Chystaná novela protikuřáckého zákona (379/2009 Sb.) by měla přinést plošný zákaz kouření v restauracích. Restauratéři se ale obávají reakcí hostů, úbytku tržeb a možných konfliktů s hosty, kteří nebudou zákaz respektovat. Celkem 59 procent provozovatelů restaurací, výčepů a jiných provozoven proto s úplným zákazem kouření nesouhlasí, většina z dotazovaných zákaz považuje za zásah do svobody podnikání. Vyplývá to z průzkumu společnosti MindBridge Consulting.
„Protikuřáckou výchovu nesmí platit provozovatelé restaurací a hospod," řekl Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle něj není vhodné kouření v restauracích direktivně zakazovat, ale naopak tuto otázku nechat přirozenému vývoji.
Svaz obchodu a cestovního ruchu spolu s Asociací hotelů a restaurací České republiky nechaly zpracovat studii zabývající se dopady protikuřáckého zákona na služby v pohostinství a ochranu nekuřáků. Studii zpracovala společnost MindBridge Consulting, metodou telefonického dotazování a osloveno bylo celkem 750 provozovatelů a majitelů restaurací v celé České republice.
Ze studie vyplývají následující fakta:
- pouze 30 % restaurací, kde se podávají pokrmy je čistě kuřáckých, 21 % restaurací je zcela nekuřáckých a 49 % restaurací využívá režimu kombinovaného provozu, kde jsou prostory pro kuřáky oddělené; mezi čistě kuřáckými provozy převažují hlavně bary a pivnice,
- 86 % provozovatelů restaurací nemělo se zavedením zákona žádné potíže, pouze 5 % restaurací mělo se zajištěním oddělených prostor pro nekuřáky významný problém,
- téměř 60 % provozovatelů restaurací nesouhlasí s případným zákonným zavedením plošného zákazu kouření v restauracích,
- 71 % provozovatelů restaurací by případný legislativní plošný zákaz kouření v restauracích považovalo za zásah do svobody podnikání,
- třetina provozovatelů čistě kuřáckých a čtvrtina restaurací s kombinovaným režimem by ukončily podnikání v této oblasti a propustily by své zaměstnance.
Prezident AHR ČR Václav Stárek k této studii dodává: „Studie jasně potvrzuje, že zákon tak, jak byl přijat, vyhovuje svému účelu, umožňuje nekuřákům, aby navštěvovali restaurace, kde se nekouří a naopak. Navíc se potvrzuje náš argument, že případný plošný zákaz kouření by byl ze strany podnikatelů vnímán jako nepřijatelný zásah do svobody podnikání. Na druhou stranu je nutné k novele přistoupit a zpřesnit určité detaily, jako třeba přesná definice stavebně oddělených prostor, rozhodně se mi však zdá spíše jako populismus některých politiků, měnit zásadně systém, který jasně prokázal, že je funkční a založený na tržních principech."
Podle Pavla Hlinky jsou další diskuse o změně zákona, který se za rok účinnosti v praxi osvědčil, jen dalším krokem k likvidaci podnikání v pohostinství. Přímým dopadem by byl rovněž úbytek pracovních míst a další zvyšování nezaměstnanosti v oboru. „Každoročně ubývá na našem trhu zhruba pět procent restaurací a tento krok by byl jednoznačně příčinou dalšího zvyšování nezaměstnanosti," uvedl. V případě úplného zrušení kouření v restauracích a dalších podnicích by podle průzkumu MindBridge zhruba třetina respondentů provozujících kuřácké provozovny musela údajně přestat podnikat. S ukončením provozu by v tomto případě počítalo téměř 24 procent podniků, které v současnosti mají oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Podle Václava Stárka by zákaz znamenal existenční ohrožení zejména pro gastronomická zařízení mimo velká města. Na venkově je podle něj kouření v těchto podnicích běžné a jako nekuřácké by se tyto podniky nemohly uživit. Vesnické hospody by prý přešly do režimu jakýchsi kuřáckých klubů, nebo by musely zavřít.
Výsledek průzkumu MindBridge Consulting přinesl poněkud odlišný pohled než nedávno zveřejněný průzkum agentury Median. Ten ukázal, že pro zákaz kouření v restauracích je v současné době téměř 70 procent Čechů, zatímco před čtyřmi lety to byla jen polovina lidí. Pro vykázání kuřáků na ulici je navíc čím dál více samotných kuřáků.
V České republice musí být od loňského července restaurace označeny nálepkou, která návštěvníkům oznamuje, zda jsou kuřácké, nekuřácké či zda mají oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Podle Hlinky se množství čistě nekuřáckých provozoven a provozoven s odděleným prostorem pro nekuřáky zvyšuje. „Před šesti lety bylo v pražském hotelu InterContinental jedno nekuřácké patro ze sedmi. Dnes je situace opačná, protože hosté nekuřácké pokoje vyžadují," doplnil Hlinka.
Text: -red- a -čtk-
Foto: Thinkstockphotos.com