|
Jihomoravští radní nedávno schválili první dotaci na lávku přes řeku Moravu v Mikulčicích na Hodonínsku. Peníze jsou zatím určeny na projektování. Most pro pěší a cyklisty by měl propojit archeologická naleziště v Mikulčicích a slovenských Kopčanech. Oba kraje, Jihomoravský a Trnavský, chtějí na stavbu i zpracování projektu získat evropské peníze.
Unikátní archeopark
Stavba lávky a stezek k ní přijde odhadem na 85 milionů korun, projektová dokumentace, geologické studie a výkupy pozemků budou stát zhruba dalších deset milionů. Celková suma tvoří téměř polovinu částky, která je v evropských fondech vyhrazena do roku 2013 na všechny záměry na česko-slovenské hranici. Lávka, která má měřit 130 metrů, by mohla být otevřena v létě roku 2011. Spojila by místa, která patřila k nejvýznamnějším centrům Velké Moravy, a položila by základ k vytvoření rozsáhlého a jedinečného archeoparku. Pokud dnes chtějí turisté vidět obě archeologické lokality, musí vážit nevábnou, téměř sedmikilometrovou objížďku přes nedaleký Hodonín.
Předpokládaná podoba mikulčického hradiště |
Hlavní město Velkomoravské říše?
Mikulčické hradiště zvané Valy leží v rovinatém terénu lužního lesa v záplavovém území řeky Moravy a skládá se z několika částí, oddělených a chráněných vesměs starými a dnes už zaniklými rameny řeky. Jádrem osídlení byla oválná akropole s bazilikou, opevněná mohutnou hradbou (asi 6 ha). K ní na západě přiléhalo rovněž silně opevněné protáhlé předhradí zvané Štěpnice (asi 4 ha), do kterého se vstupovalo branou s dřevěným mostem přes rameno Moravy. V podhradí pak vyrostlo několik osad vázaných svou existencí na hradiště, například dnešní poloha Kostelisko. Největší rozsah této rozsáhlé sídelní aglomerace s celkem dvanácti kostely, knížecím palácem a několika velmožskými dvorci je kladen do doby kolem poloviny 9. století, kdy zde podle odhadů žilo až 2 000 lidí. Celkový rozsah obydlené plochy pak lze odhadnout na 30 až 50 ha.
Stálá expozice je pojata jako řečiště řeky Moravy se |
Základy jednotlivých kostelů v Mikulčicích jsou přehledně |
Objevy základů nejranějších církevních staveb na našem území svědčí o obrovském hospodářském, politickém i kulturním významu Mikulčic. Největší stavbou byla trojlodní bazilika, patrně nejvýznamnější zdejší kostel, obklopený několika sty hrobů. Hradiště bylo v roce 1962 prohlášeno za národní kulturní památku. Nejdůležitější odkryté základy staveb jsou zabezpečeny a zpřístupněny veřejnosti přímo v terénu. Veškeré informace najde návštěvník na doprovodných infopanelech nebo ve stálé muzejní expozici.
Kostel sv. Markéty Antiochijské – nejstarší dochovaná sakrální památka ve střední Evropě |
V muzejním Pavilonu II je od |
Nejstarší dochovaný kostel
Kostel sv. Markéty Antiochijské stojí v polích na slovenském břehu Moravy (asi 1,5 km od Valů) kousek za obcí Kopčany. Je považován za nejstarší stojící církevní objekt ve střední Evropě a zároveň je také jedinou stavbou z 24 známých zachovaných staveb z období Velkomoravské říše, která se dochovala ve větším rozsahu, než jsou pouze základy h kostelík je z 80 % původní stavbou. Vznikl v souvislosti s vybudováním hradiště v Mikulčicích, neboť tak mohutné sídelní centrum se neobešlo bez širokého hospodářského zázemí v podobě okolních vesnic. První zmínka o kostelu v Kopčanech je z roku 1392. Jako farní pak sloužil až do 18. století. V roce 1995 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku a je postupně rekonstruován.
Památka UNESCO?
Jihomoravští památkáři v současné době usilují o to, aby se archeologický park Mikulčice – Kopčany dostal na seznam kulturního dědictví UNESCO. Loni na podzim Česká republika a ministerstvo kultury za oba státy předaly v Paříži nominační dokumenty. Zatím přišla odpověď, že podklady jsou dostačující. V průběhu letošního podzimu nebo na jaře příštího roku se očekává příjezd expertní skupiny, takže příští léto by mělo být známo, zda se archeologický park dostal mezi památky, z nichž bude vybrán držitel značky UNESCO.
Text: Jan Pomykal
Foto: PhDr. František Synek, nakladatelství Libri a AÚ AV ČR Brno
(Zdroj: ČTK)