Asociace cestovních kanceláří České republiky vloni dovršila 20 let své existence. Letošní jednadvacítka je číslo plnoletosti i podle těch nejpřísnějších kriterií, což vybízí k bilancování. Položili jsme proto pár otázek předsedovi ACK ČR ­Viliamu Sivekovi.

Původně byla ACK spíše jako taková ta klidná síla – tichá voda, co břehy mele, ale ne každý si toho všimne. V posledních letech se to změnilo, asociace vystoupila ze stínu a její logo zdobí každou významnou událost. Odpovídá tomu i zájem o členství v asociaci?

Za posledních pět let se počet členů zvýšil o polovinu, z toho jen za poslední dva roky o více než třetinu. 134 řádných členů se zabývá outgoingem, 131 incomingem a 85 členů dělá domácí cestovní ruch – ten ale obvykle v kombinaci, takže součet by byl zavádějící – tři stovky nás ještě není, ale tak moc zase nechybí. Znásobil se počet přidružených členů, což odpovídá většímu propojování cestovních kanceláří a agentur s jejich dodavateli, zvláště v těch oborech, kde to cestovní kanceláře a agentury nejvíc potřebují.

Počkejte – to jsou pozoruhodná čísla. Jak jste toho dosáhli? Žádnou inzerci jsme nezaznamenali…

Určitě si nemyslíte, že za zvýšením členské základy ACK je inzerce. Mohu vás ujistit, že na laciný nábor cestovní kanceláře a agentury neslyší. Za přírůstkem členů stojí změna systému práce představenstva, sekretariátu a zejména programová náplň pomoci svým členům v situacích, do kterých se cestovní ruch v posledních letech dostává. Akce, které v poslední době ACK zajišťuje, mají odezvu nejen u našich členů – například projekt „Pod křídly ACK“. Nečlenům jsme v přesně vymezených aktivitách poskytli možnost vyzkoušet si nějakou konkrétní členskou výhodu. Začalo to společnou výstavou na veletrzích, kde jsme vyjednali výrazné slevy i pro nové vystavovatele, kteří nebyli našimi členy – a poskytli jsme jim možnost vystoupit pod našimi křídly i v rámci doprovodného programu ACK. Letos někteří z nich vystavují již jako naši členové…

A co prodejci zájezdů? Ti zpravidla nevystavují – a někteří naopak vidí v cestovních kancelářích společného nepřítele, proti kterému je třeba se semknout či přinejmenším vymezit.

A to je právě ten kardinální a častý omyl. Za prvé – cestovní ruch je atakován tolika vnějšími vlivy, že je potřeba nejprve bojovat za nás všechny – a pak se teprve škorpit o provize, jinak na ně nebudou peníze vůbec. Čím více sdružení, tím spíše s námi zákonodárci, orgány a instituce a konec konců i dodavatelé zametou. Nemá cenu škrtit slepici, která snáší vejce, i když nejsou zrovna zlatá. Za druhé – pokud jde o ten vztah touroperátoři vs. prodejci – copak u nás existuje nějaký čistý touroperátor? A existuje vůbec někde takový v době on-line prodejů? Kde myslíte, že se líp dohodnete: se sousedem odvedle – nebo ve vlastní rodině? Vemte si například naše představenstvo: jsou tam zastoupeny největší cestovní kanceláře i menší firmy, incoming i outgoing, IATA agentury. A právě proto ACK hájí zájmy všech, protože už na svém zasedání představenstvo slyší všechny hlasy a musí najít nejlepší možný průsečík. Kdybychom prosazovali tvrdohlavě jen dílčí zájem, stejně by nakonec na trhu narazil. Každý obchod, každá smlouva je umění možného.

V poslední době jsme častěji slýchali i sami informovali také o IATA sekci. Tedy o tom, že se neomezuje na informace a pláč nad rozlitým mlékem, ale vyráží do útoku.

IATA sekce se výrazně rozjela také díky projektu Pod křídly ACK. Letecké společnosti se čím dál častěji hojí na prodejcích letenek, jak to jen jde. Provize prakticky vygumovaly, samy nabízejí zákazníkům letenky výhodněji – a ještě občas nezvládnou ani organizaci. Ale na opravdu závažných jednáních se dosud zpravidla vymlouvaly, že mohou jednat jen s jedním zástupcem IATA agentur, aby nebyly podezírány z nelegálnosti. Tak jsme na schůzky naší sekce pozvali prostě všechny IATA agentury, ať byly členy nebo ne. Když někteří jejich zástupci viděli, co doopravdy chceme a nabízíme, rozšířili naše řady. Takže dnes zastupujeme prokazatelně majoritu trhu – a máme vybudovanou akční platformu pro jednání. Kdo se chce přidat – je vítán, ale od letoška už musí pod střechu, křídla byla rozevřena už dost dlouho a vůči leteckým společnostem to není to pravé. Teď už nebudeme zvát k „ochutnávce“– ale plnou parou pracovat. Konkrétní úkoly si členové sekce rozdělí ještě v lednu.

V ACK začaly v polovině roku 2010 nepřehlédnutelně pracovat i zcela nové sekce, jako je lázeňská sekce, sekce památek a turistických cílů, internetová sekce…

Výpočetní technika a sítě ovládají cestovní ruch čím dál víc – ale jejich pronikání, lépe řečeno vpád, byly bez ladu a skladu. Co firma, to jiná nabídka, zpočátku jen pro jednotlivé činnosti. Různost nabídek zní dobře: každý si může vybrat – jenže co s tím, když to vzájemně není kompatibilní a cestovní ruch je o návaznostech, takže kompatibilitu ze své podstaty potřebuje. Cestovní kanceláře a agentury potřebují přehled, co vlastně je na trhu, softwarové firmy potřebují vědět, co je doopravdy potřeba pro návaznosti – a jedni i druzí se potřebují setkat a seznámit. A cestovní kanceláře a agentury se také potřebují dozvědět, jak možnosti internetu i software co nejlíp využít. Proto byla Konference o on-line marketingu, kterou jsme pro členy uspořádali spolu se Seznamem.cz zdarma, zaplněná tak, že sál praskal ve švech. Však taky uvažujeme o zopakování.

A propos Seznam.cz, to je také horká novinka…

Ano – a nejen v jednom směru. Kromě toho, že je to náš velmi aktivní přidružený člen – a předseda internetové sekce, je to také náš smluvní partner. Především jsme převzali záštitu nad projektem Sdovolená.cz, protože jde o zcela nový projekt, který na našem trhu chyběl jako protiváha všem těm internetovým prodejcům, kteří umně schovávají název touroperátora, jehož zájezd prodávají. ACK takové prodejce nejednou oslovila s žádostí, aby dikci zákona, který uvádění názvu cestovní kanceláře přikazuje, naplnili ne na oko, respektive pátý či kolikátý proklik, ale fakticky použitelně. Naše výzvy byly marné. Věříme, že tento způsob nátlaku bude účinnější. Podotýkám, že jsem nehovořil o všech internetových prodejcích – ale ti vzorní jsou bohužel v menšině. Pro ty by Sdovolená.cz neměla být zásadním soupeřem a pro nevirtuální prodejce už vůbec ne – vždycky bude dost lidí, kteří se o své dovolené chtějí informovat u živého člověka. Zároveň nově využíváme portál Seznam.cz i k osvětové činnosti vůči veřejnosti. Prostřednictvím direct mailů dáváme české veřejnosti rady a informace, jak si vybírat zájezd, kdy ho kupovat atp. – samozřejmě aniž bychom kteroukoliv firmu jmenovali. A „Novinkám“ posíláme informace o zajímavých místech a akcích, které dostaneme od našich členů, tak aby lidé získali zájem se zúčastnit. Pomůže to cestovkám – i cílovým místům.

Pokud jde ony turistické cíle – co benjamínek ACK, totiž sekce památek a významných turistických cílů?

Ten se má k světu tak, že je jasné, o jakou mezeru v českém cestovním ruchu šlo. Pracovníci památkových a podobných objektů nemají zpravidla ani ponětí, co od nich cestovní kanceláře a agentury očekávají a potřebují – a hlavně kdy to potřebují dostat. A cestovní kanceláře a agentury zase kolikrát ani netuší, jaké skvosty mohou zařadit do nabídky místo stále omílaných tras a programů v nich. S regionálními akcemi se roztrhl pytel – a jak to tak bývá, když je nabídka bezbřehá, tak se většina lidí drží osvědčených titulů. Vzájemný kontakt a osobní poznání je to nejúčinnější, co se v tomto směru dá dělat. Pro regiony, objekty – i pro cestovní kanceláře. A o tom, jaký je o něj zájem, svědčí nejen raketový vzestup počtu přidružených členů, ale i to, že se jedním z nich stalo i Židovské muzeum v Praze, což rozhodně není instituce, která by si mohla stěžovat na nedostatek turistů. Prezentace turistických cílů pořádané naší sekcí mají značný ohlas. To, co pro ně chystáme v tomto roce, si necháme jako překvapení. A abych to odlehčil – k vrbě ACK zasazené na prezentaci v zámeckém parku na Jemništi si můžeme chodit vylévat srdce nad tím, na co nechtějí řídicí orgány tohoto státu slyšet.

Co tím máte konkrétně na mysli?

Tak třeba to, že nemá smysl vyhazovat peníze na propagaci naší země v zahraničí, když pak movití a dokonce i VIP zájemci mají putovat kvůli vízům málem dál a déle, než na tu cestu k nám. Je logické, že pak pojedou radši tam, kde dostanou víza bez okolků. Čímž samozřejmě nebrojím proti investicím do propagace České republiky jako prvotřídní turistické destinace v zemích Asie či bývalého Sovětského svazu – naopak, jen houšť a větší kapky –, ale chceme, aby prověřené cestovní kanceláře mohly konečně pro své klienty získat víza rychle a bez zbytečných potíží. To není o bezpečnostních otázkách – ty plně respektujeme –, ale o úředním šimlovi nebo něčem ještě horším. Výmluvy na nedostatek lidí či financí neberu – z poplatků na víza by se bohatě vyplatili. Je to úporný boj – ale kdyby ACK nebojovala, bylo by mnohem hůř. To už jsme zažili. Mimochodem, v té propagaci si Česko také nechává hodně uklouznout pod rukama. Zkuste si představit, jak by takový úspěch národního pavilonu na světové výstavě, jako jsme měli my, nebo třeba konání mistrovství světa v basketbale, využili třeba Rakušáci. U nás je to hodně slabý odvar.

To jsou dlouhotrvající problémy. Něco pozitivnějšího, co jste „nahoře“ řešili, byste neměl?

Zanedlouho konečně odzvoní klamání spotřebitelů nejrůznějšími timesharovými podvodníky. ACK spolupracovala s MPO při tvorbě odpovídající Směrnice EU, která velmi zpřísňuje informační povinnosti prodejců timeshare a mimo jiné zakazuje vybírat od klientů jakékoliv zálohy v době, kdy má klient právo na odstoupení od smlouvy, což může být i rok, pokud klient nedostal všechny informace. Takže tahle forma podnikání už by neměla být rýžovištěm zlata od důvěřivců.

Česká republika si na promítnutí Směrnice 2008/122/ES do národní legislativy dala značně na čas, ale příslušná novela Občanského zákoníku už je konečně v Parlamentu. Kontrolou je pověřena ČOI a v této souvislosti se upravuje i znění Zákona na ochranu spotřebitele. Tam však MPO původně navrhlo rozšířit definici prodávajícího i na zprostředkovatele (nejen pro timeshare, ale obecně), což by znamenalo pro cestovní agentury i plnou zodpovědnost za řešení reklamací. ACK, která se připomínkového řízení zúčastnila, jako jediná vznesla proti tomuto rozšíření rozhodnou připomínku. A uspěli jsme v plné míře.

A co s jinými šejdíři? Škodná na trhu přece zdaleka není jen v timeshare, ale i v jiných „revírech“?

Ovšem. Však jsme se také do neoprávněného podnikání obuli. Především místo rozdávání tištěných adresářů členů, které dnes už kdekdo hledá na internetu nebo CD, jsme vytiskli s přispěním MMR instruktážní brožury o tom, co který subjekt v cestovní branži smí a co ne. Na zcela konkrétních případech. Jednu brožuru pro spotřebitele, aby se sami uměli orientovat, co u koho kupovat – a kde si dát radši pozor, jak čemu rozumět a na co před cestou nezapomenout, dáváme veřejnosti na veletrzích a naši členové klientům. Druhou, už s přesnými citacemi zákona, jsme zpracovali pro organizátory cest. Aby cestovní agentury, školy, kluby, teambuildingové a zážitkové agentury, domovy důchodců, organizace ČČK atd. nemohly tvrdit, že nevědí, že nesmí prodávat zájezdy a ještě k tomu se chlubit, že to dovedou levněji než cestovní kanceláře. Kdo si nedá říct, toho nahlásíme příslušným úřadům. A některé už dokonce i konají – i v tom je pokrok. Ale představte si, že my se to dozvíme leda z doslechu, protože nejsme „oprávněná strana“. Takže v tomhle tématu pokračujte na nějakém živnostenském ­úřadě.

Počkejte – neříkejte, že tímhle to pro vás končí. O tom, že se jedná na MMR o novele zákona 159/1999, si už štěbetají vrabci na střeše.

To máte pravdu. V tom zákoně jsou dvě velké díry, o kterých víme od počátku, ale dosud bylo naprosto marné protlačit je přes politiky. První oblastí je právě možnost obcházení zákona podnikáním nepodnikatelských subjektů. Zákon 159/1999 v tomhle neodpovídá ani té nejstarší Směrnici EU, už i Slováci se poučili a změnili ten svůj – takže to zkoušíme znovu – třeba se nová politická garnitura dovtípí. Tou druhou bolestí je, že cestovní kanceláře jsou ze zákona vazaly pojišťoven. Cestovní kancelář být pojištěna musí, ale neexistuje povinnost pojišťovny pojistku uzavřít. To nemá v právním řádu obdoby. Takže požadujeme, aby možnost jištění cestovních kanceláří byla rozšířena i o další formy – bankovní garance. Ministerstvu jsme předali návrh novely přímo v paragrafovém znění, aby s tím neměli jinou práci, než to donést do vlády a dál. Někdy je to ta největší fuška…

Tak z jiného soudku – něco, co by znělo ministrům i veřejnosti v době odeznívající krize liběji?

Měli by se konečně zamyslet nad našimi náměty, jak lépe využít kapacity jindy než v hlavní sezoně a současně pomoci méně majetným užít si cestovního ruchu. Rozložení hlavních školních prázdnin tak, aby začaly již v červnu (kdy je mimochodem kolikrát lepší počasí než poté) a v některých oblastech skončily až s koncem září, funguje v Německu už léta. Nově rozložení prázdnin do svého programu zařadila už i Evropská komise ve Sdělení KOM 352 „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“. Zajímavé je, že od učitelů jsme dostali nadšený souhlas – přesně opačný názor, než prezentovaly jejich odbory. Kromě toho jsme navrhli podpořit pobyty školáků a seniorů i adresně – tedy ne jen investovat do výstavby zařízení, která pak zejí po většinu roku prázdnotou, ale přispět přímo na konkrétní zájezdy. I to se již v EU děje – naši senioři mohou jet na dotované zájezdy do Španělska nebo na Kypr – a u nás nic.

Však už bylo na čase popovídat si o tom, co děláte pro regiony. Vlastně je toho plno, o památkové sekci už jsme mluvili – ale ACK bývá občas obviňována z pragocentrismu…

Tak už to chodí – v Praze má sídlo plno cestovních kanceláří a agentur, dokonce i ty, které jsou činné více mimo Prahu. Ale i tak je třetina řádných členů ACK mimopražských, takže to s tím pragocentrismem není tak zlé. Nejmarkantnější je to v Karlovarském kraji, kde má těžiště naše sekce lázeňské turistiky a wellness a s místními orgány spolupracuje tak úspěšně, že má nakročeno i do poradních a dalších orgánů města. Uskutečněné i plánované společné účasti na veletrzích cestovního ruchu v zahraničí by mohly být přímo příkladem, jak dělat marketing regionů efektivně. A čekáme, že se tam aktivita ještě zvýší, když se novým předsedou sekce stal bývalý primátor Karlových Varů.

Cestovní ruch je především o spolupráci, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Tříštění sil je málem českou specialitou. Ostatně i proto se na MMR rýsuje nový zákon o cestovním ruchu.

Ano, i na něm spolupracujeme. Ono té spolupráce je napříč republikou mnohem víc, jen se i kvůli volebnímu roku rozbíhala pomaleji, ale věříme, že teď nabere tempo. Vemte si: zástupce ACK je místopředsedou Kolegia cestovního ruchu, kde jsou zastoupeny kromě MMR, agentury CzechTourism a profesních asociací například i Asociace krajů a Asociace turistických regionů, turistických informačních center atd. Takže platforma pro lepší domluvu tu je – teď jen, aby regiony měly lidi a vůli pro spolupráci. ACK je také členem SOCR, díky kterému máme v každém kraji zástupce za obchod a cestovní ruch anebo přímo fungující regionální kancelář. O dlouhodobě dobré spolupráci s agenturou CzechTourism ani nemluvím, ostatně jsme tam v dozorčí radě.

Cestovní ruch se ale nakonec odvíjí především v těch dolních patrech, na zemi – co tam?

Nechtějte, abych dokola omílal problematiku hotelových cen, podrážení partnerů přímým kontaktem atd. – o tom se už namluvilo dost. Takže z jiného soudku: naše Klubové dny, oblíbené u členů i u hostitelů, pomáhají osahat si nabídku spolupráce na vlastní kůži, služby si vyzkoušet, osobně se poznat – a o tom obchod je. Asi byste také dal přednost hotelu nebo restauraci, kde jste se v akci přesvědčil, zda a pro jak náročnou klientelu jsou tam zařízeni, jak to vypadá s obsluhou, jaký bude výsledný dojem – a kde jste se osobně seznámil s tím, komu tu objednávku adresujete. My si při té příležitosti probereme naše témata – a někdy si je ráda poslechne i druhá strana. Klubové dny se ostatně neomezují jen na hotely a restaurace, zavítáme také do programové oblasti, do galerií, divadel, koncertního sálu. Business trip organizovaný spolu s Maďarskou turistikou do Maďarska měl takový úspěch, že se bude letos opakovat již potřetí, samozřejmě zase trošku jinam.

A co máte pro členy pod pokličkou?

Kromě pravidelných informací a kromě seminářů na Klubových dnech i těch samostatných a kromě všeho toho, o čem tu již byla řeč, máme už docela slušnou řádku příruček, jak se co dělá. Od nejstarší – vzorové smlouvy v incomingu – přes vzory cestovní smlouvy a všeho, co s ní souvisí až po to, jak se vyrovnat s požadavky důležitých zákonů. Tady jich máte srovnaných bezmála dvacet (a zanedlouho abychom připravovali novely či další „kuchařky“) – no a také máme vzájemný systém varování před neplatiči, neseriózními dodavateli a pochopitelně ty sekce, kde dáváme hlavy dohromady nad konkrétními problémy atp.

Text: -red-
Foto: EuroAgentur Hotels & Travel

Příručky vydané ACK ČR

• Všeobecné prodejní, platební a storno podmínky v incomingu
• Přihláška na zájezd/Cestovní smlouva o koupi zájezdu
• Všeobecné smluvní podmínky
• Smlouva o obchodním zastoupení
• Reklamační řád cestovní kanceláře
• Legislativní požadavky ve vztahu cestovních kanceláří a agentur ke klientům
• Obratová daň – Umsatzsteuer Rakousko
• Zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (Výtah ze zákona 101/2000 Sb. v účinném znění a jeho autorizovaný výklad na Klubovém dnu)
• Novely zákona o DPH v návaznosti na novou směrnici EU – výklad pasáží ve vztahu k CK a CA
• Nové předpisy v letecké dopravě a v železniční dopravě
• Část první zákona 301/2009 Sb., o civilním letectví, novela zákona o dráhách
• Nemocenské pojištění (Výklad zákona č. 187/2006 Sb. s platností od 1. 1. 2009)
• Smlouva o poskytování ubytovacích, stravovacích a dalších služeb
• Zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (Výtah ze zákona 253/2008 Sb. a jeho autorizovaný výklad na Klubovém dnu)
• Příručka nového zákoníku práce 262/2006 Sb.