V areálu Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě proběhl ve dnech 14.–15. října třetí ročník konference „Fórum cestovního ruchu", který pořádala agentura CzechTourism ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a Agenturou pro regionální rozvoj (ARR).
Konferenci v originálním prostředí bývalého plynojemu navštívilo více než 160 účastníků, kteří reprezentovali turistické regiony a destinační organizace, kraje, vysoké školy, organizace státní správy, podnikatele a další významné subjekty působící v oblasti cestovního ruchu.
„Letošní třetí ročník konference se konal v atraktivním prostředí ostravského industriálu a z hlediska návštěvnosti byl velmi úspěšný," uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism.
Dopolední část prvního konferenčního dne byla věnována především aktivitám agentury CzechTourism. Generální ředitel agentury Rostislav Vondruška připomněl významné úspěchy agentury v minulých letech. Zmínil například rekordní počet zahraničních návštěvníků v roce 2012, či úspěšnou realizaci rebrandingu agentury, jejíž nový vizuální styl získal bronz na mezinárodním festivalu reklamy PIAF. Úspěšný byl i redesign webu Kudy z nudy, který v červenci přivedl na web rekordních více než milion návštěvníků. Vondruška ocenil také aktivity Czech Convention Bureau, které této kanceláři vynesly prestižní ocenění mezinárodního časopisu MICE Report „Best Convention Bureau".
Následně Vondruška představil marketingový plán agentury na rok 2014. Agentura chce podle něj na zahraničních trzích představit i místa, která nebyla doposud příliš prezentována, jako příklad uvedl Hospital v Kuksu. Představil také klíčové zahraniční trhy, na kterých chce agentura v příštím roce působit. „Za pozornost stojí nejen všemi skloňovaná Čína, ale i Jižní Korea, která má pro Českou republiku významný turistický potenciál," uvedl. Na německém trhu bude CzechTourism lákat mimo jiné i na horské túry v příhraničních oblastech. Náš západní soused je totiž téměř jedinou zemí se srovnatelnou tradicí pěší turistiky, jako má Česká republika.
Ředitel marketingu agentury CzechTourism Marek Mráz navázal na Vondrušku představením podrobností kampaně Česko – země příběhů. „Nechceme komunikovat jen příběhy osobností jako Karel IV. či Franz Kafka, ale chceme využít i příběhů jednotlivých míst," řekl Mráz. Tento styl komunikace zvolila agentura u míst jako je Český Krumlov, Hospital Kuks, Loket nebo Mikulov. Koncept příběhů byl nasazen nejen na historická města, ale i na lázeňská místa. Mráz také představil televizní spoty, které o prázdninách běžely na kanálu CNN, a nechal posluchače nahlédnout pod pokličku marketingového plánování, když účastníky stručně provedl procesem plánovaní komunikačních kampaní na základě analytických podkladů, které marketérům poskytují detailní informace o cílových skupinách na jednotlivých trzích.
Markéta Vogelová představila účastníkům nově vzniklý odbor Institut turismu ČR a jeho roli v organizační struktuře agentury CzechTourism. Hlavním cílem Institutu je vytváření informační a znalostní základny pro potřeby agentury CzechTourism. O informace se ale Institut chce dělit i s regiony a destinačními organizacemi. Kromě marketingového výzkumu, monitoringu naplňování strategie agentury a přípravy predikcí vývoje cestovního ruchu se analytici chtějí zabývat i hledáním inovativních trendů v marketingu destinací. „Jednou z našich aktivit je také hledání nových cest, jak propagovat Českou republiku jako turistickou destinaci," řekla Vogelová.
Ředitel odboru zahraničních zastoupení agentury Jan Herget představil výsledky televizní kampaně v zemích Latinské Ameriky. Cílem televizní kampaně v Latinské Americe bylo oslovit obyvatele ze střední a vyšší střední příjmové skupiny a představit jim Českou republiku jako místo, kde mohou prožít zajímavou dovolenou a poznat různorodá místa. Díky interaktivnímu pojetí a zapojení soutěžních prvků se podařilo během kampaně získat 64 tisíc adres B2C klientů, počet fanoušků na Facebooku zvýšit na 85 tisíc a zdvojnásobit počet followerů na Twitteru.
Odpolední část programu byla věnována problematice nové politiky cestovního ruchu na období 2014–2020, otázce návrhu zákona o cestovním ruchu a nechyběly ani zkušenosti s řízením cestovního ruchu v zahraničí – představen byl model řízení v Německu a na Slovensku.
Sérii přednášek zahájil ředitel odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR Aleš Hozdecký, který představil Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020 a věnoval se také problematice zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Připomenul, že cestovní ruch je z pohledu zaměstnanosti významnější než zemědělství či zdravotnictví. Pro jeho úspěšný rozvoj je ale nezbytné fungující partnerství mezi jednotlivými subjekty. „Destinační management není jen marketing, je to platforma pro partnerství, prolnutí soukromého a veřejného sektoru, je to místo kde by se měl udávat strategický směr destinace," řekl Hozdecký.
V otázce připravovaného zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu se Hozdecký věnoval především otázce členění území ČR do turistických regionů a vzájemným vztahům státu, krajů a turistických regionů, resp. destinačních organizací. Zmínil při tom i pracovní návrh financování podpory rozvoje cestovního ruchu ve vazbě na regionální členění.
„Smyslem je eliminovat duplicity a vytvořit stabilní systém, který bude mít důvěru. A ta důvěra musí být odspodu, od starostů a podnikatelů. Není možné, aby se systém měnil po každých volbách. Cílem zákona není nastavit nějaké penězovody, ale aktivizovat business a spolupráci," řekl Hozdecký.
Na Hozdeckého reagoval Jan Závěšický, který ve své prezentaci tlumočil stanovisko Asociace krajů ČR (AKČR). Ta pokládá vznik zákona za prospěšný a za jeho hlavní přínosy považuje zamezení duplicitám v managementu a marketingu destinace, stabilní směrování finančních podpor a zajištění provázanosti strategických dokumentů na všech úrovních organizace cestovního ruchu. Za problematické však AKČR považuje například nastavení finančních toků, kdy návrh předpokládá poměrnou část (40 %) směrovat do rozpočtu krajů (VÚSC) a 60 % přímo do tzv. přirozených regionů nebo oblastí pod úrovní krajů. Rada AKČR proto s návrhem věcného záměru zákona nesouhlasí a požaduje další jednání s MMR.
