|
Do Česka, a především do hlavního města stále míří velké množství účastníků kongresů. Využívají toho také hotely, které se na kongresovou klientelu více zaměřují. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že takových ubytovacích zařízení oproti roku 2004 v ČR přibylo o 40 procent. V Praze jich loni bylo 47, o devět více než předchozí rok. Počet konferencí, které se v nich konaly, se ale zvýšil jen nepatrně. Výrazněji pak v Praze ubylo velkých mezinárodních kongresů.
I když nyní Praha na konferenčním trhu poněkud stagnuje, má podle oslovených odborníků v této oblasti růstový potenciál. Podpořit by ho mohl právě rozvoj hotelů, které jsou schopny zajistit kvalitní kongresové zázemí. Jejich počet totiž stoupá i přesto, že celkový počet hotelů v Česku mírně klesá. Celkem 221 hotelů, kde se kongresy pořádají, tvoří téměř tři procenta trhu, pětina jich působí v Praze.
Na hosty konferencí se ve velkém specializují především hotely vyšších kategorií, které jsou pražskou doménou – postarat se o ně umí polovina pětihvězdičkových a pětina čtyřhvězdičkových hotelů.
Nejvíce kongresových akcí stále pořádají specializovaná centra. Kongresové centrum Praha (KCP), které je na trhu největším hráčem, loni hostilo 110 000 lidí. „Od roku 2002 se zvýšil počet velkých kongresů až o třetinu a současně stále narůstá i počet středně velkých a malých akcí. Oproti roku 2002, kdy jich KCP hostilo celkem 217, se v loňském roce jejich počet vyšplhal na 375,“ uvedla Zuzana Máchalová z KCP.
Počet lidí, kteří se konferencí účastní, se podle odborníků nemění. Odhady konkrétního počtu kongresových turistů se ale značně liší. Podle Pražské asociace kongresové turistiky (PAKT) jich v roce 2004 bylo 540 000, analytik Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting ale uváděl číslo o 200 000 nižší. V roce 2005 podle odhadů Mag Consultingu žádné větší posuny nenastaly a počet kongresových turistů zůstal stejný nebo se mírně snížil – bylo jich prý 300 000 až 350 000. Trend potvrzuje i Tomáš Kulman ze společnosti KPMG: „Co se týče kongresové turistiky, nedošlo v posledních letech k zásadnímu růstu, na který má Praha potenciál.“
Podle analýzy mezinárodní kongresové asociace ICCA, kterou ČTK poskytla agentura CzechTourism, v posledních letech v Praze výrazněji ubývalo velkých mezinárodních kongresů. ICCA sleduje pouze akce, které trvají alespoň tři dny, mají minimálně 300 účastníků a 40procentní mezinárodní účast. Takových se v celém Česku v roce 2005 konalo 74, z toho v Praze 61. Ještě v roce 2003 přitom Praha hostila 79 těchto akcí a od té doby se propadla ze 4. na 14. místo světového žebříčku. Podobně se vyvíjel i počet účastníků velkých kongresů – od roku 2003 se snížil ze 37 431 na 26 497. Přesto je Praha co do počtu návštěvníků kongresů devátá v Evropě a 12. na světě.
Největšími středoevropskými konkurenty Prahy jsou Vídeň a Budapešť, jejichž obliba v posledních letech stoupá. Vídeň loni se 129 kongresy světový žebříček ICCA vedla, Budapešť byla se 77 akcemi osmá. Dobře si ale Praha stojí co do počtu akcí pevně naplánovaných na léta 2007 až 2013. Se 70 kongresy je na světě šestá a předstihla i Berlín, Hongkong či Londýn.
Lákat do Prahy kongresové turisty se vyplatí mimo jiné proto, že jejich denní útraty výrazně převyšují útratu průměrného turisty. Podle letošního průzkumu agentury Stem/Mark pro CzechTourism zaplatí průměrný návštěvník Česka za zboží a služby 2780 korun denně, účastník kongresu ale utratí více než dvakrát tolik. Podle Andrey Libové z PAKT loni účastníci kongresů vydali kolem 12 miliard korun, což je zhruba desetina z celkové útraty 6,3 milionů turistů, kteří do Česka v roce 2005 přijeli.
-čtk-