Vše, co by fungující destinace měla mít

Pardubický kraj tvoří pět samostatných turistických oblastí a hned čtyři z nich jsou certifikované. Které to jsou? Českomoravské pomezí, Orlické hory a Podorlicko, Chrudimsko-Hlinecko a Pardubicko. Kdo zná region jako své boty, tuší, že jedinou oblastí, která se nyní nemůže certifikátem pyšnit je Králický Sněžník. „Tato oblast je, co se týká významnosti a výkonu, velmi důležitým hráčem v cestovním ruchu na území našeho kraje. Jako nejmenší turistická oblast v České republice ale nesplňuje podmínky certifikace týkající se rozlohy nebo počtu obcí,“ uvedla ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy Alena Horáková. Po­dotkla přitom, že tato situace není úplně ideál­ní, jelikož v dalších parametrech oblast Králického Sněžníku exceluje – má rozvinutou turistickou infrastrukturu, velký rozvojový potenciál a dlouhou historii destinačního managementu. Tedy vše, co by fungující destinace měla mít.

Mezi prvními

Zmíněná krajská turistická centrála – tedy Destinační společnost Východní Čechy – je poté do projektu organizace a certifikace destinačního managementu samozřejmě zapojena také. „Jako krajská DMO jsme podali žádost o certifikaci hned v první možné vlně, tzn. do 31. 3. 2018, a po vyhodnocení naší žádosti jsme byli certifikováni k 28. 6. 2018. Naší motivací bylo ověření, zda jako krajská DMO splňujeme všechna potřebná kritéria a máme nastavené správné procesy. V první vlně jsme uspěli bez problémů,“ uvedla Alena Horáková. Zároveň také dodala, že další motivací pro zapojení do projektu certifikace byla i skutečnost, že platný certifikát je nyní vyžadován při žádostech u některých dotačních programů. S tímto důvodem pak souhlasí i ředitelka Turistické oblasti Pardubicko – Perníkové srdce Čech Markéta Krátká: „Certifikát jsme poprvé získali na podzim roku 2018 a hlavní motivací byla možnost žádat o dotace z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech,“ vysvětlila. „Pokud bychom totiž nebyli certifikovanou společností, nebylo by možné o těchto dotacích vůbec uvažovat, což je nepřípustné,“ doplnila svůj pohled i Michaela Vaňková, ředitelka destinační společnosti Orlické Hory a Podorlicko, která patří mezi certifikované DMO od října 2018, tedy od stejného data jako turistická oblast Pardubicko.

Minimální požadavky

Není příliš novou informací, že certifikace napomáhá ve specifikaci územního a kompetenčního rozložení DMO v regionech. Tímto procesem vznikla norma, která definuje minimální požadavky na činnost destinačního managementu v koordinaci, kooperaci a komunikaci na spravovaném území. Co je největším přínosem této normy? „Vzhledem k tomu, že způsob řízení cestovního ruchu je v naší zemi dosud legislativně neukotvený, tak proces certifikace DMO vidím jako prospěšný mezistupeň v systému řízení cestovního ruchu. Přesto stále vnímám jako nezbytnost existenci zákona o cestovním ruchu v České republice, který by detailně řešil kompetence i financování jednotlivých DMO na všech úrovních, a věřím, že se na přípravě zákona začne opět pracovat,“ doplnila ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy.

Mapa turistických oblastí Pardubického kraje

Zdroj dat: Destinační společnost Východní Čechy

Dle Markéty Krátké pak certifikace do jisté míry pomáhá dosáhnout určité unifikace činností, kterými se jednotlivé destinační managementy zabývají. Tím v zásadě odděluje jejich činnost od aktivit turistických informačních center. „Kromě toho má podle mě certifikace organizací cestovního ruchu oddělit zrno od plev. Má zajistit, aby na trhu působily jen organizace, které mají určitý standard a naplňují podstatu své existence,“ nastínila ředitelka turistické oblasti Pardubicko. Michaela Vaňková pak navíc poznamenala, že za hlavní přínos, který by měla certifikace přinést, považuje stanovení stabilního systému finanční podpory turistickým oblastem přímo státem. „Slibuji si, že dojde k přímé podpoře certifikovaných destinačních společností státem a že vznikne tříletý cyklus národní certifikace (nikoliv roční, jako je nyní), který nebude finančně a administrativně náročný,“ objasnila.

Tab.: Seznam DMO v Pardubickém kraji včetně stavu jejich certifikace

Zdroj dat: agentura CzechTourism, Destinační společnost Východní Čechy

Vzájemné propojení

Je třeba připustit, že s certifikací se dlouhodobě pojí téma administrativní a časové náročnosti. Samotné podmínky v zásadě pro většinu destinačních managementů náročné na splnění nejsou. Poněkud odrazující je však objem nutného „papírování“, který připouštějí prakticky všichni oslovení zástupci turistických oblastí napříč celou Českou republikou. „Proces získání certifikátu je náročný hlavně časově. Především proto, že při každoroční obnově platnosti certifikátu znovu vyplňujete informace, které se v čase nemění,“ zmínila jeden z důvodů Markéta Krátká.

A s tím souhlasí i Michaela Vaňková, která navíc doplnila: „Největším oříškem je dokládání zavedeného systému sledování ukazatelů dle metodického postupu – není jednoduché naše členy a partnery dostatečně namotivovat k poskytování svých statistik.“ Zároveň ale ředitelka turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko vyzdvihla skutečnost, že při řešení problémů v rámci recertifikace bylo vždy možné se obrátit na pracovníka agentury CzechTourism, který dotazy zodpověděl. Stejně tak je s nimi v úzkém kontaktu i krajská turistická centrála. „V procesu přípravy podmínek certifikace ze strany agentury CzechTourism jsme oblastní DMO průběžně informovali o stavu příprav a v průběhu samotné certifikace docházelo k výměně zkušeností mezi námi i mezi všemi našimi DMO vzájemně. Pravidelně se scházíme nejen na pracovních jednáních, ale i na výkonné radě naší krajské DMO, kde jsou oblastní destinační managementy zastoupeny jako řádní členové,“ podtrhla ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy.

Možná změna

Oslovené oblastní destinační společnosti by proto ocenily, kdyby se určitá specifika procesu certifikace dokázala zjednodušit či změnit. „Proces je časově náročný, proto se stanovená každoroční certifikace jeví jako poněkud nepřiměřený požadavek. Rozhodně bych proto ocenila, kdyby byla platnost certifikátu alespoň na tři roky bez zmíněné každoroční recertifikace,“ zdůraznila znovu Michaela Vaňková. Podobně to vidí i Markéta Krátká, která by dále ocenila, kdyby systém certifikace dostal jasný smysl. „Certifikované destinační managementy by měly mít nějaké zvýhodnění oproti těm necertifikovaným – například výhodnější kofinancování v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech,“ podotkla. To v tuto chvíli vidí jako největší slabinu celého projektu. „Chybí nám pak do jisté míry motivace, proč každoročně vyplňovat stohy nejrůznějších dokumentů,“ přiznala ředitelka turistické oblasti Pardubicko. Tu by ale mohla navrátit třeba již zmíněná forma zvýhodnění subjektů s certifikátem, oproti těm bez něj.

Foto: Shutterstock.com