Právní úprava cestovního ruchu za koronaviru a výhledy do budoucna

Na jaře 2020 se ovšem podařilo až pozoruhodně rychle přijmout tzv. lex voucher – oficiálně „Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu“, který měl zachránit cestovní kanceláře. Nouzový stav byl přitom vyhlášen 12. 3., návrh zákona 6. 4. schválila vláda, 9. 4. Poslanecká sněmovna, 16. 4. Senát a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 185/2020 a nabyl účinnosti 24. 4. Je to zákon sice nerozsáhlý, ale koncepčně nový, jde ­přitom teprve o druhý speciální zákon k právní úpravě cestovního ruchu v Česku po klíčovém zákoně č. 159/1999 Sb. Nelze nevidět, že zákon poněkud oslabuje ochranu spotřebitele, která vychází ze směrnice o zájezdech (dnes 2015/2302, dříve 90/314), což vyvolává právní problémy. Je snaha odůvodňovat to katastrofální situací, se kterou směrnice nepočítala. Zákon ovšem otázku vracení uhrazených plateb do značné míry pouze odsunul tzv. ochrannou dobou na 31. srpen 2021 (§ 3 zákona) a je otázkou, jak to budou cestovní kanceláře zvládat.

I přes složitou dobu zdaleka nebyl tzv. lex voucher jedinou významnou změnou právní úpravy. Zřejmě nejzásadnější se týká mnoho let diskutovaných průvodců v cestovním ruchu, která bude účinná od 1. 3. 2021. Od převedení průvodců ze živnosti vázané na volnou před více než deseti lety se vedly rozsáhlé spory a návrh novely byl v poslední době dlouho v parlamentu. Ještě před koronavirovou krizí se podařilo 4. března loňského roku schválit noveli­zaci živnostenského zákona a dalších zá­konů č. 117/2020 Sb., a to hlavně zákona č. 159/1999 Sb. Snaha zavést podmínky pro průvodce vyvolávala dlouhodobé diskuse, obecně totiž EU doporučuje co nejméně omezovat podnikání, ale v případě průvodců se připouští regulace. Nejasné bylo také, jak úpravu koncipovat a kam ji zařadit. Nakonec byl tedy prosazen český národní průkaz průvodce a zákon č. 159/1999 Sb. rozšířen o novou třetí část „Průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu a její výkon“. Podle klíčového § 12 odst. 2: „Činnost průvodce může vykonávat pouze osoba, které byl vydán průkaz. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu“. Úprava přitom rozlišuje v zásadě průvodce odborně nekvalifikované a kva­li­fikované, kteří mají mít odlišné průkazy I. a II. stupně (§ 12a) a bude veden veřejně přístupný seznam průvodců (§ 12c). No­ve­lizace zákona je účinná od 1. 1. 2021, ale pro průvodce klíčový § 12 odst. 2 až od 1. 3. 2021, kdy by tedy měla nastat vý­razná změna. Česká republika jako stát s ohromným kulturním bohatstvím snad bude mít od jara kvalitnější průvodce a nikoli často až ostudný amatérismus jako dosud.

Už řadu let panuje snaha právně regulovat rozvoj tzv. sdílené ekonomiky. Novelizace zákona č. 159/1999 Sb. s číslem 189/2020 Sb. z 16. 4. zavedla pod hrozbou sankcí novou oznamovací povinnost v § 10 tomu, „kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu…“. Snahy o další zásahy jsou přitom u řady politických stran.

Vedle schválených změn jsou zde i plány, kterým se zejména Odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj věnuje často dlouhodobě. Jde hlavně o tzv. sněžné právo, protože právní řešení horské služby v zákoně č. 159/1999 Sb. vyvolává problémy, a především je třeba zvýšit bezpečnost na horách. Do zákona se snad zařadí přednost pro záchranáře, povinnosti pro horské vůdce i některá pravidla Mezinárodní lyžařské federace. Novelizace měla jít v červnu do vlády, ale projednávání bylo posunuto. Z právních norem souvisejících s turismem jde hlavně o mnohaletou přípravu nového zákona o památkové péči, kterým by Ministerstvo kultury nahradilo zastaralý zákon č. 20/1987. Vznikla již řada návrhů, ale žádný se neprosadil, nyní je přitom otázka zčásti provázána se snahou zásadně změnit stavební právo.

I v mimořádně složité době tedy vznikla řada změn práva, které často reagovaly na koronavirovou krizi (a to zde není prostor zabíhat do otázek finanční podpory ekonomiky), ale také řešily dlouhodobé problémy cestovního ruchu.