ACK ČR: Česko nezvládlo zavedení Vízového informačního systému na Ukrajině

K 23. červnu letošního roku došlo k dlouho očekávanému zavedení Vízového informačního systému pro země tzv. Východního partnerství. To v praxi mj. znamená, že každý žadatel o české (resp. schengenské) vízum musí nově poskytnout otisky prstů a digitální fotografii. I přesto, že se jednalo o dlouho připravovaný krok, Česká republika podle tuzemských a ukrajinských cestovních kanceláří tento přechod nezvládla a počty vyřízených žádostí prudce poklesly.

„Obrátila se na nás Asociace turistického průmyslu Ukrajiny ALTU s naléhavou žádostí o pomoc při řešení problému, který nastal po spuštění Vízového informačního systému na Ukrajině. Stejnou žádost jsme obdrželi od 10 významných ukrajinských cestovních kanceláří a mnoha členů naší asociace, kteří potvrdili, že dnes již není možné se k podání žádosti o vízum ani zaregistrovat. Jinými slovy to znamená, že turisté z Ukrajiny do Česka fakticky cestovat nemohou,“ uvádí Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří České republiky.

V roce 2014 přijelo poznávat krásy České republiky 115 811 turistů z Ukrajiny. Podle údajů Statistického úřadu zde setrvají průměrně 2,9 dne a celkem denně utratí 3 273,- korun, což znamená, že v loňském roce zde ukrajinští turisté utratili více než 1 miliardu korun.

„Přitom jsme Ministerstvo zahraničních věcí v minulosti již několikrát upozorňovali, že bychom neradi, aby spuštěním sběru biometrických dat došlo ke kolapsu v příjezdovém cestovním ruchu z Ukrajiny. Systém ještě nefunguje ani 2 měsíce a již v podstatě zkolaboval.  Dosud je naše finanční ztráta přes 30 milionů korun a denně narůstá o více než 800 tisíc,“ uzavírá Viliam Sivek.

Podle prohlášení MZV z dnešního odpoledne však prý vyjádření předsedy ACK ČR Viliama Siveka neodrážejí realitu. „S ohledem na zavedení VIS na Ukrajině byla již koncem roku 2014 navýšena kapacita zastupitelského úřadu na Ukrajině, a to zahájením spolupráce s externími zprostředkovateli služeb ve vízovém procesu, tzv. vízovými centry. Ta, na rozdíl od akreditovaných cestovních kanceláří, mohou snímat u žadatelů o schengenská víza otisky prstů.  Snížila se tak administrativa pro zastupitelské úřady ve vízovém procesu, což umožnilo navýšení příjmu žádostí. Navíc se také navyšuje počet míst Generálního konzulátu Lvov a zastupitelského úřadu v Kyjevě o tři pracovníky. Na zastupitelských úřadech na Ukrajině byl zvýšen počet termínů pro podání žádostí. Počet žádostí o víza ale celkově vzrostl, a to v důsledku zhoršené situace na východě Ukrajiny. MZV zaznamenalo nejen nárůst zájemců o schengenská víza, ale i další pobytová oprávnění. V porovnání s první polovinou roku 2014 bylo přijato o téměř 7 000 žádostí o schengenská víza více. Tato situace zcela logicky klade zvýšené nároky na naše zastupitelské úřady,“ uvádí MZV. V této souvislosti se sluší připomenout, že počet ukrajinských turistů v našich hromadných ubytovacích zařízeních se loni propadl – zatímco v roce 2012 u nás nocovalo 133 tisíc hostů z Ukrajiny, o rok později 144 tisíc, ale loni už „jen“ 115 tisíc…

Situaci podle MZV ztěžuje nedisciplinovanost cestovních kanceláří. „Ty obsazují termíny k podání žádostí o schengenská víza u vízových center svými klienty, kteří následně své žádosti ani nepodají.  V této souvislosti se například Polsko rozhodlo ukončit spolupráci s cestovními kancelářemi v rámci jejich akreditace na Ukrajině,“ píše se v prohlášení MZV.

Na dotaz, proč není aktuálně možné přes stránky  VFS Global rezervovat termín pro podání žádosti na žádném z příslušných pracovišť na Ukrajině, jsme dostali z tiskového odboru MZV vskutku šalamounskou odpověď: „MZV nemá informaci o tom, že by stránky VFS GLobal byly nefunkční. Je možné, že termín nejde v současné době rezervovat, protože kapacita nabízených termínů je nyní naplněna. Zastupitelské úřady ČR na Ukrajině neustále situaci spolu s vízovými centry vyhodnocují a volné termíny průběžně aktualizují.“

Vízový informační systém je od roku 2011 postupně zaváděn po celém světě na všech schengenských zastupitelských úřadech a také na schengenských hraničních přechodech. Od 14. září bude spuštěn v Rusku, v říjnu by měla na řadu přijít Čína. Cílem systému je podle MZV ulehčit kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru a zvýšit bezpečnost jeho obyvatel i návštěvníků. „V této souvislosti se změnil postup nabírání žádostí. Napojení na VIS zahrnuje i povinné odevzdávání biometrických údajů, otisků prstů a fotografie, všemi žadateli staršími 12 let při podání žádosti. Vzhledem k tomu, že se data v systému VIS uchovávají po dobu 59 měsíců, je osobní přítomnost žadatele při podání žádosti za účelem sejmutí otisků prstů nutná jednou za pět let a je otázkou několika minut,“ uvádí úřad.

Čtěte také: Konec vrásek z víz?

Víme první: Biometrická víza pro Rusy od půlky září!