Výjezdový a domácí cestovní ruch v roce 2019

Zájem obyvatel České republiky o cestování byl v roce 2019 rekordní. Nejúspěšnější cílovou destinací z hlediska počtu cest i přenocování byl stejně jako v minulých letech u domácích cest Středočeský kraj, u zahraničních pobytů Slovensko. Výrazně se zvýšil počet cest do Turecka a Polska.

V roce 2019 uskutečnili Češi 34,8 milionu vícedenních cest, což je o 0,7 % více než v předcházejícím roce. Z tohoto počtu směřovala do zahraničí zhruba jedna pětina. Meziročně se počet domácích cest mírně zvýšil, u zahraničních cest naopak nepatrně poklesl. Vzrostl počet delších cest na úkor kratších, obvykle víkendových pobytů. Převažovaly cesty za rekreací a dovolené (60 %), třetina pobytů se uskutečnila za účelem návštěvy příbuzných či známých, 4 % tvořily cesty služební. Alespoň jednu soukromou cestu absolvovalo 78 % našich občanů.

Graf 1 – Zahraniční cesty podle způsobu organizace cesty (v Tis.)

Údaje v článku se týkají českých rezidentů ve věku 15 a více let a cest s alespoň jedním přenocováním. Zdrojem dat je výběrové šetření cestovního ruchu, při kterém jsou členové náhodně vybraných domácností dotazováni Českým statistickým úřadem na jejich soukromé a služební cesty. Výsledky šetření jsou přepočteny na celkovou populaci České republiky.

Domácí cestovní ruch

U domácích cest se v loňském roce meziročně zvýšil počet pobytů o 1 % na 27,5 milionu a počet přenocování na jednu cestu vzrostl o 0,3 noci na 3,7 přenocování. Průměrné náklady na jeden den cesty činily 443 Kč, na jednu cestu pak 2 071 Kč. Převažovaly pobyty s neplaceným – nekomerčním ubytováním. Nejvíce bylo kratších cest s ubytováním u příbuzných či známých. Tradičně mnoho pobytů (delších i kratších) vedlo také do vlastních rekreačních zařízení. Cesty s ubytováním v hromadných ubytovacích zařízeních tvořily pětinu z celkového počtu.

Nejvíce cest mělo tradičně cíl ve Středočeském kraji, jehož náskok se díky meziročnímu přírůstku počtu cest i přenocování ještě mírně zvýšil. Následovaly Jihočeský, Královéhradecký, Liberecký a Jihomoravský kraj. Relativně nejvyšší meziroční nárůst v počtu cest byl zaznamenán u Plzeňského kraje a Kraje Vysočina, relativně nejhlubší propad byl u Karlovarského kraje. Jednu nebo více soukromých vícedenních cest po České republice podniklo 73 % rezidentů, 45 % rezidentů uskutečnilo alespoň jednu delší soukromou tuzemskou cestu.

Více cest do Polska a Turecka

Češi uskutečnili 7,3 milionu zahraničních cest (meziroční pokles o 0,6 %) a na jednu cestu připadlo v průměru 6,4 přenocování. Průměrné náklady na jeden den cesty se meziročně nepatrně snížily na 1 593 Kč, průměrné náklady na jednu cestu byly 11 755 Kč. Převládaly cesty s ubytováním v hotelu nebo penzionu. Zhruba polovina výjezdů byla realizována osobním motorovým vozidlem. Počet leteckých pobytů se zvýšil v absolutním i v relativním zastoupení, letecká přeprava byla využita zhruba u třetiny cest. Nepatrně se zvýšil počet zájezdů s cestovní kanceláří.

Graf 2 – Zahraniční cesty podle hlavního způsobu dopravy (v procentech)

Nejvíce cest směřovalo na Slovensko, ve srovnání s předcházejícím rokem jich ale bylo méně (ubylo návštěv příbuzných a známých). Mezi další nejoblíbenější destinace stejně jako v jiných letech patřilo Chorvatsko, Rakousko a Itálie. Zatímco do některých zemí (Chorvatsko, Řecko, Egypt či Maďarsko) vycestovalo méně českých turistů než v roce 2018, významně stoupl zájem o návštěvy Turecka a Polska. V Rakousku trávili čeští turisté v průměru delší dobu než o rok dříve, meziroční úbytek kratších pobytů byl kompenzován nárůstem počtu delších cest. Tři roky po sobě se zvyšuje zájem o Afriku – převažovaly dovolené v Egyptě, ale nezanedbatelný počet pobytů směřoval i do Tuniska a dalších afrických států.

Alespoň jednu soukromou vícedenní cestu do ciziny podniklo 42 % rezidentů, zahraniční cestu se 4 a více přenocováními uskutečnilo 38 % rezidentů.

Přibližně pětina populace České republiky (22 %) nepodnikla v roce 2019 žádnou turistickou cestu (domácí nebo zahraniční). Nejčastější zjištěnou příčinou byly zdravotní důvody, které byly významným faktorem pro 44 % necestujících osob. Dalšími dvěma častými důvody necestování byl nedostatek peněz (27 %) a nezájem o cestování (20 %). Stejně jako v předcházejících letech byly zdravotní problémy a nezájem o cestování typické hlavně pro vyšší věkové skupiny osob.

ww.czso.cz