Vliv členství České republiky v Evropské unii na cestovní ruch

Vážení čtenáři,

Elektronickou poštou k nám do redakce dorazil z České centrály cestovního ruchu materiál, který považujeme za natolik pregnantní, že jej zveřejňujeme v plném znění. Možná se vám stane vodítkem při rozhodování, zda půjdete, nebo nepůjdete k červnovému referendu a jaká bude vaše volba.

Vaše redakce

Členské země EU: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie

Počet obyvatel EU: 376 481 775 (k 1. 1. 2000)

Růst HDP: 1,4 % (leden 2003)

Nezaměstnanost: 7,9 % (leden 2003)

Inflace: 2,3 % (2002)

Předpoklad členství ČR v EU: 1. 4. 2004

Schengenská dohoda:

Většina států EU se účastní schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Do schengenského prostoru není začleněna Velká Británie a Irsko, tzn. že v těchto zemích nebyly zrušeny pasové a celní kontroly. U ostatních zemí EU byly tyto kontroly na vnitřních hranicích zrušeny (k 26. 3. 1995). O to přísnější jsou kontroly na hranicích vnějších se třetími státy (je nutné zajistit ochranu schengenského prostoru, nebezpečí přistěhovalectví, kriminalita). V ČR se nebude pravděpodobně uplatňovat Schengenská dohoda hned po vstupu do EU, pokud se nestane současně členem EU i Slovensko. V tom případě by ochrana vnější hranice spadala na Slovensko. Po přijetí Polska a Slovenska do EU žádná ze státních hranic ČR již nebude tvořit vnější hranici EU, nebude tedy existovat žádná překážka bránící ČR účastnit se schengenského prostoru. V případě, že Slovensko nevstoupí do EU společně s ČR, nebudou zrušeny kontroly na německo-českých a rakousko-českých hranicích. Každá ze zemí schengenského území může dočasně v případě ohrožení bezpečnosti opětovně zavést hraniční kontroly.

Země začleněné do schengenského prostoru:

• Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Island (není členem EU), Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Norsko (není členem EU), Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko

Výhody Schengenu:

• při přechodu dvou schengenských států odpadá pasová kontrola

• při přechodu dvou schengenských států odpadá celní kontrola – každá osoba má právo převézt bez kontroly a bez placení jakéhokoliv cla předměty zakoupené v jiné zemi, pokud jsou určeny pro osobní potřebu. U citlivých výrobků (cigarety, tabák, alkohol) byly stanoveny limity, které se nesmí překročit.

Výhody členství v EU z hlediska cestovního ruchu:

• Volný pohyb osob – pokud občan EU chce strávit méně než 90 dnů v jiné členské zemi, nemusí svůj pobyt nikde hlásit. Při pobytu delším je nutné požádat o povolení k pobytu na cizinecké policii.

• K cestování v rámci EU potřebuje občan EU jen identifikační kartu (popř. pas)

• V rámci EU nemusí turista zdůvodňovat svůj pobyt v jiné zemi, nemusí prokazovat hotovost nutnou k pokrytí nákladů během pobytu.

• Možnost převážení jakéhokoliv množství peněz – volný pohyb kapitálu (některé státy vyžadují informaci o množství hotovosti pro statistické účely)

• V rámci EU odpadají turistům celní kontroly, neboť se pohybují v rámci vnitřního trhu. Cestující letadly obdrží na zavazadlo zelený přívěšek, který celní orgány upozorní, že dané zavazadlo nepodléhá celní kontrole.

• Národní řidičská oprávnění jsou platná na celém území unie (odpadá nutnost vlastnit mezinárodní řidičský průkaz).

• V případě členství ČR v schengenském prostoru odpadnou čekací doby na hraničních přechodech, budou zrušeny pasové kontroly.

• Růst kvality služeb, především ubytovacích a stravovacích (tlak ze strany EU – normy, kontroly…)

• Zdravotní pojištění občana členské země, které si platí ve své domácí zemi, je platné na celém území EU. Při cestování v rámci EU tak odpadají náklady na cestovní pojištění a zároveň i nutnost si pojištění před cestou obstarat.

• V případě cestování v rámci EU odpadá potřeba výměny peněz (úspora nákladů) a nutnost přepočítávání cen.

Konkrétní přínosy členství v EU pro příjezdový cestovní ruch ČR:

• Nárůst počtu zahraničních studentů, studijních pobytů a cest. V členské zemi EU je nepřípustné vyžadovat školné, pokud se nevyžaduje od domácích studentů.

• Nárůst počtu obchodních a služebních cest (rostoucí spolupráce, navazování nových kontaktů, pronikání firem na nový trh…).

• Rostoucí význam kongresové turistiky (ČR bude novou, levnější a zároveň kvalitní kongresovou destinací).

• Nárůst počtu příjezdů ze zemí EU

1. touha po poznání nového členského státu – aktuální především pro vzdálenější země EU (rostoucí poptávka po poznávacích zájezdech zahrnujících pobyt v nových členských zemích – ČR, Polsko, Maďarsko + ?)

2. v souvislosti s mezinárodně-politickou situací nárůst cest v rámci EU (preference silniční dopravy, cestování do blízkých zemí, dosažitelných automobilem či vlakem během relativně krátké doby)

• ČR bude mít především v počátku členství ještě výhodu z hlediska poměrně nízkých cen služeb při srovnatelné kvalitě. Postupně se ceny pravděpodobně vyrovnají cenám obvyklým v EU.

• Rostoucí zájem ze strany sousedních členských zemí EU o jednodenní výlety do ČR – nákupy, návštěvy restaurací, cesty mladé generace za zábavou…

• Rostoucí zájem o regiony – Praha je již (především v bližších zemích) známa, touha po poznání jiných kulturně a historicky bohatých měst.

• Rostoucí počet dovolených, které budou zahrnovat pobyt jednak v domácí zemi a jednak v zemi sousední – členské (Polsko, Německo, Rakousko)

• V souvislosti s přijetím do EU bude zvýšen zájem novinářů a médií o dění v ČR – nutné vyzdvihnout pozitiva.

Konkrétní přínosy členství v EU pro výjezdový cestovní ruch ČR:

• Nárůst počtu výjezdů do zemích EU, především vzdálenějších (touha po poznání). Touha některých skupin obyvatel užít si dovolenou v EU, když jsme se stali konečně jejím členem, bez ohledu na náklady pobytu.

• Nárůst poptávky českých studentů po studijních pobytech v zemích EU. Nárůst prázdninových cest za poznáním, školních výletů a výměnných pobytů studentů a žáků, jazykové kurzy.

• Nárůst počtu obchodních a služebních cest (rostoucí spolupráce, navazování nových kontaktů, obava některých firem o přežití v důsledku zvyšující se konkurence – snaha přebírat západoevropské know-how…).

• Rostoucí zájem o jednodenní výlety do sousedních – členských zemí (nákupy, návštěvy restaurací, cesty mladé generace za zábavou…).

• Rostoucí počet dovolených, které budou zahrnovat pobyt jednak v domácí zemi a jednak v zemi sousední – členské (Polsko, Německo, Rakousko – např. dovolená v jižních Čechách spojená s několikadenním pobytem v Rakousku)

• Odstranění bariér pro některé skupiny obyvatelstva (úspora nákladů za zdravotní pojištění do zahraničí, cestování pouze s identifikačním průkazem, po začlenění do schengenského prostoru odstranění pasové a celní kontroly, přechody hranic bez čekání…).

Kvantifikace přínosu členství ČR v EU pro cestovní ruch:

Z hlediska turistiky je EU významný zdrojový trh. Před plánovaným rozšířením o některé země střední a východní Evropy žije (k 1. 1. 2000) v členských zemích celkem 376,5 mil. obyvatel. Cestování v rámci EU nenaráží prakticky na žádné bariéry, které je nutné překonávat, především pokud jsou země začleněny do schengenského prostoru.

Následující úvahy vycházejí z předpokladu, že v okamžiku začlenění ČR do EU vzroste nejen zájem občanů EU o cesty do ČR, ale i poptávka Čechů po cestách do zemí EU. Přičemž zájem bude oboustranně spíše o země dosud nepoznané a vzdálenější. Není možné očekávat, že se pozitiva členství projeví na příjezdovém i výjezdovém cestovním ruchu bezprostředně po našem vstupu do EU. Na základě vývoje cestovního ruchu v zemích, které se staly členy jako poslední (Španělsko a Portugalsko – 1986; Finsko, Švédsko a Rakousko – 1995) můžeme určit následující odhady:

1.) nárůst příjezdů a příjmů z CR

K většímu nárůstu turistických příjezdů došlo u výše zmíněných zemí především během 3. a 4. roku po vstupu do EU. Rakousko a Finsko zaznamenaly dokonce první dva roky pokles počtu turistických příjezdů. První rok členství by mohl být zaznamenán nárůst zájmu především ze strany obchodní klientely (navazování nových kontaktů, mapování trhu) a jednodenních návštěvníků (nákupy, jednodenní výlety…), což by znamenalo nárůst objemu příjmů z CR o 20 – 30 %. V dalších letech mohou příjmy z turistiky sice poněkud klesnout, ale zachovají si pravděpodobně sice mírný, ale pozitivní růst kolem 5 %. Nepředpokládá se, že by jejich výše klesla pod úroveň období před členstvím v EU.

Během třetího a čtvrtého roku členství v EU je možné očekávat větší zájem ze strany evropských turistů, kteří k nám přijedou na dovolenou a za poznáním. Bude se jednat pravděpodobně hlavně o občany vzdálenějších členských zemí. Turisté, kteří již v ČR byli, se budou mnohem více zajímat o regiony. Dá se předpokládat, že občané ostatních členských zemí EU budou zpočátku vyčkávat a pozorovat, jak se k naší nové roli v EU postavíme, budou zvědaví, jak se u nás bude situace vyvíjet. Teprve později si budou „Evropané“ mnohem více jisti, že u nás mohou očekávat stejnou úroveň služeb, na kterou jsou zvyklí. Je rovněž zřejmé, že většina turistů plánuje zahraniční dovolenou delší dobu dopředu a rozhodnutí vydat se na dovolenou do nové členské země nepřijde ve většině případů v okamžiku našeho vstupu do EU. Počet turistů tak může vzrůst během dalších let v průměru o 10 – 15 % ročně. Nárůst počtu turistů se samozřejmě projeví i v nárůstu objemu příjmů z CR.

Vývoj počtu návštěvníků, turistů a příjmů z CR po vstupu do EU

Pozn.: Výchozím rokem výpočtů jsou údaje za rok 2001

2.) nárůst výjezdů a výdajů na CR

Od roku 1996, kdy dosáhly výjezdy občanů ČR do zahraničí svého maxima (48,6 mil.), dochází k jejich pozvolnému poklesu. Velkých procentuálních nárůstů zaznamenal výjezdový cestovní ruch především v první polovině 90. let. Během tohoto období byla na místě touha českých občanů vyjet za hranice země a strávit letní dovolenou jinde než v Jugoslávii či Bulharsku. Vzrostl rovněž zájem o poznání západního světa, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Po vstupu ČR do EU je možné očekávat téměř okamžitě nárůst počtu výjezdů do západoevropských zemí. Jednak ze zvědavosti, jednak sehraje svou úlohu i určitá touha užít si dovolenou a „předvést se, když už jsme v té EU“. Významné bude v tomto případě odstranění některých bariér pohybu osob v zemích EU – řada občanů ČR nevlastní cestovní pas, odpadne nutnost obstarávat si zdravotní pojištění či mezinárodní řidičský průkaz apod. Poptávka bude především po vzdálenějších a ještě nepoznaných zemích, ale i po krátkých několikadenních pobytech blízko hranic, ať už z důvodu navázání obchodních kontaktů a spolupráce, nebo uskutečnění cest za nákupy. Dá se očekávat, že Češi si budou chtít to své členství jak se patří užít a výdaje na cestování mohou významně vzrůst (o 20 – 30 %). Výjimkou nebudou ani jednodenní „přeshraniční“ výlety. Po velkém nárůstu, který může první rok činit 15 – 20 %, dojde k mírnému poklesu a jakási touha po výjezdech do Evropy poněkud utichne. Svou úlohu v tomto směru jistě budou hrát i rodinné rozpočty, přizpůsobování cen v ČR evropské úrovni a jakési přizpůsobování se západnímu světu. Po několika letech adaptace může dojít opět k určitému nárůstu počtu výjezdů do členských zemí EU, které budou v té době stále více samozřejmostí. Určitý vliv na výjezdy našich občanů do zahraničí bude mít samozřejmě i postupné zvyšování platů v ČR a jejich přibližování se západoevropské úrovni.

Vývoj počtu výjezdů do zahraničí a výdajů na CR po vstupu do EU

Pozn.: Výchozím rokem výpočtů jsou údaje za rok 2001

Závěry:

Během 1.-3. čtvrtletí 2002 navštívilo ČR téměř 2,4 mil. turistů z členských zemí EU a na celkovém počtu všech zahraničních hostů se podíleli 64 %. Evropská unie představuje pro příjezdový cestovní ruch ČR významný zdrojový region. Dá se předpokládat, že po našem vstupu do EU se podíl příjezdů z členských zemí ještě zvýší. Přínosy pro cestovní ruch plynoucí z našeho členství v EU není možné očekávat hned v počátcích. Tato analýza se věnovala charakteristice a kvantifikaci pozitivních vlivů během prvních čtyř let našeho členství. Níže uvedená tabulka podává přehled o průměrných ročních změnách nejvýznamnějších charakteristik.

V případě průměrného ročního nárůstu počtu turistů přijíždějících do ČR o 410 tis. bude každý rok vytvořeno v průměru 9 tis. nových pracovních míst přímo v cestovním ruchu a 37 tis. pracovních míst celkově v ekonomice ČR. V souvislosti s restrukturalizací a rostoucí konkurencí ve většině odvětví je možné bezprostředně po vstupu do EU očekávat mírný nárůst nezaměstnanosti. Ten může být z části kompenzován potřebou tvorby nových pracovních míst z důvodu nárůstu počtu přijíždějících turistů.

Výše uvedená analýza předpokládá pozitivní vývoj cestovního ruchu nejen v ČR (díky našemu vstupu do EU), ale rovněž v Evropě a ve světě. Mezinárodní konflikty, hospodářská recese či jiné negativní vlivy nebyly brány v úvahu.

Zpracoval: odbor analýz ČCCR, 24. 3. 2003

Zhodnocení přínosů členství v EU během prvních čtyř let