Za poznáním hornické historie a krušnohorských štol

Když se v posledních několika letech mluvilo o Ústeckém kraji, druhým dechem téměř vždy zazníval pojem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. A třetím dechem bylo dodáváno přání ohledně zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Rozvoji a propagaci tohoto projektu bylo věnováno značné úsilí. Není proto divu, že z něj chtěly kraje Ústecký a Karlovarský udělat svůj mezioborový produkt cestovního ruchu.

Čím jsou Krušné hory jedinečné?

„A proč by se měly ocitnout po boku takových velikánů světového dědictví, jako jsou pyramidy v Gíze, Velká čínská zeď nebo historické centrum Prahy?“ Tak právě na to se ptá produktová karta projektu Montan­region Krušné hory/Erzgebirge. A přináší hned několik důvodů. Podstatu univerzální hodnoty krušnohorské hornické krajiny přitom shrnuje do tří základních rysů:

V Krušných horách se zachovala jedinečná přeshraniční kulturní krajina, která dokumentuje těžbu a zpracování většiny hlavních kovů. Ta v této oblasti probíhala po více než osm století. Mezi viditelné pozůstatky těžby patří například rýžovnické kopečky, haldy či různé vodní stavby jako příkopy, báňské rybníky nebo podzemní kanály. Zachovala se také nadzemní a podzemní důlní zařízení nebo hutní komplexy.

Krušné hory mají mimořádný přínos pro vznik nových hornických technologií a vědeckých poznatků, které se právě zde zrodily. Ať už se inovace týkaly čerpání důlních vod či zpracování rud v hutích, nebo tvorby geologických map, příruček a učebnic. Objevy tak podstatně přispívaly k rozvoji jiných hornických oblastí nejen u nás, ale i ve světě a také k založení nejstarší dosud existující báňské vysoké školy na světě ve Freibergu.

V Krušných horách byl poprvé vytvořen centralizovaný systém báňské správy, který sloužil jako vzor pro další hornické regiony v celé kontinentální Evropě a ovlivnil i vznik specifické kultury spojené s tímto odvětvím.

Cílové skupiny produktu

Jelikož je produkt velmi úzce specializovaný, podobně konkrétně jsou pojaté i cílové skupiny, na které chtěl do budoucna cílit. V prvé řadě jsou to tzv. cool cestovatelé ve věku 18–34 let. Jedná se tedy především o mladé lidi, kteří mají zájem seznámit se s hornickou historií. Případně ti, kdo si chtějí vyzkoušet nějaký nový adrenalinový zážitek, jako je kupříkladu prolézání důlních komor či objevování propojenosti celého důlního systému. Dále by mohl produkt zaujmout cestovatele-požitkáře. Tedy turisty ve věku 35–64 let, kterým bude nabízeno nejen poznání hornické historie a pobyt v přírodě, ale i možnost využití nedalekých lázeňských lokalit. I proto je významným partnerem produktu kromě Ústeckého kraj i ten Karlovarský. Téměř jistou skupinou jsou pak i rodiny s dětmi, které rády tráví čas venku a mají zájem o kulturní památky. No a v nepolední řádě má produkt lákat o seniory, kterým by návštěva hornického Krušnohoří dala možnost zavzpomínat na historii některých míst.

Co se týká cílových trhu, produkt je směrován vcelku očekávatelně na domácí cestovní ruch. „Naším cílem je propagovat tento produkt nejen v našem kraji, ale také v blízkém pohraničí a dalších krajích České republiky,“ uvádí produktová karta. Konkrétně by produkt chtěl zaujmout příchozí turisty z Německa a Slovenska, dále pak i z Rakouska a Polska. Je to dáno i tím, že se jedná do jisté míry o přeshraniční projekt. Nominace hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří totiž byly výsledkem mnohaleté spolupráce české a saské strany, která byla zahájena již v roce 1998. Takže zatímco na české straně se jedná o celkem pět lokalit, Na té německé jde o 17 oblastí, přičemž právě v Německu je zájem o hornickou historii opravdu značný.

Mezioborovost a prodej

Produkt má značný potenciál co se týká mezioborovosti, tedy zapojení partnerských subjektů mimo obor cestovního ruchu. V tuto chvíli však spolupráce navázána nebyla. Stejně jako nebylo uzavřeno partnerství s cestovními kancelářemi či agenturami. Montanregion Erzgebirge/Krušné hory je tedy v tuto chvíli ještě poněkud vzdálen mezioborovému produktu ve smyslu v jakém jej definovala agentura CzechTourism. Je totiž třeba udělat přehled jednotlivých míst a připravit turistické okruhy a balíčky, díky kterým by turisté strávili v regionu hned několik dní a vydali se všechna místa spjatá s hornickou historií poznávat. To vše by mělo vzniknout ve střednědobém horizontu, přičemž jedním z motivátorů jistě bude i zmíněný zápis na seznam UNESCO. Již letos se totiž místa patřící do Montanregionu dočkala zvýšeného zájmu i návštěvnosti. Motivace pro rozvoj je tedy značná.

Foto: Shutterstock.com