V Česku chybí košer hotel

V České republice chybí pravý košer hotel, který by poskytoval služby zbožným turistům z Izraele i jiných zemí. Takový hotel není ani v Praze, kam se na památky židovské historie jezdí dívat židé z celého světa. ČTK to řekli představitelé Židovské obce v Praze. Ortodoxní židé se tak raději ubytovávají v soukromých bytech.

Košer hotel znamená především kuchyni a stravování podle přísných náboženských předpisů. Na vše navíc osobně dohlíží zástupce místního rabinátu. Nejde jen o jídlo; například vstup do pokojů nesmí být na kartu, neboť tu v době šábesu nesmějí židé používat. „Podnikatelé v oblasti cestovního ruchu se obávají, a asi právem, že se náklady spojené se zařízením košer kuchyně včetně personálního dozoru nevyplatí,“ řekl vedoucí Rabinátu Židovské obce v Praze Michael Dunayevsky. „Ukázalo se jako výhodnější poskytovat ubytování v bytech, kde si zájemci mohou vařit podle svého nebo je jim košer jídlo dodáváno,“ vysvětlil. Třetí možností je stravování v košer restauracích, ty jsou ale v Praze pouze tři a nepatří k nejlevnějším. Cena denního menu obvykle přesahuje 500 korun. Na kratší pobyty si proto zbožní židé vozí košer jídlo s sebou. Pokud jde o větší skupinu, vycházejí jim podle Dunayevskeho velké hotely vstříc a umožňují košer stravování přímo v hotelu.

Skutečnost, že izraelští turisté bydlí často v soukromí, potvrzují čísla. Podle Českého statistického úřadu přijelo loni do ČR zhruba 60 000 turistů z Izraele. Údaje státní agentury CzechTourism ale mluví o téměř 110 000 osob. Rozdíl je dán tím, že ČSÚ počítá pouze turisty ubytované v hromadných ubytovacích zařízeních. Znamená to, že téměř polovina izraelských turistů statistikám ČSÚ unikla kvůli ubytování v soukromí. „Zájem izraelských turistů o Českou republiku spíše opadá,“ řekl analytik Jaromír Beránek. V loňském roce jich sice po letech mírně přibylo, stále je to ale o 70 procent méně než v roce 2000. Největší propad, o 43 procent, přišel v roce 2002. „Tento pokles lze vysvětlit v médiích mylně avizovanou hrozbou atentátu na izraelské turisty v Praze,“ uvedl Beránek. Židé jsou přitom velice lukrativní klientelou pro české podnikatele. S průměrnými výdaji téměř 3 000 korun za den se řadí k nejvíce utrácejícím národnostem. To si uvědomuje i agentura CzechTourism, která hodlá další turisty z Izraele do ČR přilákat. Zorganizovala proto například České dny v Izraeli; představení republiky se uskutečnilo i na univerzitě v Tel Avivu nebo v oblíbených kavárnách.

Podle Beránka má Praha i celá ČR velký potenciál, co se týče tzv. židovské turistiky. „Česká republika je vnímána jako přátelská a bezpečná destinace bez antisemitismu,“ uvedl Beránek. Navíc mnoho Izraelců má v ČR stále příbuzné. Největším lákadlem je ale pražské židovské město, Terezín a Třebíč.

Přes dlouhou historii židů v českých zemí, která je nesrovnatelně bohatší než například v zámořských městech, ČR v košer ubytování pokulhává. Dosud jediný pokus o vybudování košer hotelu dopadl v Karlových Varech neúspěšně.

čtk-

Co obnáší košer hotel?

Nároky na košer ubytovací zařízení jsou velmi rozsáhlé a bez spolupráce s Židovskou obcí jim zájemce o vybudování a provoz takového hotelu není schopen dostát. Pro orientaci uvádíme alespoň základní požadavky na košer hotel:

Budova
1. Vstup do pokojů musí být nejen na magnetickou kartu, ale i na klíč, který by se používal na svátky a šabat.
2. Výtah by měl umožnit automatický provoz během svátků, případně by měl být v době svátků obsluhován nežidovskou obsluhou.
3. Během svátků by se měla automaticky zapínat a vypínat světla v místnostech.
4. Pokoje by měly být vybaveny oddělitelnými lůžky.
5. V hotelu nesmí chybět modlitebna.

Kuchyně
1. Striktně musí být oddělena mléčná kuchyně od masné. Masné i mléčné výrobky musejí být výhradně košer.
2. Jakýkoliv pohyb potravin v kuchyni musí kontrolovat mašgiach (dozorce) nebo rabín. Jeho úkolem je také zapalovat oheň, kontrolovat vejce, mouku a další potraviny, dohlížet na postupy vaření. Má mít volný přístup k provozu 24 hodin denně.
3. V kuchyni se musí používat košerní nádobí.
4. V sobotu a o svátcích musí být jídlo ohříváno na speciálních plátech.
5. Nezbytná je pokrývka na plynové pece.
6. Pro ohřev vody musí být zvláštní ohřívače.
7. Během židovských svátků nesmí v kuchyni pracovat židovští zaměstnanci.
8. Soboty a svátky vyžadují zvláštní přípravy.
9. Na svátek Pesach (tzv. Svátek nekvašených chlebů) je třeba zvláštní kašrut (určitá pravidla pro rituální čistotu jídla) a veškeré přípravy jsou velmi specifické. Vždy musejí být provedeny před nástupem svátku.

Zdroj: Michael Dunayevsky,
vedoucí Rabinátu Židovské obce v Praze