Jestliže jsme se v minulých dvou číslech zabývali problematikou významu webových stránek a především možnostmi zvýšení jejich návštěvnosti a zamezení úniku potenciálních hostů k jiným rezervačním portálům, pak je nutné se též věnovat vlastním rezervačním technologiím.
Vraťme se k řetězci určujících faktorů úspěšné direct on-line strategie, o kterém jsme se zmiňovali v předchozích vydáních, a zaměřme se na jeho poslední součást.
Obrázek č. 1 – Propojení marketingové podpory stránek s rezervační technologií
Složitá je cesta k rezervaci
Ačkoli se může zdát implementace booking enginu na webových stránkách poměrně jednoduchá, pořád lze často najít příklady, kdy se jaksi vymkla z rukou. To zejména tehdy, když webová stránka již existuje a s nápadem web rezervací se přišlo až dodatečně. Kam a jak odkaz na booking engine umístit?
Pominu-li příklad na obrázku 1, kde hotel nedává žádnou možnost on-line rezervace, což lze samo o sobě též považovat za jeden z možných přístupů k přímým rezervacím, byť značně diskutabilní, najdou se hotely, jejichž webové stránky a v nich zabudovaný odkaz na booking engine představují v lepším případě hru na schovávanou, v horším pak i soutěž v řešení hlavolamu – jak lze vidět u hotelu na obrázku 2.
Obrázek č. 2 – Ukázka hotelových stránek bez možnosti on-line rezervace
Zdroj: internet
Úsilí o zabudování odkazu na booking engine za každou cenu někam, kde by nerušil celkový dojem z webové stránky nebo prostě někam, kde je místo, je tedy nesprávně vynaložené. Stejně tak se bude míjet účinkem snaha o co nejelegantnější lingvisticko-designové ztvárnění odkazu na booking engine – např. obrázek 3.
Obrázek č. 3 – Odkaz na booking engine skrytý v textu
Zdroj: internet
Zjednodušeně řečeno, odkaz na on-line rezervace má být jasný, snadno nalezitelný a viditelný. Schovávání pod nekonečně dlouhý text tedy také není řešením.
Kam s odkazem?
Z předchozích řádek je již poměrně zřejmé, jak bychom k umístění rezervační masky na webové stránky měli přistupovat. Ačkoli není nutné se dlouze rozepisovat o pohybu návštěvníka na webu, neodpustím si výsledky jednoho relativně již staršího výzkumu, nicméně pořád validního, který provedl Google pomocí kamery, kterou sledoval vzorek lidí a pohyb jejich očí na webu.
Obrázek č. 4 – Elegance nejde vždy s uživatelskostí
Zdroj: internet
Vyplynulo z něj, že nejvíce zasažená je prvním dopadem našeho zraku levá horní část a poté pravá horní. Tam by tedy měly být logicky umístěny nejdůležitější odkazy, tudíž i např. odkaz na booking engine. To ale nemusí být vždy pravidlem, zejména u hotelů, u kterých je důležitý prvek zážitku, především obrazového vjemu. V takových případech by mohl prodejní element, kterým rezervační maska bezesporu je, působit příliš agresivně. Pro všechny stránky by však mělo platit, že odkaz na booking engine je umístěn vždy tak, aby jej návštěvník webu nemusel hledat někde „pod čarou".
Rezervační maska by též měla obsahovat základní pole, která potenciálnímu hostu umožní zkrátit celý rezervační proces pomocí zadání nejdůležitějších parametrů pobytu – jako např. datum příjezdu, počet nocí a pokojů. Jsou ale též proměnné, které bývají poměrně neprávem opomíjeny – změna rezervace nebo zadání speciálního promo kódu (v závislosti na možnostech vlastního booking enginu), jak ukazuje obrázek 5.
Obrázek č. 5 – Ukázka kompletní rezervační masky na webových stránkách
Zdroj: internet
Požadavky na booking engine
Co platí o webových stránkách, platí též o rezervačních formulářích (booking enginech). Rád bych v následující tabulce podal stručný přehled dle mého názoru důležitých elementů rezervačních technologií a též jejich nedostatků, na které je třeba si dát pozor.
Tabulka – Hlavní důležité prvky booking enginů a jejich nedostatky
| Důležité prvky | Časté nedostatky |
|
|
Zdroj: autor
Je však rozhodně nutné dívat se na rezervační technologie jako na celek, a ne pouze z pohledu výše uvedených bodů bez dalších souvislostí. Každá technologie má a bude mít svá omezení a silné stránky; cílem je najít takovou, kde pozitiva převáží negativa.
Vlastní, nebo pronajatý booking engine?
Současně s rozhodnutím implementovat rezervační technologie na webové stránky bude hotel řešit také otázku, zda si booking engine pronajmout od některého ze zavedených poskytovatelů, či investovat do vývoje své vlastní technologie. Druhá alternativa může znít lákavě, jelikož dává hotelu plnou kontrolu nad rezervačním systémem a umožňuje eliminovat průběžné náklady za pronájem booking enginu. Má to ovšem háček – vlastní vývoj je velice drahý a stejně nákladné je systém spravovat, udržovat a dále rozvíjet. Proto se téměř vždy vyplácí pronájem rezervační technologie od zavedených providerů, kterým pak hotel většinou platí rezervační poplatek z každé uskutečněné rezervace.
Zde bych chtěl též varovat před společnostmi, které booking engine nabízejí v rámci relativně malého fixního měsíčního poplatku bez ohledu na počet rezervací. Tento model určitě zní lákavě, ale jakou má pak poskytovatel technologie motivaci rozvíjet svůj systém tak, aby přinesl hotelům více rezervací?
|
|
Autorem textu je Jan Kameníček ze společnosti TravelClick, která hotelům pomáhá s komplexní implementací e-marketingových strategií zahrnujících web design, optimalizaci a marketing, nastavení e-distribuce včetně GDS napojení a booking engine, mobilní marketing, channel management a analýzy konkurenčního prostředí.