Na téma slevových serverů toho bylo napsáno už hodně, dokonce i na stránkách našeho měsíčníku. Jenže diskuse o tom, zda a jak slevové servery využívat v oblasti cestovního ruchu, nebere konce. Zejména od hoteliérů slýcháme nářky a provozovatelé slevových serverů bývají označováni za „ty zlé", kteří mohou za to, že bez slevy se dnes neprodá skoro nic. Je to tak ale doopravdy? Po delší době jsem se sám podíval na stránky několika slevových serverů a musím říct, že jsem se nestačil divit. Z obrazovky na mne třeba vykulil své žluté oko obligátní tatarák, tentokrát 300g porce pro dvě osoby a k tomu 15 topinek, to vše za 199. Nic pro mě, zásadně totiž nejím nic, co hrozí, že uteče z talíře. To fondue party pro 4–6 osob za 550 korun už mi zní lépe. Ale 10 procedur na obnovu vlasových kořínků za 1 999 korun? V mém případě už s křížkem po funuse. Kryolipolýza za „dvě kila"? Nebo omlazení pleti na lékařské klinice jen o devadesát korun dráž? A tak bych mohl pokračovat téměř do nekonečna. Mám pocit, že za chvíli to na našich ulicích bude vypadat jak v Beverly Hills – samí krásní štíhlí opálení lidé se zářivými úsměvy a dokonalými účesy. Ale zpět k cestovnímu ruchu.
Hoteliérům musím dát zapravdu, že to, co se na slevových serverech děje, není úplně normální. Tak třeba osm dní v chatce v kempu jižních Čechách, s polopenzí, to celé za 995 korun. Slabota? Co tedy čtyři dny pro dva ve čtyřhvězdičkovém wellness hotelu na Šumavě, kdy jsou v ceně snídaně formou švédských stolů a večeře à la carte, neomezený vstup do wellness centra, masáže, ošetření tělovým mlékem, bowling a „bezpočet dalších výhod", to vše za 4 190 korun? To už je celkem síla, ne? A nejde jen o hotely, u cestovních kanceláří je to podobné. Jen namátkou – 10 dní na jihoitalském poloostrově Gargano s dopravou a polopenzí za 2 890 na osobu, případně čtyřdenní lyžování v italských Dolomitech pro 2 osoby (včetně skipasu) v exkluzivním čtyřhvězdičkovém wellness hotelu s polopenzí, neomezeným vstupem do wellness centra, ochutnávkou vín v zámeckém vinařství a uvítacím koktejlem, celkem za 7 990. A tak dále… Navíc je třeba si uvědomit, že kromě slevy pokládají hoteliéři či touroperátoři na slevový oltář také nezanedbatelnou provizi. Kolik jim tak ve finále zůstane, si umíme všichni představit, případně spočítat.
Jenže ona situace není zdaleka tak černobílá. Jistě, slevové servery zaměstnávají šikovné obchodníky a ty velké umějí při jednáních využít své pozice, ale na druhou stranu je podle mne trochu nefér tvářit se, že „slevomaty" jsou původci všeho zla. Do svědomí by si měli sáhnout i ti, kteří své služby či produkty prostřednictvím těchto portálů nabízejí. Nikdo přece není povinen smlouvu se slevovým serverem, pokud se mu zdá nevýhodná, podepsat. Každá nabídka se dá odmítnout! A vždy je třeba vzít rozum a kalkulačku do hrsti.
Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz