Počet přenocování českých hostů ve vídeňských hotelech v posledních letech, k nemalé radosti tuzemského zastoupení Österreich Werbung, utěšeně roste. V roce 2011 realizovali Češi ve Vídni 117 tisíc noclehů, což představovalo meziroční nárůst o 11,7 procenta.
Za prvních deset měsíců loňského roku pak počet přenocování českých hostů meziročně vzrostl o 7,6 procenta. A pro příští rok se dá předpokládat, že dojde k dalšímu nárůstu – Vídeň se totiž do boje o turisty chystá nasadit velmi účinnou zbraň – znovu otevřený kabinet umění Kunstkammer Wien.
 Počítačový model nového řešení expozice |
Kabinety umění a kabinety kuriozit vznikaly v době renesance a barokajako encyklopedické univerzální sbírky, které měly obsáhnout veškeré dobové vědění. Císaři a příslušníci vyšší šlechty sbírali vzácné, kuriózní a neobvyklé předměty a umělci vytvářeli pro tyto kolekce mistrovské kabinetní exponáty. Kunstkammer Wien, součást Uměleckohistorického muzea, je považován za nejvýznamnější sbírku svého druhu na světě. Jeho znovuotevření po dlouhých deseti letech a prezentace této unikátní sbírky na úrovni dnešní doby jsou proto jedním znejdůležitějších rakouských kulturních projektů současnosti, který má velký historický význam pro celé kulturněhistorické dědictví Vídně.
Přiláká Čechy sbírka Rudolfa II.?
Základem dnešního fondu kabinetu umění Kunstkammer Wien jsou sbírky různých sběratelských osobností z řad habsburské dynastie. V prvé řadě to byl kabinet umění a kuriozit Ferdinanda II. Tyrolského (1529–1595), který se nacházel na zámku Ambras u Innsbrucku, a v druhé kabinet umění,který shromáždil císař Rudolf II. (1552–1612) v Praze. I proto se dá předpokládat, že Češi a Moravané budou mít o návštěvu kabinetu umění velký zájem. Dnešní kolekci kabinetu Kunstkammer Wien obohatil vynikajícími díly zlatnického a glyptického umění z doby kolem roku 1600zvláště Rudolf II., který přeložil svou rezidenci z Vídně do Prahy, kamsezval významné umělce z celé Evropy a kde holdoval své sběratelské vášni.
V nové expozici sbírek kabinetu umění Kunstkammer Wien je císaři Rudolfu II. věnován vlastní sál. Centrem tohoto sálu je císařova monumentální portrétní busta, která je obklopena nejpůsobivějšími předměty z původního pražského rudolfinského kabinetu umění. Všechny vystavené předměty lze dohledat v inventárních seznamech Pražského hradu a svědčí o Rudolfově vynikajícím vkusu sběratele a zadavatele.
Hlavní tahák? Slánka!
Celliniho Saliera, asi nejznámější
exponát kabinetu umění
|
Zřejmě nejznámějším předmětem z kabinetu umění Kunstkammer Wien je Saliera, drahocenná zlatá slánka, kterou vytvořil italský mistr Benvenuto Cellini. O proslulost tohoto jedinečného uměleckého díla se v neposlední řadě zasloužila senzační krádež v roce 2003 a stejně tak senzační navrácení v roce 2006. Slánka je jediná dochovaná a zaručená zlatnická práce Celliniho. Vznikla během jeho pobytu v Paříži v letech 1540–1543 na zakázku pro francouzského krále Františka I. Slánka se do rukou arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského dostala jako dárek od francouzského krále Karla IX., jehož arcivévoda zastupoval při svatbě s arcivévodkyní Alžbětou v roce 1570. Toto mimořádně cenné stolní náčiní, které Cellini podle vlastních poznámek vytepal ručně ze zlatého plechu, je zároveň alegorickým zobrazením planety Země.
Nově koncipovaný kabinet umění nabídne od března 22 tematicky uspořádaných výstavních sálů o celkové ploše 2 700 m2. Návštěvníci se mohou těšit třeba na špičková sochařská díla jako Krumlovská madona, mistrovské bronzové sošky, jemně propracované a podivuhodné předměty ze slonoviny, virtuózní kamenné nádoby, ale také hodnotné hodiny, důmyslné automaty, pozoruhodné vědecké přístroje, drahocenné hry a mnoho dalších exponátů.
Text: -red-
Foto: © Kunsthistorisches Museum Wien
Vizualizace: © hg merz architekten