Únikové hry oživují cestovní ruch

Principem cestovního ruchu je potenciální návštěvníky zaujmout, přilákat, na daném místě udržet co možná nejdéle, během této doby pobavit, poučit či dát zapomenout na běžné starosti, a samozřejmě za to inkasovat adekvátní odměnu. A zcela stejný princip platí i u únikových her. Není proto divu, že se tyto dvě oblasti čím dál častěji prolínají. Co je to „únikovka“?

Pokud jste o fenoménu únikových her nikdy neslyšeli (což si hned dovolíme zpochybnit), vězte, že základ je jednoduchý – skupina lidí je uzavřena do místnosti, z které se má co nejrychleji, resp. nejpozději během stanoveného limitu (obvykle hodinového) dostat ven. A to nikoli za pomoci hrubého násilí, nýbrž intelektu. Cesta ke klíči vede přes sérii různých logických hádanek a indicií. Vlastní zpracování her je pak už jen nadstavba, která jednotlivé projekty odlišuje – některý provozovatel vsadí na tajemnou atmosféru umocněnou dobovými rekvizitami, jiný potřebuje miliony na ­hi-tech řešení využívající hologramy, rozšířenou realitu apod. Fantazii a investicím se v tomto směru rozhodně meze nekladou. Jednotlivé projekty různě tematicky laděny – někde hororově, jinde mají detektivní nádech, některé se pohybují ve světě sci-fi, jiné pracují třeba s mrazivými socialistickými reáliemi.

Nejnověji se úniková hra objevila na Kuksu

Česká republika patří, pokud jde o únikové hry, k předním trhům. Minimálně v přepočtu na velikost státu či počet obyvatel. Zadáte-li například do vyhledávače na portálu CZeCOT.com „escape game“, systém vám vrátí 109 výsledků. Drtivá většina projektů je vcelku pochopitelně v Praze, s „únikovkami“ se ale můžete setkat i v řadě krajských měst, malých obcích a nově i na památkově chráněných objektech.

Pro cizince doplněk, pro Čechy i motiv

Jak bylo uvedeno v úvodu, světy únikových her a cestovního ruchu se začínají prolínat. Nepředstavujte si ovšem, že by turisté cestovali primárně kvůli tomu, aby někde zažili únikovou hru. Minimálně v incomingu to takto nefunguje, byť na zahraniční hráče provozovatelé vesměs cílí a své projekty mají zpracovány i v angličtině, případně v některém z dalších světových jazyků. „Myslím, že v 99,99 procentech jde o doplněk,“ odpovídá na dotaz, zda jejich zahraniční klienti přijíždějí do Prahy kvůli únikovým hrám, nebo si tímto způsobem jen zpestřují pobyt v metropoli, Julie Roberts ze společnosti Prague Golf & Games, která provozuje mj. únikové hry Czech Trap a Freudian Fantasy. Julie Roberts zároveň vysvětluje, proč je zacílení i na zahraniční turisty výhodné: „Cizinci jsou zde na dovolené, mají tak více času na zábavu. Většina únikových her pro české publikum se odehrává, poměrně logicky, o víkendech, případně ve všední dny v podvečer. To zejména v případě firemních akcí.“ Cizinci tak pomáhají vyplňovat kapacity ve všedních dnech.

U provozovatelů některých únikových her jsme se snažili vypátrat trendy v poptávce zahraničních turistů, žádné jednoznačné však podle všeho neexistují. Poptávka cizinců a Čechů je tak srovnatelná. Podle Julie Roberts se do určité míry liší pouze způsob uvažování našinců a zahraničních klientů: „Ve stejné místnosti postupují Češi k řešení určitým způsobem, ale například Angličané takový způsob nikdy nepoužili. A naopak.“

Pakliže pro cizince je absolvování únikové hry takřka výhradně zpestřením pobytu u nás, pro řadu Čechů může být zdařilá (tedy mj. v uživatelských recenzích vychválená) „únikovka“ motivem pro cestu po republice. I v našich redakčních kruzích či mezi našimi přáteli jsou tací, kteří by neváhali vydat se třeba z Prahy do Brna jen kvůli zajímavému únikovému zážitku…

„Únikovka“ ve Vimperku provede účastníky historií tamního knihtisku	Šifrovacími hrami na Křivoklátu a na Troskách provází tento robot

Nadšení Čechů pro únikové hry a pro cestování využívá stále více tuzemských měst a turistických cílů. Ty sázejí na to, že touto atraktivní cestou přitáhnou nové návštěvníky, kteří by jinak do místa možná ani nezavítali. Případně že zabaví ty, kdo nestojí o klasickou turistickou prohlídku a hledají smysluplný program po dobu, kdy jejich přátelé či rodinní příslušníci naslouchají výkladu průvodce či procházejí muzejní expozicí.

Odstartoval to Křivoklát

Vůbec první úniková hra na památkovém objektu vznikla v České republice před třemi lety na Křivoklátě. Nese název Kellyho žalář a podle jejího spoluautora Martina Šedivého se dodnes jedná o jednu z mála her na hradech nejen v českém prostředí, ale celosvětově. „Hry přitahují částečně i jiné návštěvníky, kteří by na hrad třeba vůbec nejeli. Hráči si při hře užijí památku z jiného úhlu pohledu a třeba se prostřednictvím zážitku dozvědí i něco nového,“ popisuje přínosy her pro památkové objekty Martin Šedivý. A nemusí jít jen o hry únikové, ale třeba i šifrovací. I ty totiž Šedivý se svým kolegou Adamem Plháčkem vyvíjejí. A cílí jimi zejména na mladé publikum – o tomto středočeském hradu se návštěvníci mnohé dozvědí díky venkovní šifrovací hře Robo z Křivoklátu, ve které je jim průvodcem originální robot. S ním se letos nově setkají i návštěvníci hradu Trosky, kam koncept z Křivoklátu expandoval. Možná dojde i na další památky, podle Šedivého je to však poměrně složité. „V první řadě záleží na vstřícnosti kastelána, který má objekt na starosti. A samotné vymýšlení příběhu, úkol, návrh technických prvků, programování a další související činnosti zabírají až neuvěřitelné množství času,“ přiznává Šedivý. Jedním dechem ale přidává aktuální plán, kterým je budoucí hra v kempu Dobřichovice na řece Berounce.

Žhavá novinka na Kuksu

Nejnovějším počinem tohoto druhu je úniková hra, kterou se rozhodla obohatit nabídku služeb pro návštěvníky Kuksu destinační společnost Revitalizace Kuks. Její PR manažer a vedoucí infocentra Filip Košťál vysvětluje, že snahou společnosti je, aby do Kuksu nejezdili jen „sběratelé“ památek, kteří si na seznamu odškrtnou další místo a za hodinu a půl odjíždějí pryč: „Snažíme se ukazovat, že Kuks není jen nádherně rekonstruovaný hospitál, ale celý barokní areál a navazující barokně komponovaná krajina. Že stojí za to zpomalit, vychutnat si klid a autentičnost tohoto místa a poznat Kuks z trochu netradičních úhlů pohledu. Že stojí za to sem přijet, i když pro vás třeba návštěvy hradů a zámků nejsou tím pravým ořechovým.“ Do této koncepce podle něj zapadá i úniková hra Šporkova skrýš, která vznikla v nevyužívaných sklepích někdejšího lázeňského domu na nábřeží. „Slibujeme si od toho, že dále oživíme areál bývalých barokních lázní a originálním způsobem oslovíme ty, kteří by patrně do Kuksu jinak nepřijeli. A samozřejmě díky příjmům z provozu únikové hry získáme prostředky, které naší obecně prospěšné společnosti pomohou dále se věnovat obnově barokního areálu a jeho propagaci,“ uvádí Košťál. K příběhu hry pak říká: „Před 300 lety stála v Kuksu velká knihovna, v které měl hrabě Špork přes 30 000 knih. Namnoze protestantských a zakázaných. Jednoho dne přijeli císařští vojáci, hraběte zatkli a všechny knihy odvezli. Potud je příběh pravdivý. Dál už následuje herní fikce – tvrdíme, že jedna z těch knih v Kuksu zůstala dodnes. Hráči se tedy promění v hledače pokladů a musí předběhnout místního hostinského, který po knize také pátrá.“

Inspirace ze Šumavy

Nevýhodou her umístěných na památkových objektech je obvykle sezonalita – většina památek je od podzimu do jara zavřená, a provozovatelé tak musejí hledat i jiné cesty k zajištění cash-flow. V tomto ohledu mají výhodu tam, kam míří turisté během celého roku (byť se sezonními výkyvy). Jednou z takových je i „únikovka“, která vznikla v loňském roce ve sklepení radnice ve Vimperku, kde nahradila prostory po Minimuzeu Zlaté solné stezky (které se přestěhovalo do prostor zámku). Infocentrum, které v budově sídlí, se rozhodlo nevyužité prostory využít pro prezentaci knihtiskařské minulosti Vimperku. „Rozhodli jsme se pro koncept únikové hry, který jsme znali i z vlastní zkušenosti z nedalekých Malenic nad Volyňkou,“ vysvětluje Renata Lešková, referentka odboru školství, kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Vimperk. „Zábava kombinovaná s poučením je v našem případě vhodná hlavně pro rodiny s dětmi,“ říká ke hře, která dostala název Steinbrenerova tiskárna. Malí i velcí návštěvníci se tak hravou a nenásilnou formou seznámí s historií vimperského knihtisku a odnesou si jedinečný zážitek. O ty jde totiž současným návštěvníkům především. Příští rok jim přibude ještě další možnost. „Připravujeme zábavnou GEOFUNovou hru s využitím chytrých telefonů, která návštěvníky provede historickým centrem města,“ avizuje Lešková. A dovolí-li to personální obsazení infocentra, mohli by se návštěvníci Vimperka dočkat ještě jedné „únikovky“.

Na základě nastíněných trendů si troufáme tvrdit, že únikové hry se v příštích letech objeví i na některých dalších hradech a zámcích, případně v dalších turisticky atraktivních lokalitách. Zároveň je ale velmi pravděpodobné to, na co již dnes upozorňují někteří odborníci – totiž že trh je limitovaný a že nejspíš budeme v budoucnu svědky podobného vývoje, jakým prošel trh slevových portálů – po počátečním neřízeném boomu došlo ke konsolidaci a řada projektů skončila. Přežijí nejkvalitnější projekty, resp. projekty, jejichž autoři budou schopni nejlépe reagovat na budoucí vývoj nabídky a poptávky. To je zákonitost, před kterou není úniku…

Foto: Revitalizace Kuks, Kellyho žalář, město Vimperk

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz