Výroba a konzumace
Egypťané vyráběli pivo z datlí, rohovníku, máku, nakonec však tytoprodukty vytlačilo pivo z ječmene a ječmenného sladu, jehož výroba bylatotožná s výrobou v Mezopotámii.
Zrna nejlepšího ječmene byla rozdrcena na mlýnských kamenech, k tomunásledně přidána pšeničná mouka a vzniknuvší těsto se rozředilo na kašia protlačilo sítem. Pak se plnilo do forem, uspořádaných do pyramidy, vjejímž vnitřku hořel oheň. Upečené pivní chleby se rozdrtily a nasypalydo kádě s vodou, odkud se tekutina přelila do džbánů a nechala kvasit.Vykvašené pivo bylo pak přeléváno do dalších džbánů se zahroceným a hlínouvymazaným dnem a uzavřených hliněnými uzávěry. K dochucení sloužila rovněžvykvašená šťáva z datlí.
Později, v období Nové říše, se pivní chleby pekly již na otevřenýchohních ve formě placek, které se následně rozšlapaly v kádích, zalily vodoua nechaly vykvasit. Tento způsob výroby přetrval až do řeckého období.Ze stejného důvodu jako v Mezopotámii, se i v Egyptě pivo pilo trubičkami.
Pivo v lékařství a kultu
Rovněž v Egyptě dosáhlo pivo širokého využití v lékařské praxi. Rozpouštělyse v něm léky, ředily se jím ingredience používané k výplni zubů.
Na uvolněné zuby byla užívána žvýkačka z celeru, otrub, jiných rostlinnýchlátek s příměsí sladkého piva, jemuž se přisuzovala léčivá moc i při bodnutíštíra či při léčbě zácpy, užíváno bylo také v přípravě prostředků zamezujícíchpočetí.