Turistikou, jak už jsem kdysi napsal, rozumíme zdravý způsob pohybu z místa A do místa B, (případně z A okruhem zpět do A), přičemž nedílnými složkami přesunu je poznávání a kochání. Všechno ostatní jsou sporty, ať už jde o sjezdové lyžování nebo o to, jestli tenhle upravený okruh proběhnu o minutu rychleji než minulý víkend. Řeč tedy bude o zimní turistice, která se u nás praktikuje buď na turistických lyžích, pěšky nebo na sněžnicích.
U nás se zimní turistika provozuje nejčastěji tak, že se ráno lyže naloží na zahrádku auta, dojede se na parkoviště v nejbližších horách, investuje nějaký peníz do vleku, který turisty vytáhne do vyšších poloh, tam se vydají po předem vymyšlené trase, kterou vykoumali nad mapou, a v závěru si dopřejí co nejdelší sjezd směrem k autu. Kdo má možnost přenocování na chatě v horách, vyjíždí obvykle na víkend, vánoční a jarní prázdniny. Oblíbené bývají týdenní pobyty rodin s odrostlejšími dětmi, které už zvládají alespoň 10 – 15 kilometrů denně. To je nejdůležitější klientela horských bud, hotelů, rekreačních středisek a penzionů.
Pak je tu další skupina turistů, kteří mají v oblibě lyžařské přejezdy. Vyberou si hřebenovku nebo její část, na počátek trasy se dopraví vlakem nebo autobusem, nechají si v záloze jednu či dvě nouzové ústupové trasy a pak už se jen modlí, aby hřebenovku prošlápl někdo před nimi. Prošlapávání stopy v hlubokém sněhu je dřina. Dělá se to tak, že první lyžař po prošlapání předem dohodnuté vzdálenosti (nebo když už nemůže) učiní úkrok stranou a zařadí se za posledního. Garantuji vám, že jakž takž si každý na chvilku odpočine, jdou-li nejméně čtyři lidé za sebou.
Jaké lyže?
Předtím, než si pořídíte lyže, si musíte dobře rozmyslet, na co je budete používat. Jestli budete jezdit zásadně ve stopě, nebo na upravené trati, či jestli si troufnete na prudké sjezdy. Neméně důležitá je i volba vázání a typu bot. Lehké šlupičky na šípových běžkách vám budou v hlubokém mokrém sněhu platné jako mrtvému pantofle.
Při výběru délky lyží dnes nezáleží až tak na tom, jak jste vysocí, ale kolik vážíte. Správný pár lyží by měl mít obě lyže stejné (jak co do délky, tak tvaru). Lyže se nejlépe testují na stole za pomoci asistujícího kamaráda, který se na lyže dívá z boku. Stoupnete-li si na jednu lyži celou svou váhou, měla by díky svému tvaru působit na stůl v celé délce. Když rozložíte svou váhu rovnoměrně na obě lyže, měla by v místech pod vázáním zůstat mezera, kam se mažou vosky určené pro odraz. Jedině s takovými lyžemi pojedete dopředu a nebudou vám podklouzávat. Protože celá věc funguje takto: při odrazu zatížíte lyži tak, že se odrazový vosk dostane do styku se sněhem. Když stojíte na obou nohou a zatěžujete lyže stejnoměrnou vahou, dotýkají se sněhu jenom „rychlé“ vosky a vy v pohodě sjíždíte.
Musím zdůraznit, že test lyží je nutno simulovat věrohodně – na stole s lyžemi nesmíte stát v trenýrkách. Pokud jezdíte „na těžko“, se spacákem, stanem apod., je nutno při testu nahodit na záda dvacetikilový batoh. Podobně plánujete-li, že budete mít na zádech sedačku se synkem, zapojte do testu i synka.
Běžky??? Pěšky!
Jsou lidé, kteří si na lyže nestoupnou. Nebo si libují v opravdu drsných akcích, brodí se sněhem po kolena a libují si, že už nejsou třicetistupňová vedra. Pěší turistika na sněhu je náročná nejen na kondici, ale také na dobré vybavení. Nutností jsou schopně naimpregnované boty, nikdy ne látkové, ani gore-texové. Další věc, bez které se neobejdete, jsou tzv. „prošlapávačky“, neboli kamaše, sahající pod kolena a zabraňující vnikání sněhu do bot a šněrování. Hodí se také teleskopické hůlky, a pokud víte, že na cestě budou zledovatělé úseky, přibalte nesmeky (jsou to takoví chudší příbuzní maček). Nemusím připomínat, že v batůžku by nemělo chybět oblečení pro případ psího počasí a termoska s horkým čajem.
Pro pohyb v turisticky využívaném terénu je strašně důležitá jedna věc: jdete-li pěšky, nikdy nepodlehněte pokušení použít lyžařské stopy, kde se to méně boří. Vjede-li lyžař při sjezdu do rozrochané stopy, kterou za sebou necháváte, tak pokud se nezabije sám, zabije vás. Minimální slušná vzdálenost pěšácké stopy od lyžařské je tři čtvrti metru.
Pěšácké zdokonalení
Dávné národy, Indiáni a Eskymáci, kteří neznali lyže, používali sněžnice. Většinou to byly dřevěné rámy různě podlouhlého tvaru se zvednutou špicí, vypletené koženými řemínky nebo kořínky. Později se používaly i sněžnice, vyrobené z dýh ze sudů. Také jsem s takovými kdysi jezdil. Sněžnice mají smysl tehdy, když je hodně sypkého sněhu a brodění je namáhavější než pohyb se sněžnicemi – pokud je povrch pevný, stávají se sněžnice spíše přítěží. Dnes už se vyrábějí sofistikované sněžnice z vysoce odolných plastů, jsou opatřeny vysunovacími železy pro stoupání a stojí stejně jako dobré lyže.
Sen rekreanta: všechno si vypůjčit
Existuje mnoho rekreantů, kteří si jen jednou do roka „vyjedou na hory“ a pro něž je nákup lyží, bot a dalšího zimního vybavení neefektivní investicí. Navíc jim všechno s výjimkou jednoho týdne celý rok straší ve sklepě (pokud jim ho někdo nevykrade). Pro ty je ideální, když si všechno (krom oblečení) mohou na horské chatě nebo v hotelu vypůjčit. Provozovatel ubytovacího zařízení na půjčovném sice nezbohatne, ale poskytuje klientům přidanou hodnotu. V zimním středisku by neměla chybět půjčovna lyží a hůlek pro nejfrekventovanější váhové a výškové kategorie, v sortimentu by měly být nesmeky (obleva a následný mráz mohou přijít kdykoliv), k zapůjčení by měly být i zatavené mapy okolí. Na místě by se měly dát zakoupit vosky, impregnace na boty a ochranné krémy proti slunci. Opravárenský servis je další vítanou službou, když se vám vytrhne vázání nebo když se z vaší boty stane žralok.
Nakonec jeden tip
Chcete si užít naprosto opuštěné trasy v hodně zalidněných horách? Pořiďte si mapu KČT Orlické hory 1:50 000, vyjeďte autem na parkoviště na Šerlichu, nebo se ubytujte v Masarykově chatě. Nechte plavat hlavní hřeben, kde se běžkaři pohybují v zástupech, a pro svůj výlet si vyberte neznačené „bunkrovky“, cesty spojující pevnosti pár stovek metrů na jih od hřebenovky. Čekají vás nenáročná stoupání a krásné sjezdy neporušeným sněhem. Na Pěticestí se můžete občerstvit v bufetu Horské služby a pro cestu zpět můžete zvolit lesní cesty na opačné straně hřebenu. S výjimkou Pěticestí pravděpodobně nepotkáte ani člověka.
Dean Valášek
