V Praze by mohl za dva roky začít fungovat systém sdílení kol

Městský systém sdílení jízdních kol by mohl v Praze začít fungovat nejdříve v roce 2018. ČTK to zjistila v dokumentaci zveřejněné ve věstníku veřejných zakázek. Vybudování systému by stálo 50 milionů korun bez DPH a provoz dalších deset milionů ročně. Pokrývat by měl Prahu 1, 2, 4 až 8 a Troju. Zatím v metropoli funguje komunitní systém růžových kol Rekola, pilotní projekt firmy Homeport a komerční půjčovny bicyklů.

Systém počítá se 100 až 120 pevnými stanicemi pro půjčování a vracení kol a nejméně tisícem bicyklů. Vzdálenost mezi stanicemi má být obvykle do 300 metrů, v exponovaných místech kolem 150 metrů a méně vytížených až 600 metrů. Provoz bude celoroční, v zimě ale bude kol v ulicích méně.

Dodavatele bikesharingu chce pražský dopravní podnik, který ho bude spravovat, vybrat do konce roku. Zadání veřejné zakázky vznikne z takzvaného soutěžního dialogu, do kterého se mohou zájemci o tendr přihlásit. Společně s městem pak vytvoří závaznou dokumentaci. Smlouvu by měli uzavřít v prvním čtvrtletí roku 2017, následovat bude roční přípravná fáze. Samotná smlouva počítá s čtyřletým provozem, dodávkou kol, s jejich servisem i servisem stanic a se zajištěním on-line systému, na jehož základě budou uživatelé za službu platit a kde získají informace o dostupnosti kol. Vítěz soutěže se bude starat také o marketing a reklamu na kolech. Původně Praha počítala se spuštěním bikesharingového projektu již v letošním roce.

V pražském Karlíně funguje pilotní projekt firmy Homeport

V Praze zatím funguje projekt s názvem Rekola, v jehož rámci si registrovaní zájemci mohou půjčovat starší růžové bicykly. Systém byl zaveden v dubnu roku 2014. Loni ho v Praze využívalo přes 1 600 lidí, letos mají růžová kola vozit až 5 000 obyvatel hlavního města.

Jen na oblast Karlína je omezen projekt firmy Homeport s osmi stanicemi a asi 15 bicykly. Podle zakladatele firmy Charlese Butlera česká města v projektech sdílených kol za zbytkem Evropy zaostávají. V Česku podle něj zatím nebyl vypsán v žádném městě komplexní tendr na bikesharing a pro soukromý sektor jde o příliš vysoké investice. Projekt sdílených kol má být aktivitou města, jak tomu v zahraničí většinou je, myslí si Butler. Karlínský projekt je zamýšlen pouze jako testovací prostředí. „Zájem je velký, zejména ze strany pracovníků místních firem, pro dojíždění na obědy a vyřizování pochůzek během dne, dále pak od místních obyvatel a samozřejmě turistů,“ dodal zakladatel Homeportu. „U Prahy jsme optimističtí, i vzhledem k dopravní situaci v centru bude bikesharing velkým přínosem. Věříme, že Praha po zavedení bikesharingu bude více omezovat automobilovou dopravu v centru tak, jak to známe z jiných měst,“ dodal Butler. Budoucnost vidí Charles Butler v hybridním bikesharingu, tedy kombinaci klasických a elektrických kol, který zpřístupní jízdu na kole i méně fyzicky zdatným jedincům.

Kromě sdílených kol mohou Pražané využít jejich půjčovny, například Českých drah. Nejvytíženější v celé zemi byla podle mluvčího Petra Šťáhlavského půjčovna na pražském smíchovském nádraží, kam si během loňské sezony přišlo půjčit kolo 536 lidí.

Češi mají stále větší zájem i o elektrokola. Například půjčovny Pražské energetiky mají víkendy (a nejen je) v létě již téměř všechny rezervované. „Loni byl nárůst o desítky procent,“ uvedl mluvčí Petr Holubec. V Praze a Jihomoravském kraji je půjčoven elektrokol nejvíce.

Pražská půjčovna ekolo.cz si účtuje za první den pronájmu 650 korun, při několikadenní výpůjčce vyjde každý další den na 350 korun. Krátkodobě si lze elektrokolo půjčit za 300 korun na dvě hodiny. Energetická společnost E.ON, která v Česku zaštiťuje pět půjčoven elektrokol v turistických oblastech, plánuje jejich síť letos kvůli růstu zájmu rozšířit. Cena za půjčení e-kola na den se pohybuje od 300 do 500 korun.

Praha má ze všech krajů nejhustší síť cyklostezek, loni do nich investovala 50 milionů korun. Podle serveru Srovnáme.cz měří síť 224 kilometrů. O zhruba devět kilometrů méně má Středočeský kraj. Proti Jihočechům si Pražané mohou užít cyklostezek více než dvojnásobek. Nejméně jich má Liberecký kraj (44,3 km). Kromě cyklostezek má Praha asi 500 kilometrů cyklotras. Místo stavby cyklostezek se Praha v posledních letech zaměřuje na budování preferenčních pruhů, které vedou po běžných komunikacích, a jsou tak levnější.

Foto: -pmu-