Tuzemské lanovky jsou bezpečné

Uplynulá zimní sezona potvrdila, že lanové dráhy a vleky používané v tuzemských horských střediscích jsou z hlediska návštěvníků bezpečné. Takové je alespoň poselství Asociace lanové dopravy (ALDR), které se opírá o expertní názory Drážního úřadu.

Bezpečnost lanovek byla v průběhu letošní zimní sezony tématem poměrně hodně skloňovaným tuzemskými médii. Bylo tomu tak pod vlivem několika mimořádných událostí, ke kterým při provozu lanovek a vleků v Česku došlo. Největší ozvěnu měly pád malého dítěte ze sedačky lanovky v Harrachově, pád sedačky s cestujícím v Karlově na Bruntálsku a pád stromu na lanovku v lyžařském areálu Buková hora, kde muselo dojít na následnou evakuaci osob. Celkem bylo během letošní sezony hlášeno 6 mimořádných událostí a 5 poruch, informoval ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář. „I když se jedná o incidenty, které by nikdo nechtěl zažít, je nutno dodat, že se dějí zcela ojediněle,“ komentoval letošní mimořádné události Kolář a dodal, že vzhledem k husté síti lanovek a vleků v České republice a jejich intenzivnímu provozu dochází k mimořádným událostem poměrně zřídka. Údaje z Centrálního registru lanové dopravy ČR hovoří o tom, že návštěvníci českých hor mohli v uplynulé sezoně lyžovat 102 dnů a v 320 skiareálech jim bylo k dispozici 112 lanovek a 830 lyžařských vleků. „Počet mimořádných událostí se pohybuje kolem 10 případů ročně a v porovnání s jinými druhy dopravy, ať už silniční nebo železniční, je poměrně nízký,“ doplnil. Dobře si prý tuzemská horská střediska vedou i v porovnání se zahraničím.

Za bezpečností lanové dopravy je třeba vidět několik faktorů. Jedním z nich proces schvalování stavby a jednotlivých zařízení. Kromě toho musí být schválený i každý typ kabiny nebo sedačky. Na Drážním úřadu se dbá na to, aby všechna nově schvalovaná zařízení byla zcela v souladu s přísnými normami. „V žádném případě nepustíme do provozu žádnou lanovku, pokud si nejsme jisti, že plně vyhovuje bezpečnému provozu,“ uvedl Kolář a doplnil: „Bezpečnost provozu pak posléze hlídáme i pomocí státních dozorů. Ty máme na starosti my a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Kromě těchto institucí hlídají bezpečnost také různí odborníci, kteří provádějí například revize a zkoušky, defektoskopii či geometrická měření.“

Zcela nepochybně důležitým je také lidský faktor. Osoby, které obsluhují lanové dráhy, musí nejprve složit odbornou zkoušku na Drážním úřadu, následně obdrží průkaz způsobilosti k řízení lanových drah. Vedoucí provozu lanových drah včetně jejich zástupců potom skládají státní zkoušku pro získání profesní kvalifikace u autorizované osoby, kterou je, jako jediná v České republice, Asociace lanové dopravy. „V otázkách bezpečnosti lanové dopravy v České republice považujeme za klíčové vzdělávání a informovanost nejen vedoucích pracovníků a managementu subjektů provozujících osobní lanovou dopravu,“ konstatoval prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka. „Periodickým školením včetně ověřování znalostí procházejí také ostatní profese, jako jsou osoby pověřené činností na elektrických zařízeních lanových drah, montéři ocelových lan, ale také vedoucí provozu a obsluhy lyžařských vleků,“ dodal Juračka. Za problém tuzemských skiareálů považuje prezident ALDR nedostatek pracovníků (údajně jich chybí tisíce), v žádném případě prý ale personální problémy nemohou ohrozit bezpečnost návštěvníků. „To už se provozovateli spíše vyplatí omezit třeba provoz lyžařské školy a jejími pracovníky zajistit bezpečnost provozu lanovky, případně v extrémním případě lanovku či vlek na přechodnou dobu zavřít, než aby riskoval problémy a následnou pokutu od Drážního úřadu,“ uzavřel Juračka.

Foto: -pmu-

Čtěte také: Uplynulou zimu si horská střediska pochvalují