profesní organizaci

– vyhozené peníze, nebo přínos (nejen) v době krize?

Profesní organizace tu jsou od toho, aby sloužily především svému oboru, formulovaly a hájily jeho zájmy, snažily se o jeho rozvoj. To si uvědomují především „tahouni“, kteří mají rozhled a zájem o svůj obor. Vědí, že bez toho to nejde – a jsou pro to ochotni něco dělat. Vědí, že je to bude něco stát, ale vědí také, že se jim to vyplatí. Protože tomu, kdo se neangažuje, nezbývá než se planě rozčilovat a remcat, proč se to neudělá jinak.

Pan „se“ se totiž ještě nenarodil – všechno musíme vybojovat sami. A nemylte se, někdy i částečně špatný výsledek je vlastně skvělý ve srovnání s tím, co hrozilo, kdyby se bylo nebojovalo. Například za zákon 159/1999 Sb. stejně jako o výklad zákona o cenách. Pak je na trhu jistá skupina těch, kteří tohle všechno vědí, ale vychytrale si říkají: proč bych se staral já, ať se starají jiní! Však oni to vyřeší za mne – já se svezu (a ještě jim můžu lát, když něco neprosadí – a zároveň tvrdit, že já nikoho nepotřebuji, já si na všechno stačím sám). Ty ponechme stranou – takoví lidé se najdou vždy a všude a čeština pro ně má nepublikovatelné názvy. A konečně je zde řada těch menších, kteří si část z toho ani neuvědomují, myslí si: já nic nepotřebuji, já nic nezmůžu, to všechno „oni“, a o zákony se zajímají až v momentu, kdy konkrétně narazí (což může být dost pozdě).

ACK samozřejmě globálně hájí zájmy všech. A všichni mají z její činnosti užitek. Ale pochopitelně ne všichni mají užitek stejný. Protože asociace kromě hájení zájmů oboru dělá řadu činností jen pro své členy. Podrobně to najdete na www.ackcr.cz . Shrnuto pod nejstručnější společný jmenovatel, dostaneme asi to nejcennější, co úspěšné podnikání potřebuje: „ochranná“ známka + kontakty + informace + pomoc v případě potřeby (rada, zastání atp.) a v některých případech i přímá úspora nákladů při společném jednání s dodavateli, vyjednání barterových obchodů atp. Vyplatí se to? Jak moc? Inu, to také záleží na tom, jak moc si z toho společného koláče ukousnu – a kolik ho naopak nechám ležet ladem. Tady už záleží na aktivitě každé členské organizace. Místo úvah si udělejme účet za rok (viz tabulku).

Opravdu si stále myslíte, že ACK není i pro malé?

Ing. Eva Mráčková, vedoucí sekretariátu ACK ČR

www.ackcr.cz