Ústecký kraj si efektivitu svých investic do cestovního ruchu ověřuje

Opět po roce jsme položili několik otázek Janu Szántó, členovi Rady Ústeckého kraje s kompetencí pro oblast zahraničních vztahů, cestovního ruchu a regionálního rozvoje. Tématem rozhovoru jsou nejen připravované produkty a akce v kraji. Dočtete se také, jak kraj ověřuje efektivitu svých investic do turistické infrastruktury, konkrétně do cyklostezek. Analytické výstupy pak ukazují, zda jsou rozhodnutí o dokončení dalších cyklostezek správná.

Čím dál tím intenzivněji se ve spojitosti s regiony hovoří o turistických produktech. Dnes nestačí pouze promovat památky a přírodní krásy, je nutné připravit komplex provázaných služeb, které uspokojí přání a potřeby zákazníků. S jakými produkty přichází na letošní sezonu Ústecký kraj?

Marketingovou podporu cestovního ruchu zajišťují čtyři destinační agentury Ústeckého kraje, v jejichž portfoliu propagačních aktivit zaujímají turistické balíčky čím dál větší místo. Umějí sestavit poptávaný program turistovi na míru ve spolupráci s místními cestovními kancelářemi. Současně největší nabídka je zejména v oblasti cykloturistiky na Labské stezce a také v Českém Švýcarsku je takovýchto balíčků připravena celá řada. Balíček obsahuje zajištění ubytování, dle potřeby stravování, výlety na okolní turistické atraktivity, včetně služeb profesionálního průvodce.

Asi největší akcí v Ústeckém kraji v letošním roce je Memorial Air Show 2015 v Roudnici nad Labem. Čím bude výjimečná a jakou očekáváte návštěvnost?

Mottem letošního ročníku je 70. výročí ukončení 2. světové války. Ve dnech 27.–28. června vzlétnou pod záštitou prezidenta republiky a hejtmana Ústeckého kraje historická vojenská letadla. Česká armáda přislíbila účast své současné letecké techniky v čele se stíhačkami Grippen. Nebude chybět ani exhibice sportovních akrobatických letadel, na které předvede své umění jediný český zástupce ve světové sérii Red Bull Air Race mistr Evropy a vicemistr světa v letecké akrobacii kategorie unlimited – freestyle pilot Martin Šonka. Dvoudenní akci bude přenášet Česká televize. Návštěvnost očekáváme z celé Evropy, vždyť letouny jako North American B-25J Mitchell nebo Lisunov Li-2 nám nad hlavami nelétají denně. Jaké další atraktivní stroje uvidíme, je ve fázi jednání.

Letiště v Roudnici nad Labem se nachází cca 2 km od města ve směru k dálnici D8. Od Prahy se na letiště návštěvníci dostanou po D8 ve směru na Teplice EXIT 35 Roudnice nad Labem. V době konání bude doprava řízena a směrována na připravená parkoviště organizátory akce.

Mezi nejvýznamnější produkty Ústeckého kraje patří bezesporu cyklostezky. Jako zdroj analytických dat používáte cyklosčítače. Na kolika místech jsou rozmístěny? A co si pod pojmem sčítač můžeme představit?

Labská stezka je evropským cykloturistickým fenoménem. Je vedena na území dvou států a sedmi spolkových zemí v rámci Německa a čtyř krajů v České republice. Z celkových cca 400 km na území České republiky připadá na Ústecký kraj 96 kilometrů. Krušnohorská magistrála s délkou 136,5 km je na české straně nejdůležitější dálkovou cyklistickou linií podél česko-německé hranice.

Efektivita vynaložených peněz na výstavbu cyklostezek je ověřována prostřednictvím automatického monitoringu pohybu lidí po Labské cyklostezce a Krušnohorské magistrále. Sčítače jsou rozmístěny po celé délce dvou páteřních cyklostezek v Ústeckém kraji a objektivně monitorují pohyb cyklistů, bruslařů a pěších.

Labská cyklostezka – počet průchodů

Pozn: Srovnání let 2013 (instalace duben–prosinec) a 2014 (leden–prosinec)
 

Sčítače na Labské cyklostezce jsou trvale umístěny v lokalitách Roudnice nad Labem (jižní část), Velké Březno (střední část) a Děčín-Křešice (severní část).

Na základě dobrých zkušeností na Labské stezce jsme se rozhodli instalovat je i na Krušnohorské magistrále, kde od léta 2014 sleduje pohyb dalších pět sčítačů.

Sčítač je umístěn v uzamykatelném kovovém sloupku s dřevěným krytem. Pyro­elektrické čidlo snímá tepelné záření lidského těla, jsou tedy sčítáni všichni, kdo kolem projdou či projedou. Před sloupkem je v povrchu stezky zabudována indukční smyčka, která prostřednictvím elektromagnetických impulsů rozliší cyklisty od pěších a bruslařů. Sčítání probíhá naprosto anonymně.

Co vám měření ukázalo? V čem byly výsledky pro vás nejvíce překvapivé? Co toto měření znamená pro vaši další práci?

Analyzovat můžeme zatím jenom Labskou stezku a uvidíme, jaká data získáme v letošní sezoně v Krušných horách. Ale vzrůstající tendence počtu průchodů na Labské stezce dává jasně najevo obrovský zájem o cykloturistiku. Tyto údaje potvrzují správnost rozhodnutí dokončit všechny čtyři páteřní cyklostezky. Letos na jaře začneme s přípravou projektové dokumentace na výstavbu první etapy cyklostezky Ohře. Vyprojektováno by tak mělo být v první etapě 22 km cyklostezky, kde se jedná o nejvíce kritické úseky z hlediska průjezdnosti a bezpečnosti cyklistů. Jako zdroj pro realizaci předpokládáme IROP.

Vedle údajů ze sčítačů a výsledků statistických měření Českého statistického úřadu realizujeme od roku 2013 vlastní dotazníková šetření. V roce 2014 byl dotazník přístupný ve 43 turistických informačních centrech a 36 dalších subjektech cestovního ruchu, kterým bych velmi rád touto cestou poděkoval za ochotu a spolupráci.

Dokončili jste cyklotrasu v Krušných horách. Počítáte s jejím napojením ve spolupráci s vašimi tuzemskými sousedy – Karlovarským a Libereckým krajem?

Krušnohorská magistrála vedoucí po celém hřebeni Krušných hor od Děčínského Sněžníku přes Klínovec podél česko-německé hranice nabízí obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Některé úseky však cyklistům nevyhovovaly zejména z pohledu bezpečnosti jízdy. V současné době po dokončení těchto úseků a především vybudováním propojek do sousedního Saska vznikl jedinečný cykloregion. Obě trasy mají napojení na Labskou cyklostezku, a nabízí se tak téměř 600 km okružních cyklotras.

Ve spolupráci se sousedním Karlovarským krajem připravujeme rozšíření cykloregionu na celé území Krušných hor, kde se v Chebu napojí na cyklostezku podél Ohře. Podobně připravujeme s Libereckým krajem vznik podobného cykloregionu v oblasti Lužických hor, zatím s pracovním názvem „Krajinou podstávkových domů na kole“.

Krušnohorská magistrála

 
Přestože obliba cykloturistiky roste, co můžete nabídnout pěším turistům? Připravujete v tomto směru nějakou další spolupráci s vašimi německými sousedy?

Připravovaný projekt „Hřebenovka“ by měl být jednou z nejdůležitějších pěších tras v severních Čechách. Projekt naváže na prvorepublikovou hřebenovku, která historicky vedla od Aše až na Praděd. U nás Hřebenovka naváže na libereckou trasu a dále povede územím Českého Švýcarska přes Děčín do Krušných hor a po hřebeni do Karlovarského kraje. Ústecký a Karlovarský kraj se dále se svými saskými sousedy shodly na společném postupu při získání mezinárodní evropské certifikace na tuto část Hřebenovky. Dodržována by tak měla být striktní kritéria sledující kvalitu povrchu, atraktivitu trasy, obtížnost denních etap a další. Hřebenovka by se tak mohla stát první evropsky certifikovanou trasou na území České republiky vyhrazenou pouze pro pěší turistiku.

Prozradíte něco ze strategie kraje pro nadcházející období 2015–2020? Stále půjdete cestou podpory destinačních společností menších územních celků na místo jedné zastřešující celokrajské destinační společnosti?

Koncepce podpory čtyř destinačních agentur Ústeckého kraje – připomeňme si Českého Švýcarska, Českého středohoří, Krušných hor a Dolního Poohří – bude jednoznačně zachována. Ústecký kraj koordinuje a ve spolupráci s každou z destinačních agentur rozvíjí a realizuje marketingové aktivity v dané destinaci včetně marketingu páteřních cyklostezek. Finanční podporu agentur je třeba ze strany Ústeckého kraje zachovat, nejlépe posilovat.

V současné době zpracováváme Strategii rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji pro období 2016–2020 a podle harmonogramu bychom její konečnou podobu rádi předložili v září letošního roku ke schválení Zastupitelstvu Ústeckého kraje.

Foto: archiv Krajského úřadu Ústeckého kraje