Zaklínadlo jménem MICE

V průběhu posledních deseti let se v České republice (a nejen zde) stala kongresová a incentivní turistika na trhu cestovního ruchu fenoménem, a to zejména díky svému ekonomickému potenciálu. Že kongresový turista je, s ohledem na své pobytové výdaje, jednoznačně nejrentabilnějším hostem, je notoricky známý fakt. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že víc než kongresoví turisté utratí v cílové destinaci snad už jen arabský šejk, případně hlava státu. Ostatně provozovatelé kongresových kapacit, pracovníci PCO / DMC organizací a konečně i organizací zabývajících se řízením cestovního ruchu v dané destinaci o tom vědí své. Arabských šejků a vrcholových státníků však není tak mnoho a přimět je k návštěvě právě našeho hotelu či destinace je úkol poněkud problematický. To konečně není jednoduché ani v případě kongresových turistů. MICE se totiž jako každý jiný trh chová podle ekonomických zákonitostí, což v tomto případě znamená především to, že atraktivní trh láká nové hráče. A vzhledem k tomu, že MICE akce nejsou nijak levnou záležitostí a při jejich pořádání je vyžadována tomu odpovídající kvalita, vítězí v boji o ně jen ti nejlepší.

Podíváme-li se na segment kongresové turistiky z pohledu statistiky a počtu účastníků, můžeme MICE akce rozdělit na tři základní typy – malé, střední a velké. Každý z nich je charakteristický určitými specifiky. Mezi klíčové charakteristické vlastnosti MICE akcí samozřejmě patří veškeré kvantifikovatelné ekonomické ukazatele, nároky na organizaci, logistiku apod. – stručně vlastnosti, které přímo vycházejí z odlišného počtu účastníků, což je jakási klíčová proměnná určující povahu příslušné akce. Chceme-li však být na trhu MICE úspěšní, je nutné uvědomit si, že na počtu účastníků závisí nejen „tvrdé“, měřitelné, ekonomicko-logistické vlastnosti akce, ale také (či spíše především) vlastnosti a aspekty „měkké“, neměřitelné a mnohdy i opomíjené. Do této rodiny charakteristických vlastností bychom mohli souhrnně zařadit většinu kvalitativních aspektů akce, jako jsou např. přínos akce vědecko-technickému poznání daného oboru, marketingový efekt a image akce, sociologický a psychologický dopad akce na její účastníky a podobně.

Právě skutečnost, že jsou tyto faktory pouze obtížně měřitelné (pokud je vůbec měřit lze), velmi nesnadno se vyhodnocují a jejich výsledný ekonomický efekt nelze stanovit tak jednoznačně jako u faktorů kvantitativních, je příčinou jistých extrémních disproporcí. Na jedné straně jsou tyto faktory mnohdy podceňovány a zejména u konzervativněji řízených společností jim není věnována odpovídající pozornost. Pak se ovšem nelze divit, že takto „postižená“ MICE akce vyzní poněkud nevýrazně a dalo by se říci nudně. Na druhou stranu mohou být tyto faktory především u některých společností moderního dynamického typu přeceňovány, což může vést k jakémusi „obchodování s deštěm“, kdy jsou např. v rámci teambuildingu zbytečně přemrštěné částky investovány do aktivit, jejichž výsledný ekonomický přínos je přinejmenším sporný. Proto by si při jakémkoliv plánování měl management jednoznačně ujasnit, co od konkrétní akce očekává, kolik prostředků je ochoten investovat a jaký přínos pro jeho podnikání daná akce bude mít. Dalším, neméně podstatným faktorem, zejména u teambuildingu a incentivy, je pečlivý výběr partnera, který bude akci zajišťovat. Mělo by se samozřejmě jednat o profesionála v daném oboru a návrh akce by měl mít jasnou strukturu, která každou aktivitu či programový prvek logicky zdůvodní a vysvětlí jeho přínos pro firmu.

Malá pracovní setkání o počtu nejvýše několika desítek osob jsou z toho pohledu charakteristická svým „komorním“ pojetím a z toho vyplývající úrovní sociálních vazeb. Účastníci akce tvoří malou sociální skupinu, ve které je dostatek prostoru pro vytváření hlubších vazeb, rozvoj interpersonální komunikace a dalších tzv. „měkkých“ dovedností. Pokud se účastníci akce neznají, mají během akce příležitost blíže poznat členy skupiny a navázat nové partnerské, obchodní a kolegiální vztahy a rozšířit tak svou síť obchodních či profesních kontaktů. V kombinaci malé sociální skupiny a zážitků pak spočívá kouzlo zafixování těchto kontaktů, které právě díky intimnější atmosféře jdou více do hloubky a spíše se podobají osobnostnímu sblížení dvou přátel, zatímco kontakty navázané například na mezinárodních kongresech bývají spíše povrchní. (Je však třeba říci, že každý mezilidský vztah je jedinečný, a uvedené tvrzení tedy nesmí být chápáno doslovně.) Mezi malé akce patří drtivá většina všech teambuildingových akcí, a to právě z uvedeného důvodu.

Lze tedy říci, že ze sociologického hlediska mají malé MICE akce povahu spíše intenzivní, jsou charakteristické hloubkou komunikace, prožitkem a pevnějšími vazbami, zatímco velké MICE akce mají povahu extenzivní, komunikace je spíše povrchní, interpersonální vazby volnější, ale zato jich může být mnoho. Bylo by tedy chybou domnívat se, že malá MICE bude mít také malý význam. Na druhou stranu mají velké MICE akce podstatně širší marketingový a odborný dopad a jedině velké MICE akce zpravidla nabízí příležitost setkat se se světovými špičkami daného oboru. Jak mezinárodní kongresy, tak malé a střední akce typu konferencí, pracovních setkání či v současné době tolik populárních meetcentives (akce s prvky odborného meetingu i incentivy) mají na trhu svoji nezastupitelnou úlohu.

Je samozřejmě logické, že různí poskytovatelé služeb se zpravidla specializují na různé typy akcí, podle svých specifických možností a produktové orientace – příkladně kongresové centrum disponující sálem pro tisíc osob se pravděpodobně nebude zabývat teambuildingem pro dvacetičlenný manažerský tým zahraniční IT společnosti. Přesto by se i management kongresového centra měl v této problematice orientovat. Současné trendy v MICE totiž stále více směřují ke sbližování, či dokonce prolínání kongresu a incentivy. Ani velká setkání o několika stovkách účastníků se dnes neomezují již jen na kongresové sály a společenské večery, ale stále častěji zahrnují v rámci doprovodného programu také prvky incentivy, zážitku a poznávací turistiky, zpravidla s tematickou vazbou k danému oboru. Ať již se jedná o nejrůznější exkurze, workshopy či adrenalinové aktivity, jejich společným znakem je to, že dodávají anonymnímu prostředí kongresu takříkajíc lidský rozměr a umožňují navazování hlubších sociálních kontaktů. Ostatně, kongresová turistika je především o vzdělávání, výměně zkušeností a navazování kontaktů. Že nejvíce lidi dokáže sblížit společný zážitek, vám řekne každý psycholog. A co se toho vzdělávání týče – o efektivitě vzdělávacího procesu pojatého zábavnou formou věděl své už Jan Amos Komenský.

Kongresová turistika v číslech

V roce 2007 bylo v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR uspořádáno 3 518 kongresů a konferencí, kterých se účastnilo přes 702 tisíc osob. Proti předchozímu roku tak počet akcí vzrostl o 8,9 % a počet účastníků o 7,2 %. Počet zařízení však poklesl o 6,6 ze 197 na 184.

Graf 1: Počet kongresů a konferencí v klíčových
MICE destinacích ČR

Zdroj: ČSÚ a Mag Consulting

 

Graf 2: Počty kongresových zařízení v klíčových
MICE destinacích ČR

Zdroj: ČSÚ a Mag Consulting

Ve statistikách je také zřetelný posun preferencí pořadatelů kongresů a konferencí směrem k vyšším třídám ubytovacích zařízení. Už v roce 2006 bylo nejvíce kongresů a konferencí pořádáno v hotelech třídy čtyři hvězdičky, jejich převaha však byla ještě relativně těsná (1 402 akcí v hotelech třídy čtyři hvězdičky proti 1 316 akcím v hotelech třídy tři hvězdičky). V roce 2007 tento trend pokračoval rostoucím rozdílem mezi oběma segmenty, kdy počet akcí v hotelech třídy tři hvězdičky téměř stagnoval na hodnotě 1 333 akcí, zatímco v segmentu čtyři hvězdičky počet akcí vzrostl na 1513.

Nejvíce kongresů a konferencí v roce 2007 tradičně hostilo hlavní město Praha, kde se 1 415 akcí účastnilo 302 tisíc osob. Za Prahou se pak umístily Jihomoravský kraj, kam na 593 akcí zavítalo necelých 131 tisíc účastníků, a Moravskoslezský kraj, kde se přes 45 tisíc osob účastnilo 264 akcí.

Obecné trendy v MICE

Tato forma cestovního ruchu je charakteristická zejména tím, že je vysoce efektivní formou cestovního ruchu, vyžaduje široký okruh kvalitních služeb a aktivní přístup celého regionu. Akce kongresového cestovního ruchu probíhají zpravidla v pracovním čase účastníků, obsahují společenské a reprezentativní prvky, konají se zpravidla ve velkých městech a výrazně posilují postavení a image cílové destinace.

Podle Světové organizace cestovního ruchu budou mezi růstové segmenty cestovního ruchu mimo jiné patřit účastníci služebních a obchodních cest, kteří budou vyžadovat vysoce kvalitní nabídku specifických produktů, jako jsou skupinové (podnikové) package pro různé události, kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní prezentace a kombinace služebních cest a rekreace. Tito zákazníci jsou zároveň charakterističtí tím, že jsou ochotni v cílové destinaci utrácet poměrně vysoké finanční částky, ovšem vyžadují poskytování kvalitních služeb (zejména v případě kongresového cestovního ruchu).

Trh kongresové a incentivní turistiky má v současnosti velmi vysoký růstový potenciál a zároveň doposud existuje jen malé množství organizací, které se zabývají organizací skupinových cest pro různé společnosti, profese, podniky či instituce.

Stejně jako všechny formy cestovního ruchu podléhá i kongresová turistika jisté sezonnosti. Vyjádřením změn v aktivitě kongresového cestovního ruchu během roku je graf sezonality kongresového cestovního ruchu. Ze statistických dat je zřejmé, že kongresový cestovní ruch je z hlediska sezonality specifický, což souvisí se skutečností, že většina účastníků kongresů a konferencí se dané akce účastní v rámci svých pracovních povinností. Z toho také vyplývá určení hlavní sezony kongresového cestovního ruchu, která většinou časově spadá do období druhého a čtvrtého čtvrtletí.

V období prvního čtvrtletí se pořádá kongresových akcí o něco méně a nejméně kongresů a konferencí pořádají organizátoři během třetího čtvrtletí, kdy většina odborníků odjíždí na dovolenou. Dalo by se říci, že sezonalita kongresové turistiky je víceméně inverzní k sezonalitě rekreačních forem cestovního ruchu.

 

Graf 3: Tematické zaměření kongresových akcí
ve světě podle ICCA (2005)

Zdroj: International Congress & Convention Association

Pozn.: Údaje o tematickém zaměření byly v roce 2005 k dispozici u 77 %
kongresových akcí. Zbylá setkání nejsou v této statistice zahrnuta.

Z hlediska obsahové náplně se nejvíce kongresů evidovaných ve statistice ICCA zabývá lékařstvím, přírodními vědami a problematikou technologií a průmyslu. Teprve se značným odstupem pak následují společenské vědy, vzdělávání, ekonomie, obchod, management či doprava. Graf tematického zaměření kongresových akcí umožňuje získat představu o segmentaci trhu z pohledu odborného zaměření jednotlivých akcí kongresového cestovního ruchu.

Poněkud specifickým segmentem v oblasti kongresové turistiky jsou pracovní setkání různých zájmových či neziskových organizací. Jejich činnost je nevýdělečná, členové se zpravidla věnují práci v takové organizaci ve svém volném čase a z toho vyplývá odlišný charakter těchto setkání. Ta bývají zpravidla kratší a často jsou organizována mimo pracovní dny. Účastníci také zpravidla vyžadují podstatně menší komfort a více se orientují na cenu.

Kongresem či konferencí se rozumí formální setkání většího počtu lidí (od 100 osob) určitého odborného zaměření, jehož předmětem jsou přednášky, diskuse a konzultace. Uvedené statistiky však zahrnují pouze akce pořádané v hromadných ubytovacích zařízeních.

Pokračuje tlak na snižování nákladů, zejména u kongresových akcí pořádaných soukromým sektorem – více než dříve je sledována výše výdajů a jejich efektivnost; nižší rozpočet se nejčastěji projeví ve zkrácení akcí, menším počtu účastníků, více času bývá vyhrazeno pro nakupování a další individuální aktivity, akce jsou stále častěji organizovány o víkendech (mimo pracovní dobu), patrná je také tendence přesouvat kongresy do relativně levnějších destinací. Současně klesá počet kongresových a incentivních akcí pořádaných ve vzdálenějších destinacích – důvodem jsou zejména zmíněné dva faktory, roste ovšem také počet lidí, kteří se během cestování letadlem necítí příjemně.

Incentivy jsou stále více chápány jako obchodní nástroj, zvýšený zájem je věnován návratnosti investic do těchto akcí. Stále častěji jsou do programu incentiv začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských vztahů, vzdělávání, a také adrenalinové aktivity. Roste obliba lázeňských procedur v hotelových wellness centrech, stále více zadavatelů kongresů a incentiv vybírá pouze z hotelů takto vybavených.

V posledních letech se objevily termíny „concentives“ (conventions + incentives) a „meetcentives“ (meetings + incentives), které vyjadřují trend propojování pracovních a motivačních cest – během odborného nebo pracovního setkání absolvují účastníci také školení na straně jedné a atraktivní program plný nevšedních zážitků na straně druhé.

Odvětví kongresového a incentivního cestovního ruchu (stejně jako většina ostatních odvětví světové ekonomiky) se vyznačuje rostoucí konkurencí, i zde nabývají na významu výdaje na marketingové aktivity. Kromě navyšování prostředků na propagaci je třeba hledat originální způsoby oslovení potenciálních klientů, tedy zejména zástupců asociací a korporací a profesionálních organizátorů kongresů.

Vademecum pro profesionály ve světě MICE
– praktická příručka pro odborníky

Třídílnou publikaci Vademecum pro profesionály ve světě MICE vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s odborníky z oblasti cestovního ruchu. Publikace je určena především manažerům kongresových center a hotelů, pracovníkům PCO / DMC organizací a dalším odborníkům, kteří se při své práci zabývají kongresovým cestovním ruchem. První díl odborné trilogie podává základní odborný přehled o problematice MICE, druhý díl se věnuje marketingu MICE akcí a třetí díl, nazvaný symbolicky Bid manuál, obsahuje základní rady a postřehy odborníků týkající se přípravy a realizace konkurenční nabídky – bidu MICE akce. Publikace byla vytvořena v rámci projektu Event marketing v cestovním ruchu OP RLZ, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem ČR.

Ze třetího dílu publikace pochází následující ukázka:

Incentiva a inovace v bidu MICE

Při sledování vývoje na světovém trhu MICE akcí můžeme definovat některé obecné trendy, které se na tomto trhu během posledních 5 – 10 let projevují. Předně stále roste tlak na snižování nákladů MICE akcí, zejména ve vnitropodnikovém segmentu. Pořadatelé stále častěji kladou důraz na maximální přínos akce pro firmu, což vede k rozvoji meetcentives a kombinovaných akcí. To zase ovlivňuje poskytovatele MICE služeb, kteří vycházejí těmto potřebám vstříc vytvářením kombinovaných produktů, resp. produktových balíčků (packages).

Jakkoliv finančně nejzajímavější zůstávají pro organizátory kongresů i samotná venue velké mezinárodní MICE akce konvenčního typu, nelze opomíjet segment malých a středních meetcentives, který se začíná velmi intenzivně rozvíjet i v České republice. Řada firem si stále častěji uvědomuje, že pořádání firemních kurzů, seminářů a školení není levná ani jednoduchá záležitost. Rozhodne-li se nějaký podnik takovou akci uspořádat, musí se pracovníci, jimž je tato určena, sejít na jednom místě, musí zde být ubytováni, musí se zde stravovat. To vše znamená náklady, které při stále rostoucích nárocích na efektivitu představují pro podnik nemalou finanční zátěž.

Manažeři se tedy stále častěji řídí poměrně logickou úvahou – když už tyto náklady musejí vzniknout, ať z nich tedy firmě plyne co největší přínos. Proto stále častěji dávají podniky přednost takovým akcím, které jejich zaměstnancům kromě zvýšení odborných znalostí přinesou také posílení týmových vazeb, zlepšení tzv. měkkých dovedností, jako jsou komunikační schopnosti, empatie, zvládání stresu, efektivní hospodaření s časem a podobně. Decisionmakeři uvedeného segmentu tak začínají uplatňovat ono příslovečné „za málo peněz hodně muziky“ skutečně důsledným směrem – tedy nikoliv jen kvantitativně, ale také kvalitativně.

Jedním ze základních faktorů, které ovlivňují úspěšnost firmy, je kvalita vztahů uvnitř pracovních týmů. Budování týmu, které spočívá v úsilí maximálně využít potenciál každého člena a snaze vytěžit z odlišnosti osobností v kolektivu, je dlouhodobý a náročný proces. Členové týmu zpravidla vnímají úroveň vztahů ve skupině pozitivněji, než jaká je skutečnost, kterou teambuildingové aktivity v rámci incentivních akcí pomáhají odhalit.

Teambuildingové činnosti mají rozvíjet zejména schopnost komunikace, tvořivost při řešení problémů, schopnost orientace v neobvyklých a náročných situacích, schopnost přijmout změnu, mají zvýšit odolnost vůči stresu, pocit sounáležitosti a spoluodpovědnosti, podpořit sebepoznání a hlubší vzájemné poznání účastníků.

Zařazení teambuildingových prvků do programového plánu např. třídenního semináře pro pracovníky konkrétní firmy jednoznačně dodá danému bidu nezanedbatelnou konkurenční výhodu. Manažeři, zejména v nadnárodních firmách, si velice dobře uvědomují, že výkonnost jejich zaměstnanců nezávisí jen na finančním ohodnocení jimi vykonávané práce, ale také (mnohdy především) na jejich nefinanční motivaci, úrovni vztahů na pracovišti, na celkovém pracovním prostředí a v neposlední řadě také na tom, jak se konkrétní jednotlivci umí vypořádat se stresem a nakolik jsou schopni skutečně věcné, praktické a efektivní komunikace. Nejeden teambuildingový specialista by mohl vyprávět, kolik draze zaplaceného času kvalifikovaných odborníků je mnohdy zbytečně ztraceno v dlouhých poradách jen proto, že nejsou efektivně řízeny a dialog není věcně usměrňován.

Součástí teambuildingu je testování efektivity týmu, jednotliví členové obvykle absolvují testy zaměřené na:

  • týmové role – síla týmu je přímo úměrná jeho složení z různých typů osobností s odlišnými předpoklady; existují různé typologie členů týmů, většina z nich zahrnuje role jako „vůdce“, „koordinátor“, „inovátor“, „realizátor“, „podporovatel“, „dotahovač“ a „vyhodnocovač“,
  • hospodaření s časem,
  • míru asertivity apod.

Činnosti na podporu rozvoje osobnosti a mezilidských vztahů zahrnují široký okruh aktivit zapojujících v různé míře fyzické a duševní úsilí. V rámci incentivních akcí jsou tyto aktivity často spojeny s pobytem v přírodě, pro řadu z nich ovšem stačí salonek příslušné kapacity, výjimkou nejsou ani akce v ulicích města (např. netradiční prohlídky historických center spojené s plněním úkolů). Účastníci hledají řešení modelových situací, problémových úkolů, hrají hry nebo umělecky zpracovávají zadané téma. Aktivity probíhají nejčastěji ve skupinách, kolegové se tak učí rozvíjet spolupráci, komunikaci a toleranci.

V rámci MICE akce samozřejmě většinou není možné realizovat rozsáhlé několikadenní teambuildingové programy ve stylu „survival“ („přežití“), ale i taková maličkost jako odlehčující hodinový workshop zaměřený na podporu interpersonálních vazeb ve skupině může být pro jednotlivce i skupinu značným přínosem.

Příklad týmových úkolů při incentivních akcích:

  • úkolem týmu je sestavit puzzle, s dílky mohou manipulovat jen členové se zavázanýma očima, ostatní radí,
  • každý z týmu dostane papír s třiceti obrázky, ze kterých má vytvořit dvojice, které něco spojuje; hráči si následně výsledky porovnají a zapisují si, s kým se kolikrát shodli (tato hra napovídá o podobnosti a rozdílech v uvažování),
  • účastníci drží jednou rukou v pravidelných rozestupech šňůru, nesmí se pustit ani šňůru nijak posouvat – úkolem je navázat uzel mezi dvěma prostředními hráči.
  • Kromě zařazení teambuildingových prvků lze bidu malé či střední MICE akce dodat konkurenční výhodu i jinými inovativními prvky ze světa zážitkové turistiky:
  • exkurze,
  • kombinace zážitku a gastronomie,
  • společenské a kulturní události,
  • zážitkové programy pro doprovod účastníků kongresu,
  • přednášky v neobvyklých prostorách,
  • workshopy s prvky hry,
  • a další.

Zážitek by měl být chápán nikoliv jako pouhá zábava, ale jako výcviková a vzdělávací metoda. Princip zážitkové pedagogiky v zásadě vychází z velmi banálního psychologického poznatku, který říká, že každý člověk si mnohem lépe zapamatuje situaci, která pro něj byla spojena se silným emocionálním prožitkem (ať již pozitivním či negativním), než situaci emocionálně neutrální a dalo by se říci nudnou. Metod zážitkové pedagogiky již více než sto let využívá celá řada neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží, jako jsou skauti, YMCA a podobně. A dokáží-li tyto metody v neziskovém sektoru motivovat mladé lidi k tomu, aby konali celou řadu mnohdy únavných a vyčerpávajících aktivit ve prospěch druhých, a to v drtivé většině případů zdarma a ve svém volném čase, není důvod, proč by ty samé metody nedokázaly přispět k tomu, aby každý pracovník v komerční sféře odváděl kvalitně a efektivně práci, která je jeho odborností a za niž je placen.

V současných firmách vyrůstá nová generace progresivních manažerů. Jsou to mladí a úspěšní lidé, kteří si velmi dobře uvědomují, že za jejich úspěchy stojí podpora jejich týmu a že dobrý, sehraný a efektivně spolupracující tým je tím nejlepším kapitálem, do kterého se vyplatí investovat. Prostředí MICE akcí je tradičně místem setkávání, nových kontaktů, navazování přátelských a kolegiálních vztahů. Rozšířením MICE o aktivity s prvky teambuildingu, zážitku a hry může být toto prostředí také místem vzájemné spolupráce či přátelského měření sil několika týmů v rámci jedné společnosti či asociace. Vždyť soupeření s jiným týmem patří také mezi psychologické faktory posilující soudržnost malých sociálních skupin.

Význam zážitku v moderním pojetí MICE akcí však nespočívá pouze v teambuildingovém, vzdělávacím a tréninkovém dopadu na přímé účastníky akce. Příležitosti k neobvyklým a jedinečným zážitkům mají v rámci doprovodného programu MICE akce také nezastupitelný význam marketingový. Je třeba myslet na to, že i účastníci kongresů jsou ve své podstatě obyčejní lidé a jako takoví mají své neodmyslitelné potřeby. Touto úvahou se už dostáváme do světa marketingového pojetí bidu MICE akce. Marketingový přístup k problematice bidu začíná (jako ostatně v marketingu prakticky vždy) u tří klíčových otázek:

  • Kdo je můj potenciální zákazník? Jakými charakteristikami a společnými znaky je vymezena množina potenciálních zákazníků (marketingový segment)?
  • Jaké může mít můj potenciální zákazník neuspokojené potřeby a kolik je ochoten (a schopen) za jejich uspokojení zaplatit?
  • Jakým způsobem (produktem) mohu co nejlépe tyto potřeby uspokojit?
  • Odpovědi na tyto tři klíčové otázky umožní organizátorovi MICE akce definovat základní východiska pro návrh marketingové strategie bidu a rozpracovat jednotlivé podrobnosti obsahové a programové stránky akce.

V širším marketingovém pojetí jsou zákazníky organizátora MICE akce její účastníci. Jen na nich záleží, jak budou o akci referovat organizacím, jež zastupují, jak budou hodnotit akci v okruhu širší odborné veřejnosti a jaký obraz o průběhu akce poskytnou médiím. A každému marketingovému manažerovi PCO je jasné, že takto vystavené vysvědčení může rozhodovat o bytí či nebytí firmy.

Účastníci MICE akcí mají celou škálu specifických potřeb, které do značné míry závisí na jejich odbornosti. Některé potřeby jsou však všem účastníkům MICE akcí společné. Mezi ně patří i potřeba zážitku. Pohříchu právě ta bývá dosti často přehlížena, neboť nepatří mezi potřeby nezbytné, jako např. ubytování či stravování. Proto se mnohdy řada MICE akcí omezuje pouze na prezentaci odborných faktů a navazování kontaktů. Je to ale právě zážitek spojený s kladnou emocionální excitací, který by měl být pověstnou třešničkou na dortu výměny zkušeností.

Jak bylo řečeno, hlavní rozměry MICE akce jsou:

  • výměna zkušeností a informací,
  • navazování kolegiálních, obchodních a přátelských vztahů.

A právě v případě druhého rozměru, v oblasti mimo kongresový sál, v kuloárech, na společenských a doprovodných akcích – tam všude se otevírá prostor pro uplatnění zážitku a emocí jako jedinečného elementu a marketingového nástroje. Společné zážitky výrazně usnadňují vytváření interpersonálních vazeb, které jsou základem všech mezilidských vztahů, tedy i těch partnerských a kolegiálních.

Koho byste si (za jinak stejných podmínek) vybrali za svého obchodního partnera – člověka, s nímž jste si potřásli rukou v kongresovém sále, nebo člověka, s nímž jste poprvé skočili padákem?

Připravila agentura Mag Consulting

www.magconsulting.cz