Využití IT v cestovním ruchu

Na Vysoké škole polytechnické Jihlava je možné získat vzdělání mimo jiné i ve studijním oboru Cestovní ruch. Studenti se během tříletého bakalářského studia seznamují zejména s cizími jazyky, ekonomicky zaměřenými předměty (ekonomika, účetnictví, statistika), geografií a historií, ale i se softwarem využitelným v jejich oboru. Studiu IT je však v rámci celé výuky věnován jen malý prostor. Během prvních tří semestrů je výpočetní technika dotována dvěma hodinami týdně. Vzhledem k tomu, že semestr trvá 14 týdnů, studenti se IT zabývají během celého studia maximálně 84 vyučovacích hodin.

Cennost jedné takové hodiny se stala hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli mezi studenty provést průzkum a zjistit, jaký software je (dle jejich názoru) důležitý a využitelný v oblasti cestovního ruchu, a na základě těchto informací potom vytvořit odpovídající náplň studia zvyšující efektivitu každé hodiny.
Průzkumu se zúčastnilo 118 studentů prvního ročníku oboru Cestovní ruch ve věku 19 až 22 let. Věkové složení respondentů je uvedeno v grafu 1.

Graf 1: Věkové složení respondentů

Respondenti byli rozděleni do tří kategorií podle toho, zda mají doma možnost pracovat na počítači a zda mají z domu přístup na internet. 114 studentů (97 %) odpovědělo, že má doma počítač, a 87 z nich (74 % všech) má i přístup na internet. Tato skutečnost je zachycena v grafu 2.

Graf 2: Složení respondentů z hlediska přístupu
k počítači a internetu

Respondenti měli za úkol vyjádřit svůj názor na využitelnost znalostí z oblasti IT v cestovním ruchu. Hodnotili z tohoto hlediska programy, které jsou na škole k dispozici a bylo by tedy možné je studovat. V případě, že uvedený software neznali, měli tuto skutečnost zaznamenat a k dané otázce se nevyjadřovat. Dotazník obsahoval položky uvedené v tabulce 1, ve které je také uvedeno, jakou důležitost studenti dávají znalostem jednotlivých programů a kolika procentům respondentů jsou uvedené programy neznámé. (Viz Tab. č. 1)

Tab. č. 1: Důležitost, kterou respondenti přisoudili jednotlivým programům, pokud je znali, a relativní počet respondentů, kteří uvedený program neznali.

(1 = výborné, 5 = žádné).

Druhým úkolem respondentů bylo ohodnocení jejich znalostí z oblasti IT, které získali na střední škole. Pro tuto otázku jsme se rozhodli proto, že je často diskutována úroveň těchto znalostí u absolventů SŠ. Část odborníků se přiklání k tomu, že absolvent střední školy by měl dobře znát základy práce na PC, ke kterým se řadí znalost programů Word, Excel, PowerPoint, dále práce s internetem a práce se soubory. Praxe však ukazuje, že znalosti absolventů SŠ jsou mnohdy nedostačující.

V tabulce 2 jsou uvedeny absolutní počty respondentů, kteří hodnotili své znalosti IT po střední škole. Výborné znalosti byly ohodnoceny stupněm 1 a žádné znalosti stupněm 5. Pětistupňová škála byla zvolena tak, aby byla v souladu s běžně prováděným hodnocením na SŠ. (Zde je nutné zdůraznit, že dotazník byl anonymní a respondenti tak nebyli nuceni „dělat se lepšími“.) (Viz Tab. č. 2)

Tab. č. 2 – Absolutní počty respondentů, kteří hodnotili své znalosti po absolvování SŠ

(1 = výborné, 5 = žádné).

Na základě vyhodnocení dotazníku je možné zformulovat několik zásad, na které by měl být brán zřetel při definování obsahu výuky.

1) Respondenti své znalosti ze střední školy ve většině případů označili jako nadprůměrné až průměrné. Potvrzuje se tedy názor řady odborníků, že vyučovat na vysoké škole programy uvedené v tabulce 2 není velkým přínosem. Bylo by ale vhodné zavést v 1. a 2. semestru volitelný předmět, který by si mohli volit ti studenti, kteří své znalosti označili jako podprůměrné, případně i další zájemci.

2) V povinné výuce by rozhodně neměly chybět úkoly, na základě kterých by studenti zpracovávali protokoly pomocí MS Word. Tyto by měly být hodnoceny nejen po stránce obsahové, ale i po stránce formální. Studenti sami ohodnotili znalost Wordu jako velmi důležitou (viz tabulka 1).

3) Znalost Excelu by se měla zaměřit především na práci s daty. Tuto znalost považuje za důležitou jen 59 % studentů, ale to může být ovlivněno tím, že si neumí představit, k čemu by jim databáze mohla v praxi sloužit. Na středních školách se této části Excelu pravděpodobně nevěnuje potřebný prostor. Vyhledávání a třídění informací rozhodně je v cestovním ruchu důležitá znalost.

4) S tím souvisí i otázka, zda studenty seznamovat s databázovým programem MS Access. Tento program má obrovské možnosti a je otázkou, zda letmé seznámení je pro studenta přínosem. V krátkém čase student zvládne jen ty nejzákladnější funkce a podobný užitek přinese i dobrá znalost zpracování dat v Excelu. Uvážíme-li dále i dostupnost obou programů (Access, Excel), jednoznačně se ukazuje, že je vhodnější učit zpracování dat v programu Excel.

5) Za nejdůležitější znalost označili studenti vyhledávání informací na internetu. Většina studentů s internetem běžně pracuje, a není tedy nutné jim práci s ním vysvětlovat. Na druhé straně je však nutné seznámit studenty s co možná největším počtem www stránek věnovaných cestovnímu ruchu. Toto je nesmírně obtížný úkol, neboť každý den některé stránky zaniknou, řada jich změní svůj obsah, mnoho stránek také nově vznikne. Vytvořit databázi stránek souvisejících s cestovním ruchem je práce, která nikdy nekončí. Vlastnit takovou databázi by však pro studenty bylo velmi užitečné.

6) Dále by ve výuce neměly chybět programy, pomocí nichž je možné
• nechat si přeložit text z cizího jazyka do češtiny,
• naplánovat optimální cestu (např. Route 66),
• plánovat úkoly sobě i kolegům (MS Outlook).
Tyto programy jsou studenty považovány za důležité a zároveň lze říci, že se na většině středních škol neměli možnost s nimi seznámit.

7) Z hlediska cestovního ruchu je rozhodně přínosem seznámit se
• s možností navigace pomocí GPS,
• s globálním distribučním systémem (GDS).
Je zajímavé, že třetina studentů oboru Cestovní ruch vůbec nezná pojem GPS. Toto zjištění jednoznačně ukazuje na důležitost seznámení studentů s touto problematikou. Zdá se, že znalost GDS je na dobré úrovni (pouze 16 % respondentů uvedlo, že neví, o co se jedná). Příčina ovšem tkví v tom, že všichni studenti prvního ročníku už byly s funkcí GDS seznámeni na přednášce.

8) Některé další programy by bylo možné studentům nabídnout formou volitelného předmětu ve vyšších ročnících. Z tabulky 1 je zřejmé, že by měli zájem o
• tvorbu www stránek,
• zpracování digitální fotografie a práci s grafickým programem,
• podrobnou znalost GDS včetně certifikace,
• plánování projektů pomocí MS Project.
Ukazuje se, že prostor věnovaný studiu IT ve studijních plánech by byl dostačující v případě, že by se z výuky vypustilo opakování znalostí, které by si studenti měli přinést již ze střední školy, a výuka povinných předmětů by se vhodně doplnila ve všech semestrech volitelnými předměty.

V českém školství je sice neobvyklé stanovovat náplň předmětu na základě zájmu studentů, v mnoha státech světa je však tento přístup běžný a osvědčený. Pravděpodobně by bylo přínosem, kdybychom se nebáli tuto praxí ověřenou cestu také použít.

RNDr. Jana Borůvková je absolventkou Přírodovědecké fakulty UJEP Brno (dnes Masarykova univerzita). Výuce výpočetní techniky se věnuje již deset let. Od minulého roku je akademickou pracovnicí na Vysoké škole polytechnické Jihlava, kde se věnuje zejména studentům bakalářského studijního oboru Cestovní ruch.
RNDr. Jana Borůvková, Vysoká škola polytechnická Jihlava