Po roce jsme pár otázek týkajících se cestovního ruchu v kraji položili náměstkovi hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Václavu Božkovi, CSc. Jednak jsme se ohlédli za některými investičními projekty, o kterých byla řeč již v našem loňském rozhovoru, ale došlo třeba i na téma vinařské turistiky či problematiku uvažované spotřební daně na tichá vína.
Jak hodnotíte aktuální data o vývoji příjezdů a přenocování v Jihomoravském kraji? Vnímáte je jednoznačně pozitivně, nebo přece jenom na pozadí vidíte určité „ale", na jehož řešení bude třeba pracovat?
Statistická data mají samozřejmě rezervy, ale jsou jedinými zdroji některých informací. Co se týká našeho kraje, pak máme potěšující, ale také naopak smutné prvenství. Jihomoravský kraj je od roku 2007 nejnavštěvovanějším krajem, bohužel ale s nejkratší dobou pobytu. Tento fakt se kraj snaží tvorbou produktů a zaměřením na lázeňství co nejvíce eliminovat, ale je to „běh na dlouhou trať".
V loňském rozhovoru pro COT business jste avizoval, že se kraj soustředí především na velké investiční projekty, mezi kterými jste zmínil lávku přes Moravu v Mikulčicích, archeopark Mikulčice-Kopčany, obnovu vily Löw-Beerů a Moravian Science Centre. S jejich realizací se mělo začít v letošním roce. V jakém stadiu se nyní nacházejí?
Projekt vybudování lávky přes řeku Moravu v Mikulčicích se realizuje. V současné době bylo vydáno územní rozhodnutí. Projekt „Moravian Science Centre Brno" se nyní nachází ve fázi realizace, která byla zahájena 1. 1. 2012 s předpokládaným ukončením 31. 8. 2014. Připravuje se výběrové řízení na dodavatele stavby i expozice. Projekt Archeopark Mikulčice – část Akropole se rovněž realizuje – byl vybrán zhotovitel stavby. U projektu Obnova secesní památky – vila a život rodiny Löw-Beerů v současné době probíhá příprava výběrového řízení na dodavatele stavby.
Loni jste mimo jiné zmínil i projekt vybudování multifunkčního centra v zámeckých jízdárnách v Lednici. V souvislosti s tímto projektem se spekulovalo o předražených zakázkách. Jak se k těmto spekulacím kraj staví? A je realizace tohoto projektu nějakým způsobem ohrožena?
Cílem projektu obnovy barokních zámeckých Jízdáren v Lednici je realizace obnovy zámeckých Jízdáren v Lednici jako vzorová obnova národní kulturní památky zapsané na seznam UNESCO. Úroveň zchátralosti a devastace samotného objektu zámeckých Jízdáren je ve velmi pokročilém stavu a dá se hovořit i o havarijním stavu, který byl způsoben nevhodnou koncepcí jeho využití a téměř 40–50letou dobou, kdy se do tohoto objektu nijak neinvestovalo na jeho údržbu. Už samotný tento fakt zapříčinil, že náklady na obnovu budou veliké. Kalkulace finančních částek pro výběrová řízení se prováděla již při zpracování žádosti o dotaci na obnovu Jízdáren a prováděla se na základě odborného výpočtu předpokládaných nákladů odrážejících jednak nedostatečný stav stavebně technických i restaurátorských průzkumů a zároveň reflektujících specifičnost všech prováděných stavebních prací z hlediska požadavků památkové péče. Prakticky všechny běžné stavební práce musí být prováděny nadstandardně s ohledem na význam památky a cíl projektu.
Vzhledem k uvedenému lze ceny získané v rámci výběrových řízení považovat za adekvátní významu objektu a náročnosti prováděných prací včetně požadavku památkové péče na tradiční/původní užití technologií a postupů. Současně nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly ohrozit realizaci projektu.
Určité spekulace se vyskytly i kolem projektu lázní v Pasohlávkách, což je další z projektů s majetkovou účastí kraje. Jaká je situace tam?
Společnost Thermal Pasohlávky, a. s., předložila projekt „Thermal Pasohlávky – páteřní technická a dopravní infrastruktura" do výzvy Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod; předpokládaná výše podpory činí 40 procent ze způsobilých výdajů. V současné době se řeší otázka předfinancování a zajištění vlastních zdrojů společnosti.
Médii nedávno proběhla zpráva o tom, že tuzemské památky přestávají zajímat zahraniční turisty. Jihomoravský kraj přitom patří mezi regiony s nejvyšší četností památek. Máte poznatky o upadajícím zájmu zahraničních turistů také? Pokud ano, jak na ně bude kraj reagovat?
Nedomnívám se, že by památky méně přitahovaly; podmínkou však je dobrý stav a zejména doprovodný program, který jednotlivé památky nabízí; památek je spousta, ale turisté chtějí zážitky. Například na zámku v Mikulově se začátkem června otevřela expozice o historii vinařství, kde se informační stránka spojuje se zábavnou interaktivní formou.
Loňský asi dvacetimilionový rozpočet kraje na podporu rozvoje cestovního ruchu jste označil za nepříliš vysoký. Jak vypadá situace letos? A kam tyto prostředky směřují?
Letos máme k dispozici prostředky přibližně ve stejné výši. Chtěl bych upřesnit, že těch necelých 20 mil. Kč jak vloni tak letos, je pouze z rozpočtu oddělení cestovního ruchu, další prostředky kraj dává na každý projekt ROP a nejsou zde zahrnuty prostředky na investiční akce.
Nezanedbatelným zdrojem prostředků pro rozvoj cestovního ruchu jsou evropské fondy. Před časem jsem zaznamenal zprávu, že Regionální rada Jihovýchod vyhlásila výzvu pro předkládání projektů, v rámci které jižní Morava a Vysočina mohly získat půl miliardy korun na podporu turistiky. Jaká je aktuální situace? Jaké vůbec celkově ještě budou plynout do cestovního ruchu na jihu Moravy prostředky z Evropských fondů do konce aktuálního programovacího období?
V současné době je vyhlášena výzva na podporu rozvoje infrastruktury ve výši 500 mil. Kč, přičemž ukončení sběru projektových záměrů je do 29. 6. 2012 (pozn. red.: rozhovor se odehrál v půli června) a příjem žádostí od 2. října 2012 do 31. 1. 2013. Dále se předpokládá výzva na podporu služeb v cestovním ruchu ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku, takže se nedá jednoznačně stanovit, kolik finančních prostředků bude ještě vyčerpáno. Pokud ovšem skončí pozastavení čerpání z ROPů.
Kraj se letos turistům prezentuje jako slunný vinařský region. Můžete přiblížit, na jaké cílové skupiny a jakými prostředky se zaměřujete?
Jihomoravský kraj je ideální pro cykloturistiku, a to nejen ve spojení s vínem. Ta je dlouhodobě krajem podporována, ať již dotačním programem, nebo realizací vlastních projektů, které daly vzniknout cykloportálu, který umožňuje naplánovat si trasu dle délky, terénu, zajímavostí okolo apod. Koncem loňského roku vznikla celá série propagačních materiálů, které získaly nejvyšší ocenění v soutěži TOURMAP 2012 v kategorii Turistických průvodců, a již zmíněný cykloweb získal druhé místo v kategorii Elektronických map a průvodců. Kraj rovněž podporuje rozvoj lázeňství na jižní Moravě, opravu památek a jejich využití pro cestovní ruch a samozřejmě pro vinařskou turistiku, která je specifikem a výjimečností našeho kraje.
Jsem rád, že přibývá akcí typu „dny otevřených sklepů" a že si vinaři uvědomují prospěšnost spojení vína a turistiky. Také milovníci moravského vína k němu mají vřelejší vztah, pokud jej umocňují příjemné zážitky z vinařské cyklotrasy nebo ještě lépe z příjemného posezení ve vinném sklípku.
Vinařská turistika je bohulibá věc, která ale musí čelit řadě problémů. Jako Damoklův meč například nad tuzemskými vinaři visí hrozba zavedení spotřební daně z vína. Jste jejím zastáncem nebo odpůrcem? Troufnete si odhadnout vliv případného zavedení této daně na vinařskou turistiku?
Zavedení spotřební daně z tichého vína by znamenala ztrátu řady pracovních míst v oblasti pěstování vinné révy a výroby vína. Pro vinařskou turistiku, navázanou na vinařství pak negativní dopad na tvorbu a údržbu krajiny, péči o vinařské uličky a ztrátu zaměstnání.
Jaké další plány má kraj v oblasti cestovního ruchu a jeho podpory pro příští měsíce?
V současné době finišují dva krajské projekty spolufinancované z ROP zaměřené na propagační kampaň JMK doma a ve východní Evropě, konkrétně v Rusku a Polsku. Zveme turisty k nám do regionu prostřednictvím filmového spotu vysílaného ve vybraných ruských TV stanicích nebo prostřednictvím soutěží a článků na internetových stránkách či reklamy v MHD Praze, Plzni, Hradci Králové a Ostravě. Další projekty má ve stadiu realizace i Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, „spoluzaložená" krajem.
Text: -red-
Foto: archiv Jihomoravského kraje