V Jihlavě podruhé o aktuálních problémech cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠP), konkrétně tamní Katedra cestovního ruchu, uspořádala ve dnech 14. – 15. března letošního roku 2. mezinárodní konferenci nazvanou Aktuální problémy cestovního ruchu. Letošní ročník sympózia se věnoval tématu „Komunikace v cestovním ruchu“, a jak název napovídá, vytkl si za cíl zmapovat problematiku komunikace v nejširším významu tohoto slova. Druhým nosným tématem konference a současně podmnožinou tématu „komunikace“ byla Marketingová komunikace v cestovním ruchu.

Jiří Vaníček při slavnostním zahájení konference

Kromě odborníků ze Slovenska se konference zúčastnili i hosté z Univerzity aplikovaných věd (v oboru Cestovní ruch) ve Vídni – partnerské školy jihlavské VŠ.

Samotná konference, jež byla pořádána pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina RNDr. Miloše Vystrčila (který se osobně zúčastnil odpolední části jednání) a ve spolupráci s Krajem Vysočina a Statutárním městem Jihlava, probíhala v aule vysoké školy (plénum) a poté v přilehlých posluchárnách (jednání v sekcích). Po slavnostním zahájení ze strany hodnostářů školy, představitelů Kraje Vysočina a kulturní vložce v podobě návštěvy malých jihlavských havířků (dětí v hornických krojích odkazujících na báňskou minulost Jihlavy) začalo samotné jednání. Bohužel, letošní ročník konference byl poznamenán častými nepřítomnostmi avizovaných řečníků a omluvami na poslední chvíli, čímž připravený program dosti utrpěl.

Tento neplánovaný výpadek ohlášeného hosta začal hned při první zamýšlené přednášce. Celé jednání měla zahajovat předsedkyně České marketingové společnosti Jitka Vysekalová s příspěvkem na téma Marketingová komunikace v cestovním ruchu a provést tak jakýsi odborný „výkop“ do celé problematiky, bohužel však nakonec nemohla do Jihlavy přijet, ač ještě den předtím svou účast potvrdila.

Celé plenární jednání proto svým vystoupením odstartovala až druhá v původním pořadí Eva Frindtová, spolumajitelka vydavatelství C.O.T. media, s přednáškou na téma Význam tištěných médií v době expanze internetu, jejich význam v cestovním ruchu, synergie tištěných médií a internetu. Ve svém vystoupení shrnula vývoj médií a inzerce v nich ve vztahu k cestovním ruchu od roku 1990, a to jak inzerce pro koncové zákazníky (B2C), tak směrem do branže (B2B).

Zatímco v B2C komunikaci hrají elektronická média (zejména internet) větší a větší úlohu, v B2B propagaci je role tištěných médií stále nezastupitelná. Na tuzemském trhu dnes existuje několik B2B titulů s různou kvalitou i čtenářským zázemím. Trendem je přechod od výtisků rozdávaných zdarma prakticky každému k vázanému odběru jen opravdovým zájemcům spolu se zvýšením profesionality a přidané hodnoty tištěného periodika, aby předplatitel věděl, že za své peníze dostane kvalitní produkt, který je mu užitečný v práci. Když se k tomu připočte tzv. řízená distribuce (distribuování časopisu po odborných akcích typu veletrhy, konference, vlastní prezentační akce jednotlivých inzerujících klientů,…), má pak takto šířené periodikum mnohem lépe vyselektovanou cílovou skupinu a inzerent ví, že oslovuje opravdu odbornou veřejnost. Zároveň by podle Frindtové seriózní tištěná periodika (i v cestovním ruchu) dnes měla mít data o své čtenosti ověřená nezávislým auditorem (u nás ABC ČR), aby zadavatelé reklamy věděly, jak na tom ten který titul skutečně je.

Další odpadlé vystoupení (Václav Lednický z VŠB TU Ostrava, přednáška Destinační management a marketingová komunikace) rázem skokově posunulo program do druhé poloviny dopolední části. Slova se tedy podle plánu ujal další v pořadí – Gejza Timčák z Technické univerzity v Košicích a všechny posluchače pobavil svou odlehčenou přednáškou na téma Interkulturálna komunikácia ako nosný prvok komunikačních zručností v cestovnom ruche. Položil otázku, proč jezdíme do ciziny? Kromě odpočinku a vytržení z naší každodenní reality je to také historie té dané země a odlišnost kultur. To je podle něj to, co nás tam láká. Na příkladech z praxe pak demonstroval, jak jsou jednotlivé kultury (myšleno v antropologickém významu slova) rozdílné, jak se od sebe liší i v těch základních společných úkonech (jako jsou zvyklosti v chování na toaletě), gestech (dotyky levou rukou v arabských zemích), (neverbální) komunikaci (pohledy do očí, jiný směr Ano/Ne v Bulharsku) a další a další. Důležitost znalosti cizí(ch) kultur(y) – jakási interkulturní gramotnost – platí nejen, když my jedeme do zahraničí, ale i při incomingu cizinců k nám, při zakládání společných podniků v ČR (korejské automobilky) apod.

Třetí vystupující v pořadí byla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Marie Černá s prezentací na téma Význam informačních center pro rozvoj cestovního ruchu. Co se týče rozvoje turistického ruchu, Vysočina se soustředí na městskou turistiku (koncentrace památek UNESCO v kraji), rodinnou dovolenou a alternativní dovolenou (cyklo-, pěšo-, hippo-aktivity). Tímto směrem také vynakládá své finanční prostředky určené na podporu cestovního ruchu. Má své dlouhodobé projekty – Vysočina kolmo (cykloturistika) a Vysočina koňmo (hippoturistika – slibně se rozvíjí). Třetím projektem financovaným z kraje je rozvoj Infocenter, protože ty jsou v první linii styku s návštěvníky. Byl vypracován spravedlivý systém na jejich hodnocení (tzv. manuál kvality) a podle něj jsou „ĺčka“ rozdělena, hodnocena a dofinancovávána nad rámec běžných potřeb k chodu.

Zdravice jihlavských havířků

Posledním řečníkem před obědem byl „domácí“ Jiří Vaníček, prorektor pro vědecko-výzkumnou činnost a vnější vztahy VŠP, který prezentoval vědeckou práci školy s tématem Marketingový výzkum v cestovním ruchu. Podle něj je výzkum v CR potřebný, hlavně pro různé destinační managementy, ovšem problém je s metodikou, jak výzkum provádět. Dá se pomocí něho odpovědět na celou řadu otázek, jako například, jaký je potenciál cestovního ruchu v dané destinaci. Upozornil na fakt, že ne vždy je konečný výsledek v cestovním ruchu plně odpovídající potenciálu. Ačkoliv jsou Český Krumlov a Písek zařazeny z hlediska potenciálu do stejné kategorie, Krumlov navštíví desetkrát více lidí než Písek. Znamená to, že návštěvnost a struktura návštěvníků však není daná jen potenciálem cestovního ruchu, ale i řadou dalších faktorů, jako je tradice, marketingová strategie destinace a podobně.

Úvodem odpolední části delegáty konference krátce pozdravil hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil a pak již před auditorium předstoupil Vít Pechanec ze společnosti World Media Partners s přednáškou na téma Celostátní a regionální informační systémy v cestovním ruchu. Informoval o mnoha pokusech vytvořit na internetu jednotný oficiální informační systém cestovního ruchu ČR, které tady byly od okamžiku vzniku samostatné ČR. Zároveň popsal projekt jeho společnosti, který bude fungovat na principu využívání centrálního datového jádra turistického serveru ČR www.CZeCOT.com a vytváření jeho „regionálních derivátů“. V druhé polovině přednášky představil jeden z takovýchto „derivátů“, kterým je oficiální projekt Pardubického kraje turistický portál Východních Čech www.Vychodni-Cechy.info. V závěru uvedl způsoby vytváření regionálních portálů v jednotlivých krajích a poukázal na neschopnost krajských úřadů domluvit se na společné propagaci turistických regionů, do kterých zasahují jejich území.

Posledním řečníkem plenární části konference byl Roman Tesař z firmy Global Tele Sales Brno. Ve svém vystoupení s názvem Komunikace v cestovním ruchu představil svou firmu, která je stoprocentní dceřinou společností koncernu Lufthansa. Zabezpečují pro ni z jednoho centra pro ČR a země Evropy na východ nás (10 zemí) rezervační a prodejní systém letenek, informace zákazníkům o spojeních a linkách (client support), podporu agenturám s prodejem a také tzv. vyvažování letadel. Tím dosáhla Lufthansa úspor nákladů a vyšší kvality služeb, než když měla tyto aktivity v každé zemi zvlášť samostatně.

Text a foto: Jiří G. Souček

Po skončení společné plenární části konference se delegáti přesunuli do poslucháren k jednání v sekcích:

Sekce č. 1: Marketingová komunikace v cestovním ruchu

První sekci odpoledního programu řídil Jiří Vaníček, ale hned prvního zahraničního účastníka, pana Nikola Knega z University Záhřeb, musel pro první den konference omluvit. A tak první dvě přednášky patřily Mendlově zemědělské a lesnické universitě v Brně (MZLU). Na téma Chov koní a agroturistika, který je novým magisterským oborem na MZLU v Brně, hovořil Vladimír Mikule. Agroturistika se na této škole vyučuje již delší dobu a je o ni ze strany studentů zájem, nově je k tomu otevřen chov koní, který tento obor dále rozvíjí. Od letošního roku škola otevírá také kurz „speciální agroturistika“, který jde mnohem více do hloubky problematiky agroturistiky a mimoprodukční funkce venkova.

Lenka Pacíková pak na svého kolegu navázala tématem Vliv agroturistiky na životní prostředí. Představila současné trendy agroturistiky jako primární formy venkovské turistiky. Agroturistika zaznamenává nárůst individuálních turistů, kteří hledají zážitkovou dovolenou. Nerozhoduje cena, ale prožitek a turisté čím dál tím více očekávají komplexní a kvalitní služby. V případě agroturistiky se jedná o formu turistiky, která je ohleduplná k životnímu prostředí, umožňuje hospodařit na méně výnosných plochách. Stimuluje tradiční řemeslné výrobky, místní gastronomii a folklor. Vzhledem k poskytovaným službám zvyšuje příjmy obce i obyvatel obce, což ve svém výsledku stabilizuje osídlení krajiny. V závěru si však Lenka Pacíková povzdechla nad minimem dotačních programů, které počítají s penězi do agroturistiky.

Společný výzkumný projekt Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích – Jak mladší lidé v jižních Čechách tráví dovolenou – představil Jiří Dušek. Projekt byl zaměřen na věkovou skupinu 20–29 let a sběr dat probíhal po celých jižních Čechách, kde odpovídalo 2580 respondentů. Z výzkumu vyplynulo, na kolik částí čerpá tato věková skupina dovolenou. Pouze 11 % čerpá dovolenou vcelku, 89 % na 2–3 části. Nejdelší část dělené dovolené trvá většinou 14 dní. Téměř 60 % respondentů cestuje, střídavě v Čechách a v zahraničí, což je také rysem věkové skupiny. Výzkum zodpověděl ještě řadu dalších dotazů, např. jaké procento cestuje individuálně či prostřednictvím cestovních kanceláří, ať už v tuzemsku, či v zahraničí. Bohužel data tohoto výzkumu nebyla doposud využita žádnou institucí.

Poslední blok první sekce patřil Masarykově univerzitě (MU) v Brně. Nejprve vystoupil Josef Kunc a hovořil na téma Přístupy k tvorbě regionálních strategických dokumentů v cestovním ruchu – setrvačnost či inovace? Hodnoceno bylo celkem 13 dokumentů, jak krajských, tak regionálních. Hodnocena byla především forma, obsah, věcná náplň. K tomuto účelu vytvořená matice, do níž se hodnocení zaznamenávalo, obsahovala celkem 338 odpovědí / hodnocení. Nejslabším článkem se ukázala návrhová část dokumentů. Ekonomický potenciál byl ve většině případů velmi komplikovaně popisován. Stručnější mohou být také meziregionální srovnání. Stejně tak analýzu turistické nabídky je třeba ve většině případů zkrátit a zpřehlednit, vynechat detailní text. Organizace a řízení cestovního ruchu je třeba z nabídkové části vyčlenit. Hlavní doporučení k přístupu k tvorbě strategických dokumentů cestovního ruchu, která Josef Kunc zmínil, jsou především – důsledně podporovat a propagovat vznik skutečně funkční turistické organizační struktury, pracovat s akčními plány, provázat materiály s dokumentem Agenda 21.

Destinační management a spolupráce v destinaci bylo posledním tématem první sekce a vystoupila s ním Andrea Holešínská. Mnoho definic destinačního managementu zjednodušila do jednoduché charakteristiky: „Destinační management je především o koordinaci a kooperaci, založený na dobré komunikaci mezi zainteresovanými partnery v destinaci.“ Mezi současnými specifiky destinačního managementu (DM) u nás uvedla především – nejasné a špatně měřitelné cíle, omezené možnosti vlivu, velký vliv zájmových skupin, problémy s legitimitou a autoritou DM. Významem spolupráce v destinaci by měly být synergické efekty zejména v propagačních aktivitách, v čerpání finančních prostředků a v eliminaci externalit. Závěrečné shrnutí Andrey Holešínské nebylo zrovna pozitivní – práce DM je na nízké úrovni – především v rámci společné reklamy a přípravy tiskových materiálů, společné účasti na veletrzích a dalších akcích. Chybí strategické dokumenty, projekty rozvoje cestovního ruchu, územní plánování.

Text a foto: Eva Frindtová

Sekce pokračovala druhý den sérií přednášek, které ukázaly, jak jsou marketingové nástroje používány v praxi, případně, jak by používány být měly. Řeč byla o marketingových průzkumech v destinacích, o marketingu hotelovém, o krizové komunikaci a řadě dalších oblastí. První vystoupila Jana Borůvková z VŠPJ, která seznámila posluchače s profilem turisty přijíždějícího do kraje Vysočina. Průzkum, který v uplynulých měsících v kraji proběhl, ukázal, že nejvíce turistů přijíždí v rámci Vysočiny. Jde hlavně o rodiny s malými dětmi. Co do způsobu dopravy převládá automobil. Největší část turistů tráví v kraji dvě jednu až dvě noci. Pouze 17 % turistů si ubytování na Vysočině platí, většina bydlí u známých a příbuzných, případně ve vlastních rekreačních objektech. Průměrné výdaje na jednu cestu dosahují 970 Kč, což je cca o 230 Kč méně, než je celorepublikový průměr. Pokud jde o účel cesty na Vysočinu, 42 % respondentů uvedlo rekreaci a sport, 36 % návštěvu příbuzných a 12 % cestu na vlastní chatu či chalupu. Zkrátka a dobře – průzkum potvrdil ne zrovna lichotivý stav cestovního ruchu na Vysočině.

V následujícím příspěvku pak Kamila Slováková, ředitelka Vyšší odborné školy GOODWILL ve Frýdku-Místku, popsala, jakým způsobem bylo nedávno provedeno srovnání kritičnosti nezaměstnanosti a turistické atraktivity obcí okresu Frýdek–Místek, jež mělo sloužit pro aktivní politiku zaměstnanosti. Posluchači se mohli detailně seznámit s tím, jak byly konstruovány srovnávané ukazatele a jak celé srovnávání probíhalo. Hodnocení kritičnosti nezaměstnanosti a turistické atraktivity obcí demonstrovala Slováková na sérii mapek okresu a také na matici, z které bylo možno vyčíst, které obce mají perspektivu rozvíjet cestovní ruch a kde je třeba hledat jiné alternativy rozvoje.

Olga Kubová z VŠPJ zaměřila svoje vystoupení na předpoklady využití marketingu v hotelu. Nejprve definovala hotel, připomněla historii hotelnictví a také připomněla, že marketing není samostatná funkce, nýbrž způsob řízení, který musí prostupovat všemi fázemi výrobního procesu či všemi středisky hotelu. Zmínila se o tom, že hotelové podnikání je náročné nejen na vybavení, ale hlavně na lidský kapitál, neboť personál musí za poměrně krátkou dobu udělat na hosta dobrý dojem. V této souvislosti se podle Kubové hovoří o nových profilech v hotelnictví – ať už o těch, které byly přejaty z jiných oborů či o profilech specifických pro cestovní ruch. Kubová také řekla, že u existujících profilů dochází v současné době ke změnám. Svůj výstup zakončila Hiltonovým citátem o tom, že se zaměstnanci mýlí, pokud si myslí, že jejich šéfem je ředitel hotelu. Jejich šéfem je zákazník.

S návrhem nové rajonizace cestovního ruchu seznámil posluchače jeden z jeho autorů, Martin Šauer z Masarykovy univerzity v Brně. Cílem tohoto výzkumného projektu bylo posouzení podmínek pro rozvoj CR v kontextu jeho prostorové organizace, výstupem typologizace a klasifikace územních celků. Výsledky projektu by podle Šauera měly být využitelné při tvorbě územně plánovací dokumentace nebo koncepčních a strategických dokumentů, posloužit by ale mohly také jako podklad pro alokaci veřejných finančních prostředků apod. Šauer hovořil o tom, jaké analýzy území musely být při zpracovávání návrhu rajonizace provedeny či jaké geografické celky byly vymezeny a jaké mají charakteristiky. Po tomto vystoupení se rozvinula diskuze o smyslu nejen nové rajonizace (jejímž výsledkem není žádné nové vymezení turistických regionů), ale třeba také stávající regionalizace používané agenturou CzechTourism.

Pavel Pešek z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem poté informoval o tom, jak se tato škola vypořádala s úkolem zpracovat výzkum zaměřený na to, proč klesá návštěvnost ústecké ZOO, zatímco v jiných podobných zařízeních u nás roste. Zpracovatelé výzkumu (hlavně z řad studentů) prováděli SWOT a další analýzy ZOO, srovnávali tuto instituci s podobnými a hledali možné příčiny poklesu zájmu veřejnosti. Ukázalo se, že hlavním problémem ZOO v Ústí nad Labem byl nezvládnutý marketing na komerční bázi. Z výzkumu vzešla řada doporučení, jejichž zavedení do praxe přispělo k růstu návštěvnosti ZOO před dvěma lety.

S příspěvkem nazvaným Tematická strategie valorizace potenciálů cestovního ruchu destinace jako základní marketingový nástroj při tvorbě produktů vystoupil v Jihlavě Jiří Šíp z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vystoupení se neslo v duchu motta „Každé místo na zemi disponuje potenciálem svého využití v cestovním ruch. Závisí na lidech, kdy a jak se jej naučí využívat ve svůj prospěch“. Šíp se věnoval odborné terminologii v cestovním ruchu, vymezil zejména základní pojmy jako destinace, produkt destinace či destinační management. Vysvětlil, že „tematická strategie hledá téma v krajině kontinuálně obohacované člověkem o kulturní dědictví, aby jej využila jako základní konstrukční jednotku pro tvorbu produktů“. V závěru svého příspěvku, který musel být s ohledem na časový skluz sekce zkrácen, nastínil tematickou strategii České Sibiře a Mladovožicka.

S posledním, zato však velmi zajímavým příspěvkem předstoupil před posluchače Martin Musil z jindřichohradecké Fakulty managementu VŠE v Praze, která sídlí v Jindřichově Hradci. Hovořil o krizové komunikaci v cestovním ruchu. Přítomní se tak seznámili faktory, které ovlivňují úspěšnost komunikace s médii v okamžiku, kdy firma či instituce prožívá krizovou situaci. Efektivní komunikace s médii má svá pravidla, která se dají naučit. Kvalita mediálního výstupu je pak přímo úměrná přípravě a schopnosti komunikace. Každá firma musí mít podle Musila zpracován funkční plán krizové komunikace. Posluchačům se dostalo také obecných rad, jak postupovat v krizové komunikaci. Události posledních měsíců ukázaly, že krizová komunikace v cestovním ruchu je skutečně aktuální disciplínou. Podrobněji se tomuto tématu budeme věnovat v některém z příštích vydání COT business.

Text a foto: Petr Manuel Ulrych

Sekce č. 2: Vzdělání v cestovním ruchu a internet v cestovním ruchu

Sekce sice měla v podtitulu i internet, ale příspěvky se soustředily převážně na výměnu zkušeností, jak vzdělávat studenty oboru cestovní ruch, průvodce a další odborníky v tomto oboru.

Daniela Wagner z vídeňské Univerzity aplikovaných věd (v oboru Cestovní ruch) ve svém příspěvku na téma Vzdělání a komunikace v turismu seznámila posluchače se systémem přípravy budoucích profesionálů v cestovním ruchu v Rakousku. V zemi našich je sousedů je celkem 5 vysokých škol (Fachhochschule) specializovaných na cestovní ruch a osvědčuje se více se soustředit na praktickou stránku výuky.

Na ní navázal Jiří Štýrský, vedoucí katedry Rekreologie a cestovního ruchu na Univerzitě Hradec Králové, který ve svém příspěvku s názvem Aktivní komunikace v geografii cestovního ruchu prezentoval svůj systém výuky studentů v předmětu Geografie cestovního ruchu. Při něm se snaží postrčit studenty k „vyšší fázi učení“ – k přemýšlení o problému, řešení otázek, situací (na místo jen obyčejného paměťového učení se). Takto by se podle něj měli vychovávat budoucí „tvůrci produktů“ v cestovních kancelářích, protože pak budou mít výborný informační background.

Psycholog Jiří Šípek, taktéž ze stejné katedry královéhradecké univerzity, ve svém vystoupení s názvem Komunikace a percepce krajiny pootevřel problematiku vnímání krajiny skrze sebe samého, v jakési „komunikaci“ se sebou samým, při které jde o tříbení prožitků, jejich porovnávání s dosavadní zkušeností, názory, očekáváním atd. Výstupem je pak jakýsi vymyšlený příběh krajiny a jím dotvořený vizuální obraz pohledu na ni.

Štěpánka Kolářová z domácí VŠP v příspěvku Komunikativní kompetence při výuce cizích jazyků potvrdila nutnost vysílat studenty na jazykové stáže do zahraničí, kde se naučí více než doma, a na ni navázala Libuše Drnková z Filozofické fakulty UK Praha, která ve své řeči na téma Profesní a odborná komunikace v cizím jazyce konstatovala, že ač se již 17 let učí jazyky „nově“, studenti obecně stále nemluví cizími jazyky dobře. Řešení vidí v dalším zkvalitňování řízené jazykové přípravy.

Druhý jednací den této sekce zahájila Eva Janoušková z místní VŠP, která se ve svém příspěvku věnovala kvalitě výuky geografie cestovního ruchu na různých typech středních škol (studenti přicházejí na VŠ s nestejnou úrovní vědomostí) a také se zaobírala rozdíly v kvalitě a užitkové hodnotě středoškolských učebnic. Jako nejlepší jí z praktického používání vyšla učebnice Zeměpis cestovního ruchu (pro výuku v hotelových a jiných SŠ) od Nakladatelství České geografické společnosti.

Po ní se slova chopil Bohumil Půža z Univerzity v Hradci Králové a ve svém příspěvku na konkrétních případech poukázal na chaos, který kolem školení turistických průvodců, horkých vůdců, cyklo či vodáckých instruktorů. Ač je to legislativně upraveno a výuku na nové průvodce smějí provádět jen akreditovaná pracoviště (např. odborné školy cestovního ruchu), v praxi však panuje zmatek a školí to kde kdo. A dokonce i závěrečné zkoušky jsou nesjednocené.

Další přednášející Dagmar Parmová z VOŠ cestovního ruchu v Českých Budějovicích informovala přítomné o vzdělávacím programu Tourism Quality, který je určen odborníkům jak z oblasti cestovního ruchu, tak i z dalších oblastí, kteří však mají víceletou praxi v cestovním ruchu. Program běží od roku 2003 a národním garantem je právě VOŠ v Českých Budějovicích.

Stanislava Pachrová z pořadatelské VŠP se ve svém vystoupení věnovala přínosu účasti studentů na mezinárodních odborných akcích na jejich odborný růst. Příkladem k tomu jí byla stáž osmi studentů jejich školy na evropském workshopu ve Florencii – studenti byli nejprve nesmělí, ale pak se otrkali a aktivně se zapojili do práce svých mezinárodních mini-týmů a byli v nich platnými členy.

Tématem vystoupení Liběny Jarolímkové z pražské VŠE byl rozsáhlý výzkum systému vzdělávání průvodců v ČR, který realizovala v letech 2005 – 2007 a nyní z něj kompletuje výstupy. Různé formy vzdělání v cestovním ruchu u nás nabízí 87 škol + 40 dalších institucí (+ dalších 120 učilišť) bez nějakého jednotného systému, což má za následek roztříštěnost organizace vzdělávání a nejednotnost certifikace absolventů.

Dalším řečníkem byl Zdeněk Laštovička, pedagog na pořadatelské VŠP. Jeho vystoupení bylo trochu jiné než u ostatních kolegů – neprezentoval svou práci, ale představil známé kreslené panoramatické mapy Prahy a dalších historických měst, jejichž autorem je jihlavský rodák – akad. malíř Tomáš Rygl (narozen 1968). Jeho mapy jsou dnes nejen velice populární (autor dostává zakázky z Vídně, Salcburku či Budapešti), ale také napomohly rozvoji cestovního ruchu v ČR (turisté mají kvalitní suvenýr, doma se pochlubí a nalákají další k cestě k nám).

Jako předposlední přišla na řadu Noemi Koukolová z o. p. s. Zlatý pruh Polabí. Na příkladu jejich obecně prospěšné společnosti ukázala, jak probíhá podpora cestovního ruchu „zdola“, jak to dělají u nich, v čem se jim daří a co chystají dalšího, aby jaksi „svépomocí“ přivedli do jejich regionu další turisty.

Posledním vystupujícím se pak stal další místní pedagog Pavel Kvasnička s tématem inovace kurikula v terciárním vzdělávání. Česká republika podle něj zaostává za světem, proto je potřeba reorganizace vysokoškolského vzdělávání…

Text a foto: Jiří G. Souček

Sekce č. 3: Informační a rezervační systémy v cestovním ruchu

Jako první v rámci této třetí sekce vystoupil Vít Pechanec , internet project manager firmy World Media Partners. Téma jeho přednášky bylo Zapojení informačních center do aktualizace obsahu informačního systému cestovního ruchu. Plynně navázal na svoji přednášku přednesenou v rámci plenární části a popsal způsob zapojení informačních center do aktualizace obsahu informačního systému cestovního ruchu turistického portálu Východních Čech www.vychodni-cechy.info, oficiálního projektu Pardubického kraje. V rámci ní v krátkosti představil i principy certifikace informačních center, která se v kraji provádí a způsob stanovení finanční odměny za fungování infocentra a úkony provedené v tzv. správě okolí, která slouží pro administraci obsahu systému v rámci definovaného geografického okolí. Prezentace vyvolala množství dotazů směřujících jak k praktickému fungování tohoto systému, tak v otázce dalšího rozvoje, např. nasazení rezervačního systému.

Po něm vystoupila Alena Hellerová z Českého statistického úřadu s přednáškou na téma Satelitní účet cestovního ruchu – zdroje dat a jeho využití. Po vysvětlení základní terminologie používané v satelitním účtu upozornila na skutečnost, že satelitní účet CR se týká vnitřního cestovního ruchu ČR. Dále představila jednotlivé tabulky s tím, že přibližně do 2 let budou dokončeny všechny, tedy za předpokladu, že MMR v rámci svých škrtů nezruší statistická šetření na hranicích, což výrazně zkomplikuje sestavování již hotových tabulek. Následně představila tabulky jednotlivých ukazatelů v členění na roky 2003, 2004 a 2005. Jistě neradostný je pokles podílu cestovního ruchu na HDP v roce 2003 z úrovně 3,4 % na 3,1 % roku 2005.

Třetí v pořadí zaznělo vystoupení Táni Karlíkové z Univerzity Pardubice na téma Turistické informační centrum – brána obce. Kromě toho, že neexistuje jednotný název informační centra (existují Městská informační centra, Turistická informační centra apod.), tak také je podle ní jejich nejednotné označování. To provádí jednak agentura CzechTourism (cca 400 subjektů), stejně tak Asociace turistických informačních center (cca 140 subjektů). Na příkladě v Děčíně pak demonstrovala rozličnost označování informačního centra jak v propagačních materiálech, na webu, tak i v samotném městě.

Jako čtvrtý vystoupil František Smrčka z místní Vysoké školy polytechnické, který zároveň tuto sekci i moderoval. Jeho téma se mělo zabývat Využitím rezervačních systémů cestovního ruchu. Obsahově se zaměřil na globální distribuční systémy, resp. 4 nejvýznamnější: Sabre, Amadeus, Galileo a Worldspan. Na schématu ukázal, že letečtí dopravci vkládají data do těchto systémů přes společné rozhraní – tzv. ATPCO (airline tariff publishing company) a také uvedl webové a softwarové nástroje pro provádění rezervací v těchto systémech. Přednášku doplnil o výsledky průzkumu realizovaného mezi 120 českými ubytovacími zařízeními. Z něho vyplývá, že 13 % z nich je napojeno na GDS a 60 % z nich umožňuje rezervaci přes webové stránky.

Další plánovaná přednáška Martina Musila byla z obsahových důvodů přesunuta do jiné sekce a šestá nahlášená vystupující Eva Šimková se omluvila. Tím jednání sekce skončilo, neboť bylo jen jednodenní.

Text: Vít Pechanec, World Media Partners
Foto: Jiří G. Souček

Konference měla, kromě pracovního odborného jednání, i svou společenskou část, jež proběhla ve středu, v první den sympózia. Konal se již tradiční večerní raut a pro zájemce byla též připravena návštěva jihlavské radnice spojená s přijetím u primátora města a s prohlídkou po nově, krásně a nákladně zrekonstruovaných prostorách radničního domu.

Příští ročník konference se bude konat 12. – 13. března 2008 a jeho téma bude „Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu“.