Zakořeněné představy často neodpovídají realitě aneb i na Mostecku a Chomutovsku je co nabídnout

V průběhu minulých desetiletí bylo v rámci rekultivací v SHP založeno několik vodních nádrží o celkové výměře přibližně 200 ha. Všechna takto vzniklá „jezera“ mají polyfunkční povahu, jsou cennou složkou krajinného ekosystému a řada z nich je využita k rekreaci, sportu a rybářství. Do této skupiny zatopených menších povrchových lomů lze zařadit tyto významnější: Barbora, Otakar, Leontýna, Karolina u Teplic, Hamr u Litvínova, Elisabeth, Benedikt a Vrbenský-Matylda u Mostu. Jejich okolí je většinou lesnicky rekultivováno. Slouží jako příklad tvorby nového, ekologicky hodnotného prostředí, ve kterém došlo k optimálnímu, vodohospodářským způsobem provedenému zahlazení negativních vlivů lomové těžby.

Až doposud největším objektem hydrologické rekultivace v SHP je lomové jezero Barbora, které vzniklo v 70. letech minulého století zatopením zbytkové jámy lomu Barbora. Jeho výměra činí cca 60 ha a maximální hloubka dosahuje 60 m. Na břehové části u obce Jeníkov je zřízená písečná pláž, autokemp a řada stánků s občerstvením. Nachází se zde golfové a softbalové hřiště, potápěčská základna Svazu českých potápěčů a půjčovna loděk a vodních skútrů. Provozuje se zde jachting, surfing a bungee jumping. Celý rekreační komplex jezera Barbora je spolu se sousedním jezerem Otakar a lesoparkem využíván jako příměstská rekreační zóna Teplic.

Druhým největším lomovým jezerem je jezero Matylda v těsné blízkosti města Mostu, poblíž městské části Souš, které vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský. Technické práce na vzniku vodní nádrže byly započaty v r. 1986. Vodou byla nádrž napuštěna v roce 1992 z Nechranické přehrady dálkovým průmyslovým přivaděčem z řeky Ohře. Po každoročním dopouštění bylo v roce 2000 dosaženo ustálené hladiny. Vodní nádrž o výměře 39 ha má průměrnou hloubku 3,5 – 4 m. Nádrž je využívána k rekreačním a sportovním účelům v letním i zimním období (koupání, jízda na vodních lyžích a skútrech, rybaření, bruslení). Na východních březích je písčitá pláž a travnaté plochy. Zalesněné západní břehy jsou cílem především rybářů. V areálu je umístěn sezónní autokemp, který je využíván především v době konání automobilových závodů návštěvníky autodromu, a to včetně sociálního zařízení a občerstvení. Okolí je rekultivační činností koncipováno formou zalesnění, sadových úprav, rozptýlené zeleně a zatravnění, je místem také pěších turistů. Součástí zrekultivovaného území na místě bývalého lomu Vrbenský je i menší 8ha vzniklá vodní nádrž Vrbenský. Okolí nádrže je zalesněno. Jezero dosahuje hloubky až 8 m a má velmi členitý podvodní terén, který poskytuje útočiště širokému spektru ryb. Během posledních let sem byly postupně vysazeny série trofejních ryb. Jedná se o nadstandardně vybavený rybářský areál, který začal oficiálně fungovat 1. 4. 2003. Podél břehů je vytvořeno sedm samostatných lovných míst pro dva rybáře (také lovné místo uzpůsobené pro vozíčkáře), součástí areálu je také parkoviště, prostory na stany a další doprovodné služby.

Na území bývalého dolu Benedikt vznikla stejnojmenná vodní nádrž. Nachází se na jihovýchodním okraji města Mostu – v blízkosti sídlišť Liščí Vrch a Výsluní. Zatopený důl sloužil dlouhé roky jako přírodní koupaliště a v letech 2001 – 2002 prošel rozsáhlou rekonstrukcí do své dnešní podoby. Vznikl tak rozsáhlý multifunkční rekreačně-sportovní areál. Původní vodní plocha byla rozdělena na dvě části, z toho větší vodní plocha s písčitou pláží je využívána hlavně ke koupání, menší plocha je určena rybářům. V areálu jsou vybudována sportovní hřiště (určené k basketbalu, volejbalu, plážovému volejbalu, kopané, nohejbalu, házené a tenisu), různá zařízení pro děti (dětská hřiště, pískoviště, skluzavky atd.), trasy pro bruslení a jízdu na kole. V provozu je autokemp, bowlingové centrum, otevřená hudební scéna a k tomu odpovídající síť služeb.

Na místě bývalé vnitřní výsypky lomu Vrbenský byly v roce 1978 zahájeny terénní rekultivační práce na automobilovém závodišti, neboť automobilové závody měly na Mostecku dlouhodobou tradici. Vlastní závodní okruh byl uveden do provozu v roce 1983. Autodrom je speciálním závodním okruhem mezinárodní úrovně. Délka závodní tratě je 4 219 m a šířka 12 – 14 m. Dalším příkladem využití rekultivovaného území je areál Polygonu Most, tj. areál pro výuku bezpečné jízdy. Začal vznikat v roce 2003 na 13 ha téže výsypky v dosud nevyužitém prostoru diváckého svahu Autodromu Most. Důvodem jeho vzniku byla skutečnost, že podobné areály jsou součástí většiny závodních okruhů, ale hlavně i stoupající počty dopravních nehod způsobených nízkou dovedností a zkušeností řidičů. Posláním je naučit řidiče správné metody řešení většiny krizových situací, s nimiž se mohou setkat v běžném provozu. V areálu je k dispozici pět výcvikových ploch, tzv. modulů, výstavba dalších dvou je v plánu. Areál byl zprovozněn roku 2005.

Rekultivační park Velebudice byl vybudován jako areál odpočinku a zdraví na Velebudické výsypce, která navazuje na jižní část města Mostu (patří mezi největší výsypky v SHP o výměře cca 790 ha). Územní studie, která řešila komplexní výstavbu rekultivačního parku na celé výsypce jako architektonický celek, jenž odpovídá příměstskému rekreačnímu zázemí města Mostu, byla zpracována v roce 1986, aktualizována v roce 1995. Území bylo rozčleněno na pět ploch s možností uplatnění umístění hospodářského, rekreačního a sportovního zázemí. Dominantní plochou je dostihové závodiště s travnatým povrchem, živými ploty překážek, výsadbou zeleně, svahovou tribunou a zatravněnými tribunami pro až pro 40 tisíc diváků, které představuje plochu 82 ha. Hlavní dostihová dráha (ovál) má délku 1 800 m a šířku 30 m. Zvláštností je situování přímé dostihové dráhy délky 1 200 m a šířky 30 m. Zcela ojedinělé je vybudování rozsáhlé tréninkové dráhy, kde je možno na rozloze 43 ha trénovat a provádět rekreační jízdy na písčité či travnaté dráze. Rekultivační práce na dostihové dráze začaly v roce 1982 a první dostihy byly uspořádány na nové dráze v září 1997. Pořádají se zde parkurové závody (průměrná návštěvnost akce 6 000 diváků), rekreační ježdění na výcvikové ploše, kulturní a společenské akce. Dnes patří hipodrom mezi kategorii „A“ spolu s dalšími třemi závodišti v ČR: Velká Chuchle v Praze, Pardubice, Karlovy Vary. Na areál navazují lesnické a zemědělské rekultivace s přechodem do původní krajiny.

Další ze zajímavých ploch je plocha lesoparku o rozloze cca 150 ha. Tato plocha byla v rámci sanačních a rekultivačních prací tvarována a osázena tak, aby svou koncepcí umožnila vybudování golfového areálu s cílovým záměrem 18 jamek. Od roku 1999 je v provozu prozatím 9jamkové golfové hřiště.

Také rekultivace části Čepirožské výsypky (zahrnující výsypky lomu Šmeral atd. a volně přecházející ve Slatinickou výsypku), která bezprostředně navazuje na zástavbu města Mostu, byla podřízena účelům krátkodobé rekreace. Na svazích výsypky formou funkční a rekreační zeleně (široký sortiment stromů, keřů, okrasných dřevin) vznikl příměstský lesopark. Na lesopark dále navazuje zahrádkářská kolonie, vinohrady a vybudováno bylo také dětské dopravní hřiště.

Na Střimické výsypce, jež je vnější výsypkou lomu Ležáky, je vybudováno sportovní letiště, jehož provozovatelem je Aeroklub Most. Letiště je otevřeno i pro veřejnost s možností vyhlídkových letů po okolí, parašutismu či získání základního výcviku pilota motorového a bezmotorového letadla. Ubytovací kapacita v letištní budově činí 40 lůžek. Dalším estetickým a rekreačně hodnotným územím je upravené okolí děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je známý svou neopakovatelnou historií. Přemístění kostela v roce 1975 o 850 metrů z původního místa ve Starém Mostě, jenž musel ustoupit postupující těžbě lomu Most-Ležáky, umožnilo zachovat tuto památku a současně vytvořit historickou dominantu nového Mostu. Dotvoření úprav okolí kostela rekultivačními parkovými úpravami bylo realizováno na ploše 14,75 ha, a to včetně výstavby komunikačního propojení prostoru kostela s areálem nového hřbitova. Součástí rekultivačních prací bylo také vybudování průtočné vodní nádrže s plochou 1,83 ha.

Názory vždy neodpovídají realitě

Názory některých místních obyvatel:
• „Domnívám se, že obyvatelé z jiných částí republiky stále vnímají Mostecko jako lokalitu zpustošenou těžbou hnědého uhlí, které dominují chemické závody. Z vlastní zkušenosti však vím, že návštěvníci z jiných měst bývají mile překvapeni zlepšením stavu přírody a zjišťují, že dříve vnímali realitu příliš černě.“ (muž, 21–30 let, Mostecko)
• „Okres Most je stále zafixován v podvědomí lidí jako vyloženě průmyslová oblast se všemi důsledky průmyslu na životní prostředí.“ (žena, 21–30, Mostecko)
• „V očích ostatních občanů je Mostecko viděno jako šedé místo na mapě – šedivé paneláky, zničená příroda a měsíční krajina po těžbě.“ (žena, nad 61 let, Mostecko)
• „Bohužel přetrvávají informace z dob minulých a lidé se těžko přesvědčují, že je to nyní úplně o ničem jiném.“ (muž, 51–60, Mostecko)
• „Přetrvává názor špinavé, zamořené krajiny z dřívější doby. V dnešní době je to již neopodstatněné.“ (muž, 41–50, Chomutovsko)

Obyvatelé Mostecka byli v hodnocení atraktivnosti svého regionu pro návštěvníky z jiných oblastí skeptičtější než obyvatelé Chomutovska. Přestože mnoho respondentů nedokázalo situaci objektivně posoudit, výsledek srovnání regionů je patrný (viz Graf 1). Celých 61 % dotázaných se domnívá, že jejich region není turisticky atraktivní oblastí. U osobního postoje respondentů k regionu z pohledu rekreace a cestovního ruchu u odpovědí dotázaných z Mostecka překvapilo, že i zde se opakuje obdobný trend jako u vnímání turistické atraktivnosti pro návštěvníky (viz Graf 2). Pro 70 % dotázaných není jejich region turisticky zajímavý. Naopak u obyvatel Chomutovska je tomu přesně naopak (Grafy 1 a 2).

Graf 1 – Atraktivnost Mostecka a Chomutovska pro návštěvníky pohledem místních obyvate

Graf 2 – Atraktivnost Mostecka a Chomutovska pro místní obyvatele

Co je podle respondentů příčinnou turistického nezájmu? Mezi odpověďmi, které způsobují podle názorů respondentů nezájem o zdejší region, byla zahrnuta pestrá škála překážek (viz Graf 3). Za nejpodstatnější důvod turistické neatraktivnosti obou regionů pro návštěvníky z jiných oblastí Česka považují respondenti zhoršený stav životního prostředí způsobený těžební a průmyslovou činností. Zničená a nevzhledná krajina s množstvím povrchových lomů a výsypek, označovaná jako „měsíční krajina“, nikoho nepřitahuje. S tímto problémem se oblast potýká mnoho let a mnoho dalších let ještě bude, dokud se díky obnově nevrátí krajina do ustáleného stavu. Až poté bude podle slov některých respondentů zdejší oblast turisticky přitažlivější. Na druhé straně mnoho respondentů je toho názoru, že obyvatelé z jiných oblastí Česka vlivem předsudků, neznalosti, zkreslených informací a nedostatečné propagace a prezentace území netuší, jak se krajina během posledních let změnila. Část dotázaných poznamenala, že se regiony začínají značně rozvíjet a lze pozorovat snahu k přilákání turistů. Regiony mohou dnes svým turistům nabídnout mnohem více než v minulosti, a proto by se podle slov respondentů měla zvýšit informovanost o turisticky zajímavých místech. Za zmínku stojí také to, že respondenti považují za překážku turistického zájmu o jejich region některé sociodemografické jevy, jako např. vysokou nezaměstnanost, značný podíl romského obyvatelstva a i sociálně patologické jevy, jako narůstající kriminalitu. Obyvatelé Mostecka považují za velké negativum architektoniku města Mostu, neboť historické centrum města muselo ustoupit lomovému dobývání a „nově vybudované“ město je tvořeno jen rozsáhlými panelovými sídlišti.

Překvapivě hlavním důvodem turistického nezájmu pro místní obyvatele není stav přírodního prostředí, ale nedostatečné množství turistických lákadel a možnosti všestranného využití. Danou situaci lze vysvětlit již zmiňovaným zlepšením přírodního prostředí během uplynulých let (Graf 3 a 4).

Graf 3 – Důvody turistického nezájmu o oblast pro návštěvníky z jiných regionů Česka pohledem místních obyvatel

Graf 4 – Důvody turistického nezájmu pro místní obyvatele

Odpovědi respondentů, kteří považují svůj region za turisticky zajímavou destinaci pro návštěvníky i je osobně, spolu často konvergovaly.

Priority respondentů, kteří považují Mostecko za turisticky zajímavou oblast, jsou následující:
• sportovně-rekreační vyžití, centra a oblasti: autodrom, hipodrom, aquadrom, Benedikt, Šibenik, Resll, Matylda, turistické trasy, cyklotrasy, lesoparky
• historické památky: hrad Hněvín, kostel, zámek Jizeří
• okolní příroda Krušných hor a Českého středohoří, vodní plochy
• kulturně-zábavná centra: divadlo, kina, kulturní akce

Obyvatelé Mostecka považují za největší atraktivitu svého regionu sportovně-rekreační centra mezinárodního významu, která lákají mnoho návštěvníků: autodrom a hipodrom, dále mostecký aquadrom, cyklostezky a lyžařské areály v Krušných horách. Mnoho turistů přijíždí podle jejich slov shlédnout historické pamětihodnosti, především mosteckou „raritu“ – přesunutý děkanský kostel.

Priority respondentů, kteří považují Chomutovsko za turisticky zajímavou oblast, jsou následující:
• sportovně-rekreační vyžití, lokality: Kamencové jezero, Podkrušnohorský zoopark, Nechranice, Bezručovo údolí; turistické trasy, cyklostezky, naučné stezky v okolí a v Krušných horách
• historické pamětihodnosti: historické centrum města Kadaně a Chomutova, Hasištejn, Červený hrádek, Klášterský zámek
• okolní příroda Krušných hor, Doupovské hory, údolí řeky Ohře

Obyvatelé jednotlivých měst v regionu většinou preferovali turisticky zajímavé lokality v blízkosti místa svého bydliště (obyvatelé Chomutovska např. Bezručovo údolí, obyvatelé Kadaně např. Nechranickou přehradu).

Nejzajímavější lokalitou pro návštěvníky na Chomutovsku je podle respondentů bezesporu Kamencové jezero a Podkrušnohorský zoopark, cyklostezky a lyžařské areály v Krušných horách (Klínovec) a historická centra Kadaně a Chomutova. Z šetření vyplývá, že pro místní obyvatele Mostecka i Chomutovska má z pohledu cestovního ruchu a rekreace největší potenciál sportovně-rekreační využití regionu.

Mostecko je turisticky nezajímavý region hlavně pro věkovou kategorii 15 – 20 let (62 %) a překvapivě pro kategorii 51 – 60 let (50 %). Obdobně Chomutovsko je pro mladší věkovou kategorii turisticky nezajímavým regionem (15 – 20 let 48 %), naopak pro starší věkové kategorie je zajímavým a turisticky atraktivním regionem (51 – 60 let 66 %).

Jak dál a lépe

Pro přehlednost jednotlivé kategorie odpovědí:
• Lepší propagace, prezentace regionů, vyzdvižení a zviditelnění turistických zajímavostí, reklama (internet, média), zvýšení informovanosti a povědomí, umět „prodat“ současné možnosti turistiky.
• Postupující rekultivace krajiny, tvorba lesních ploch, zeleně, lesoparků, vodních ploch, zlepšování a utváření přírodního prostředí.
• Rozšíření nabídky služeb pro návštěvníky, vytvořit lepší zázemí (cukrárny, občerstvení), rozšířit ubytovací kapacitu, dopravní infrastrukturu, obchodní síť.
• Rekonstrukce historických památek, lepší údržba měst (údržba a tvorba veřejné zeleně, odpočívadla), údržba silnic a cest, likvidace černých skládek.
• Zvýšit pořádání kulturních akcí, např. festivalů, koncertů, seminářů, výstav, slavností, trhů; zlepšit kulturní a zábavné vyžití.
• Zlepšit sportovní vyžití a zvýšit pořádání sportovních akcí, lepší přístupnost sportovních areálů.
• Zlepšit rekreační vyžití, tvorba rekreačních areálů, turistických a cyklistických tras.

Konkrétní návrhy obyvatel Mostecka:
• Vytvoření kempů, tábořišť, dětského letního tábora, přírodního divadla, zooparku, obor, ploch pro in-line bruslení, areálů pro děti a mládež, zábavního parku, běžkařských tratí, tvorba naučných stezek.
• Zaměřit se na agroturistiku, zavést autobusovou doprava na turisticky zajímavá místa, zlepšit značení na turistických trasách, cedule, odpočívadla, zaměřit se na tradice a kulturu Podkrušnohoří, zavést více zájmových kroužků.

Konkrétní návrhy obyvatel Chomutovska:
• Zlepšit značení cyklostezek a zajímavých pamětihodností, posílit a nerušit vlaková spojení do horských oblastí, výstavba aqvaparku, ploch pro in-line bruslení, zlepšit zpřístupnění pro handicapované osoby, zhotovit publikaci s mapami možných výletů po okolí.

Literatura:
Kalauzová, L. (2007): Využití rekultivovaných ploch pro účely cestovního ruchu a rekreace na území Severočeské hnědouhelné pánve. Diplomová práce. KSGRR PřF UK v Praze, 113 s.
Text: RNDr. Dana Fialová, Ph.D., Mgr. Lucie Kalauzová, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, danafi@natur.cuni.cz