To jsou slova generálního sekretáře České golfové federace (ČGF) Miroslava Holuba. Před rokem federace spustila kampaň Hraj golf, změň život s cílem rozšířit členskou základnu, popularizovat golf a zlepšovat jeho pověst v očích široké veřejnosti a v neposlední řadě získat pro hru děti a mládež. Projekt reprezentuje osm známých osobností, jakými jsou například desetibojař Roman Šebrle, paralympionik Jiří Ježek, bývalý předseda Akademie věd profesor Václav Pačes či moderátor Libor Bouček anebo zpěvák a letitý golfista Jiří Korn.
Kampaň „Hraj golf, změň život“ běží už rok?
ČGF tuto kampaň spustila v minulém roce v květnu. Samozřejmě v mimosezoně, což je zimní sezona, je trošku problém tento projekt dělat. Přemýšleli jsme o tom, že bychom v zimní sezoně udělali něco pro indoory, nicméně neměli jsme takový ohlas. Takže se ta kampaň spustila znova v onom jarním duchu, když vysvitlo sluníčko a udělalo se lepší počasí.

Ono je to těžké, když jsou zájemci o golf odbavováni (zkouší si hru s trenérem), tak spoustě lidí se ten sport líbí proto, že je outdoorový, je to sport v přírodě. Navíc indoorů po České republice není tolik, určitě převažuje počet hřišť. Pravdou je, že některé indoory se zapojily a mohly si jet v průběhu zimy, ale my jsme to natolik nepodporovali mediálně.
Uvádíte, že jste si dali za cíl získat až 50 000 nových golfistů. Jak jste přišli na toto číslo?
Proč si klást nízké cíle? Teď je otázka, jestli je ten cíl vůbec reálný. Samozřejmě je reálný, ale co se týče nárůstu členské základny, tak by ten způsob získávání měl být podle mého názoru evoluční a ne revoluční. Samozřejmě, jakýkoliv zásah není evoluční… I když my tomuhle způsobu napomáháme kampaní jenom lehce, my se nesnažíme tlačit na pilu. Chceme jenom, aby si lidé vyzkoušeli zahrát za tři stovky a pochopili o čem golf je. A zničily se základní bariéry: že to stojí hodně peněz, že je to snobský sport, že se nebudou v resortu cítit dobře atd.
Proč ale zrovna 50 000?
Poměrně vysoké číslo, možná že je to i trošku marketingový tah. Přece tam nenapíšete „chceme 60 000 golfistů v ČR“, když jich můžete mít 100 000. Je to takové magické číslo. Nicméně, ke 100 000 směřujeme, nevím ale, jestli se to povede do roku 2013, jak se dřív plánovalo. Věřím však tomu, že když všechno půjde hladce, tak do roku 2015 by se to podařit mohlo.
Jaká byla situace před kampaní a jaká je teď, rok po jejím zahájení?
Ono se nedá úplně porovnávat, kolik bylo registrovaných golfistů před a kolik jich bylo po kampani. Kampaň má několik efektů. První je tento: kolik vzejde z kampaně nových golfistů. Po roce je to těžké měřit, protože si koupíte hole a nestanete se najednou golfistou. Chce to nějaký čas. Tohle číslo budeme schopni analyzovat až letos, protože to má dlouhodobý efekt. Lidi, kteří si prošli kampaní, hned nevstoupili do klubu.
A víte již teď, kolik je nových hráčů za loňský rok?
Efekt je přírůstek 600 nových hráčů, což není velké číslo, ale je to v tom daném roce. Věřím tomu, že letos to bude ještě mnohem víc – z těch účastníků, kteří byli minulý rok. Druhý efekt, který kampaň měla, bylo aspoň redukovat „nepravdy“ o golfu. Myslím si, že se nám to povedlo. Golf jako takový jsme přiblížili více lidem s rodinou.
Na základě čeho měříte oblíbenost, obraz golfu ve společnosti?
Děláme si průzkumy veřejného mínění a vidíme, jaké jsou bariéry, co si o tom lidé myslí. V mnoha případech jsou bariéry založeny na subjektivních pocitech. A někdy tomu ani tak není. Jedna z bariér byla, že je to prý finančně náročný sport a že počáteční investice je strašně vysoká, třeba až padesát tisíc. Což je samozřejmě nesmysl. Golf se dá porovnávat se sporty jako je lyžování anebo svým způsobem i cyklistika, když dáte sto tisíc za nové kolo. Hokej je určitě mnohem nákladnější než golf. V dnešní době začínajícímu hráči stačí čtyři pět holí a nějaký bag, které pořídíte za tři tisíce. A můžete hrát v tričku s límečkem a v teniskách a šortkách.
Jaký byl rozdíl mezi dvěma výzkumy z doby před kampaní a rok na to?
Ten největší rozdíl byl asi v tom, že lidé kampaň vnímali a brali ji jako možnost začít. Jako jednoduchou a levnou možnost. Další výstupem bylo to, že se nám povedlo aspoň trochu redukovat bariéru golfu jako drahého sportu. A dále dostat golf do povědomí lidí. Nám v tom také pomohlo, že se golf stal znovu olympijským sportem. Budeme hrát už v Riu de Janeiru na olympiádě v roce 2016. Všeobecně mají olympijské sporty větší medializaci a podporu od státu a je to celosvětový fenomén. Golf je jeden ze sportů číslo jedna na celém světě.
Jakým způsobem se lidé zapojují do projektu Hraj golf, změň život?
Resort poskytne účastníkovi startovní balíček za tři stovky – zahrnuto je půjčení holí, tři hodiny s trenérem, neomezený počet míčů a vstup na driving range. Pak je na resortu, respektive na tom člověku, aby spolu začali nějakým způsobem komunikovat. Klub účastníkům může nabídnout nějakou výhodnou akci… Ale tohle už není věc České golfové federace, my pouze připravujeme platformu pro kluby a resorty, které si účastníky musejí vzít pod svá křídla a věnovat se jim.
A co média, píší od začátku kampaně o golfu častěji?
Určitě. O golfu se v posledních dvou letech píše víc a víc. Golf se stává fenoménem české společnosti. Já to nechci zase postavit do situace, že kdo nehraje golf, není „in“ a „cool“. To určitě ne. Každý si najde to svoje. Bohužel nebo bohudík, jak se na to díváme, máme tady špičkové resorty, které jsou poměrně drahé, ale máme tu taky menší hřiště, kde můžete hrát za 250 korun.
Na základě jakého klíče se vybírali známé tváře reprezentující kampaň? Jiří Korn je celkem jasný…
Každému se líbí někdo jiný, to je názor od názoru. Nicméně se vytvořila skupinka pěti šesti lidí, kteří si sedli a sepsali sto jmen. Pak jsme škrtali a říkali si, kdo by asi v první vlně mohl být. Uvidíme, zdali budeme tváře v budoucnu obměňovat.
Byl při výběru tváří důležitý faktor, jestli známá tvář má s golfem předchozí zkušenosti?
My samozřejmě chceme, aby ten člověk měl něco společného s golfem. Když vidíte některé ty tváře, tak golf jim změnil život. Já jsem osobně mluvil s Ondřejem Bankem, který na tuhle hru nedá dopustit a říká, že kdyby profesionálně nelyžoval, tak asi hraje golf. Roman Šebrle – světový atlet a přesto si najde čas zahrát si. Jiří Ježek – je vidět, že handicapy neznamenají limity (Pozn. red.: po amputaci nohy pod kolenem je odkázán na protézu.) a takhle bychom mohli pokračovat.
Proč se do kampaně zapojilo jen 44 klubů/resortů?
To je úplně jednoduché. Ne všechna hřiště mají tuhle strategii. Někdo například má svůj balíček a nabízí speciální produkty. Někdo nepotřebuje a nechce ani, aby tam chodili lidé z ulice, protože mají jiný byznysplán. Mohou tam mít hodně turnajů nebo na to nemají lidi, kteří by se jim o účastníky projektu starali. Těch důvodů je spousta a já bych to nezatracoval. Ten, kdo v tom vidí potenciál a umí s tím pracovat, si tu cestu najde. Hlavně: nechceme přece lidi na hřiště nahnat jako ovce.
Zmínil jste jako jednu z cílových skupin rodinu s dětmi. Slyšel jste od klubů, že je kampaň opravdu přilákala?
Jedním z cílů kampaně je, abychom přitáhli celou rodinu. Nicméně my se soustředíme i na mládež. Skrze mládežníky většinou přijdou také rodiče. Další věc je ta, že my se snažíme tu vychovávat ikony jako je Jágr v hokeji nebo Lendl v tenise. Potřebujeme personu, která bude vyhrávat na evropských turnajích a bude známá nejenom v Čechách. Jedna taková první vlaštovka je Klára Spilková, šestnáctileté děvče, které už je na Ladies European Tour. Nyní se pohybuje kolem 20. příčky na této tour.
Nějaký nadějný mladík na obzoru?
Uvidíme, zatím ale ne. Jak říkám, je to dlouhý proces, přestože máme dlouhou historii golfu. ČGF byla jedna ze zakládajících národních federací evropské golfové asociace v 30. letech minulého století.
Bylo to s golfem za první republiky lepší než dnes nebo v devadesátých letech?
Ne, to je trend. Historie golfu tady je, hřiště tady byla, stejně jako hrstka hráčů, která hru držela nad vodou i během komunismu. Oproti zemím na východě, které v devadesátých letech opravdu začínaly, máme spíše výhodu.
Jak je na tom tedy český golf dnes?
Už jsme na nějakém sedmém místě mezi nejpočetnějšími sporty v České republice. Postupujeme velice rychle, a přestože byla finanční krize, tak jsme měli stále devítiprocentní nárůst členské základny v loňském roce. Když to porovnám s jinými evropskými zeměmi, tak ty měly právě třeba 10procentní poklesy. Když je finanční krize, tak lidé nejprve přestanou dělat to, co berou jako hobby.
Text: Martin Tajčman
Foto: archiv Miroslava Holuba