Festa je oslava svátku svatého – patrona vesnické farnosti. Sestáváse sice z mnoha náboženských obřadů uvnitř kostela, ale jsou zde také tradičníslavnosti, které se konají mimo jeho zdi, po celé vesnici. Je to každoročníudálost, jež stmeluje všechny vesničany do jedné komunity plné náboženskéhonadšení a veselí.
Až do nedávné doby pojem radnice nebo starosty na Maltě neexistoval.Byla to farnost, která sjednocovala komunitu, a tudíž kněz farnosti bylnejvlivnější autoritou – rodinným lékařem, který poskytoval péči, ale takéudílel rady a pokyny.
Centremvesnice, kde se všichni scházeli zvláště za horkých letních večerů, bylovesnické náměstí, jemuž dominoval kostel. Na tomto náměstí se zpravidlataké scházel klub muzikantů. Tam se mladým talentům dostávalo školení vehře na nástroje, které byly zapotřebí ve vesnické kapele. A právě tatokapela – dechovka hraje během festy pochody, koncertuje na hlavním náměstía také hraje v náboženských procesích na Velký pátek o Velikonocích vážnoua slavnostní hudbu. Některé kapely získaly zasloužené uznání a mají vysokýhudební standard. Ty jsou zvány i do jiných vesnic a měst a vystupují takpo celé Maltě každý víkend v létě. Jedna nebo dvě kapely dokonce podniklyturné do zahraničí a byly i v České republice.
Výbor muzikantského klubu je zpravidla tvořen nejvýznamnějšími občany- lékařem, notářem, dobře prosperujícím podnikatelem, který zpravidla finančněpřispívá farnosti, členem maltské šlechty, pokud je jeho majetek ve vesnicinebo jejím okolí. Tento výbor spolupracuje s farností a připravuje programvýroční festy. Dalšími významnými občany ve vesnici jsou místní lídři politickýchstran. Dvě hlavní strany – nacionalistická a strana práce, mají kluby vkaždém městě a vesnici na Maltě. Tam probíhají nekonečné politické debaty.Členové parlamentu jsou také pravidelně mezi svými voliči a příznivci.Pokud je ovšem někdo navíc členem vlády, pak se těší ve svém městě či vesnicité nejvyšší úctě.
Program festy pokrývá celý týden předcházející svátku místního patrona.Ten zpravidla připadá na neděli. Přípravy na oslavy začínají triduem -tedy třídenními bohoslužbami, které se konají vždy večer – aby se jichlidé mohli po práci zúčastnit. Dechovka pochoduje ulicemi vesnice a hrajesváteční muziku následována davem veselé mládeže.
V předvečer hlavního dne festy – zpravidla v sobotu – se koná mše díkuvzdánía zpívá se Te Deum. Socha svatého patrona, nejčastěji vyřezaná ze dřeva,je umístěna na nejvýznamnější místo v kostele a ozdobena květinami.
Kapelaprojde jako obvykle ulicemi vesnice a pak koncertuje na náměstí. Z nedalekéhopole jsou odpalovány hlučné petardy. Později večer mezi 10. a 11. hodinouse sejde celá vesnice na místech s pěknou vyhlídkou a sleduje obrovskýpestrobarevný ohňostroj. Některé vesnice, jako například Lija, jsou proslulézvláště monumentálními ohňostroji, na které se již těší všichni ostrované.Pokud do Lije nemohou přijet, tak alespoň vystupují na vyvýšená místa ostrova,aby třeba i v dálce viděli tu barevnou krásu horké sváteční letní noci.
Den festy začíná slavnostní mší, zpívanou v latině, poté následujechvalořečení – kazatel vyzdvihuje ctnosti a zásluhy svatého patrona, působítak na věřící a nabádá je k vedení příkladného života. Toto kázání se vmaltštině nazývá panigirku.
Procesí se koná odpoledne. Muži v bílých róbách nesou na ramenou sochusvatého. Duchovní farnosti, kněží a řeholníci odění v bohatě zdobená roucha,ostatní členové komunity, ministranti a fratelli, nesou svíce, kadidelnice,lucerny a korouhve. Jak procesí postupuje přecpanými ulicemi vesnice, sochapatrona je zasypávána konfetami.
Trasaprocesí je slavnostně osvětlena a vyzdobena fáborky, vlajkami a barevnýmikorouhvemi. Davy lemují ulici. Ze všech stran bouchají petardy a všichnivítají svého patrona.
Kostel je stejně jako po celý týden slavnostně osvětlen. Vlajky vlajína střechách domů. Maltské červeno-bílé, papežské žluto-bílé, dokonce vlajíi modro-bílé mariánské vlajky a to tehdy, když patronem je Panna Maria.Na náměstí jsou stánky nabízející tradiční cukroví, jako nugát nebo kusysurového hnědého cukru nebo jemnějšího bílého cukru – nejlepšího přítelezubařova.
V ten sváteční den jsou vyzdobeny i domy a byty – protože na festupřijíždějí příbuzní a další návštěvy z města nebo okolních vesnic. Oknaa dveře domů jsou otevřeny dokořán, aby všichni kolemjdoucí mohli obdivovat,jak je v domě vše nablýskané a vyzdobené. Čím je rodina významnější, tímje její příbytek nazdobenější.
V den festy je tradicí, že se všichni obléknou do nejlepších šatů -mnozí si je pro ten slavný den pořizují nové.
Festa je i příležitostí pro mladé k setkáním mimo pátravé oči svýchrodičů. A je pravda, že mnoho šťastných manželství na Maltě dostalo svůjzáklad právě v tomto slavnostním dnu, kdy jsou všichni šťastní, krásnía usměvaví.
Je tu nedělní noc a je po všem. Těžké dveře kostela jsou uzamčeny,socha svatého uklizena a uschována pro příští rok, hudebníci balí svojenástroje, vůně střelného prachu z ohňostrojů se rozplynula, děti spí rodičůmv náručí, stánky s nugátem zmizely. Ulice je zasypána konfetami, kteréčekají na metaře.
Ale příští týden se všechna ta krása bude opakovat, protože další festaje v sousední vesnici…
Ernest Flamini