– Je nutno systematicky vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, a to především vzhledem k jeho hospodářskému významu a multiplikačnímu efektu, který jeho rozvoj doprovází.
– Cílem je dosáhnout zvýšení průměrné délky pobytu při současném zvýšení počtu přijíždějících turistů a návštěvníků – cíl uvedený ve zpracovaném dokumentu „Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK“.
Dosažení tohoto cíle by mělo pozitivně ovlivnit výkonnost regionální ekonomiky.
– Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím nové organizační a řídící struktury cestovního ruchu, jak je také uvedeno v Programu rozvoje Jihomoravského kraje (Problémový okruh F, Cíl 1, Opatření 1.1).
– Odsouhlaseno bylo pět tzv. přirozených turistických regionů v JMK, které byly rovněž za tímto účelem definovány.
Hranice těchto přirozených turistických regionů nejsou přesně vymezeny a regiony jsou prozatím označeny pracovními názvy. Snahou není direktivně zařadit města a obce do těchto celků, ale předložit životaschopný návrh na vytvoření jisté struktury s vazbou na tzv. regionální destinační společnost, která vznikne buď v rámci již existujících regionálních organizací, nebo zřízením autonomní organizace CR na bázi obchodní společnosti. Zařazení obcí a měst by mělo vyplynout z praxe, ze začlenění v rámci turistických programů, ze společných forem cestovního ruchu apod. KrÚ JMK by působil především v roli koordinátora činností v oblasti CR.
– Nutnost meziregionální i mezinárodní spolupráce v oblasti cestovního ruchu a v propagaci kraje.
Je potřeba si uvědomit, že atraktivnost Jihomoravského kraje z pohledu cestovního ruchu nekončí hranicemi kraje. Cestovní ruch není možné rozvíjet izolovaně v jednotlivých krajích. Lze v tomto vycházet např. z přirozené historické nebo geografické návaznosti se sousedními kraji, ale i rozvíjet společné zájmy, např. formou výměny turistů nebo společným využitím určité cílené turistiky. To by se mělo odrazit v přípravě turistických programů. V rámci těchto programů by také měla být zapojena do cestovního ruchu i zdánlivě turisticky neatraktivní místa.
– Pozornost je nutno věnovat užší spolupráci s podnikatelskou sférou, především s orgány podnikatelské samosprávy.
– Vytvářet podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání a tím i pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu.
– Nutno věnovat pozornost vícezdrojovému financování a systémovým zdrojům spjatým s EU.
– Nezbytnost všestranné podpory dopravní dostupnosti, a to v rámci napojení na země Evropy v silniční, letecké a železniční dopravě.
Rozvoj cestovního ruchu nebude možný bez zajištění dopravní obslužnosti kraje a rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Je třeba dobudovat regionální dopravní sítě a udržovat jejich kvalitu od silnic I. třídy po místní komunikace a cyklistickou dopravu. Rovněž je nutné podpořit a zajistit využití kvalitního letiště v Brně pro pravidelné spojení s evropskými zeměmi.
– Podpořit rovněž existenci stávajících a rozvoj nových lázeňských míst.
– Nutná podpora přípravy lidských zdrojů, na nichž rovněž závisí kvalita nabízených a poskytovaných služeb.
Zavádění a podporu různorodých vzdělávacích programů v kompletním pojetí problematiky cestovního ruchu, a to od středního odborného školství po celoživotní vzdělávání. Již při studiu by měli být budoucí specialisté v oblasti cestovního ruchu seznamováni s podpůrnými českými i evropskými programy v této oblasti, včetně programování k dosažení těchto produktů.
– Podpora uplatnění jednotné certifikace, jako garance kvality a doporučení služeb, která hraje významnou roli v podpoře růstu kvality služeb.
– Je nutné, aby dokument Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji byl schválen Zastupitelstvem JMK, jak je uvedeno v Zákoně č. 129/2000 Sb. o krajích (krajském zřízení) ze dne 12. dubna 2000 (hlava IV:, díl I., §35, odst. F), a to z důvodu, aby se mohl kraj v plné míře opřít o zpracovaný dokument a z tohoto dokumentu vycházet při cílené podpoře odvětví cestovního ruchu.