Víte, co je NPÚ?

NPÚ je nově vzniklou organizací Ministerstva kultury, jejíž celý název je Národní památkový ústav. Deklarována byla jako odborná organizace státní památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb. A následně zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Organizace vznikla sloučením stávajících odborných organizací státní památkové péče. O základní charakteristiku této organizace jsem požádal jejího ředitele pana Ing. Karla Kalvodu.

Ing. Karel Kalvoda, ředitel NPÚ

Můžete ve stručnosti říci, jaká je organizační struktura NPÚ?

Struktura NPÚ vychází z krajového uspořádání příspěvkové organizace s celostátní působností. Zůstala zachována organizační struktura rezortní s tím, že řízení přešlo z MK ČR jako zřizovatele přímo na NPÚ jako příspěvkovou organizaci. S ohledem na způsob vzniku této instituce byly SPÚ v krajích změněny na územní pracoviště, ku dni vzniku bez právní subjektivity, s předpokladem urychlené delegace pravomoci pro zajištění plynulého chodu oboru. Navíc se předpokládá další členění v některých krajích, tj. Plzeňském, Karlovarkém, Pardubickém, Královéhradeckém, Ústeckém, Libereckém, Jihomoravském, Zlínském a v kraji Vysočina.

Jaký ekonomický efekt očekáváte od této nové struktury?

Je těžké stanovit při vzniku ekonomický efekt struktury. Každá organizační změna si vyžádá jednorázové zvýšení výdajů, zejména když dochází k další dislokaci na více míst v republice. Lze však zcela reálně předpokládat i zvýšení ekonomického efektu díky jednotnému řízení a soustředění jednotlivých odborných i neodborných agend při stanovení nových metod a způsobu zpracování vyhodnocovaných údajů, rozsahu činnosti, samozřejmě při respektování specifikace dílčích podmínek. Rozhodně však dnes může zřizovatel nebo NPÚ velmi obtížně stanovit konkrétní korunový efekt. K této otázce je možné se vrátit po pár měsících.

Co očekáváte od této nové struktury?

Jednou ze základních změn nové struktury je zdůraznění odborných činností ústavu vytvořením útvaru konzervátorů v úrovni územních pracovišť i ústředí, což určitě přinese možnost operativnějšího rozhodování, lepší koordinace činnosti, vzájemného využití zkušeností, sjednocení metodik a odborných návodů činnosti, soustředění sbírek atd.

Navíc se pro některé odborné činnosti vytváří výkonné pilotní pracoviště, například z hlediska integrovaného systému ochrany kulturního dědictví atd.

– LGS – 

www.supp.cz